39 C 126/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. et Mgr. jméno příjmení . sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v katastrálním území Jaroslavice u Zlína, obci [obec], byl ke dni své smrti dne [datum] pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobce], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.</b> 1. Žalobce se svou žalobou proti žalované domáhal určení, že jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce], byl ke dni své smrti dne [datum], vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec]. Žalobce je spolu se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] účastníkem dědického řízení coby dědic. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] vedl takřka celou svou dospělost nezřízený život – ve smyslu zanedbávání životosprávy a konzumace alkoholických nápojů a kouření cigaret. Obvyklou konzumací zůstavitele byla v posledních dvaceti letech jeho života alespoň jedna láhev tvrdého alkoholu denně a k tomu několik krabiček cigaret. Bez alkoholu nebyl zůstavitel schopen běžných činností. Nejpozději od roku 2019 se zdravotní stav zůstavitele rapidně horšil a bránil mu normálně fungovat, spravovat své vlastní věci a udržovat domácnost. Dne [datum] byl zůstavitel hospitalizován na interním oddělení Krajské nemocnice [anonymizováno]. [příjmení] ve [obec] a podrobil se řadě vyšetření se závěrem, že zůstavitel je těžkým alkoholikem se zničenými játry – konkrétně jaterní cirhóza s klasifikací dle Chidl Pogh C – tj. s vyhlídkou dožití následujících třech let cca na 30%. Dne [datum], ihned po propuštění z nemocnice, uzavřel zůstavitel jako prodávající a žalovaná jako kupující kupní smlouvu na prodej pozemků parc. [číslo] o výměře 168 m2 a [číslo] o výměře 994 m2 v k. ú. [část obce] u [obec] za kupní cenu 1 000 000 Kč. Na základě kupní ceny byla žalovaná zapsána jako vlastník výše uvedených nemovitostí v katastru nemovitostí. Následně žalovaná převedla tyto nemovitosti paní [jméno] [příjmení], která však nemovitosti převedla zpátky na žalovanou, která je aktuálně zapsána jako jejich vlastník.

2. Při uzavření kupní smlouvy byl zůstavitel pro svůj alkoholismus a narušení duševních a rozpoznávacích schopností (navíc v den, kdy opustil nemocnici) v duševní poruše, která jej činila neschopným právně jednat. Podle ust. § 581 občanského zákoníku je tak kupní smlouva absolutně neplatná a k převodu nemovitostí nemohlo dojít, to navzdory zápisu vkladu do katastru nemovitostí. Žalobce má požadovaném určení vlastnictví k nemovitostem naléhavý právní zájem, který je určen jeho postavením dědice po zůstaviteli. Pokud by došlo k určení vlastnictví, pak by předmětem dědictví byly též hodnotné nemovitosti a v dědictví po zůstaviteli by žalobce mohl dosáhnout vydání většího množství aktiv; současně by tím byla vyřešena sporná otázka týkající se převodu nemovitostí. Žalobce současně nemá k dispozici jiný právní nástroj, kterým by byla„ zneplatněna“ kupní smlouva pro duševní poruchu zůstavitele a nemovitosti připadly do pozůstalosti. Žaloba na určení vlastnictví zůstavitele ke dni jeho smrti je standardní nástroj používaný pro určení rozsahu pozůstalosti. Je zřejmé, že zůstavitel se již ničeho domáhat nemůže a toto právo může připadnout nejvýše dědicům, popř. věřitelům zůstavitele.

3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu zamítnout, neboť žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. a ve věci existuje překážka věci rozsouzené. Ohledně předmětných nemovité věci bylo u Okresního soudu vedeno již několik řízení, konkrétně sp. zn. 35 C 8/2020, 46 C 217/2020, 46 C 14/2021, 36 C 90/2021, kdy všechny výše uvedené řízení skončily buď zpětvzetím ze strany žalobců (kdy i v rámci výše uvedených řízení figuroval na straně žalobce [celé jméno žalobce]), či jako v posledním řízení vedeném pod sp. zn. 36 C 90/2021 rozsudkem. Žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť dědické řízení po zesnulém [jméno] [celé jméno žalobce] není doposud pravomocně skončeno a dosud tak není stanoveno, kdo je oprávněným dědicem. Vzhledem k tomu, že v rámci dědického řízení vedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 33 D 610/2020, je okruh dědiců širší (dědicem je zde ještě bratr žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce]), sám žalobce tak není aktivně legitimován k podání žaloby. Druhý dědic, [jméno] [celé jméno žalobce], konstatoval, že převod nemovitých věcí ze strany [jméno] [celé jméno žalobce] na žalovaného byl zcela v pořádku a žalovanému dal pokyn k tomu, aby byla zbývající neuhrazená část kupní ceny za pozemky složena do notářské úschovy k projednání dědictví. Žaloba je postavena nejen na nepravdivých skutečnostech, ale zejména na subjektivním hodnocení osoby [jméno] [celé jméno žalobce] žalobcem. Žalobce sám je osobou, která s žalovaným, ani [jméno] [celé jméno žalobce] a zesnulým [jméno] [celé jméno žalobce] dlouhodobě nekomunikuje, jeho pobyt není žalovanému znám a jedná se o osobu značně nespolehlivou, užívající alkohol a jiné omamné látky. Žalobce se [jméno] [celé jméno žalobce] dlouhodobě nestýkal, objektivně tak nemůže mít relevantní informace o duševním stavu [jméno] [celé jméno žalobce], který do poslední chvíle svého života vedl firmu, podnikal a živil rodinu.

4. Soud za shodná právně významná skutková tvrzení považoval skutečnost, žalobce je synem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel [datum]. Dále, že žalobce je spolu se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] účastníkem dědického řízení, vedeného pod sp. zn. 33 D 610/2020, kterým byla pověřena soudní komisařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] uzavřel zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] jako prodávající a žalovaná jako kupující kupní smlouvu na prodej pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v katastrálním území Jaroslavice u Zlína za kupní cenu 1 000 000 Kč. Na základě této kupní smlouvy byla žalovaná zapsána jako vlastník uvedených nemovitostí v katastru nemovitostí. Následně žalovaná převedla tyto nemovitosti paní [jméno] [příjmení], která však nemovitosti zpátky převedla na žalovanou, která je aktuálně zapsána jako vlastník těchto nemovitostí. Předmětem sporu zůstala skutečnost, zda je kupní smlouva, uzavřená dne [datum], neplatná, neboť prodávající [jméno] [celé jméno žalobce] byl v době podpisu smlouvy ve stavu, kdy nebyl schopen rozpoznat následky svého jednání.

5. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná jako strana kupující a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] jako strana prodávající, uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu ohledně nemovitých věcí ve vlastnictví prodávajícího, a to pozemků p. [číslo] zahrada a p. [číslo] orná půda, v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín na listu vlastnictví [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši 1 000 000 Kč s tím, že částka 500 000 Kč bude uhrazena na účet prodávajícího do pěti dnů po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a částka 500 000 Kč bude uhrazena k rukám [jméno] [příjmení], [datum narození] do [datum] (kupní smlouva [číslo] 2019 o převodu vlastnictví nemovité věci ze dne [datum] na č. l. 7-11, výpis z obchodního rejstříku na č. l. 37). Žalovaná je vlastníkem výše uvedených pozemků, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] na č. l. 12). Předmětné pozemky žalované obklopují pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stojící na tomto pozemku, jehož vlastníky jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] na č. l. 13, katastrální mapa + ortofoto na č. l. 15). [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřel dne [datum]. Řízení o pozůstalosti je vedeno soudní komisařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 33 D 610/2020 za účasti dvou dědiců zůstavitele, a to žalobce [celé jméno žalobce] a jeho bratra [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. Oba dědicové uplatnili výhradu soupisu a navrhli, aby soud vyzval věřitele zůstavitele, aby se v určené lhůtě přihlásili a listinami doložili své pohledávky. Řízení o pozůstalosti nebylo dosud ukončeno a nebylo ani rozhodnuto o způsobu vyřízení pozůstalosti (usnesení Okresního soudu ve [obec] č. j. 33 D 610/2020-595 ze dne 13. 10. 2021 na č. l. 6, sdělení soudní komisařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na č. l. 34). Žalovaná a druhý dědic [jméno] [celé jméno žalobce] uzavřeli dne [datum] dohodu, podle které považují za nesporné, že první část kupní ceny ve výši 500 000 Kč byla žalovanou uhrazena na účet [jméno] [celé jméno žalobce] ve lhůtě 5 dnů po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dále uvedli, že [jméno] [celé jméno žalobce] nerozporuje obsah ani formu kupní smlouvy, uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a žalovanou dne [datum] s tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl ke dni uzavření kupní smlouvy po psychické i zdravotní stránce v pořádku, plně způsobilý k právnímu jednání (dohoda o úhradě kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené dne [datum] ze dne [datum] na č. l. 24, 25).

6. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. 36 C 90/2021-32 ze dne 9. 4. 2021 byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobci [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalované [jméno] [příjmení], nar. dne [datum] domáhali určení neplatnosti kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovité věci č. V [číslo], uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou [jméno] [příjmení]. Žaloba byla zamítnuta z důvodu neexistence naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti, neboť takové určení nevyřeší spor účastníků o vlastnické právo k nemovitostem a jejím prostřednictvím nelze dosáhnout žalobci požadované změny zápisu katastrálního vlastníka nemovitostí. Této změny zápisu lze dosáhnout na základě rozhodnutí o určení vlastnického práva [jméno] [celé jméno žalobce] ke dni jeho smrti jen vůči katastrálnímu vlastníku (rozsudek OS ve [obec] č. j. 36 C 90/2021-32 ze dne 9. 4. 2021 na č. l. 43-44). Pravomocným usnesením Okresního soudu ve [obec] č. j. 46 C 14/2021-50 ze dne 5. 3. 2021 bylo zastaveno řízení o žalobě na určení vlastnického práva k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], vedené mezi žalobci [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalované [právnická osoba], [IČO] (usnesení OS ve [obec] č. j. 46 C 14/2021-50 ze dne 5. 3. 2021 na čl. 45). Pravomocným usnesením Okresního soudu ve [obec] č. j. 46 C 217/2020-42 ze dne 20. 10. 2020 bylo zastaveno řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené mezi žalobcem [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalované [právnická osoba], [IČO] (usnesení OS ve [obec] č. j. 46 C 217/2020-42 ze dne 20. 10. 2020 na č. l. 46). Pravomocným usnesením Okresního soudu ve [obec] č. j. 35 C 8/2020-34 ze dne 25. 2. 2020 bylo zastaveno řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy o převodu pozemků p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], vedené mezi žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], proti žalovaným [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [právnická osoba], [IČO] (usnesení OS ve [obec] č. j. 35 C 8/2020-34 ze dne 25. 2. 2020 na č. l. 47).

7. Další důkazy navržené žalobkyní (znalecký posudek [jméno] [celé jméno žalobce] z oboru psychiatrie a kompletní zdravotní dokumentací zůstavitele, k prokázání skutečnosti, že zůstavitel byl ke dni uzavření kupní smlouvy v duševní poruše, která jej činila neschopným právně jednat) a rovněž i důkazy navržené žalovanou (výslech pana [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [jméno], bratra žalobce pana [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], snachy zůstavitele smrti, výslech žalobce a výslech žalované k prokázání skutečnosti, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl duševně způsobilý k uzavření kupní smlouvy a že uzavření této smlouvy nebylo nic nahodilého) soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť měly prokázat skutečnosti, které nebyly vzhledem k níže uvedeným právním závěrům pro rozhodnutí soudu ve věci významné.

8. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] na základě kupní smlouvy, uzavřené dne [datum], převedl na žalovanou vlastnické právo k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Jaroslavice u Zlín. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum]. Tím nejdůležitějším skutkovým závěrem je však skutečnost, že řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] je vedeno soudní komisařkou za účasti dvou dědiců zůstavitele, a to žalobce [celé jméno žalobce] a jeho bratra [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození].

9. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba posuzovat podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ [číslo], § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník). Jelikož se jedná o tzv. určovací žalobu (na určení vlastnického práva), je pro její úspěch nezbytné, aby žalobce tvrdil a prokázal existenci naléhavého právního zájmu (§ 80 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1150/2010 ze dne 24. 1. 2012 navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí České republiky. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1897/98 ze dne 14. 12. 2000 spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc (lhostejno, zda movitá či nemovitá), se v občanském soudním řízení typově řeší právě žalobou dědiců na určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí vlastníkem věci; je tomu tak právě proto, že je-li zde více dědiců a dědictví ohledně sporné věci nebylo vypořádáno, nemohou se dědicové bez dalšího domáhat určení, že jsou (spolu) vlastníky věci.

10. Soud však v dané věci dospěl k závěru, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva jeho otce [jméno] [celé jméno žalobce] k předmětným pozemkům, neboť rozhodnutí soudu v této věci nemůže odstranit stav nejistoty ohledně vlastnického práva k těmto nemovitostem a nemůže být spolehlivým základem pro jejich projednání v pozůstalostním řízení. Absence naléhavého právního zájmu v této věci vyplývá z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže).

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 585/2012 ze dne 7. 5. 2013 účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být známí dědicové, protože výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Pokud účastníky nejsou, nemá jiný dědic na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení. Obdobnou situaci již judikatura řešila v souvislosti s určením spoluvlastnického práva, resp. práva odpovídající věcnému břemeni, pokud panující či služebný pozemek patřil více osobám; dospěla k závěru, že všechny tyto osoby musejí být účastníky řízení. Pokud některé osoby zapsané v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci nepopírají vlastnické právo žalobce, měly by vystupovat na straně žalobce. Nechtějí-li vystupovat na straně žalující, nezbývá žalobci, než aby je označil v žalobě za žalované. Tak je tomu i v dané věci; pokud se ostatní dědicové nechtěli k žalobě připojit, bylo třeba je označit jako žalované.

12. V daném případě má zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] dva dědice, kromě žalobce [celé jméno žalobce], je to další syn zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. Tento dědic však v projednávané věci nevstupuje na straně žalobce a ani na straně žalované a proto bylo nutné žalobu na určení vlastnického práva zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] k předmětným nemovitostem zamítnout. O této skutečnosti soud navíc nemohl žalobce poučit, když poučení o věcné legitimaci účastníků řízení není poučením o procesních právech účastníků, nýbrž poučením ohledně hmotného práva, které je v civilním sporném řízení nepřípustné. Podle ustálené judikatury poučovací povinnost soudu nelze rozšiřovat tak, aby překračovala rámec poučení o procesních právech a povinnostech účastníků a zasahovala do hmotného práva - tedy poučení v otázce věcné legitimace (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 585/2012 ze dne 7. 5. 2013). Soudy nemohou žalobce hmotněprávně poučovat, jak a koho má správně žalovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1855/2020 ze dne 12. 11. 2020).

13. K projednávané věci je nutno ještě doplnit, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení z důvodu překážky zahájeného řízení (litispendence) ani věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae). Všechna výše zmíněná řízení, vedená u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 35 C 8/2020, 46 C 217/2020, 46 C 14/2021, 36 C 90/2021, již byla pravomocně skončena, což vylučuje překážku zahájeného řízení. Skončena byla usnesením o zastavení řízení (s výjimkou sp. zn. 36 C 90/2021), což vylučuje překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1214/2016 ze dne 1. 9. 2016). Překážku věci pravomocně rozhodnuté nezakládá ani rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. 36 C 90/2021-32 ze dne 9. 4. 2021, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobci [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] proti žalované [jméno] [příjmení] domáhali určení neplatnosti kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovité věci č. V [číslo], uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], a [jméno] [příjmení]. Důvodem je skutečnost, že tento rozsudek se týkal jiných účastníků řízení a zcela jiného předmětu řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 540/2005 ze dne 9. 9. 2005).

14. Žalobce byl se svou žalobou zcela neúspěšný a proto vzniklo úspěšné žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti neúspěšnému žalobci (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 1, 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitým věcem a za tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny advokáta je tak nutno považovat částku 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky). Žalované vznikly účelně vynaložené náklady v celkové výši 10 200 Kč, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 9 300 Kč za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u soudního jednání (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky), dále náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky). Advokátka žalované není plátcem DPH a přiznání dalších nákladů řízení nepožadovala. Náhrada nákladů řízení žalované je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jejího advokáta, a to v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.