38 C 296/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovité věci o vyklizení pozemku o přesné zaměření hranice pozemků <b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala vyklizení části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín, která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] přičemž toto zakreslení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala:</b> <b>a) určení, že žalobkyně je vlastnicí části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín, která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] přičemž toto zakreslení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku,</b> <b>b) přesného zaměření hranice mezi pozemky p. č. St. 720 a [parcelní číslo] na straně jedné a pozemky p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] na straně druhé nacházejícími se v katastrálním území Zlín.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 14 668 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala shora uvedených nároků. To vše v zásadě s tvrzením, že část pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín, která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] je chybně v katastru nemovitostí evidována jako vlastnictví žalovaného, ač jde ve skutečnosti o vlastnictví žalobkyně, neboť tato část uvedených pozemků je správně součástí pozemků žalobkyně p. č. St. 720 a [parcelní číslo]. Podle žalobkyně byl totiž průběh vlastnické hranice mezi pozemky žalobkyně a pozemky žalovaného nesprávně vytýčen při tvorbě platného obnoveného operátu vyhlášeného ke dni [datum], kdy byl vyhotoven polní náčrt [číslo] který pozemek žalobkyně [parcelní číslo] nesprávně zmenšil o 38 m2. Výměra pozemku [parcelní číslo] o velikosti 166 m2 evidovaná v katastru nemovitostí je chybná a správně by měla činit dokonce o 41 m2 více, tj . 207 m2.

2. Žalovaný primárně navrhl, aby bylo řízení zastaveno, protože tato věc již byla mezi stranami pravomocně vyřešena v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 94/2006 a 35 C 307/2018 pro případ, že by se soud s jeho názor o existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté neztotožnil, navrhl žalovaný, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Při jednání konaném dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž se domáhala vyklizení sporné části shora citovaných pozemků. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

4. Dále se soud zabýval otázkou, zda přeci jen není ve věci dána překážka věci již pravomocně rozhodnuté podle § 159a odst. 4 o. s. ř., pro kterou by nebylo možno v řízení pokračovat, neboť taková překážka představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (§ 103, § 104 o. s. ř.). Jak bylo soudem zjištěno v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 94/2006 a 35 C 307/2018 domáhala se žalobkyně vůči právním předchůdcům žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], resp. vůči žalovanému odstranění staveb, resp. částí staveb postavených podle tvrzení žalobkyně neoprávněně na jejích pozemcích. Žalobkyně přitom argumentovala shodně jako v tomto řízení tvrzením, že tyto stavby (jejich části) stojí na části pozemků žalobkyně, které jsou však chybně vlastnicky evidovány jako vlastnictví žalovaného, resp. jeho právní předchůdkyně.

5. Jak vyplynulo z rozsudku zdejšího soudu č. j. 35 C 94/2006-207 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 59 Co 230/2011-245 bylo požadavku žalobkyně na odstranění garáže vyhověno jen částečně, a to v rozsahu části jedné ze stěn garáže o šířce cca 20 cm. Ve zbývajícím rozsahu byl požadavek žalobkyně na odstranění garáže, jakož i vjezdu k ní a prvních sloupků bran u vstupů na pozemek shora a zespodu jako nedůvodný zamítnut s tím, že tyto stavby (jejich části) se nacházejí na pozemku právních předchůdců žalovaného a nikoliv žalobkyně.

6. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 35 C 307/2018-121 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 59 Co 2/2020-150 byl zamítnut požadavek žalobkyně na odstranění plotů umístěných mezi pozemky účastníků, jakož i na odstranění betonového fundamentu, do něhož jsou tyto ploty přichyceny. To opět s odůvodněním, že tyto stavby ve vlastnictví žalovaného nejsou postaveny na pozemcích žalobkyně.

7. Byť se žalobkyně v tomto řízení domáhá určení jejího vlastnického práva k části pozemků, o níž bylo již v předchozích řízeních (zejména v řízení vedeném pod sp. zn. 35 C 307/2018) řečeno, že k ní vlastnické právo nemá, nevytváří shora uvedená rozhodnutí o žalobách na plnění překážku věci rozhodnuté pro žalobu o určení vlastnického práva žalobkyně k této sporné části pozemků, resp. pro žalobu na uložení povinnosti přesného zaměření vlastnické hranice mezi pozemky žalobkyně a žalovaného, jak se toho žalobkyně domáhá v tomto řízení. To zejména proto, že rozhodnutí o určení vlastnického práva žalobkyně k této sporné části předmětných pozemků může být podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí a v takovém případě rozhodnutí o žalobě na plnění překážku věci pravomocně rozhodnuté pro žalobu na určení vlastnického práva nevytváří (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2740/2012 ze dne 25. 6. 2014). Takovou překážku pak jistě nevytváří dřívější rozhodnutí pro žalobu na zaměření„ správného průběhu vlastnické hranice“. Soud proto podmínky pro zastavení tohoto řízení z důvodu existence překážky věci pravomocně rozhodnuté neshledal.

8. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně je vlastnicí pozemku p. č. St. 720, jehož součástí je dům [adresa], a pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín Tyto pozemky z jihovýchodní strany sousedí s pozemky žalovaného p. č. St. [číslo], jehož součástí je dům [adresa], p. č. St. [číslo], jehož součástí je garáž, p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] (viz výpisy z katastru nemovitostí a katastrální mapa).

9. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení svého vlastnického práva ke konkrétně určené části pozemků evidovaných v katastru nemovitostí coby pozemky žalovaného. Tuto část také pro potřeby zahájení a vedení tohoto řízení dostatečně určitě vymezila, když ji rukou zakreslila do geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] (viz citovaný plán). Žalobkyně tak tvrdila, že skutečnou hranici mezi jejími pozemky a pozemky žalovaného lze objektivně zjistit. Nešlo tedy o případ žaloby podle § 1028 o. z., kdy by skutečný průběh hranice mezi pozemky účastníků nebyl zjistitelný. Soud se proto zabýval otázkou, zda jsou tvrzení žalobkyně o„ skutečném“ průběhu vlastnické hranici mezi pozemky účastníků pravdivá či nikoliv.

10. Podle geometrického (polohopisného) plánu ze dne [datum] na rozdělení pozemků p. [číslo] byla z pozemku [parcelní číslo] oddělena část„ a“ o výměře 163 m2 a tato byla sloučena do pozemku [parcelní číslo] zatímco z pozemku [parcelní číslo] byla oddělena část„ b“ o výměře 117 m2 a tato byla sloučena do pozemku [parcelní číslo]. Nově tak měl mít pozemek [parcelní číslo] výměru 514 m2 a pozemek [parcelní číslo] měl mít výměru 226 m2, přičemž nové hranice byly v přírodě omezníkovány kameny. Uvedená změna pak byla zachycena i v pozemkové knize zápisem z [datum] pod číslem deníku [číslo] (stejné číslo deníku je uvedeno i na citovaném geometrickém plánu). Již na geometrickém plánu z roku 1931 je přitom patrné, že nově určená hranice mezi pozemkem p. [číslo] (nyní pozemky žalovaného) svým zakresleným průběhem neodpovídá průběhu tvrzenému a kreslenému žalobkyní (viz zakreslení průběhu této hranice žalobkyní v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]). Zejména se linie této hranice na uvedeném geometrickém plánu směrem k severovýchodu neláme ve vzdálenosti 9,2 m na jihovýchod. Současně je z tohoto geometrického plánu patrné, že šíře pozemku [parcelní číslo] na jeho jihozápadní straně (u ulice [příjmení]) měla být 8,5 m a ve vzdálenosti 25 m od severovýchodní hranice pozemku p. č. St. 720 měl být pozemek [parcelní číslo] široký 6,8 m.

11. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě trhové smlouvy ze dne [datum], prodali touto smlouvou manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] paní [jméno] [příjmení] dům [adresa] postavený na pozemku p. č. St. 720 a pozemek [parcelní číslo] za cenu 60 000 Kč. Z uvedeného je patrné, že uvedenou smlouvou byl právním předchůdcům žalobkyně prodán pozemek [parcelní číslo] geometricky (polohově) určený shora citovaným geometrickým plánem z roku 1931.

12. Na podkladě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] vypracovaného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 307/2018 dospěl soud k závěru, že skutečný průběh vlastnické hranice mezi pozemky žalobkyně a žalovaného odpovídá stávající evidenci v katastru nemovitostí a odpovídá (s přípustnou odchylkou) hranici těchto pozemků určené geometrickým plánem již z roku 1931. Znalec v posudku konstatoval, že snímek katastrální mapy určuje hranici mezi pozemky p. č. St. 720, [číslo] a [číslo], St. [číslo], [číslo] a [číslo], přičemž hranice prochází ve směru z ulice [příjmení] směrem k ulici [ulice] po souřadnicových bodech, z nichž některé měly kód kvality 3, což znamenalo, že poloha takového bodu byla určena geodetickými metodami a má základní střední souřadnicovou chybu mxy 0,14 m (chyba vůči nejbližším bodům polohového pole) a mezní polohovou chybu 0,28 m. Některé souřadnice polohy podrobných bodů v místě sporu měly kód kvality 6, což znamená, že poloha takového bodu nebyla určena geodetickými metodami, ale byla odvozena digitalizací z analogové mapy a má základní střední souřadnicovou chybu mxy 0,21 m a mezní polohovou chybu 0,42 m. Znalec provedl zaměření vlastnické hranice, kdy jednotlivé pro zaměření použité body měřické sítě byly nalezeny a ověřeny metodou GNSS, přičemž podrobné body byly zaměřeny polární metodou. Zaměřeny byly i kontrolní a ověřovací body pro kontrolu homogenity s katastrální mapou. Při kontrolním měření pak bylo zjištěno, že ani jednou nebyla překročena mezní polohová chyba 0,28 m a body zaměřené na hranici splňují kritéria přesnosti měření a tvoří vlastnickou hranici mezi uvedenými pozemky. V grafické příloze uvedeného znaleckého posudku je mimo jiné světle modrou barvou rekonstruována poloha zaměřených hranic podle geometrického plánu z roku 1931. V závorce je uvedena hodnota z geometrického plánu a nad kótou hodnota, která je z platné katastrální mapy. Rozdíly jsou 6,80 – 6,60 = 0,20 m a 8,50 – 8,36 = 0,14 m. Tyto rozdíly jsou opět v tolerancích pro měření v katastru a mohly být podle znalce způsobeny například měřením jiného okraje kamenného mezníku, přiložením pásma na jinou spáru v hranici mezi pozemky p. č. St. 720 a p. č. St. 719 apod. postup měření na uvedeném geometrickém plánu zachycoval jen oměrné míry, ale nebyla zajištěna úhlová přesnost, protože u měření nebyl teodolit, maximálně měřický dvojitý pentagon, kterým bylo možno řešit„ jen“ pravé úhly. Ve výsledku tak podle znalce odpovídá i současná katastrální mapa rozměrům zachyceným v geometrickém plánu kolem roku 1931. Obdobně znalec vypovídal k průběhu vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 94/2006 (viz protokol o jednání ze dne [datum]).

13. Soud nemá důvodu pochybovat o správnosti závěrů jmenovaného znalce, který uzavřel, že současná katastrální mapa správně určuje vlastnickou hranici mezi předmětnými pozemky účastníků a tvrzení žalobkyně o jiném průběhu vlastnické hranice tak neodpovídají skutečnosti. Snad nejvýmluvněji správnost závěrů znalce potvrzuje obsah geometrického plánu z roku 1931, jehož se žalobkyně v řízení vedeném pod sp. zn. 35 C 94/2006 sama dovolávala coby stěžejního podkladu pro určení průběhu vlastnické hranice (viz například protokol o jednání ze dne [datum]). Tento geometrický plán zjevně průběhem hranice koresponduje se stávající katastrální mapou, jak ostatně potvrdil sám znalec. Naopak je to sama žalobkyně, kdo se již v předchozích řízeních dovolávala, a v tomto řízení se dovolává opětovně zcela jiného průběhu vlastnické hranice, který je na první pohled odlišný od geometrického plánu z roku 1931. Zejména se linie této hranice na uvedeném geometrickém plánu směrem k severovýchodu neláme ve vzdálenosti 9,2 m na jihovýchod. Současně je z tohoto geometrického plánu patrné, že šíře pozemku [parcelní číslo] na jeho jihozápadní straně (u ulice [příjmení]) měla být 8,5 m a ve vzdálenosti 25 m od severovýchodní hranice pozemku p. č. St. 720 měl být pozemek [parcelní číslo] široký 6,8 m, což podle závěrů znalce s přípustnou odchylkou odpovídá stávajícímu stavu katastrální mapy, která tak zachycuje správný průběh vlastnické hranice mezi pozemky účastníků, jak k tomu ostatně dospěly soudy v obou předchozích řízeních.

14. Vzhledem k tomu, že shora citovaný znalecký posudek byl opatřen ve sporu vedeném mezi týmiž účastníky, přičemž jeho závěry jsou úplné a přesvědčivé, nepovažoval soud za nutné k těmto závěrům znalce opětovně vyslýchat. To i z toho důvodu, že již sám znalecký posudek dává přesvědčivé odpovědi na všechny námitky, které k jeho správnosti žalobkyně vznesla. Při své výpovědi dne [datum], které byla žalobkyně přítomna, znalec rovněž přesvědčivě vysvětlil, že odchylka výměry pozemků v geometrickém plánu z roku 1931 (380 m2) a výměry těch samých pozemků v novoměřickém náčrtu z roku 1935 (343 m2), tj. odchylka 37 m2, možná je. To proto, že se při novém zaměření výměra přepočítává. Přičemž dřív bylo měřeno v měřítku 1: [číslo], avšak při novoměřickém mapování již bylo použito měřítko 1: [číslo]. Díky této vyšší přesnosti tak mohlo dojít k uvedené odchylce. Námitky žalobkyně ve vztahu k odchylce evidované výměry pozemků k jejich výměře uváděné původně v geometrickém plánu z roku 1931 považuje soud za irelevantní nejen z důvodů již uvedených, ale zejména i proto, že výměra pozemku není a nikdy nebyla závazným údajem katastru nemovitostí. Závaznými údaji bylo vždy parcelní číslo a geometrické a polohové určení pozemku. Výměra je údajem odvozeným, který se může doplňovat a zpřesňovat.

15. Pokud pak žalobkyně navrhovala, aby bylo na místě provedeno další nové zaměření vlastnické hranice, považuje soud toto za zcela nadbytečné, neboť taková měření byla provedena opakovaně a s ohledem na shora popsané poznatky není třeba o jejich správnosti pochybovat. Naopak je to žalobkyně, kdo se opakovaně dovolává průběhu vlastnické hranice, který je zcela v rozporu nejen se stávajícím stavem katastru nemovitostí (s geometrickým a polohovým určením jednotlivých parcel), ale je rovněž na první pohled v rozporu s průběhem této hranici tak jak byl vymezen v geometrickém plánu z roku 1931 (viz shora).

16. Na podkladě provedených důkazů a z nich učiněných závěrů považuje soud požadavek žalobkyně na určení, že je vlastnicí části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín, která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] jakož i požadavek na přesné zaměření hranice mezi pozemky p. č. St. 720 a [parcelní číslo] na straně jedné a pozemky p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] na straně druhé, za požadavky zcela zřejmě nedůvodné, a proto žalobu v rozsahu, v němž nebyla vzata zpět jako nedůvodnou zamítl.

17. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, a proto je povinna nahradit žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení žalovaného jsou následující: - odměna zástupkyně žalovaného ve výši 9 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen "AT"), tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání, se sazbou odměny za úkon ve výši 3 100 Kč za úkon podle § 9 odst. 4 písm. b) AT ve spojení s § 7 AT, - paušální náhrada hotových výdajů zástupkyně žalovaného ve výši 900 Kč za 3 úkony shora uvedené se sazbou náhrady ve výši 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 3 AT, - náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč stráveného cestou z [obec] do [obec] a zpět v délce 7 započatých půlhodin se sazbou náhrady podle § 14 odst. 3 ve výši 100 Kč za půlhodinu, - náhrada jízdních výdajů ve výši 1 222 Kč za cestu z [obec] do [obec] (tj. 190 km) a zpět vozidlem [registrační značka] s průměrnou spotřebou nafty 4,8 l na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhl. č. 511/2021 Sb. - náhrada 21 % DPH, kterou je zástupkyně žalovaného povinna odvést z odměny a náhrad ve výši 2 546 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představují částku ve výši 14 668 Kč.