38 C 96/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizována čtyři slova jméno, příjmení jméno anonymizováno, země zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14 % ročně z částky 6 650 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do 7. 9. 2023 a dále z částky 6 650 Kč za dobu od 8. 9. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 744 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 350 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne 5. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla půjčku ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč (celkem tedy částku ve výši 23 744 Kč) v 53 týdenních splátkách ve výši 448 Kč. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy uhradila pouze částku ve výši 7 350 Kč. Předmět žaloby představuje nedoplatek jistiny půjčky 14 000 Kč a zůstatek neuhrazeného souhrnného poplatku 2 394 Kč. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba ke dni datum smluvně postoupena právnická osoba anonymizováno a ta ji následně postoupila žalobkyni.

2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.

3. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO byla dne 5. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč (celkem tedy částku 23 744 Kč) splatit v 53 týdenních splátkách ve výši 448 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku půjčky. Na zadní straně listiny, na níž byla smlouva sepsána, byly natištěny smluvní podmínky smlouvy o půjčce. V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právnická osoba anonymizována tři slova a ta na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni.

4. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy o půjčce 13,05 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).

5. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, aplikoval z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

10. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 5. 1. 2007 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalované přenechala peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do 11. 1. 2008 (v 53 týdenních splátkách). právnická osoba následně pohledávku za žalovanou s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právnická osoba anonymizována tři slova a ta na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni.

12. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dosud zaplatila 7 350 Kč, přičemž tato částka byla započtena na souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč. Na jistinu tedy zbývá dle tvrzení žalobkyně uhradit částka ve výši 14 000 Kč a na souhrnný poplatek částka 2 394 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 9 744 Kč na dobu 53 týdnů představuje úrok ve výši 68,28 % ročně (9 744/53 14 000). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

13. V projednávané věci dohodnutá výše úroků více než pětinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 13,05 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalované. Částkou 7 350 Kč, kterou žalovaná na úhradu půjčky dosud zaplatila, tak žalovaná v celém rozsahu plnila na jistinu ve výši 14 000 Kč a dluh na jistině tak činí 6 650 Kč (14 000 350), přičemž k zaplacení této částky soud žalovanou výrokem I zavázal. Požadovala-li žalobkyně na jistině dalších 7 350 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl, neboť platbami žalované byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena a na zaplacení úroku (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobkyni právo nevzniklo.

15. Nezaplatila-li žalovaná splátky ve stanoveném termínu, ocitla se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle § 517 odst. 2 obč. zák. (k použití tohoto zákona viz § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění). Žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem pouze z částky 6 650 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vznikl nárok. Ohledně úroku z prodlení z dalších 7 350 Kč žalobu zamítl (výrok II rozsudku).

16. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.