39 C 106/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 28 600 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 251,16 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 2 620,67 Kč za dobu od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 950,65 Kč a s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 25 979,33 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 596 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč v 53 týdenních splátkách ve výši 800 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Sjednaný souhrnný poplatek byl tvořen kapitalizovaným úrokem ve výši 3 885,19 Kč, odměnou za administrativní činnost a hotovostní výběr splátek ve výši 13 514,81. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátku uhradil dne datum Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce částku 13 800 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 16 863,21 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 11 736,79 Kč, přičemž dále vznikl věřiteli nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 201,81 Kč za dobu do datum a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 28 600 Kč za dobu od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 251,16 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 2 620,67 Kč za dobu od datum do zaplacení. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby, soud řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím nebyl vyžadován, neboť k tomuto zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). K věcnému rozhodnutí soudu tak zůstala žalovaná pohledávka v celkové výši 28 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 950,65 Kč a s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 25 979,33 Kč za dobu od datum do zaplacení.

4. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. právnická osoba se dne datum zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 25 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč, který byl součtem dvou úplat, a to úroku za poskytnutou půjčku ve výši 3 885,19 Kč a úplaty za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek obchodním zástupcem ve výši 13 514,81 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 42 400 Kč splatit v 53 pravidelných týdenních splátkách v hotovosti ve výši 800 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy a splatnost poslední splátky byla dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Žalovanému byla půjčka poskytnuta v hotovosti ještě před podpisem smlouvy o zápůjčce (viz smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Veškeré splátky půjčky měly být započteny nejprve na souhrnný poplatek a poté na vlastní půjčku. V případě nesplnění povinnosti uhradit včas sjednané splátky, měla společnost právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil celkem částku 13 800 Kč, přičemž část plateb ve výši 5 663,21 Kč byla použita na úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 8 136,79 Kč byla použita na úhradu jistiny. Po započtení plateb žalovaného činila dlužná jistina částku 16 863,21 Kč a dlužný poplatek částku 11 736,79 Kč. Tento poplatek se skládá z neuhrazené části úroku ve výši 2 620,67 Kč a úplaty za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek ve výši 9 116,12 Kč (nesporná tvrzení).

5. Dne datum postoupila společnost právnická osoba žalované pohledávky žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). právnická osoba dne datum oznámila žalovanému, že došlo k postoupení její pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 28 600 Kč bez vyčísleného příslušenství (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovaného k úhradě jejího závazku ze smlouvy o půjčce číslo v celkové výši 59 091,98 Kč včetně příslušenství do datum s upozorněním, že jinak bude nucena přistoupit k podání soudní žaloby (předžalobní výzva ze dne datum). Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštou dne datum (podací lístek ze dne datum).

6. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka v celkové výši 25 000 Kč za celkový poplatek ve výši 17 400 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu s poplatkem splatit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však svému věřiteli sjednané splátky řádně a včas nehradil. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok na zaplacení zbylé části poskytnuté půjčky spolu se sjednanými poplatky a úroky. právnická osoba postoupila výše uvedenou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

7. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který se řídí ještě občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb.) ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku). Postupitel žalované pohledávky a žalovaný uzavřeli spotřebitelskou smlouvu o půjčce podle ustanovení § 52 odst. 1 a § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen starý občanský zákoník), která vznikla vyplacením půjčky žalovanému při podpisu smlouvy. Jednalo se o úplatnou peněžitou půjčku, když za poskytnutí půjčky byl sjednán poplatek. Sjednání poplatku podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán přehledně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o půjčce, přičemž žalovanému muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla jasně stanovena fixní částkou a nedosáhla výše jistiny poskytnuté půjčky. Navíc za prodlení žalovaného se splácením zápůjčky nebyly sjednány a uplatněny žádné sankce (smluvní pokuta). Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o půjčce a věřiteli vzniklo právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku (§ 565 starého občanského zákoníku).

8. Dnem následujícím po předčasné splatnosti půjčky se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu a věřiteli vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení ve výši určené občanskoprávními předpisy (§ 517 odst. 2 starého občanského zákoníku). Zákonná výše úroků z prodlení v době vzniku prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 nového občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 nového občanského zákoníku). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

9. Žalobkyně byla se svou žalobou zcela úspěšná, a proto jí byla přiznána i náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů žalobkyně soud vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí právní služby zástupkyně žalobkyně částka 28 600 Kč, což představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky).

10. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 2 596 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 144 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

11. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení (resp. částečné zpětvzetí žaloby) odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokátky žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Zlín, Dlouhé díly 351 ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.