39 C 127/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 26 470,53 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 470,53 Kč s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 23 775,53 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 775,53 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 9. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Část poskytnutého úvěru ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele poskytnutého úvěru jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem (celkem částku 42 000 Kč) v 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 10. 2020. Roční úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 21,05 %. Žalobkyně zkoumala úvěryschopnost žalované, která žalobkyni prokázala, že je schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně odeslala písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 28. 2. 2021. Ke dni zesplatnění činil dluh žalované na splátkách celkem 3 400 Kč a neuhrazená část jistiny částku 27 288 Kč Celkem odeslala žalobkyně žalované 5 upomínek dlužných splátek, přičemž za každou z nich vznikla žalované na základě smlouvy o úvěru povinnost uhradit žalobkyni částku 100 Kč. Za pět řádně neuhrazených splátek úvěru do jeho zesplatnění vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení 5 smluvních pokut v částce 499 Kč, tj. celkem 2 495 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná na dlužných splátkách částku 3 400 Kč a na jistině částku 3 512,47 Kč. Žalovanou částku však žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 2. 2021.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru s povolením ČNB poskytovat spotřebitelské úvěry (výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) ze dne 9. 6. 2020). Žalobkyně se dne 24. 9. 2020 zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč. První splátka byla splatná dne 20. 10. 2020 a poslední splátka dne 20. 1. 2024 a celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyně částku 42 000 Kč. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 21,05 % ročně a provize zprostředkovatele činila částku 2 500 Kč. Žalobkyně zkoumala osobní i majetkové poměry žalované za účelem prověření její schopnosti poskytnutý úvěr splácet. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz smlouva o úvěru [číslo] ze dne 24. 9. 2020). Žalobkyně dne 15. 10. 2020 převedla na účet žalované č. [bankovní účet] částku 27 500 Kč, přičemž zbylá část úvěru ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru č. [bankovní účet] jako jeho provize (potvrzení o provedení transakce ze dne 15. 10. 2020, čl. II. písm. b) úvěrových podmínek). Zprostředkovatelem sjednaného úvěru byla společnost [právnická osoba] (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala výši pravidelných příjmů žalované, její výdaje a závazky (čestné prohlášení žalované ze dne 24. 9. 2020 – výdaje, příjmy, závazky spotřebitele, výplatní lístek žalované, výpis z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, výpis z účtu žalované za měsíc září 2020, posouzení úvěryschopnosti žalované ze dne 15. 10. 2020). V případě porušení povinností žalované prodlením s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce byla sjednána jednorázová splatnost celého úvěru odesláním písemného oznámení o zesplatnění úvěru (čl. VI. odst. 1 písm. d) úvěrových podmínek). V případě prodlení se zaplacením splátky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné splátky za každý den prodlení, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení se zaplacením každé měsíční splátky do splatnosti celého úvěru (čl. VI. odst. 2 písm. úvěrových podmínek). Dále se žalovaná zavázala zaplatit náhradu nákladů žalobkyně za odeslání každé písemné upomínky pro nesplácení splátek ve výši 100 Kč (čl. VI. odst. 4 písm. úvěrových podmínek).

4. Dne 27. 1. 2021 vyhotovila žalobkyně písemnou upomínku dlužných splátek úvěru ve výši 2 350 Kč a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dlužných splátek ve lhůtě 30 dnů a vyúčtování smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou opožděnou splátku. Zároveň vyzvala žalovanou k úhradě nákladů spojených s upomínání dlužných splátek ve výši 100 Kč. Písemná upomínka byla odeslána žalované doporučenou poštou dne 27. 1. 2021 (podací arch ze dne 27. 1. 2021, čestné prohlášení ze dne 27. 1. 2021). Dne 28. 2. 2021 vyhotovila žalobkyně písemné oznámení o zesplatnění úvěru žalované v důsledku jejího prodlení se splácením splátek po dobu delší než dva měsíce a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 30 668 Kč, obsahujícího neuhrazené splatné splátky a zesplatněný úvěr, dále k úhradě smluvních pokut ve výši 2 495 Kč a nákladů spojených s upomínáním ve výši 200 Kč. Zároveň žalovanou upozornila, že pokud nedojde k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě, přistoupí k podání žaloby (zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 28. 2. 2021 – předžalobní výzva). Písemné oznámení o zesplatnění úvěru bylo odesláno žalované doporučenou poštou dne 28. 2. 2021 (podací lístek ze dne 28. 2. 2021). Žalovaná do dne zesplatnění úvěru (28. 2. 2021) řádně a včas neuhradila 5 sjednaných splátek, když do té doby uhradila žalobkyni celkem částku 2 350 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru činila neuhrazená část jistiny úvěru částku 27 288 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobkyni celkem částku 6 412,47 Kč, přičemž zůstatek jistiny úvěru činil částku 23 775,53 Kč (bonita smlouvy [číslo] ze dne 4. 10. 2021).

5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však žalobkyni sjednané splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně písemně oznámila žalované, že v důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Zbylý dluh žalované se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 23 775,53 Kč, nákladů za odeslání dvou písemných upomínek nesplácení úvěrových splátek v celkové výši 200 Kč a 5 smluvních pokut za každou neuhrazenou měsíční splátku úvěru v celkové výši 2 495 Kč. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

6. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně sjednané peněžní prostředky poskytla žalované ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Poplatek resp. provize byla sjednána zcela jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o úvěru a žalované muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnuté zápůjčky. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o úvěru a žalobkyni vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celého úvěru včetně příslušenství. Žalovaná v tomto směru netvrdila nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ji v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Porušením smluvních povinností žalované vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty, a to bez zřetele k tomu, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla žalobkyni škoda (§ 2048 občanského zákoníku). Přiměřenost výše sjednané smluvní pokuty s ohledem na hodnotu a významu zajišťované povinnosti soud vzhledem k absenci návrhu žalované nemohl v dané věci posuzovat (§ 2051 občanského zákoníku). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 21,05 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

7. Jelikož žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Výše uplatněné smluvní pokuty nikterak nepřesahuje maximální výši uvedenou v ustanovení § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb. Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

8. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 26 470,53 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 512 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 060 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem věci, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

9. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.