38 C 36/2022
č. j. 38 C 36/2022-77
V PLATNOSTIOkresní soud ve Zlíně rozhodl o zaplacení částky 675 533,09 Kč s úrokem 8,25 % ročně z jistiny 628 824,60 Kč za období od 16. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve stejné výši za stejné období. Soud uznal, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jejích příjmových údajů, výpisů z účtů a informací z databází. Dle smlouvy o úvěru a § 1970 občanského zákona měla žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, která odpovídá roční sazbě repo zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná byla povinená zaplatit i náklady řízení ve výši 27 922 Kč a soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 240 Kč.
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 681 543,20 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 010,11 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 533,09 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 628 824,60 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 628 824,60 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 27 922 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Česká republika – Okresní soud ve Zlíně je povinna vrátit žalobkyni soudní poplatek ve výši 240 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 681 543,20 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 628 824,60 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 628 824,60 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 593 859 Kč za účelem konsolidace úvěrů a půjček. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem ve výši 9,90 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 907 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 8. 2019. Jelikož dohodnuté splátky přestaly být od února 2020 hrazeny řádně a včas, žalobkyně úvěr prohlásila za okamžitě splatný ke dni 3. 3. 2021. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 628 824,60 Kč dlužný úrok ve výši 35 077 Kč kapitalizovaný od 16. 3. 2021 do 15. 11. 2021 a dlužný úrok z prodlení ve výši 11 631,49 Kč kapitalizovaný od 15. 7. 2021 do 15. 11. 2021. Za navazující období jdoucí od 16. 11. 2021 do zaplacení požadovala úrok ve výši 8,25 % ročně z jistiny 628 824,60 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 628 824,60 Kč.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 6 010,11 Kč, neboť po podání žaloby dne datum byla uhrazena částka 10,67 Kč, dne datum částka 1 843 Kč, dne datum částka 310,71 Kč, dne datum částka 1 843 Kč, dne datum částka 79,82 Kč, dne datum částka 1 843 Kč a dne datum částka 79,91 Kč. Všechny tyto platby žalobkyně započetla na úrok z prodlení, který je zahrnut v žalované částce. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako úvěrující bankou (dále jen„ banka“) a žalovanou jako úvěrovaným klientem (dále jen„ klient“) byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl klientovi poskytnut úvěr ve výši 593 859 Kč (článek 2. smlouvy). Použití úvěru bylo omezeno pouze na sjednaný účel, a to konsolidaci úvěrů nebo půjček. Konsolidací se rozumí úplné splacení takových úvěrů nebo půjček a jejich sloučení do jednoho úvěru (článek 2. smlouvy). Úvěr byl poskytnut za úrokovou sazbu 9,90 % ročně, přičemž byl počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru a denní úrok stanoven z roční úrokové sazby s předpokladem kalendářního roku trvajícího 360 dní (článek 4.1 smlouvy). V článku 3.1 smlouvy bylo dohodnuto, že úvěr a úroky z úvěru bude klient splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 7 907 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka měla být zaplacena dne 20. 8. 2019. Úroky z úvěru měly být placeny společně s pravidelnými splátkami úvěru. Úroky z úvěru se staly součástí jistiny úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy bylo uplatněno právo na okamžité splacení úvěru podle článku 8.
2. Pokud se klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, mohla banka prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. V tom případě byl klient povinen zaplatit všechny dluhy z úvěru, a to ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy banky (článek 8.1 a 8.2 smlouvy). Dle článku 8.3 smlouvy pokud splátku úvěru nebo jinou pohledávku ze smlouvy klient nezaplatí řádně a včas, bude platit řádný úrok z úvěru, a navíc úrok z prodlení z nesplacené částky, jehož výše je stanovena platnými právními předpisy a ke dni podpisu smlouvy odpovídají ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů (smlouva o úvěru).
5. Pokud jde o posouzení schopnosti klienta splácet úvěr, byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací získaných od klienta, z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, jednalo se zejména o výpisy z osobního účtu. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum vyplývá, že je svobodná, bydlí u rodičů, v domácnosti je sama a je zaměstnaná. Hlavní příjem klienta činí 12 704 Kč, u měsíčních splátek úvěrů (skupiny ČS) je uvedeno jsou započítávané dle aktuálních informací, u splátek u jiných bank včetně nebankovních společností 0 Kč. Z žádosti o úvěr ze dne datum vyplývá, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, u počtu všech členů domácnosti včetně žadatele je uvedeno 1. Je zaměstnaná a její měsíční příjem činí 16 000 Kč. U splátek klienta mimo ČS včetně nebankovních společností je uvedena 0, stejně jako u ostatních povinných výdajů a nájmu. Byly doloženy výpisy z osobního účtu žalované za posledních 9 měsíců před poskytnutím úvěru, z nichž vyplývá mimo jiné, že tento účet je aktivní, pravidelně na něj chodila mzda v průměrné výši okolo 15 000 Kč měsíčně a na účtu byl každý měsíc dostatek disponibilních prostředků. Ke dni datum činil konečný zůstatek na osobním účtu žalované 147 687,25 Kč. Disponibilní zůstatek na osobním účtu žalované činil ke dni datum částku 143 687,25 Kč. Ze souhrnných informací z databáze CCB vyplývá, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti revolvingový úvěr v ČS s limitem 10 000 Kč a splátkou 500 Kč a spotřební úvěr v ČS ve výši 404 650 Kč se splátkou 6 442 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován.
6. Z výpisu z osobního účtu a z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že k čerpání úvěru v celkové výši 593 859 Kč došlo dne datum. Ze seznamu splátek úvěru soud zjistil, že od února 2020 přestaly být splátky hrazeny řádně a včas. Protože nebyl úvěr řádně splácen, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do datum s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude banka požadovat okamžité splacení celého úvěru (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum včetně poštovního podacího archu). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě uhrazena, stal se celý zůstatek úvěru ode dne 3. 3. 2021 splatným, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum (rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu včetně poštovního podacího archu). Dne datum žalobkyně žalované zaslala výzvu k zaplacení před podáním žaloby (výzva k zaplacení před podáním žaloby včetně dodejky).
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1872 o. z je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě lze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila na základě informací získaných od žalované samotné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z výpisů z bankovních účtů. Z uvedeného bylo zjištěno, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši 15 000 Kč a splácela další úvěry částkou 6 942 Kč. Ke dni datum činil disponibilní zůstatek na osobním účtu jméno příjmení 73 575,27 Kč. Žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 6 500 Kč měsíčně a splácela další úvěry částkou 5 652 Kč. Ke dni datum činil disponibilní zůstatek na jejím osobním účtu 143 687,25 Kč. Žalovaná tedy měla na účtu dostatek disponibilních prostředků ke splácení projednávaného úvěru. Soud má tedy s poukazem na shora uvedené za to, že údaje, jež byly žalovanou žalobkyni poskytnuty a jež si žalobkyně rovněž sama zaopatřila a jež měla k dispozici, nasvědčují tomu, že žalobkyně v okamžiku uzavírání úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované.
13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 593 859 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit dohodnuté úroky ve výši 9,90 % ročně. Žalovaná porušila povinnosti stanovené v článku 3.1 smlouvy splácet úvěr v dohodnutých splátkách, proto žalobkyně využila svého práva a dne 3. 3. 2021 dlužnou částku zesplatnila.
14. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 628 824,60 Kč s tvrzením, že byl dle úvěrové smlouvy vyplacen úvěr v celkové výši 593 859 Kč (viz výpis z úvěrového účtu a výpis z osobního účtu), ke kterému byl v souladu s ustanovením článku 3.1 smlouvy o úvěru připisován úrok. Ke dni datum činila jistina částku 628 824,60 Kč (viz transakční historie), proto soud k jejímu zaplacení žalovanou výrokem II zavázal.
15. Žalobkyně dále požadovala v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., zaplacení 8,25% p.a. úroku za období od 16. 3. 2021 do 15. 11. 2021 z dlužné jistiny ve výši 628 824,60 Kč. Za toto období požadovaný úrok kapitalizovala částkou 35 077 Kč. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a žalobkyni takto vypočtený úrok přiznal. Žalobkyni dále náleží právo na zaplacení úroku ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 628 824,60 Kč za navazující období jdoucí od 16. 11. 2021 do zaplacení.
16. Protože nebyla dlužná částka k datu splatnosti (tj. ke dni 3. 3. 2021) uhrazena, dnem následujícím došlo k prodlení s jejím zaplacením, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 628 824,60 Kč za období od 15. 7. 2021 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. V souladu s návrhem úrok z prodlení za dobu od 15. 7. 2021 do 15. 11. 2021 kapitalizoval částkou 11 631,49 Kč a od 16. 11. 2021 do zaplacení přiznal úrok z prodlení bez kapitalizace.
17. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované přísluší právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná částka 27 922 Kč představuje žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 27 022 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3× 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis návrhu a sepis částečného zpětvzetí žaloby. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne datum a ze dne datum, jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.
18. Podle § 6a odst. 3 věty třetí a čtvrté ZoSP, bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi.
19. Žalobkyně k úhradě soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila částku 27 262 Kč. Jelikož bylo řízení zčásti zastaveno před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 6a odst. 3 věty třetí a čtvrté zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobkyni ve výši 240 Kč (základem pro výpočet soudního poplatku je částka 675 533,09 Kč představující žalovanou jistinu pohledávky, smluvní úrok a úrok z prodlení, který se stal dle bodu 3.1 a 8.3 smlouvy o úvěru součástí jistiny úvěru). V souladu s ustanovením § 10a odst. 1 téhož zákona bude poplatek žalobkyni vrácen do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.