39 C 12/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 5 807,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 807,67 Kč s úrokem v kapitalizované výši 1 482,16 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 360,97 Kč, s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 5 807,67 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 807,67 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující nesplacený úvěr, který žalovanému poskytl postupitel této pohledávky právnická osoba na základě úvěrové smlouvy, uzavřené s žalovaným dne datum. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách tak, že vždy uhradí 3,2 % z čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % úroků a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Úroková sazba úvěru byla sjednaná ve výši 23,88 % ročně. Žalovaný se dostal se splácením sjednaných splátek do prodlení, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně informován o výši dluhu a opakovaně vyzýván k jeho úhradě. Žalovaný svůj dluh přesto neuhradil, a proto banka smlouvu o úvěru vypověděla, prohlásila úvěr za splatný ke dni datum a vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě celého zůstatku úvěru včetně příslušenství. Ke dni zesplatnění se pohledávka banky skládala z jistiny ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru ve výši 469,36 Kč a úroků z prodlení ve výši 11,08 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi žalobkyní a právnická osoba byla pohledávka banky vůči žalovanému včetně příslušenství postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení se pohledávka v celkové výši 7 650,80 Kč skládala ze zůstatku úvěru ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru za dobu do datum v kapitalizované výši 1 482,16 Kč a úroků z prodlení za dobu do datum v kapitalizované výši 360,97 Kč.

2. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s limitem ve výši 12 000 Kč a úrokovou sazbou ve výši 23,88 % ročně. Žalovaný se v této smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách tak, že vždy uhradí 3,2 % z čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % úroků a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Žalovaný poskytnutý úvěr pravidelně a řádně nesplácel. Vzhledem k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného nastala dne datum jednorázová splatnost celého zůstatku úvěru, který se skládal z jistiny ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru ve výši 469,36 Kč a úroků z prodlení ve výši 11,08 Kč. Žalovaný svůj dluh věřiteli ani přes jeho výzvu neuhradil a poté věřitel svou pohledávku vůči žalovanému postoupil žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky (datum) se pohledávka žalobkyně celkové výši 7 650,80 Kč skládala ze zůstatku úvěru ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru za dobu do datum v kapitalizované výši 1 482,16 Kč a úroků z prodlení za dobu do datum v kapitalizované výši 360,97 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum.

3. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným nesplácením úvěru žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo sjednané právo od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení jistiny úvěru spolu se sjednanými úvěrovými úroky (§ 2001 občanského zákoníku). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 23,88 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

4. Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný v tomto směru netvrdil nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 5 807,67 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

6. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.