38 C 380/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Němcem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 36 205 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tvrzením, že dne 17. 8. 2018 uzavřela s žalovanou, jejímž jménem při uzavření smlouvy jednal její tehdejší přítel [jméno] [příjmení], smlouvu o zápůjčce v ústní formě. Na podkladě této smlouvy přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to tak, že je žalované poukázala na její účet s poznámkou pro příjemce "půjčka". Doba, v níž mají být přenechané peněžní prostředky žalobkyni vráceny, nebyla dohodnuta, a proto žalobkyně smlouvu o zápůjčce vypověděla, přičemž výpověď byla žalované doručena dne 24. 4. 2020.

2. Žalovaná primárně namítla, že žádnou smlouvu s žalobkyní neuzavřela. Potvrdila, že na její účet byly skutečně připsány peněžní prostředky z účtu žalobkyně ve výši [částka], avšak šlo o peněžní prostředky [jméno] [příjmení], který také celou transakci sjednával a účet žalobkyně byl pouze platebním místem, neboť [jméno] [příjmení] v té době bankovní účet neměl.

3. Jak bylo mezi účastnicemi nesporné, byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána dne 17. 8. 2018 částka ve výši 100 000 Kč poukázaná z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce ve znění "půjčka". Tato okolnost ostatně vyplynula i z předložených výpisů z účtu.

4. Z předloženého výpisu z účtu žalované je současně patrné, že žalovaná byla jedinou disponentkou uvedeného účtu. Podle tohoto výpisu z účtu a současně podle předloženého přehledu pohybů na tomto účtu je zřejmé, že prostřednictvím platební karty končící čtyřčíslím [číslo] byla dne 17. 8. 2018 vybrána v bankomatu ve [obec] na [obec] částka 5 000 Kč, dne 18. 8. 2018 v témže bankomatu částka 55 000 Kč, dne 20. 8. 2018 v témže bankomatu částka 10 000 Kč a dne 21. 8. 2020 v bankomatu na [anonymizováno] ve [obec] částka ve výši 25 000 Kč. Platební karta končící čtyřčíslím [číslo] byla vydána na jméno žalované, jak ostatně vyplynulo z doložené kopie této platební karty.

5. Z doloženého detailu pohybu na účtu s uvedeným datumem autorizace vyplynulo, že k transakci ve výši [částka] dne [datum] z účtu žalobkyně na účet žalované si žalobkyně učinila rovněž poznámku ve znění: "půjčka [anonymizováno].

6. Žalovaná k dotazu soudu svá rozhodná tvrzení doplnila mimo jiné tak, že o tom, že budou na její účet zaslány peněžní prostředky se dozvěděla od svého přítele [jméno] [příjmení], který jí současně sdělil, že si tyto peníze vybere. Nic bližšího jí neřekl a ona sama se s ním o jeho pracovních a finančních záležitostech nebavila. K účtu mu sama poskytla kartu, neboť mu důvěřovala. Důvod, pro který její přítel účet neměl, podle svých tvrzení žalovaná neznala. Dále uvedla, že nevěděla, čím se živil a jak na tom byl finančně. Předpokládala však, že dobře, protože u sebe vždy měl hotovost. V té době o jeho exekucích nevěděla.

7. Svědek [jméno] [příjmení], který se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody za trestný čin krácení daně, vypověděl, že někdy před 17. 8. 2018 se setkal s žalobkyní v [obec] a tam jí sdělil, že potřebuje půjčku pro firmu [anonymizováno], v níž byl v té době jednatele a která měla potíže se splácením leasingu na vozidlo BMW X3 užívané žalobkyní, která byla v té době společnicí jmenované společnosti. Protože měla podle svědka žalobkyně odjet do zahraničí, bylo mezi nimi dohodnuto, že mu tyto peníze poukáže žalobkyně na účet žalované. Z tohoto účtu je posléze prostřednictvím platební karty, kterou mu žalovaná coby jeho partnerka přenechala, během několika dnů vybral a následně je v rozpětí maximálně dvou týdnů nadvakrát vložil na účet agentury vymáhající dlužné leasingové splátky.

8. Soud hodnotil výpověď svědka [jméno] [příjmení] jako nevěrohodnou. [příjmení] [jméno] [příjmení] je stále přítelem žalované, přičemž tento jeho blízký vztah k ní jej mohl motivovat k úpravě výpovědi v její prospěch. Jako nepravděpodobná a tudíž nevěrohodná hodnotí soud rovněž slova svědka o tom, že žádal žalobkyni o půjčku nikoliv ve prospěch jeho přítelkyně, ale ve prospěch [právnická osoba], v níž byl jednatele a žalobkyně společnicí, aby tak mohl zaplatit dluh uvedené společnosti na leasingových splátkách, přičemž tato půjčka neměla být poukázána na účet [právnická osoba] a z něj jednoduše na účet vymáhací agentury, ale byla zcela nepochopitelně poukazována na účet žalované, z něhož pak byla v hotovosti vybrána a poté nadvakrát vkládána na účet vymáhací agentury. Nevěrohodnost jmenovaného svědka je současně podtržena zřejmými rozpory s tvrzeními žalované, s níž by přitom coby se svou partnerkou v žádném rozporu být neměl. Především šlo o rozpory ohledně vědomosti žalované o jeho exekucích, majetkových poměrech a trestním stíhání, o čemž podle něj žalovaná věděla, přičemž současně věděla, že právě proto neměl vlastní bankovní účet. Vědomost o těchto okolnostech však žalovaná před soudem popřela. Tento rozpor se slovy svědka však činí nevěrohodnou i samotnou žalovanou. To zejména proto, že soud nevěří tomu, že by ve skutečnosti důvody, pro které svědek [jméno] [příjmení] nemá bankovní účet neznala. Nakonec fakt, že je jeho přítelkyní i nadále, tj. i poté, co byl odsouzen k trestu odnětí svobody pro daňovou trestnou činnost, svědčí spíše o tom, že byla o jeho poměrech dobře informována. Ostatně ve svém písemném podání ze dne [datum] sama uvedla, že její přítel [jméno] [příjmení] účet neměl právě z důvodů exekucí, které byly vůči němu vedeny.

9. Nevěrohodnost tvrzení žalované je podpořena rovněž zjištěním, že na výpověď smlouvy o zápůjčce, která jí byla ze strany žalobkyně doručena dne [datum] (viz výpověď ze dne [datum] a k ní připojená dodejka), reagovala pouze tak, že se s žalobkyní nikdy nesetkala, nemluvila s ní a je jí proto záhadou, jak s ní mohla uzavřít smlouvu o zápůjčce. Soudu připadá nepravděpodobné, že by v té souvislosti nezmínila další jí tvrzené okolnosti připsání částky [částka] na její účet dne [datum]. To zvlášť za situace, kdy podle výpovědi svědka [jméno] [příjmení], řešila okolnost, že jí byla doručena tato výpověď, s ním. Jistě by tyto další okolnosti v reakci na zcela nedůvodný požadavek k vrácení zápůjčky sdělila, pokud by se ovšem tyto okolnosti zakládaly na pravdě.

10. Při shora popsané nevěrohodnosti žalované jakož i jejího přítele svědka [jméno] [příjmení], vyšel soud při zjištění skutkového stavu z výpovědi samotné žalobkyně. Ta vypověděla, že ji [jméno] [příjmení] požádal, aby poskytla zápůjčku přímo žalované, a to přímo na její účet. Předal jí k tomu i všechny její osobní údaje. To by jistě nečinil, pokud by měl být účet žalované pouze platebním místem, kam měly být poukázány peněžní prostředky určené někomu jinému. V takovém případě by stačilo jen sdělení čísla účtu. Právě skutečnost, že [jméno] [příjmení] doložil i další osobní údaje žalované, svědčí o tom, že skutečně jednal jejím jménem a zápůjčka tak měla být skutečně poskytnuta jí. Ostatně částka 100 000 Kč byla na její účet připsána s poznámkou "půjčka", nikoliv s poznámkou "půjčka pro [anonymizováno] nebo "půjčka pro [anonymizováno]. Platba, která byla na účet žalované s touto poznámkou připsána, nebyla z jejího účtu žalobkyni vrácena s tím, že by snad šlo o platbu omylem zaslanou apod. Jinak řečeno, žalovaná si peněžní částku ve výši [částka], kterou jí žalobkyně poukázala na její účet s tím, že jde o "půjčku", ponechala. Žalobkyně přitom tyto peníze poukázala s tím, že žalované poskytuje zápůjčku v uvedené výši, jak s ní jménem žalované dohodl její přítel [jméno] [příjmení] [jméno] tom si při uvedené platbě žalobkyně učinila i poznámku do platebního formuláře, když si poznačila, že jde o "půjčku pro Radku", což by v případě půjčky pro [jméno] [příjmení], resp. [právnická osoba] jistě nečinila. I proto soud nemá důvodu o věrohodnosti slov žalobkyně pochybovat.

11. Soud proto dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] byl skutečně žalovanou zmocněn, aby pro ni sjednal zápůjčku s žalobkyní ve výši [částka]. Jednal tedy jako zástupce žalované podle § 436 odst. 1 o. z. a § 441 odst. 1 o. z., přičemž z jeho jednání tak vznikla práva a povinnosti přímo žalované. V takovém případě byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z.

12. Ovšem i v případě, že by [jméno] [příjmení] nebyl k uvedenému jednání žalovanou výslovně zmocněn, samotný fakt, že v jeho důsledku byly žalobkyní na účet žalované poskytnuty peněžní prostředky s poznámkou "půjčka" (nikoliv "půjčka pro [anonymizováno] nebo "půjčka pro [anonymizováno]), přičemž žalovaná si tyto peněžní prostředky poskytnuté jí jako "půjčka" ponechala, vede soud k závěru, že tímto svým počínáním žalovaná akceptovala, že jí žalobkyně přenechala částku ve výši [částka], aby jí užila podle libosti a po čase jí žalobkyni vrátila, jak tomu napovídá označení této platby coby "půjčky", tj. z povahy věci platby, která má být po čase vrácena tomu, kdo ji poskytl. K uzavření smlouvy o zápůjčce částky [částka] mezi žalobkyní a žalovanou, z níž vyplynula povinnost žalované vrátit přenechané peněžní prostředky po čase žalobkyni zpět, by tedy došlo tak jako tak, neboť žalovaná svým chováním uzavření takové smlouvy akceptovala, když si takto coby "půjčku" poukázané peněžní prostředky bez dalšího ponechala (viz § 1744 o. z.).

13. Byla-li mezi účastnicemi sjednána smlouva o zápůjčce o shora popsaném obsahu, přičemž nebylo určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, stala se její splatnost podle § 2393 o. z. závislou na vypovězení smlouvy. K tomu došlo písemnou výpovědí žalobkyně ze dne 17. 4. 2020, která byla žalované podle připojené dodejky doručena do vlastních rukou dne 24. 4. 2020, přičemž v ní byla žalovaná vyzvána k vrácení zápůjčky do šesti týdnů od doručení výpovědi, tj. do 6. 6. 2020.

14. Od 7. 6. 2020 se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a vznikla jí proto podle § 1970 o. z. povinnost platit od tohoto dne z dlužné částky úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. úrok z prodlení ve výši 10 % ročně. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu.

15. Protože soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, zavázal žalovanou podle § 142 odst. 1 o. s. ř. k nahrazení nákladů řízení žalobkyni. Náklady řízení žalobkyně jsou následující: - zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, - odměna zástupkyně žalobkyně ve výši 20 400 Kč za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT), tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis a podání žaloby, účast u jednání soudu dne 26. 2. 2021 trvajícího déle než dvě hodiny, se sazbou odměny 5 100 Kč za úkon podle § 7 AT, - paušální náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobkyně ve výši 1 200 Kč za 4 úkony shora uvedené se sazbou náhrady ve výši 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 3 AT - náhrada jízdních výdajů ve výši 3 816 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět (tj. 590 km) dne 26. 2. 2021 vozidlem [registrační značka] s průměrnou spotřebou benzinu 95 ve výši 7,3 l na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhl. č. 589/2020 Sb., - náhrada ve výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin promeškaných shora uvedenou cestou při sazbě náhrady ve výši 100 Kč za půlhodinu podle § 14 odst. 3 AT, - náhrada 21 % DPH, kterou je zástupce žalobce povinen odvést z odměny a náhrad ve výši 5 589 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představují částku ve výši 36 205 Kč. Soud neshledal účelnými náklady žalobkyně vynaložené v souvislosti s doplněním rozhodných tvrzení z její strany na výzvu soudu, neboť tato tvrzení měla být obsažena již přímo v žalobě, a proto náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto podáním ze dne [datum] žalobkyni nepřiznal.