39 C 10/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem nám jméno 12, PSČ obec o zaplacení 2 027 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 027 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 027 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, která představuje nezaplacené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla za období od datum do datum. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného, ve které bylo sjednáno roční pojistné v celkové výši 5 792 Kč, které bylo splatné ve čtyřech splátkách ve výši 1 448 Kč, když splatnost první splátky byla sjednána dne datum. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné (splátku) splatné dne datum, nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy ke dni datum. Žalovaný však dlužné pojistné ve výši 2 027 Kč za výše uvedené pojistné období nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena na dobu neurčitou pojistná smlouva číslo pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve které se žalovaný zavázal za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla příjmení jméno, registrační značka, platit pojistné ve výši 5 792 Kč ročně s tím, že pojistné bylo splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 1 448 Kč. První splátka byla splatná dne datum, přičemž k její úhradě došlo dne datum. Žalovaný však neuhradil pojistné ve výši 1 448 Kč za období od datum do datum, které bylo splatné dne datum. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu neplacení sjednaného pojistného dne datum, na což byl žalovaný včas upozorněn ve výzvě žalobkyně k úhradě dlužné pojistného ze dne datum, na základě které bylo pojistné nutno uhradit nejpozději do datum. Žalovanému tak vznikl dluh na nezaplaceném pojistném za období trvání pojištění od datum do datum ve výši 1 448 Kč a za období od datum do datum ve výši 579 Kč, tj. celkem ve výši 2 027 Kč. Žalovaný svůj dluh žalobkyni nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne datum.

4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem k době jeho vzniku posuzovat již podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ číslo, § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník). Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, ve které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému jako pojistníkovi poskytnout pojistné plnění v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním a žalovaný se zavázal platit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 občanského zákoníku). Jelikož bylo pojištění sjednáno na dobu neurčitou, tzn. na dobu delší než jeden rok, vyžadovala pojistná smlouva písemnou formu (§ 2758 odst. 2 občanského zákoníku).

5. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 561 odst. 2 občanského zákoníku je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1741/2017 ze dne 1. 6. 2017 písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum, lze aplikovat i na formu právního jednání podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z.).

6. Soud má za to, že pojistná smlouva mezi účastníky řízení nebyla sjednána elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožnily zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. Především však u této smlouvy absentuje nezbytný elektronický podpis jednajících stran. Nebyla proto zachována její písemná forma podle § 561 odst. 1 a 562 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož však pojistník přijal písemnou nabídku žalobkyně včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma speciálně u pojistné smlouvy za zachovanou (§ 2758 odst. 2 občanského zákoníku). Pojistné bylo uhrazeno z účtu vlastníka vozidla na účet žalobkyně, který byl uveden v návrhu na uzavření pojistné smlouvy, ve výši, která byla uvedena v návrhu pojistné smlouvy, přičemž platba byla označena variabilním symbolem, který se shodoval s číslem pojistné smlouvy, to vše ve lhůtě splatnosti pojistného (první splátky). Předmětem pojistné smlouvy bylo povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jehož obsah vyplývá z ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Pojištění zaniklo marným uplynutí lhůty v trvání nejméně jednoho měsíce, stanovené pojistitelem v upomínce o zaplacení pojistného, ve které byl pojistník zároveň upozorněn na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., § 2804 občanského zákoníku). Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, které mu žalovaný dosud neuhradil. Jelikož žalovaný svou smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný v tomto směru netvrdil nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně žalovaného příslušenství.

7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 2 027 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21 % daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny a náhrad za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.