38 C 54/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Němcem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o náhrada škody a jiné újmy

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, .

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal se žalobce na žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu zdůvodnil tvrzením, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, bylo k návrhu žalovaného usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalobci uloženo, aby do tří dnů uvedl do původního stavu část pozemku p. č. 487/3 (označovanou v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -24/2021 jako pozemek p. č. 487/7) v katastrálním území , adresa, , a to (zjednodušeně řečeno) tak, že na této části vybuduje betonový odvodňovací kanál z betonových odvodňovacích žlabů tak, aby nedocházelo k pronikání vody. Návrh na nařízení tohoto předběžného opatření přitom žalovaný v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, podal dne , datum, přesto, že věděl, že žalobce již není vlastníkem pozemku p. č. 487/3, resp. jeho citovaným geometrickým plánem vymezené části p. č. 487/7, neboť žalobce pozemek p. č. 487/3 převedl již dříve na svou manželku , jméno FO, . Následně podal žalovaný dne , datum, exekuční návrh směřující proti žalobci, kterým se domáhal vymožení povinnosti uložené žalobci usnesením o nařízení předběžného opatření č. j. , spisová značka, . Téhož dne vydal soudní exekutor příkaz k provedené exekuce přikázáním pohledávky povinného (žalobce) z účtu u peněžního ústavu. Na základě toho došlo k zajištění peněžních prostředků žalobce v částce , částka, , přičemž vráceny byly až dne , datum, po ukončení exekuce. Usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, o nařízení citovaného předběžného opatření bylo totiž v odvolacím řízení usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , změněno tak, že návrh na nařízení tohoto předběžného opatření byl zamítnut.

2. Byť žalobce zmiňoval, že protiprávním jednáním žalované byl již jeho předešlý návrh na nařízení předběžného opatření předcházející tomu shora citovanému (viz dále), domáhal se náhrady škody a jiné újmy s ohledem na řízení o předběžném opatření nařízeném usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, (viz výše). Poukazoval na to, že návrh žalovaného na nařízení tohoto předběžného opatření byl zneužitím práva ze strany žalovaného, neboť žalovaný v době podání tohoto návrhu již věděl, že žalobce není vlastníkem pozemku p. č. 487/3 v k. ú. , adresa, . V důsledku tohoto jednání žalovaného tak žalobci vznikla újma ve výši , částka, , představující zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ode dne , datum, do , datum, , neboť po tuto dobu neměl uvedenou částku k dispozici. Tuto dobu považuje za dobu prodlení žalovaného s vrácením uvedené částky žalobci. Žalobce dále naříkal, že mu v důsledku popsaného protiprávního počínání žalovaného vznikla nemajetková újma, neboť návrhem na nařízení druhého předběžného opatření bylo žalobci ublíženo zejména na cti a byla ohrožena jeho pověst. Poukázal, že vůči němu byla v důsledku chování žalovaného vedena hned dvě exekuční řízení (kromě již popsané i další, jehož předmětem byl výkon v pořadí prvního nařízeného předběžného opatření - viz dále) a v jejich průběhu byly žalobci zajištěny peněžní prostředky. Fakt, že žalovaný podal návrh na nařízení druhé exekuce v pořadí, ač věděl, že žalobce již není vlastníkem pozemku p. č. 487/3 se žalobce značně osobně dotklo. Žalobce vede řádný život, mimo své zaměstnání se věnuje i pedagogické činnosti. Je držitelem zbrojního průkazu a současně zkušebním komisařem podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních. Případné zjištění, že vůči žalobci byla vedena exekuční řízení by mohlo mít vliv na jeho pověst u jeho zaměstnavatele, příslušné školy, studentů či Ministerstva vnitra "z hlediska jmenování zkušebním komisařem". I když oba návrhy na nařízení exekuce byly zamítnuty, nelze odhlédnout od toho, že jsou dále veřejně dohledatelné. Za ohrožení pověsti žalobce proto žalobce požadoval poskytnutí zadostiučinění v penězích, a to v částce , částka, . V té souvislosti opět zdůraznil, že je to za to, že žalovaný podal návrh na nařízení v pořadí druhého předběžného opatření ve chvíli, kdy žalobce nebyl již 5 měsíců vlastníkem předmětného pozemku. Následný návrh na nařízení exekuce podával žalovaný navíc za situace, kdy věděl, že usnesení o nařízení prvního předběžného opatření bylo zrušeno. Je proto přesvědčen, že žalovaný musí nést odpovědnost za podání návrhu na nařízení předběžného opatření a za zásah do pověsti žalobce. Podle žalobce se žalovaný dopustil opakovaného zneužití práva. Svými návrhy chtěl žalobce dostat do složitějšího procesního postavení ve sporu, který s ním v té době již dva roky vedl (viz dále) a současně ho tak chtěl nepochybně poškodit i v zaměstnání, při jeho pedagogické činnosti či coby zkušebního komisaře.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, postupně vydána dvě předběžná opatření, a to usneseními č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, . Upozornil, že dne , datum, marně uplynula žalobci lhůta podle § 77a odst. 2 o. s. ř. k uplatnění práva na náhradu škody způsobené prvním předběžným opatřením. Prvním předběžným opatřením přitom bylo žalobci uloženo, aby z předmětného pozemku p. č. 487/3 (jeho části p. č. 487/7) odstranil kompostér a zdržel se odstraňování menší opěrné zídky a terénních úprav. Tuto povinnosti žalobce nesplnil, naopak sám a pak prostřednictvím své manželky a dalších osob pokračoval v zásazích do sporného pozemku (horní opěrná zídka byla odstraněna, byl odstraněn odvodňovací kanál. žalovaný návrh na nařízení druhého předběžného opatření podal proto, že dne , datum, zjistil, že žalobce navzdory již vydanému předběžnému opatření pokračuje v terénních úpravách a zcela odstranil okapový žlab, který byl vybudován před třiceti lety jako ochrana přístavby domu žalovaného před pronikáním vody. Soud na základě tohoto návrhu vydal v pořadí druhé předběžné opatření (viz shora). Po odstranění horní opěrné zídky a odvodňovacího kanálu (žlabu) se žalovaný ocitl v nejistotě, zda a jak bude jeho stavba ochráněna. Aby zabránil vzniku dalších škod a předešel negativnímu vlivu odstranění odvodňovacího žlabu na jeho stavbu, nezbylo žalovanému než podat exekuční návrh, kterým se domáhal výkonu předběžného opatření ukládajícího žalobci znovuvybudování tohoto odvodňovacího žlabu. Ze strany žalovaného nešlo o zneužití práva mimo jiné i proto, že s podáním exekučního návrhu vyčkával až do , datum, , kdy se utvrdil v tom, že žalobce je nečinný. O tom, že žalobce již není vlastníkem sporného pozemku p. č. 487/3 (resp. jeho sporné části p. č. 487/7) se žalovaný dozvěděl až v sobotu , datum, . Následující pracovní den , datum, o tom informoval svého zástupce a dne , datum, navrhl v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , aby bylo rozhodnuto podle § 107a o. s. ř. S ohledem na ohrožení jeho stavby v důsledku odstranění žlabu, nemohl žalovaný s podáním návrhu na nařízení druhého předběžného opatření otálet a vyčkávat, až soud o jeho návrhu na záměnu účastníků na straně žalované rozhodne. Proto podal návrh na druhé předběžné opatření vůči žalobci, neboť ten byl v té době stále účastníkem řízení sp. zn. , spisová značka, v pozici žalovaného. Žalobci přitom nic nebránilo v tom, aby jak žalovaného, tak soud informoval o změně vlastníka pozemku p. č. 487/3 dříve. Tím, že tak neučinil, sám se vystavil riziku, že proti němu budou směřovat další návrhy žalovaného. Žalobce sdělil soudu a jeho prostřednictvím žalovanému, že již není vlastníkem předmětného pozemku až v odvolání ze dne , datum, , které směřovalo proti prvnímu předběžnému opatření, přičemž toto podání bylo žalovanému doručeno dne , datum, . Žalovaný neví, proč žalobce nesdělil tyto skutečnosti dříve. Má však za to, že tak žalobce tak činil záměrně, aby mohl celou situaci komplikovat. Protože to byl žalobce, kdo byl v usnesení o nařízení druhého předběžného opatření označen jako osoba povinná, směřoval návrh na nařízení exekuce ke splnění povinností uložených tímto usnesením právě proti žalobci, když žalovaný v té době neměl postaveno na jisto, že uvedená povinnost přešla na manželku žalobce coby vlastnici předmětného pozemku. Navíc to byl přímo žalobce, kdo betonový žlab fakticky odstranil.

4. Žalovaný k otázce náhrady škody a nemajetkové újmy údajně způsobené žalobci druhým předběžným opatřením především uvedl, že vzniku této újmy (pokud vůbec nastala) mohl žalobce snadno předejít jednak tím, že by soud a žalovaného včas informoval o změně vlastníka pozemku p. č. 487/3 a současně tím, že by dostál povinnosti, která mu byla předběžným opatřením uložena. Svou nečinností si tak zahájení předmětných exekucí zapříčinil sám. Nadto byl to žalobce, kdo v předchozí době dělal žalovanému řadu dalších schválností a za schválnost považuje žalovaný i to, že žalobce daroval své manželce pozemek p. č. 487/3 hned poté, co soud vydal rozsudek, kterým v řízení , spisová značka, vyhověl žalovanému. Údaj o skončené exekuci není podle žalovaného veřejně dohledatelný a v důsledku naříkaného jednání žalovaného tak žalobci žádná újma nevznikla.

5. Soudu je z jeho činnosti známo (viz řízení o ochranu rušené držby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ), že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. 168, jehož součástí je stavba č. p. 60 (dále jen "rodinný dům") a pozemku p. č. 474/4, to vše v k. ú. , adresa, . Součástí rodinného domu žalovaného je přístavba, která dosud není zakreslena v katastrální mapě a která v rozsahu 12 m2 zasahuje na pozemek p. č. 487/3 vlastněný do , datum, žalobcem a od , datum, manželkou žalobce. V souvislosti s tím byla shora uvedeným geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -24/2021 oddělena z pozemku p. č. 487/3 o výměře 145 m2 část nově označená p. č. 487/7 o výměře 53 m2. Na této nově oddělené části se dosud nacházely následující stavby:- již zmíněná přístavba rodinného domu žalovaného,- velká opěrná zeď zabezpečující svah nacházející se na pozemku p. č. 487/3 a chránící tak rodinný dům a pozemek žalovaného,- odvodnění a kanál pro odvod dešťové vody z prostoru, kde svah nacházející se na pozemku p. č. 487/3 přiléhá k přístavbě rodinného domu žalovaného,- část kamenného schodiště, které dále pokračuje až na pozemek žalovaného, pozemek p. č. 487/3 a pozemek žaobce p. č. 485/9,- menší opěrná zeď, která doplňuje stavbu větší opěrné zdi a má stejnou funkci.Na části pozemku p. č. 487/7 se také nachází uzavřený dvůr žalovaného.

6. Žalovaný se v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, domáhal primárně určení, že je vlastníkem sporného pozemku p. č. 487/7, eventuálně zřízení věcného břemene spočívajícího ve služebnosti užívání tohoto sporného pozemku. Rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud uvedenou služebnost užívání sporného pozemku p. č. 487/7 ve prospěch žalobce zřídil. Proti tomuto rozsudku bylo žalobcem podáno dne , datum, odvolání. V jím podaném odvolání však žalobce ani slovem nezmínil, že již není vlastníkem pozemku p. č. 487/3, resp. z něj oddělené sporné části p. č. 487/3, neboť, jak vyplynulo z doložené darovací smlouvy ze dne , datum, , daroval žalobce pozemek p. č. 487/3 své manželce, přičemž podle údajů katastru nemovitostí právní účinky zápisu vlastnického práva podle této darovací smlouvy nastaly dnem , datum, .

7. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, zmínil žalobce fakt, že již není vlastníkem pozemku p. č. 487/3, poprvé až v odvolání sepsaném dne , datum, , kterým se bránil usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jímž bylo nařízeno předběžné opatření ukládající žalobci, aby se zdržel odstraňování již zmíněné opěrné zídky na pozemku p. č. 487/7, dalších terénních úprav tohoto pozemku a aby do tří dnů od doručení tohoto usnesení odstranil z předmětného pozemku kompostér.

8. Zákon hned v několika svých ustanoveních odráží princip poctivosti, který vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích, vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany. Výslovně tak činí v ustanovení § 6 o. z., které jednak přikazuje každému jednat v právním styku poctivě a současně zakazuje těžit z chování nepoctivého či protiprávního. V rozporu s principem poctivosti je především takové jednání strany, které je nesouladné s jejími předchozími projevy či jednáním a které způsobilo újmu druhé straně, jež se na jednání druhé strany rozumně spoléhala (viz Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022, § 6).

9. Žalobce si je nepochybně vědom, že se jeho postavení coby žalovaného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, odvíjelo od skutečnosti, že byl vlastníkem pozemku p. č. 487/3, k jehož části označené p. č. 487/7 požadoval žalovaný (v uvedeném řízení žalobce) buďto přímo určit, že on sám je jejím vlastníkem, případně (eventuálně) zřídit věcné břemeno opravňující jej k jejímu užívání. Žalobce v tomto sporu s žalovaným setrvával po dva roky, až do vydání rozsudku ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , jímž zdejší soud nepravomocně vyhověl eventuálnímu požadavku žalovaného na zřízení věcného břemene užívání sporné části citovaného pozemku žalobce. V podstatě ihned poté, dne , datum, , daroval žalobce pozemek, o který v uvedeném řízení šlo, své manželce. Základní otázkou je proč tak učinil a proč právě v tuto dobu.

10. Dotázán soudem nebyl žalobce schopen sdělit věrohodný a přesvědčivý důvod, pro který daroval pozemek, o jehož část se v té době již dva roky přel, právě v uvedený čas své manželce. Až na opakované dotazy soudu sdělil, že důvodem tohoto jeho rozhodnutí byla skutečnost, že jeho manželka předtím nikdy nic nevlastnila. Takový důvod je však zjevně nepravdivý. Předně manželka žalobce je společně s ním dlouhodobě rovnodílnou spoluvlastnicí nemovitostí v k. ú. , adresa, , a to pozemku p. č. St. 176, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 108, a s ním sousedícího pozemku p. č. 475/2 (viz výpis z katastru nemovitostí). V době, kdy jí žalobce daroval pozemek p. č. 487/3, tak jeho manželka již nemovitosti vlastnila. Fakt, že žalobce nebyl schopen soudu sdělit věrohodný důvod darování pozemku p. č. 487/3 jeho manželce právě dne , datum, vede soud k přesvědčení, že šlo z jeho strany o schválnost, kterou chtěl zejména komplikovat průběh řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, poté, co byl před soudem I. stupně neúspěšný. S tímto názorem soudu ostatně koresponduje zjištění, že žalobce o takto zásadní skutečnosti mající významný dopad na jeho účastenství v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, mlčel. V odvolání ze dne , datum, , které coby žalovaný proti rozsudku č. j. , spisová značka, podal, nezmínil ani slovem, že vlastnické právo k pozemku p. č. 487/3 pozbyl. Naopak stále jako jeho vlastník vystupoval a mimo jiné naříkal, že v důsledku rozhodnutí soudu I. stupně mu k části předmětného pozemku označené p. č. 487/7 zůstalo jen tzv. holé vlastnictví.

11. Chování žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , který již od , datum, věděl, že není nositelem práva, o které v řízení šlo, a nejenže o tom mlčel, ale dokonce se i nadále ve vztahu k soudu a k žalovanému choval tak, jako by nositelem tohoto práva byl, je ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 o. z. chováním nepoctivým.

12. Je pravdou, že žalovaný dne , datum, podal v řízení sp. zn. , spisová značka, návrh na nařízení předběžného opatření, kterému bylo usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, vyhověno, a kterým bylo žalobci uloženo zdržet se odstraňování již zmíněné opěrné zídky, provádění terénních úprav na pozemku p. č. 487/7 a současně mu bylo uloženo odstranit z tohoto pozemku kompostér (viz cit. usnesení). Toto usnesení napadl žalovaný odvoláním ze dne , datum, a v něm poprvé zmínil (bez dalších podrobností), že již není vlastníkem pozemku p. č. 487/3 (tj. i jeho sporné části označené p. č. 487/7). Mezitím však žalovaný stihl dne , datum, podat návrh na nařízení exekuce k vymožení citovaným usnesením o nařízení předběžného opatření uložené povinnosti žalobce odstranit ze sporného pozemku komposter jakož i k vymožení náhrady nákladů exekučního řízení (viz cit. exekuční návrh). Na podkladě tohoto návrhu byla exekuce skutečně nařízena a zastavena byla usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, poté, co bylo usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne , datum, zrušeno usnesení o nařízení předběžného opatření zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Usnesení odvolacího soudu přitom bylo žalovanému (jeho zástupci) podle předložené doručenky doručeno dne až dne , datum, .

13. Jestliže v důsledku nepoctivého počínání žalobce nebylo až do , datum, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, známo, že žalobce ve skutečnosti již není vlastníkem sporného pozemku, je vinou samotného žalobce, že návrh na nařízení předběžného opatření ze dne , datum, , jakož i návrh na nařízení jeho exekuce ze dne , datum, , směřoval žalovaný stále proti žalobci. Žalovaný tak přitom činil nejen v dobré víře, že žalobce je stále vlastníkem uvedeného pozemku, ale především proto, že na sporném pozemku byly v té době realizovány práce spočívající v odstraňování opěrné zídky a provádění dalších terénních úprav (viz úřední záznam ze dne , datum, , resp. , datum, ). Docházelo-li k odstraňování opěrné zídky, nepochybně takové počínaní mohlo vyvolat v žalovaném přesvědčení, že důsledkem uvedené činnosti může být ohrožení jeho stavby. Zvolil-li za takové situace ochranu svého, byť třeba jen domněle ohroženého, práva cestou návrhu na nařízení předběžného opatření, jehož výkon pro jeho neplnění ze strany žalobce posléze navrhl, nepočínal si nikterak svévolně a v tomto jeho jednání nelze spatřovat snahu žalobce jakkoliv, nadto úmyslně, poškodit (viz § 2909 o. z.). Fakt, že tyto návrhy žalovaného směřovaly vůči žalobci, je naopak důsledkem porušení povinnosti žalobce počínat si v právních vztazích (tj. i v probíhajícím soudním řízení) poctivě (viz § 6 o. z.) a otevřeně bez zbytečného odkladu informovat soud a ostatní účastníky sporu o změně v osobě vlastníka sporné věci (k tomu srov. povinnost součinnosti vyplývající z § 6 o. s. ř.). Ostatně včasným informováním o této podstatné okolnosti by žalobce předešel dalším mimo jiné i jemu vznikajícím nákladům (škodám) v souvislosti s jeho další účastí v řízení, jehož účastníkem již neměl být. Počínání žalobce tak lze rovněž označit za porušení prevenční povinnosti zakotvené v § 2900 o. z. ale současně za porušení zakročovací povinnosti podle § 2903 o. z.

14. Žalovaný si v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, počínal i nadále poctivě, neboť bezodkladně poté, co zjistil, že žalobce ve skutečnosti není vlastníkem sporného pozemku, navrhl dne , datum, , aby na místo žalobce (v uvedeném řízení žalovaného) vstoupila nová vlastnice tohoto pozemku, a to manželka žalobce. Jak je patrné z doloženého úředního záznamu ze dne , datum, , dozvěděl se o změně vlastnictví sporného pozemku žalovaný dne , datum, . Uvedeného dne totiž žalovaný viděl, že "sousedi" rozebírají zídku, se kterou podle nařízeného předběžného opatření nemají nic dělat, a proto se obrátil na Policii ČR. Přivolaná hlídka podle citovaného úředního záznamu na místě nalezla manželku žalobce a bratra žalobce. Ti tam bourali opěrnou zídku a sázeli stromy. Chovali se arogantně, přičemž manželka žalobce sdělovala, že zbořila svou opěrnou zídku na svém pozemku. Přestože jim hlídka Policie ČR další činnost zakázala, manželka žalobce v ní podle druhého úředního záznamu ze dne , datum, pokračovala, přičemž opětovně sdělila, že pozemek je její a ona si tam může dělat, co chce. Dále tvrdila, že neví nic o předběžném opatření ani o občanskoprávním sporu mezi žalobcem a žalovaným.

15. Přestože žalovaný podal návrh na postup podle § 107a o. s. ř. v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, obratem, rozhodl o jeho návrhu soud až dne , datum, , a to usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dokonce až dne , datum, , přičemž zástupci žalovaného bylo doručeno až dne , datum, v 8:45 hodin (viz příslušná doručenka). Manželka žalobce se tak teprve až dne , datum, stala účastnicí řízení sp. zn. , spisová značka, na pozici žalované. Do , datum, byl v tomto řízení v postavení žalovaného žalobce.

16. Návrhem ze dne , datum, domáhal se žalovaný v řízení sp. zn. , spisová značka, (stále vůči žalobci coby v tomto řízení žalovanému) nařízení předběžného opatření, kterým bude žalobci uloženo vybudovat na sporném pozemku p. č. 487/7 odvodňovací kanál z betonových žlabů podložených do štěrkového lože a betonové podkladní vrstvy na sraz tak, aby nedocházelo k prosakování vody. Návrh zdůvodnil tvrzením, že žalobce i po vydání prvního předběžného opatření pokračoval v zásazích do sporného pozemku a zcela odstranil odvodňovací žlab, který přiléhal k přístavbě žalovaného nacházející se na sporném pozemku, čímž ohrozil existenci této přístavby. Soud I. stupně tomuto návrhu vyhověl usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které bylo podle připojených doručenek doručeno žalobci (jeho zástupci) dne , datum, a žalovanému (jeho zástupci) dne , datum, v 8:45 hodin (viz citované usnesení).

17. Žalobce se v tomto řízení netajil tím, že povinnost uloženou mu předběžným opatřením nařízeným usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ve stanovené lhůtě tří dnů od jeho doručení ani kdykoliv později nesplnil. Jestliže žalobce nesplnil to, co mu bylo uvedeným předběžným opatřením uloženo, není v příčinné souvislosti s nařízeným předběžným opatřením újma, která žalobci vznikla tím, že se žalovaný vůči žalobci domáhal splnění povinností uložených zmíněným druhým předběžným opatřením v exekuci (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

18. Újma, jejíž náhrady se žalobce v tomto řízení domáhá, totiž ve skutečnosti není újmou nastalou v důsledku nařízených předběžných opatření, ale újmou nastalou v souvislosti s tím, že splnění povinností těmito předběžnými opatřeními uložených, bylo následně vůči žalobci na návrh žalovaného exekučně vymáháno. Soud přitom již výše uzavřel, že za újmu vzniklou vedením exekuce ke splnění povinností uložených prvním předběžným opatřením si může žalobce sám, přičemž podání návrhu na exekuci v tomto prvním případě nelze považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, resp. za zneužití práva. Újma takovým postupem žalobci vzniklá (snad vyjma nákladů exekučního řízení) proto nemůže být žalobci nahrazena.

19. I v případě povinností uložených žalobci druhým předběžným opatřením navrhl žalovaný jejich vymožení vůči žalobci exekučně, jak je patrné z jeho návrhu ze dne , datum, . Jako povinného přitom stále označoval žalobce. Vycházel zjevně z toho, že žalobce skutečně byl podle usnesení o nařízení druhého předběžného opatření povinným. Za situace, kdy k převodu vlastnického práva k pozemku p. č. 487/3 došlo dlouho před vydáním usnesení o nařízení druhého předběžného opatření, přičemž soud I. stupně tuto okolnost, o které díky návrhu žalovaného ze dne , datum, již věděl, v rozhodnutí o nařízení druhého předběžného opatření nereflektoval, nezbylo žalovanému nic jiného, než exekuční návrh směřovat proti žalobci. Proti jiné osobě tak učinit ani nemohl. K přechodu práv a povinností je možné ve vykonávacím řízení přihlédnout jen tehdy, jestliže nastal po vydání exekučního titulu (viz § 256 o. s. ř.; k tomu viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, § 256). Podal-li tedy za této situace žalovaný exekuční návrh vůči žalobci, nelze v tomto jeho počínání spatřovat úmysl žalobce poškodit. I nyní bylo primárním cílem žalovaného ochránit svou stavbu (přístavbu), kterou v důsledku odstranění odvodňovacího žlabu ze sporného pozemku považoval za ohroženou účinky pronikající vody. Taková úvaha žalovaného rozhodně není nelogická a v jeho počínání tak nelze spatřovat zneužití práva s cílem uškodit žalobci. Navíc z návrhu na nařízení druhého předběžného opatření je patrné, že podle žalovaného to byl žalobce, kdo k odstraňování betonového odvodňovacího žlabu přistoupil bezprostředně poté, co byl jeho právní zástupce dne , datum, e-mailem informován o nařízení prvního předběžného opatření. Jestliže to byl žalobce, kdo podle žalovaného předmětný odvodňovací žlab odstraňoval (také odstraňoval), není úvaha žalovaného o tom, že by to tedy měl být také žalobce, kdo jej znovu vybuduje, zjevně nepřiměřená.

20. Vedle právě učiněných závěrů o pochopitelnosti počínání žalovaného v řízení o nařízení druhého předběžného opatření jakož i v řízení o jeho výkonu je zapotřebí připomenout, že žalobce převedl sporný pozemek na svou manželku pouze ze schválnosti, aby tak situaci v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, poté, co v řízení před soudem I. stupně neuspěl, žalovanému co nejvíce zkomplikoval (viz shora). Podstatným pro rozhodnutí v této věci je také zjištění, že veškeré úpravy (odstraňování opěrné zídky, odvodňovacího žalobu apod.) se na sporném pozemku začaly dít až poté, co žalobce v řízení před soudem I. stupně ve věci sp. zn. , spisová značka, neuspěl. Začalo se tak tedy dít v době, kdy bylo, byť nepravomocně, soudem aprobováno právo žalovaného užívat sporný pozemek mimo jiné i tak, že zde budou opěrné zídky, odvodňovací žlab atd. Jestliže tato stavební opatření existující na sporném pozemku desítky let na něm bez újmy setrvávala i po celou dobu řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , nelze si jejich náhlé odstraňování poté, co žalobce v řízení před soudem I. stupně neuspěl, vyložit jinak než jako další schválnost, která měla být nadto zjevně kryta tím, že žalobce se mezitím "zbavil" vlastnictví sporného pozemku, což ovšem soudu i žalovanému tajil. Navíc, jak sám žalobce při jednání soudu přiznal, onen sporný pozemek tvoří společně s dalšími pozemky zahradu u domu, který je mu s jeho manželkou, stávající vlastnicí sporného pozemku, společný a kde mají svou rodinnou domácnost. Žalobce tak coby manžel nepochybně byl schopen, pokud by chtěl, dosáhnout toho, aby povinnosti uložené citovanými předběžnými opatřeními byly respektovány, i když on sám nebyl aktuálně (formálně) vlastníkem sporného pozemku, neboť jej coby manžel jako zahradu u svého rodinného domu nepochybně nadále užíval. Nehledě na to, že převod vlastnictví sporného pozemku na jeho manželku byl zjevně pouze účelový.

21. Jinak řečeno, žalobce si zcela sám svým nepoctivým jednáním zavinil, že návrh na nařízení v pořadí druhého předběžného opatření směřoval v nastalé procesní situaci proti němu, a že i návrh na výkon(exekuci) tohoto druhého předběžného opatření proti němu směřoval. Postup, který v tomto případě žalovaný zvolil, považuje soud za pochopitelný v dané procesní situaci, přičemž je patrné, že jeho účelem nebylo poškození žalobce, ale ochrana majetku žalovaného před ohrožujícími zásahy, k nimž na sporném pozemku skutečně docházelo a které mohly potenciálně mít neblahý vliv na majetek žalovaného. Jestliže návrhy žalovaného na nařízení druhého předběžného opatření jakož i na následné nařízení jeho exekuce sledovaly primárně legitimní cíl, kterým byla ochrana majetku žalovaného, nelze je kvalifikovat jako zneužití práva, jehož účelem by mělo být primárně poškození žalobce (jeho šikana) a nikoliv skutečná ochrana práv a oprávněných zájmů žalovaného. Žalovaný tak za případnou újmu, která podáním těchto návrhů žalobci údajně vznikla (vyjma povinnosti k náhradě nákladů řízení o těchto návrzích) neodpovídá, neboť jeho počínání představovalo výkon práva a rozhodně je nelze označit za protiprávní.

22. Byť tedy bylo zjištěno, že návrh na nařízení onoho v pořadí druhého předběžného opatření byl usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , zamítnut, a proto také byla k jeho vymožení nařízená exekuce, v níž byla mimo jiné postižena peněžitá částka na účtu žalobce ve výši , částka, , zastavena, přičemž exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalobce č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byl zrušen usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , není žalovaný povinen újmy vedením uvedených řízení případně žalobci způsobené (vyjma náhrady nákladů těchto řízení) povinen nahrazovat. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

23. Pokud žalobce předložil k důkazu listinu ze dne , datum, , kterou chtěl prokazovat, že žalovaný věděl v době podání návrhu na nařízení druhého předběžného opatření o tom, že žalobce není vlastníkem sporného pozemku, nebylo zapotřebí takovou okolnost dále prokazovat, neboť byla jinými důkazy v řízení spolehlivě zjištěna. Soud proto tento důkaz jako nadbytečný neprováděl.

24. Navrhoval-li žalobce výslech svědka , jméno FO, k prokázání skutečnosti, že to ve skutečnosti nebyl on, kdo předmětný betonový žlab odstraňoval, což měl údajně žalovaný v době podání návrhu na nařízení druhého předběžného opatření vědět, a přesto "šikanózně" směřoval tento návrh opět proti žalobci, nelze odhlédnout od zjištění, že žlab byl odstraňován postupně a mohl tak být odstraňován různými osobami. Nadto byl odstraňován na pozemku, se kterým mohl žalobce coby manžel jeho "aktuální" vlastnice i nadále disponovat, přičemž návrh na nařízení druhého předběžného opatření byl podán v době, kdy žalobce měl v řízení , spisová značka, stále postavení žalovaného. I kdyby snad tedy měl žalovaný povědomí o tom, že to nebyl osobně žalobce, kdo žlab odstranil, mohl se logicky domnívat i s ohledem na účelovost převodu předmětného pozemku na jeho manželku, že je to ve skutečnosti žalobce, kdo o jeho odstranění rozhodl. V postupu žalovaného by soud ani tak nemohl s přihlédnutím ke všem ostatním zjištěným okolnostem spatřovat snahu po šikaně žalobce. Soud proto považoval uvedený důkaz za nadbytečný.

25. S ohledem na jednoznačné závěry soudu o tom, že převod sporného pozemku na manželku žalobce byla schválnost, nepotřeboval soud provádět další důkazy dokládající jiné schválnosti, které žalobce žalovanému či dokonce , tituly před jménem, , jméno FO, činil.

26. S ohledem na výsledek řízení je žalobce povinen podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalovanému všechny účelně vynaložené náklady řízení. Při určení výše tarifní hodnoty pro stanovení sazby mimosmluvní odměny zástupce žalovaného za jeden úkon právní služby vyšel soud ze skutečnosti, že předmětem řízení byl jednak nárok na zaplacení částky , částka, představující majetkovou újmu (škodu) žalobce a jednak nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši , částka, za údajný zásah do osobnostních práv žalobce, přičemž v takovém případě činí tarifní hodnota podle § 9 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen "AT") částku ve výši , částka, (viz například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Celkem tak rozhodující tarifní hodnota v tomto případě představuje částku ve výši , částka, (§ 12 odst. 3 AT). Náklady řízení žalovaného jsou tak následující:- odměna zástupce žalovaného ve výši , částka, za čtyři úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 AT), tj. - příprava a převzetí zastoupení, jejichž součástí je i seznámení se spisem dne , datum, ; - sepis vyjádření k žalobě; - účast u jednání soudu dne , datum, trvajícího déle než dvě hodiny, při sazbě odměny ve výši , částka, za jeden úkon právní služby podle § 7 AT,- paušální náhrada hotových výdajů zástupce žalovaného ve výši , částka, vynaložených v souvislosti se čtyřmi úkony právní služby při sazbě náhrady , částka, za úkon podle § 13 odst. 3 AT,- náhrada 21 % DPH, kterou je zástupce žalovaného povinen odvést z odměny a náhrad ve výši , částka, .Celkem tak náklady řízení žalovaného představují částku ve výši , částka, .