38 C 60/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 140 996,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku ve výši 73,37 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka představující podle žaloby jistinu ve výši částka, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši částka a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, dále částky ve výši částka představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 73,37 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo hodnota, na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,37 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 3. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2025. Žalovaný uhradil do data zesplatnění pouze částku ve výši částka, proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání částky částka ze dne datum s VS var. symbol a poznámkou „Pojistena pujcka Anonymizováno. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. právnická osoba. IC: IČO“ na bankovní účet žalovaného. Dne datum byla žalovanému na telefonní číslo tel. číslo zaslána SMS „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na jméno FO jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne datum byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasim Jméno žalovaného Anonymizováno“ z telefonního čísla hodnota. Jedinečným kódem Anonymizováno byla poté smlouva o úvěru dne datum v 9:41 hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem, předložil potvrzení o příjmu a zasláním SMS kódu projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, potvrzení o příchozí úhradě, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání částka, potvrzení o zaslané SMS, potvrzení o přijaté SMS a potvrzení o provedených platbách].

4. Na účet žalovaného byla dne datum připsána částka částka [výpisu z účtu žalovaného], na kterou žalovaný uhradil celkem částku částka [karta klienta].

5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaný žádal o úvěr 7. Součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových podezřelý výraz a celkové zbývající částky splátkových podezřelý výraz v roli žadatele a spolužadatele činil částka a součet celkového úvěrového rámce nesplátkových podezřelý výraz a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele činil částka. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil částka, přičemž z potvrzení o provedené platbě předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaný obdržel dne datum mzdu ve výši částka, dne datum mzdu ve výši částka, dne datum mzdu ve výši částka a dne datum mzdu ve výši částka. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka částka s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek a konsolidovaných splátek 3. stran. U splátek Jméno žalobkyně. je uvedena částka částka a u bydlení částka ve výši částka. U kolonky ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) je uvedena nula. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.

6. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období od datum do datum vyplývá, že žalovaný neměl disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru. V období od datum do datum činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného částka. Na účet bylo připsáno celkem částka a odepsáno celkem -částka. Žalovanému byla dne datum vyplacena mzda ve výši částka a dne datum mzda ve výši částka. V uvedeném období načerpal úvěry v celkové výši částka. Konečný zůstatek na účtu ke dni datum činil částka. V období od datum do datum bylo na účet žalovaného připsáno celkem částka a odepsáno celkem -částka. Žalovanému byla dne datum vyplacena mzda ve výši částka a dne datum mzda ve výši částka. V uvedeném období žalovaný načerpal úvěry v celkové výši částka. Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni datum činil částka. V období od datum do datum bylo na účet žalovaného připsáno celkem částka a odepsáno celkem -částka. Žalovanému byla dne datum vyplacena mzda ve výši částka. Konečný zůstatek na účtu ke dni datum činil částka. Žalovanému byla dne datum vyplacena mzda ve výši částka, dne datum vyplacena mzda ve výši částka, dne datum mzda ve výši částka a dne datum mzda ve výši částka. Dne datum obdržel úvěr ve výši částka. Bezprostředně před poskytnutím úvěru činil konečný zůstatek na účtu částka [výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum].

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, výši a rizikovosti úvěru. Daná povinnost je zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že úvěr poskytne, ačkoliv z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Tím poskytovatel plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila, a k neplatnosti smlouvy je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalovaného uvedla, že by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které byly stanoveny na částku částka a dále vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě hodnocení klienta, přičemž tyto údaje nepodložila odpovídajícími doklady. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Primární údaje od klienta jsou toliko východiskem pro další posouzení. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného vyžádala kompletní výpis z jeho účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne datum, sp. zn. spisová značka, týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

14. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně prohlásil, že jsou „pravdivé a úplné.“ U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně tvrzený výdaj na bydlení ve výši částka neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Žalobkyně se však spokojila se skutečností, že žalovaný uvedl jako své výdaje na bydlení částku ve výši částka a tuto skutečnost nijak neověřovala. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši částka na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období prosinec 2024 až březen 2025, z něhož vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než životní minimum. Žalovaný každý měsíc posuzovaného období vyčerpal veškeré příjmy, přestože mu na účet byla pravidelně připisována mzda a měl i další příjmy. Až do poskytnutí úvěru výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože mu na účtu nezůstávaly disponibilní prostředky na hrazení úvěrových splátek.

15. Právě z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že již před poskytnutím úvěru jeho výdaje převyšovaly příjmy a že vedle mzdy čerpal i další finanční prostředky z úvěrových zdrojů. Provedené důkazy současně svědčí o tom, že již v době uzavření smlouvy zde byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Poměry žalovaného zjištěné dokazováním zavdávaly důvodné pochybnosti, zda žalovaný bude schopen úvěr splácet. Z výpisu z účtu za období od prosince 2024 do března 2025 je zřejmé, že žalovaný před poskytnutím úvěru neměl disponibilní prostředky, z nichž by mohl bez důvodných pochybností hradit další pravidelnou splátku ve výši částka měsíčně. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr, ačkoli z podkladů, které si při řádném postupu mohla a měla opatřit, by vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledkem porušení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlíží i bez návrhu.

16. Je-li smlouva neplatná, nemá žalobkyně nárok na sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani další plnění odvozená od neplatné smlouvy. Žalobkyni přísluší toliko vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, a to po odečtení všeho, co žalovaný na plnění související s touto smlouvou již uhradil. Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, zatímco žalovaný na plnění související s předmětnou smlouvou uhradil celkem částka. Nevrácená část jistiny proto činí částka. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a ve zbývající části ji zamítl.

17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

19. Předmětem sporu byla částka částka [částka + částka (11,5% p.a. úrok z prodlení z částka od datum do datum (vyhlášení rozhodnutí) + částka (73,37% p.a. úrok z částka od datum do datum + 11,5% p.a. úrok z částka od datum do datum (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla ohledně částky částka, tedy z 43 %. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.