39 C 13/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobce: Anonymizováno , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle I. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezplatném převodu pozemků:Česká republika - , Jméno žalované, , IČO , IČO žalované, , sídlem , adresa, (dále jen „převodce“)a , jméno FO, -, Anonymizováno, , r. č. , RČ, , bytem , Adresa žalobce, (dále jen „nabyvatel“)uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) tuto Smlouvu o převodu pozemků:1. , Anonymizováno, , Jméno žalované, jako převodce spravuje mj. nemovitou věc ve vlastnictví státu, a to pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

2. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, a rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 3. 2001, č. j. , Anonymizováno, .

3. Na uspokojení nároku nabyvatele podle bodu 2. této smlouvy převádí převodce do vlastnictví nabyvatele nemovitost - pozemek uvedený pod bodem 1. této smlouvy včetně jeho součástí a nabyvatel jej přijímá do svého vlastnictví.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 49 307,26 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou proti žalované domáhal nahrazení projevu vůle žalované ohledně uzavření smlouvy o převodu pozemků k uspokojení jeho dosud nevypořádaného restitučního nároku ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen jako „zákon o půdě“). Žalobce je držitelem dosud nevypořádaného restitučního nároku, který mu vyplývá z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, a ze dne 26. 3. 2001, č. j. , Anonymizováno, , jimiž bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem pozemků v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, – dle PK p. č. , Anonymizováno, , role o výměře 4 781 m2, dle PK část p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 11 829 m2 a dle PK část p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 388 m2 a že za tyto nevydané pozemky náleží žalobci náhrada. Žalovaná však eviduje restituční nárok žalobce v nesprávné výši 127 485 Kč, kterou byl oceněn výše uvedenými rozhodnutími. Žalobce uzavřel s žalovanou, resp. jejím právní předchůdcem smlouvy o převodu pozemku č. , spisová značka, ze dne 17. 1. 2003 a smlouvu o převodu pozemku č. , spisová značka, ze dne 17. 12. 2018, kterými byl restituční nárok žalobce částečně vypořádán. Žalobce se rovněž domáhal uspokojení svého nevypořádaného restitučního nároku prostřednictvím účasti ve veřejných nabídkách žalovaného v letech 2002-2009, 2011-2013, 2018 a 2023, kdy se ucházel o 93 pozemků, přičemž úspěšný byl pouze v 5 případech a s žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem pak uzavřel další dvě smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 8. 2006 a č. , hodnota, ze dne 29. 6. 2011, na jejichž základě byly do vlastnictví žalobce převedeny další 3 náhradní pozemky, čímž měl být restituční nárok žalobce zcela vypořádán. Žalobce upozornil žalovanou na skutečnost, že dlouhodobě porušuje svou zákonnou povinnost evidovat nároky restituentů ve správné výši navzdory již ustálené judikatuře ohledně stavební povahy odňatých a nevydaných pozemků a vyzval žalovanou k zaevidování jeho nároku ve správné výši. Zároveň se opětovně přihlásil do veřejných nabídek o náhradní pozemky za účelem uspokojení svého nároku. Žalovaná však přihlášky žalobce zneplatnila z důvodu nedostatečné výše nároku a přecenění restitučního nároku žalobce odmítla z důvodu jeho vypořádání.

2. Žalobce dále uvedl, že k řádnému uspokojení restitučního nároku musí být tento nejprve správně kvantifikován. Není-li restituční nárok řádně oceněn, nemůže v případě přijetí jeho částečného vypořádání dojít k jeho zániku. Je přitom zákonnou povinnosti žalované restituční nároky řádně ocenit a vypořádat. Podle judikatury Nejvyššího soudu je stát povinen zjistit správnou výši nároku každé oprávněné osoby, a nikoliv pasivně vyčkávat u každé oprávněné osoby na její žádost o přecenění, nýbrž sám využít poznatků ke správnému ocenění restitučního nároku. Pozemky nevydané výše uvedenými rozhodnutími Pozemkového úřadu byly již přede dnem jejich odnětí určeny tehdy platnou a účinnou územně plánovací dokumentací k zastavění, a proto měly být správně oceněny jako pozemky stavební. Skutečnost, že výstavba na těchto pozemcích byla realizována až po jejich odnětí není pro určení jejich charakteru v době odnětí rozhodná, což rovněž vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Ve snaze docílit nápravy léta trvajícího nezákonného stavu žalobce nahradil činnost žalované a nechal zpracovat znalecký posudek č. , hodnota, -, č. účtu, , tituly před jménem, , jméno FO, , podle jehož závěrů měly být pozemky nevydané výše uvedenými rozhodnutími Pozemkového úřadu oceněny jako stavební, protože v době odnětí byly určeny dobovou územně plánovací dokumentací k zastavění výrobními areály. Skutečnost, že na těchto pozemcích skutečně došlo k výstavě vyplývá i přímo z rozhodnutí Pozemkového úřadu. Hodnota těchto nevydaných pozemků při zohlednění jejich stavebního charakteru činí 4 249 500 Kč. Po započtení částečného plnění, které žalobce v minulosti na restituční nároky obdržel, činí nevypořádaná výše restitučního nároku žalobce částku 4 122 015 Kč. Vzhledem k liknavému a svévolnému postupu žalované při vypořádání restitučního nároku, žalobci nezbývá jiná možnost, než se uspokojení svého pravomocně přiznaného restitučního nároku a plnění zákonné povinnosti žalované správně ocenit jeho restituční nárok a v takto stanovené výši jej i uspokojit, prostřednictvím této žaloby. Žalobce si vybral jako náhradní pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , jehož cena byla znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne 25. 4. 2025 určena ve výši 30 577,58 Kč. Tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a je součástí zemědělského půdního fondu. Pozemek není dotčen zákonnou překážkou vydání podle § 11 zákona o půdě či podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“). Dle platného územního plánu obce , adresa, není pozemek dotčen veřejně prospěšnou stavbou ani stavbou dopravní infrastruktury a je proto vhodný k vydání žalobci.

3. Žalobce dále doplnil, že proti žalované vede celkem , hodnota, soudních řízení, v nichž uplatňuje nároky ze stejných restitučních titulů jako v tomto řízení, a to u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu , adresa, -jih pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, a Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V soudním řízení před Okresním soudem v , Anonymizováno, , vedeným pod sp. zn. , spisová značka, bylo žalobci pravomocně vyhověno. Nepravomocně bylo žalobci vyhověno v soudních řízeních, vedených u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, a Okresního soudu , adresa, -jih pod sp. zn. , spisová značka, . Výslech znalkyně , jméno FO, , která vypracovala předmětný znalecký posudek na ocenění žalobci nevydaných pozemků, byl proveden ve výše uvedených řízeních, vedených u Okresních soudů v , Anonymizováno, , , adresa, .

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobce již nedisponuje žádným restitučním nárokem, neboť jeho nárok již byl vypořádán převáděním pozemků z veřejné nabídky. Proto na straně žalované nedošlo k žádné liknavosti nebo svévoli a nelze se tak podle konstantní judikatury ani domáhat u soudu nahrazení projevu vůle, neboť tento postup je postupem čistě výjimečným a nastupujícím pouze v případě liknavosti a svévole na straně žalované. Liknavost lze však spatřovat na straně žalobce, když přecenění pozemku začal řešit až řadu let po vydání rozhodnutí Pozemkového úřadu. Z judikatury předstírané žalobcem neplyne, aby se pozemky, které nebyly přímo označeny jako stavební, avšak vyvstala myšlenka jejich možné zastavitelnosti, považovaly bez dalšího za stavební. K odnětí pozemků nedošlo pro účely výstavby, ale přešly do vlastnictví Československého státu přešly jako příděl podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě, když tato pozemková reforma představovala snahu o novou, sociálně spravedlivější úpravu pozemkového vlastnictví. V době odnětí byly předmětné pozemky zemědělskými, přičemž není žádného důvodu na tyto pozemky nahlížet jako na pozemky stavební, když i podle judikatury Nejvyššího soudu, pokud byl odebrán zemědělský pozemek, náleží náhrada za pozemek odpovídající jeho tehdejšímu charakteru. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , vypracovaný na žádost zástupce žalobce, chybně ohodnocuje odňaté pozemky jako stavební, neboť pomíjí skutečnost, že dotčené pozemky byly ještě do roku 1966 fakticky nezastavěné a byly tedy stále zemědělskými. Tyto pozemky přešly na stát nikoli z důvodu výstavby, ale dle revize první pozemkové reformy. Závěr znalkyně o neshledání důvodu pro aplikaci srážek dle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. je nepodložený, neodůvodněný a nepřezkoumatelný. Znalkyně měla uplatnit srážku 60 % dle položky č. , hodnota, (jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, která není s obcí stavebně srostlá) a srážky 5 % a 7 % dle položky 3. a 4. (není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci). Z dostupné archivní ortofoto mapy z roku 1953 vyplývá, že předmětné nevydané pozemky byly k datu přechodu na stát umístěny v části obce , adresa, , která však nebyla s kmenovou obcí spojena souvislou zástavbou a nacházely se i mimo souvislý intravilán , adresa, . Znalkyně se místo posuzování možností uplatnění konkrétních srážek uchýlila k hodnocení právních otázek, ač ve znaleckém posudku sama uvedla, že si je vědoma, že jí toto nepřísluší.

5. Žalovaná dále namítla, že žalobce není legitimován k podání této žaloby, neboť jeho nárok je promlčen a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2025, sp. zn. , spisová značka, ze kterého vyplývá, že obecná tříletá promlčecí doba v případech, kdy povinná osoba nepopírala svůj závazek, počíná běžet dnem, kdy oprávněná osoba zjistila, že povinná osoba nehodlá plnit, a to buď zcela, nebo z části. Ze Smluv o převodu pozemků naopak vyplývá, že žalovaná, resp. její právní předchůdce, s oprávněnou osobou jednala o uspokojení jeho nároků. Pokud tedy žalobce tvrdí, že jeho nárok byl nesprávně oceněn, potom měl tuto skutečnost rozporovat tehdy a nikoli až po více než 6 letech od uzavření poslední z předmětných Smluv o převodu pozemků, která byla navíc uzavřena se značnou časovou prodlevou (zbývající smlouvy byly uzavřeny před více než 20 lety). Právě tento okamžik, kdy došlo k vypořádání nároků žalobce prostřednictvím smluv o převodu pozemků, je určující pro začátek běhu výše zmíněné obecné promlčecí doby. Žalovaná tím, že vypořádala celý evidovaný nárok dle předmětných rozhodnutí Pozemkového úřadu, dala žalobci zcela zjevně najevo, že již nehodlá dále plnit. Žalobce však svého práva v obecné promlčecí době nevyužil, kdy žalobu na nahrazení projevu vůle žalované podal až 11. listopadu 2024, tedy 6 let po uplynutí již zmíněné obecné promlčecí doby.

6. K žalobcem označenému náhradnímu pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, žalovaná uvedla, že pokud by soud i přes argumenty žalované dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, tak u tohoto náhradního pozemku neshledala žádné zákonné překážky jeho převoditelnosti. Uplatnila však námitky proti ocenění tohoto pozemku znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , když znalec vycházel ze zkresleného a nesprávného ocenění pozemků. Žalovaná provedla inventarizaci pozemku, v rámci které bylo zjištěno, že se na pozemku vyskytují nejenom keře, ale také ovocné a okrasné stromy. Navíc značná část dřevin je podle žalované ve velmi dobrém zdravotním stavu. Jelikož znalec na pozemku identifikoval pouze výskyt keřů, je pravděpodobné, že při stanovení hodnoty trvalých porostů vycházel pouze z veřejně dostupných ortofoto snímků pozemku.

7. Soud za shodná právně významná skutková tvrzení považoval skutečnost, že žalobce je držitelem restitučního nároku, jelikož rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. PÚ , spisová značka, bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem nemovité věci – dle PK p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 4 781 m2 a dle PK část p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 11 829 m2 a rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, ze dne 26. 3. 2001, sp. zn. PÚ , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem nemovité věci – dle PK části p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 388 m2. Dále je mezi stranami nesporné, že právní předchůdce žalované převedl do vlastnictví žalobce náhradní pozemky v hodnotě 127 485 Kč, přičemž právě v této výši je restituční nárok žalobce oceněn žalovanou a v této výši i žalovanou veden. Nakonec je mezi stranami nesporné, že u náhradního pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, nejsou žádné zákonné překážky jeho převoditelnosti.

8. Předmětem sporu zůstala správnost výše restitučního nároku žalobce, kterou eviduje žalovaná, resp. zda byl či nebyl restituční nárok žalobce žalovanou vypořádán a zda lze při určení výše restitučního nároku vycházet ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, č. účtu, ze dne 30. 11. 2023 a nakonec, zda byla správně určena cena náhradního pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .

9. Usnesením Okresního soudu ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 24. 6. 2025 bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení, vedeného u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , neboť v tomto řízení byla řešena otázka mající zcela zásadní význam pro rozhodnutí soudu v této věci, když i v tomto soudním řízení je primárně řešeno, jaká je skutečná výše restitučního nároku žalobce a zda lze při určení výše jeho nároku vycházet ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, č. účtu, ze dne 30. 11. 2023. Poté, co bylo řízení vedené u Okresního soudu v , Anonymizováno, pravomocně skončeno, když žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, bylo usnesením Okresního soudu ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 21. 10. 2025 rozhodnuto o pokračování přerušeného řízení.

10. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Dne 2. 10. 2023 žalobce znovu vyzval žalovanou k přecenění jeho restitučních nároků, vyplývajících mj. z rozhodnutí PÚ , Anonymizováno, a PÚ , spisová značka, a správnému zaevidování výše restitučních nároků (opakovaná výzva žalobce k přecenění restitučních nároků ze dne 2. 10. 2023 na č. l. 9). Žalovaná přecenění restitučního nároku žalobce odmítla dne 6. 11. 2023 s tím, že nárok žalobce je od roku 2018 evidován jako vypořádaný, když dluh , právnická osoba, vůči žalobci zanikl splněním (stanovisko , právnická osoba, ze dne 6. 11. 2023 k výzvě k řádnému ocenění restitučního nároku na č. l. 22). Žalobce na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu PÚ , Anonymizováno, a PÚ , spisová značka, podal jako oprávněná osoba dne 3. 10. 2023 čtyři žádosti o převod zemědělského pozemku podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., a to v katastrálním území , adresa, na , Anonymizováno, , , adresa, (žádost oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku ze dne 3. 10. 2023 na č. l. 10-11, 12-13, 14-15, 16-17). Žalobce na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu PÚ , Anonymizováno, a PÚ , spisová značka, podal jako oprávněná osoba dne 20. 6. 2023 a 23. 6. 2023 čtyři žádosti o převod zemědělského pozemku podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., a to v katastrálním území , adresa, ve Slezsku, , adresa, (žádosti oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku ze dne 23. 6. 2023 na č. l. 69-74, žádost oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku ze dne 20. 6. 2023 na č. l. 75-77). , Jméno žalované, dne 6. 10. 2023 zamítl žádost žalobce o převod zemědělského pozemku v katastrálním území , adresa, na Moravě z důvodu nepotvrzení výše restitučního nároku (zamítnutí žádosti oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku podle ust. § 11a zák. č. 229/1991 Sb. ze dne 4. 10. 2023 na č. l. 18). Dne 10. 10. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že s ním neuzavře smlouvu o převodu pozemku z vlastnictví státu v katastrálním území , adresa, z důvodu vypořádání jeho restitučních nároků (sdělení , právnická osoba, o neuzavření smlouvy o převodu pozemku z vlastnictví státu ze dne 4. 10. 2023 na č. l. 19). Dne 16. 10. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že jeho žádost o převod pozemku v katastrálním území , adresa, je neplatná, neboť uplatněný restituční nárok je nižší, než je cena tohoto pozemku (sdělení , právnická osoba, ze dne 16. 10. 2023 k veřejné nabídce dle zák. č. 229/1991 Sb. na č. l. 20). Dne 23. 10. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že jeho žádost o převod pozemku v katastrálním území , adresa, je neplatná, neboť uplatněný restituční nárok je nižší, než je cena tohoto pozemku (sdělení , právnická osoba, ze dne 23. 10. 2023 k žádosti na č. l. 21). Dne 28. 6. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že jeho restituční nároky jsou již vypořádané, a proto je jeho žádost o převod pozemku v katastrálním území , adresa, neplatná a vyřazená z evidence (sdělení k žádosti o pozemky z veřejné nabídky podle zákona č. 229/1999 Sb. sp. zn. , č. účtu, ze dne 28. 6. 2023 na č. l. 78). Dne 29. 6. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že s ním neuzavře smlouvu o převodu pozemku v katastrálním území , adresa, ve Slezsku, neboť jeho restituční nároky má za neprokázané (sdělení , právnická osoba, sp. zn. SZ SPU , č. účtu, /22 ze dne 29. 6. 2023 na č. l. 79). Dne 29. 6. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že jeho restituční nároky jsou již vypořádané, a proto se k jeho žádosti o převod pozemku v katastrálním území , adresa, nepřihlíží (vyřazení žádosti oprávněné osoby Státním pozemkovým úřadem sp. zn. SPU , č. účtu, ze dne 29. 6. 2023 v souladu s ust. § 11a zák. č. 229/91 Sb. ze dne 29. 6. 2023 na č. l. 80). Dne 14. 7. 2023 , Jméno žalované, sdělil žalobci, že jeho žádost o převod pozemku v katastrálním území , adresa, je neplatná, neboť zůstatek uplatněného restitučního nároku nedosahuje výše nároku, uplatněné v žádosti (sdělení , právnická osoba, sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 14. 7. 2023 k žádosti oprávněné osoby na č. l. 81).11. , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitosti, určila na základě zadání zástupce žalobce cenu pozemku p. č. PK , Anonymizováno, a dvou částí pozemku p. č. PK , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, město , adresa, podle vyhlášky Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků o náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění doplňující vyhlášky , právnická osoba, č. 316/1990 Sb. a to podle stavu ke dni 1. 10. 1950 (datum přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát), které vyplývá z Výměru vydaného Ústředním národním výborem hl. m. , jméno FO, zn. , Anonymizováno, ze dne 4. 2. 1953 a ze sdělení Ministerstva zemědělství č. j. , Anonymizováno, /, právnická osoba, -VI. ze dne 4. 2. 1953. Cenu pozemku p. č. PK , Anonymizováno, (rozhodnutí sp. zn. PÚ , Anonymizováno, ) – role o výměře 388 m2 ohodnotila na částku 97 000 Kč, cenu pozemku p. č. PK , Anonymizováno, (rozhodnutí sp. zn. PÚ , spisová značka, ) – role o výměře 4 781 m2 ohodnotila částkou 1 195 250 Kč a pozemek p. č. PK , Anonymizováno, (rozhodnutí sp. zn. PÚ , spisová značka, ) – role o výměře 11 829 m2 ohodnotila na částku 2 957 250 Kč. Znalkyně ohodnotila výše uvedené tři pozemky o celkové výměře 16 998 m2 částkou 4 249 500 Kč. Pozemky se nacházejí ve východní části hlavního města , jméno FO, , k. ú. , adresa, , v přerušovaném pásu orientovaném severo-jižně, mezi ulicí V , Anonymizováno, až téměř k ulici K , Anonymizováno, . Pásem pozemku procházejí v západo-východním směru , adresa, a , Anonymizováno, . V současné době se na oceňovaných pozemcích nacházejí komunikace, zeleň, sportoviště, budova pro bydlení, budova , Anonymizováno, a objekty v areálu spediční společnosti , Anonymizováno, . Všechny oceňované pozemky byly oceněny podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako pozemky stavební, neboť byly k datu ocenění 1. 10. 1950 určeny schválenou územně plánovací dokumentací v souladu s Návrhem na změny přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, (, Anonymizováno, , , adresa, a , Anonymizováno, ) mezi státní silnicí , Anonymizováno, a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi , adresa, – , Anonymizováno, a , adresa, č. , Anonymizováno, , schváleným Státní regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 18. 2. 1933 a Návrhem na změny přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, ) na jih od tělesa státní dráhy , adresa, č. , Anonymizováno, , schváleným Státní regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 2. 4. 1933, jako pozemky stavební. Této schválené dokumentaci předcházel Přehledný regulační a zastavovací plán z roku 19320, dle kterého byly pozemky určeny pro budoucí zástavbu továrních a skladištních bloků. Znalkyně při stanovení ceny neaplikovala jakékoliv srážky podle přílohy č. , hodnota, odst. 1 oceňovací vyhlášky, neboť na oceňovaných pozemcích jsou dnes vystavěny části , adresa, a , Anonymizováno, , budova pro bydlení, administrativní budovy, resp. jejich části, budova garáží bez č. p. v areálu společnosti , Anonymizováno, a část budovy , Anonymizováno, ; na pozemcích se rovněž nachází část sportoviště, cyklostezka a zeleň nebo manipulační plochy. Oceňovací vyhláška byla totiž původně určena pro oceňování majetku za účely daňovými či pro dědická řízení, přičemž v dané době jiný vhodný předpis neexistoval. V případě aplikace srážek by vznikaly velké disproporce mezi odňatými a náhradními pozemku, zejména v hlavním městě , jméno FO, by mohla nastat absurdní situace, kdy by výsledná srážka mohla být i vyšší, než 100 %. Znalkyně při zpracování posudku prohlásila s odkazem na ustanovení § 127a občanského soudního řádu, že si je vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména skutkové podstaty trestného činu křivě výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (znalecký posudek č. , hodnota, -, č. účtu, ze dne 30. 11. 2023 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na č. l. 23-53).

12. Z výpovědi znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že k účastníkům řízení není v žádném příbuzenském či jiném vztahu, znalkyně na výše uvedeném znaleckém posudku a jeho závěrech v plném rozsahu trvá. Předmětné pozemky oceňovala jako stavební, neboť stavebními pozemky jsou. Znalkyně upozornila na písařskou chybu, kdy se na straně č. , hodnota, znaleckého posudku přibližně v polovině dopustila písařské chyby – Návrh na změny přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, , přičemž ve znaleckém posudku je uvedeno na jih, správně má být na sever, dále od tělesa státní dráhy , adresa, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , správně má být poslední číslo , hodnota, , Stálé regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 2. 4. 1938, přičemž správně má být uvedeno 4. 4. 1936. Tyto písařské chyby se dále objevují na str. 5, 6, 7 a 8. znaleckého posudku. Znalkyně uvedla, že tyto chyby nemají žádný vliv na závěry znaleckého posudku a na jeho odůvodnění a nemají vliv na hodnotu oceňovaných pozemků. Ohledně neaplikování srážek dle přílohy č. , hodnota, oceňovací vyhlášky znalkyně odkázala na polohu pozemků, pro kterou není důvod pro aplikaci těchto srážek. Znalkyně odkázala i na jiná řízení, kde se při oceňování pozemků se postupuje dle vyhlášky č. 314/1990 Sb. ze dne 27. 6. 1990, což je tzv. standardní vyhláška, která se nejprve používala v rámci dědických řízení a daňových věcí, přičemž neexistovala žádná speciální úprava týkající se přímo restitucí. Posuzování podle tohoto předpisu jak odňatých, tak i náhradních pozemků, by znamenalo disproporci v ocenění, hodnota pozemků je jiná v době ocenění než v době odnětí. V souladu s konstantní judikaturou by se však tyto srážky neměly aplikovat. Znalkyně rovněž uvedla, že od května 2015 do března 2016 zpracovávala znalecké posudky i pro žalovanou, které se týkaly zejména restitučního řízení, přičemž ani v této době, kdy byla žalovaná zadavatelem, tak nepožadovala aplikaci těchto srážek. Při zpracování posudku znalkyně vycházela především z odborného posudku společnosti , právnická osoba, v rámci projektu určení druhu pozemků a jejich způsobu využití v době zavedení státní správy, vypracovaného dne 10. 5. 2023 , tituly před jménem, Alžbetou Korbáčkovou. V přílohách znaleckého posudku neuvedla odborný posudek , právnická osoba, , neboť je tento posudek velmi obsáhlý, obsahuje spoustu listin, které pro toto konkrétní ocenění nejsou významné, přičemž do příloh znaleckého posudku přikládala pouze ty důkazy, nebo ty přílohy, na které se přímo odvolávala v rámci znaleckého posudku. Mapové podklady ověřovala na webovém serveru hlavního města , jméno FO, , geoportálu a také na i-PRO. Znalkyně neprovedla místní šetření předmětných pozemků s ohledem na uplynulou dobu od data jejich odnětí (1. 10. 1950). Důležité byly zejména mapové podklady a historické zprávy. Mapy si sama ověřovala a další podklady si ověřovala na , právnická osoba, . K ocenění předmětných pozemků jako stavebních znalkyně uvedla, že je ocenila dle § 14 odst. 1 vyhlášky. Pozemky byly určeny pro výstavbu již v regulačním plánu z roku 1930. V tehdejší územně plánovací dokumentaci jsou všechny předmětné pozemky zakresleny jako stavební. Pro zdůvodnění závěru, že , adresa, , kde leží předmětné pozemky, je stavebně srostlá s , jméno FO, znalkyně uvedla, že již od roku , adresa, srostlá s , jméno FO, jako tzv. , adresa, , kdy i z ortofoto mapy před rokem 1950 je vidět, že na hranici přibližně 50–60 m od oceňovaných pozemků je zástavba východně od hranice těchto oceňovaných pozemků, a , adresa, tak byla stavebně srostlá s , jméno FO, . K napojení předmětných pozemků na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci, znalkyně odkázala na ortofoto mapu před 1. 10. 1950, kde je viditelné, že 50–60 m východně od oceňovaných pozemků už je zástavba, z čehož vyplývá, že vodovod a kanalizace tam již byly (protokol o jednání ve věci Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 12. 5. 2025 na č. l. 139-142, protokol o jednání Okresního soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 7. 2025 na č. l. 166-167, protokol o jednání Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne 15. 10. 2025 na č. l. 176-178, protokol o jednání Okresního soudu , adresa, -jih ze dne 15. 12. 2025, č. j. , spisová značka, na č. l. 218-222).

13. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, č. j. PÚ , spisová značka, ze dne 10. 10. 2000 bylo rozhodnuto, že žalobce jako oprávněná osoba podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/91 Sb. není vlastníkem těchto nemovitostí: dle PK p. č. , Anonymizováno, , role o výměře 4 781 m2, dle PK část p. č. , Anonymizováno, role o výměře 11 829 m2. Tyto pozemky přešly do vlastnictví Státního statku , adresa, , národní podnik, na základě výměru ÚNV hl. m. , jméno FO, ze dne 14. 11. 1949, sp. zn. , Anonymizováno, , a výměru ministerstva zemědělství ze dne 30. 1. 1953, č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, -VI, jako příděl s odvoláním na ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Jedná se o zastavěné pozemky podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/91 Sb. a proto je nelze oprávněné osobě vydat (rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, č. j. PÚ , spisová značka, ze dne 10. 10. 2000 na č. l. 55-56). Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, č. j. PÚ , Anonymizováno, ze dne 26. 3. 2001 bylo rozhodnuto, že žalobce jako oprávněná osoba podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/91 Sb. není vlastníkem těchto nemovitostí: dle PK p. č. , Anonymizováno, , role o výměře 388 m2. Tyto pozemky přešly do vlastnictví Státního statku , adresa, , národní podnik, na základě výměru ÚNV hl. m. , jméno FO, ze dne 14. 11. 1949, sp. zn. , Anonymizováno, , a výměru ministerstva zemědělství ze dne 30. 1. 1953, č. j. , Anonymizováno, /, právnická osoba, -, Anonymizováno, , jako příděl s odvoláním na ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Jedná se o zastavěné pozemky podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/91 Sb. a proto je nelze oprávněné osobě vydat (rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, č. j. PÚ , Anonymizováno, ze dne 26. 3. 2001 na č. l. 57-58). Žalovaná ocenila restituční nárok žalobce z výše uvedených rozhodnutí částkou 127 485 Kč s tím, že nárok žalobce již byl vypořádán (přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11 ze dne 23. 10. 2024 na č. l. 59). Žalobce uzavřel dne 17. 1. 2003 s právním předchůdcem žalované , právnická osoba, ČR dohodu o převodu pozemku p. č. 2697/0, zahrada o výměře 182 m2, kterou byl restituční nárok žalobce částečně vypořádán v částce 50 520 Kč (smlouva o převodu pozemku č. , spisová značka, ze dne 17. 1. 2003 na č. l. 60-62). Žalobce uzavřel dne 12. 12. 2018 s žalovanou dohodu o převodu pozemku p. č. 451/144, orná půda o výměře 1 930 m2, kterou byl restituční nárok žalobce částečně vypořádán v částce 11 130 Kč (smlouva o převodu pozemku č. , spisová značka, ze dne 12. 12. 2018 na č. l. 63-65). Žalobce se domáhal uspokojení svého nevypořádaného restitučního nároku v rámci veřejných nabídek pozemků svými žádostmi, podanými dne 19. 4. 2002, 17. 7. 2002, 18. 10. 2002, 23. 10. 2002, 17. 1. 2003, 2. 5. 2003, 16. 7. 2004, 9. 9. 2004, 17. 1. 2005, 21. 3. 2005, 7. 5. 2005, 18. 5. 2005, 30. 6. 2005, 16. 9. 2005, 19. 9. 2005, 4. 10. 2005, 21. 11. 2005, 26. 4. 2006, 3. 10. 2006, 4. 10. 2006, 27. 11. 2006, 12. 5. 2008, 9. 7. 2008, 7. 9. 2009, 4. 5. 2011, 10. 9. 2012, 9. 9. 2013, 25. 6. 2018, 26. 6. 2023, 4. 10. 2023. Žalobce se ucházel o celkem , hodnota, pozemků, přičemž úspěšný byl ohledně 5 pozemků (žádosti klientů do veřejných nabídek pozemků a přehled úspěšnosti podaných žádostí ke dni 23. 10. 2024 na č. l. 66-68). Dne 24. 7. 2023 vyzval žalobce žalovanou k řádnému ocenění jeho restitučního nároku, neboť porušuje svou zákonnou povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši. Nevydané pozemky je nutno podle dobových dokumentů platných v době jejich odnětí považovat za stavební (výzva žalobce k řádnému ocenění restitučního nároku ze dne 24. 7. 2023 na č. l. 82-83).

14. Předmětné nevydané pozemky byly v roce 1936 určeny k zastavění k účelu „Továrny“ (návrh regulačního a zastavovacího plánu pro části území , jméno FO, XIII – , adresa, mezi státní silnicí , Anonymizováno, a tělesem státní dráhy, schválený Státní regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 4. 4. 1936 na č. l. 110, návrh regulačního a zastavovacího plánu pro část území , jméno FO, XIII – , adresa, na sever od státní dráhy , adresa, č. , Anonymizováno, , schválený Státní regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 4. 4. 1936 na č. l. 111). Tyto pozemky byly určeny pro výstavbu (tovární a skladištní plochy) již v roce 1930 a rovněž také i v letech 1937 a 1938 (vyznačení pozemků v přehledném regulačním plánu 1938 na č. l. 161, vyznačení pozemků v přehledném regulačním plánu 1937 na č. l. 162, snímek schematického a zastavovacího plánu hlavního města , jméno FO, z roku 1930 na č. l. 163, snímek přehledného a regulačního plánu hlavního města , jméno FO, z roku 1930 na č. l. 163 p.v., vyznačení pozemků ve schematickém regulačním plánu z roku 1930 na č. l. 164, vyznačení pozemků v přehledném regulačním plánu z roku 1930 na č. l. 165). Městská část , adresa, byla stavebně srostlá se souvisle zastavěným územím hlavního města , jméno FO, (opatření Útvaru hlavního architekta hl. m. , jméno FO, č. j. , Anonymizováno, ze dne 24. 7. 1989 na č. l. 168-169).

15. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, . Jedná se o trvalý travní porost o výměře 16 332 m2 se způsobem ochrany zemědělský půdní fond. U pozemku v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva a nejsou zde uvedeny žádné jiné zápisy (informace o pozemku p. č. , hodnota, z katastru nemovitostí na č. l. 54). Pozemek p. č. , hodnota, je zatravněn a na jeho menší části se nacházející porosty (ortofoto mapa pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na č. l. 108, snímek pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a jeho okolí z portálu mapy.cz na č. l. 109). Podle územního plánu obce , adresa, se pozemek p. č. , hodnota, nachází na ploše AU – zemědělské všeobecné (výňatek z hlavního výkresu územního plánu obce , adresa, s pozemkem p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na č. l. 112). Tento pozemek nepředstavuje plochu pro veřejně prospěšné stavby (výňatek z výkresu veřejně prospěšných staveb územního plánu obce , adresa, s pozemkem p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na č. l. 113).16. , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitosti, určil na základě zadání zástupce žalobce cenu náhradního pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, podle vyhlášky Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků o náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění doplňující vyhlášky , právnická osoba, č. 316/1990 Sb., podle stavu ke dni 20. 4. 2025, částkou 30 577,58 Kč. Jedná se o pozemek charakteru TTP o výměře 16 332 m2. Podle územního plánu , adresa, – Změny č. , hodnota, (schválené 25. 4. 2024 usnesením č. , Anonymizováno, s účinností od 22. 5. 2024) se pozemek nachází v plochách U – plochy zemědělské všeobecné, na kterých se neuvažují stavby. Pozemek je svažitý, zatravněn a nacházejí se na něm náletové porosty. Na základě informací z katastru nemovitostí a zjištěného skutečného používání je pozemek podle vyhlášky podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. o ke dni 20. 4. 2025 považován za zemědělský. Cena zjištěných porostů na pozemku byla určena v rámci celkové ceny částkou 670,95 Kč. Znalec při zpracování posudku prohlásil s odkazem na ustanovení § 127a občanského soudního řádu, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména skutkové podstaty trestného činu křivě výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne 25. 4. 2025 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na č. l. 118-123).

17. Na menší části pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, se nachází množství náletových dřevin, a to celkem , hodnota, kusů. Ve výřezu katastrálním mapy jsou jednotlivé skupiny těchto náletových dřevin označeny pod písmeny , právnická osoba, , , právnická osoba, , F. Tyto dřeviny jsou podrobně zachyceny na fotografiích. Do skupiny dřevin A jsou zařazeny hrušeň, hloh a 2 ks třešeň. Do skupiny dřevin B jsou zařazeny dub letní, 3 ks javor babyka, hloh, jabloň a 2 ks třešeň. Do skupiny dřevin C jsou zařazeny hloh, 2 ks javoru babyka, třešeň. Do skupiny dřevin D jsou zařazeny dub letní, 2 ks třešeň, ořešák. Do skupiny dřevin E jsou zařazeny jabloň, 5 ks třešeň, 2 ks javor babyka. Do skupiny dřevin F jsou zařazeny hloh a třešeň (seznam dřevin na náhradním pozemku v , Anonymizováno, na č. l. 235, výřez katastrální mapy týkající náhradního pozemku v , Anonymizováno, s označením dřevin, které se na tomto pozemku nacházejí pod písmeny A-F na č. l. 236, fotodokumentace dřevin ve skupině A na č. l. 237-247, fotodokumentace dřevin ve skupině B na č. l. 248-268, fotodokumentace dřevin ve skupině C na č. l. 269-276, fotodokumentace dřevin ve skupině D na č. l. 277-292, fotodokumentace dřevin ve skupině E na č. l. 293-310, fotodokumentace dřevin ve skupině F na č. l. 311-313).

18. Dodatkem znaleckého posudku ze dne 15. 2. 2026 určil , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitosti, cenu náhradního pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, podle vyhlášky Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků o náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění doplňující vyhlášky , právnická osoba, č. 316/1990 Sb., podle stavu ke dni 20. 4. 2025, částkou 32 099,23 Kč. Cena zjištěných porostů na pozemku byla určena v rámci celkové ceny částkou 2 192,60 Kč, přičemž znalec na základě vyjádření žalované k jeho znaleckému posudku provedl dne 26. 1. 2026 prohlídku porostů na oceňovaném pozemku a dospěl k závěru, že se jedná o přirozeně založené porosty, které vykazují poškození a zjevně nejsou ošetřované. Neošetřování je prokázáno lišejníky na kmenech a větvích porostů. Porosty zařazené žalovanou do skupiny A ohodnotil částkou 602,40 Kč, porosty zařazené žalovanou do skupiny B ohodnotil částkou 463,80 Kč, porosty zařazené žalovanou do skupiny C ohodnotil částkou 142 Kč, porosty zařazené žalovanou do skupiny D ohodnotil částkou 634,20 Kč a porosty zařazené žalovanou do skupiny E ohodnotil částkou 350,20 Kč. Porosty zařazené žalovanou do skupiny F znalec nehodnotil, neboť se jedná o porosty na sousedním pozemku, jejichž větve přesahují na posuzovaný pozemek (dodatek ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne 15. 2. 2026 na č. l. 314-329).

19. Z výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že k účastníkům řízení není v žádném osobním či bližším vztahu. Na závěrech svého znaleckého posudku trvá, přičemž z hlediska porostů na oceňovaném pozemku provedl na základě vyjádření žalované znovu kontrolu pozemku dne 26. ledna 2026. Zjistil, že na pozemku nejsou ošetřované porosty. Ty porosty vykazují značné poškození vlivem polámání, vlivem lišejníků. Stromy, které zde našel, tak při plném zalistění, protože mají malý vzrůst, vypadaly jako keře, za což se omlouvá. Chtěl by předložit dodatek ke znaleckému posudku, který zpracoval a kde zohlednil tyto porosty. Na oceňovaném pozemku prováděl dvakrát místní šetření. Poprvé se tam nedostal, protože tam byla vysoká tráva a bylo tam mokro, podruhé už bylo zamrzlo, tak se tam dostal a provedl podrobnou prohlídku všech těch porostů, které tam byly. Vzhledem k novému ocenění porostů po prohlídce 26. 1. 2026 je celková cena předmětného pozemku dle cenového předpisu 32 099,23 Kč. Nejsou mu známy žádné okolnosti, které by bránily převodu tohoto pozemku žalobci. Nedostal se však do spisu , právnická osoba, , tak neví, jestli tam jsou nějaké důvody z hlediska jiných okolností. Na oceňovaném pozemku zjistil nějaké nízké duby, olše a zbytek byly keře, našel jednu planou višeň, jinak to byly jen keře a porosty ve značně špatném stavu. Kdyby se oceňovaly podle obvyklé ceny, tak by s nimi neuvažoval vůbec. Obvody kmene, průměr kmene nepřeměřoval, neboť ve vyhlášce č. 316/1990 Sb. se bere pouze stáří dřevin, které odhadoval a opotřebení dřevin. Tam není rozdíl v šířce porostů, v šířce kmene porostů. Tam se tento aspekt nevyhodnocuje.

20. Rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 12. 5. 2025 bylo obdobné žalobě žalobce proti žalované zcela vyhověno, když v tomto soudním řízení bylo pravomocně vyřešeno, jaká je skutečná výše předmětného restitučního nároku žalobce a zda lze při určení výše jeho nároku vycházet ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, č. účtu, ze dne 30. 11. 2023. Výše uvedený rozsudek byl v meritu věci potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 16. 9. 2025. Oba soudy dospěly k závěru, že restituční nároky žalobce na vydání náhradních pozemků plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, č. j. PÚ , spisová značka, , a ze dne 26. 3. 2001, č. j. PÚ , Anonymizováno, , byly nesprávně oceněny jako zemědělské namísto pozemků určených k výstavbě, takže jejich reálná hodnota k datu 24. 6. 1991 podle stavu ke dni 1. 10. 1950 činila 4 249 500 Kč, tj. podstatně více, než kolik činilo ocenění učiněné žalovanou (127 485 Kč). Výhrady žalované nebyly způsobilé natolik zpochybnit závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 11. 2023, č. , hodnota, -, č. účtu, , že by byly dány důvody pro jeho dopracování či důvodné pochybnosti o jeho správnosti s potřebou zadání revizního znaleckého posudku (rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 12. 5. 2025 na č. l. 133-138, rozsudek Krajského soudu v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 16. 9. 2025 na č. l. 156-160). Stejně tak bylo vyhověno obdobné žalobě žalobce proti žalované vyhověno rozsudkem Okresního soudu , adresa, -jih ze dne 15. 12. 2025, č. j. , spisová značka, (rozsudek Okresního soudu , adresa, -jih ze dne 15. 12. 2025, č. j. , spisová značka, na č. l. 209-215, protokol o vyhlášení rozsudku Okresního soudu , adresa, -jih ze dne 23. 12. 2025, sp. zn. , spisová značka, na č. l. 216-217). Předmětný restituční nárok žalobce byl postupně uspokojován ze strany žalované v období od 15. 3. 1993 až 14. 11. 2011 (přehled nároků žalobce a jejich uspokojení na č. l. 94-96, č. l. 183-185).

21. Další navržené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť měly prokazovat skutečnosti, které již byly dostatečně prokázány provedenými důkazy (výslechem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, k jejímu znaleckému posudku č. , hodnota, -, č. účtu, , protokolem o jednání u Okresního soudu ve , adresa, ze dne 28. 1. 2026, kde byla znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, k jejímu znaleckému posudku č. , hodnota, -, č. účtu, již popáté vyslechnuta). Soud považoval další výslech znalkyně před soudem, a to již minimálně šestý k témuž znaleckému posudku, za neúčelný, nadbytečný a vůči znalkyni až šikanózní, když zcela adekvátní náhradou výslechu znalkyně byly pro projednávanou věc čtyři protokoly o výslechu znalkyně před jinými soudy (protokol o jednání ve věci Okresního soudu v Kroměříži č. j. , spisová značka, ze dne 12. 5. 2025 na č. l. 139-142, protokol o jednání Okresního soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 7. 2025 na č. l. 166-167, protokol o jednání Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne 15. 10. 2025 na č. l. 176-178, protokol o jednání Okresního soudu , adresa, -jih ze dne 15. 12. 2025, č. j. , spisová značka, na č. l. 218-222). Soud má zato, že provedením důkazu výše uvedenými protokoly o výpovědi znalkyně nemohlo v tomto řízení dojít k porušení zásady přímosti soudního řízení, neboť výpovědi znalkyně zachycené v protokolech o jednání byly učiněny k totožnému znaleckému posudku, v soudních řízeních s totožným předmětem řízení, vedených mezi stejnými účastníky řízení, kteří byli navíc zastoupeni stejnými advokáty. Účastníci tohoto řízení a jejich zástupci se tak ve výše zmíněných řízeních mohli aktivně podílet na provádění tohoto důkazu pokládáním otázek znalkyni, což také opakovaně činili. Soud považoval za zcela neúčelné a nadbytečné znovu a dokola znalkyni vyslýchat ke stejnému znaleckému posudku a opakovaně ji pokládat stále stejné dotazy. Soud má zato, že skutkový stav věci byl na základě tvrzení účastníků i dosud provedených důkazů objasněn zcela dostatečným způsobem (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 6. 2003).

22. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl v projednávané věci ke stejnému závěru, jako Okresní soud v , Anonymizováno, ve svém rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 12. 5. 2025, Okresní soud , adresa, -jih ve svém rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 15. 12. 2025 a zejména Krajský soud v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, ve svém rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 16. 9. 2025, tzn. že předmětné restituční nároky žalobce na vydání náhradních pozemků, plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, č. j. PÚ , spisová značka, a ze dne 26. 3. 2001, č. j. PÚ , Anonymizováno, nebyly doposud zcela uspokojeny, a proto žalobce disponuje aktivní věcnou legitimací k uplatnění nároku na vydání náhradního pozemku. Restituční nároky žalobce byly nesprávně oceněny jako zemědělské, namísto pozemků určených k výstavbě, takže jejich reálná hodnota k datu 24. 6. 1991 podle stavu ke dni 1. 10. 1950 přestavovala částku 4 249 500 Kč, tj. podstatně více, než kolik činilo ocenění učiněné žalovanou ve výši 127 485 Kč. Dále soud dospěl k závěru, že žalobce přitom navrhl převedení náhradního pozemku, jehož hodnota je výrazně nižší, než kolik činí jeho aktuálně neuspokojený restituční nárok, přičemž v řízení nevyšla najevo žádná okolnost, která by převodu náhradního pozemku bránila.

23. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu je nutno aplikovat především zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“). Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

12. Podle § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku převzetí nemovitostí bez právního důvodu. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemek nelze vydat v případě, že byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu zastavěn. Podle § 11 odst. 2 věty první zákona o půdě, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., v takovém případě pozemkový fond oprávněné osobě převede bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Podle § 11a odst. 1 věty první zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 13 odst. 6 zákona o půdě oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. Podle § 13 odst. 7 zákona o půdě po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. Podle § 13 odst. 8 písm. a) zákona o půdě se odstavce 6 a 7 nevztahují na oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice. Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně. Podle § 28a zákona o půdě poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

24. Podle § 14 odst. 1, odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb., vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., vyhlášky ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, cena za 1 m2 pozemku určeného pro stavbu (podle § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb.) anebo evidovaného jako zastavěná plocha a nádvoří činí v hlavním městě , adresa, Kčs. Cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze č. , hodnota, . Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb., vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj (FMTR) o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, se stavebním pozemkem rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

25. Soud si dále dovoluje odkázat na níže citované právní závěry, obsažené v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 16. 9. 2025, které jsou zcela přiléhavé i pro projednávanou věc a se kterým se soud zcela ztotožňuje: „Ve vztahu k nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce lze připomenout, že podle judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. , Anonymizováno, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), či ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, či ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05) oprávněná osoba, jíž svědčí nárok na převod jiného (náhradního) pozemku podle zákona o půdě, může svůj nárok uplatnit žalobou na převod konkrétního vhodného pozemku i mimo rámec veřejných nabídek pozemků (§ 11a zákona o půdě) v situaci, kdy stát (dříve , právnická osoba, , jehož nástupkyní je od 1. 1. 2013 žalovaná, jejíž práva a povinnosti vykonává , Jméno žalované, ) v uvedeném směru řádně neplní svou povinnost tak, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a lze-li jeho počínání označit za liknavé, diskriminační či dokonce svévolné. K uspokojení nároku oprávněné osoby mimo proces veřejných nabídek podle § 11a zákona o půdě lze tedy přistoupit tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možno postup žalované (jejího předchůdce) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, kdy se oprávněná osoba i přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. , spisová značka, ).

26. V posuzovaném případě se žalobce v roce 2023 zúčastnil několika veřejných nabídek vyhlášených žalovanou o převod pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků, kdy podal celkově 8 různých žádostí v 8 různých katastrálních územích, avšak byl vyřazen z evidence s tím, že jeho restituční nárok byl zcela vypořádán; žalovaná přitom odmítla k žádosti žalobce o přecenění jeho restitučního nároku; je tedy zjevné, že za současné konstelace žalobce v rámci nabídkových řízení uspokojen nebude. Bylo tak třeba zkoumat, zdali žalobce byl vyřazen po právu, protože nedisponoval žádným restitučním nárokem, či nikoliv, tedy žalovaná si počínala liknavě až svévolně, v důsledku čehož je žalobce aktivně věcně legitimován k podání žaloby na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků. Předně lze připomenout, že judikatura připouští, že oprávněná osoba může od státu na vypořádání svého restitučního nároku přijmout méně, než jí skutečně náleží, přičemž zbylý restituční nárok zaniká pouze tehdy, byl-li zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se ho vzdát (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23). Žalovaná ve svém odvolání v rozporu se zásadou neúplné apelace odvolacího řízení tvrdila, že se žalobce sám dobrovolně vzdal svého restitučního nároku i přes jeho neúplnou saturaci, případně že s ním žalovaná uzavřela dohodu o narovnání, takže odvolací soud k těmto nepřípustným novotám (skutkovým tvrzením) nemohl přihlédnout; ostatně tvrzené skutečnosti nevyplynuly ani z provedeného dokazování před soudem I. stupně, kdy ze soudem I. stupně k důkazu provedených smluv o bezúplatném převodu náhradních pozemků nelze uvedené v žádném případě dovodit. Jednotlivé smlouvy toliko totiž konstatují, jaká je žalovanou evidovaná výše restitučního nároku a v jakém rozsahu je po uzavření příslušné smlouvy restituční nárok nadále neuspokojen. Ve vztahu k samotnému ocenění nevydaných pozemků soud I. stupně zcela správně poukázal na rozhodovací praxi, podle níž je náležité ocenění restitučního nároku na žalované (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. II. ÚS 1186/24); samotné ocenění žalovanou je pouze administrativním úkonem, který není závazný, neboť neprobíhá žádné správní řízení, jež by bylo završeno vydáním závazného správního rozhodnutí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23); pouhá interní evidence ocenění restitučního nároku žalovanou, s níž bylo následně pracováno v jednotlivých smlouvách o bezúplatném převodu náhradních pozemků, aniž by současně nedošlo k nepochybnému vzdání se zbytku restitučního nároku, tak nemůže být jediným směrodatným ukazatelem hodnoty odňatých pozemků.

27. Žalobce tvrdil a v řízení prokázal znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 11. 2023, č. p. 2596-, č. účtu, , že restituční nároky žalobce na vydání náhradních pozemků plynoucí z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, č. j. PÚ , spisová značka, , a ze dne 26. 3. 2001, č. j. PÚ , Anonymizováno, , byly nesprávně oceněny jako zemědělské namísto pozemků určených k výstavbě, takže jejich reálná hodnota k datu 24. 6. 1991 podle stavu ke dni 1. 10. 1950 činila 4 249 500 Kč, tj. podstatně více, než kolik činilo ocenění učiněné žalovanou (127 485 Kč). Žalovaná proti znaleckému posudku sice brojila, avšak její výhrady nebyly způsobilé natolik zpochybnit závěry znaleckého posudku, že by byly dány důvody pro jeho dopracování či důvodné pochybnosti o jeho správnosti s potřebou zadání revizního znaleckého posudku. Odvolací soud se neztotožňuje s tím, že by znalkyně nepřípustně zodpovídala právní otázky, znalkyně byla rovněž schopná adekvátně reagovat na vznesené výhrady. Namítá-li žalovaná, že nevydané pozemky nejsou stavební, neboť byly odňaté státem na základě revize první pozemkové reformy, přičemž k výstavbě došlo až po roce 1966, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. , spisová značka, , či ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. , spisová značka, ). Odvolací soud plně souhlasí se soudem I. stupně v tom, že nevydané pozemky je nutno oceňovat právě podle jejich faktické povahy, a nikoliv podle titulu jejich nabytí státem, který je nerozhodný; jinak řečeno stavební povahu nevydaných pozemků nevylučuje skutečnost, že byly odňaty na základě tzv. revize první pozemkové reformy zákonem č. 46/1948 Sb. Jestliže přitom znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, přiléhavě poukázala na skutečnost, že podle návrhu na změny přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , jméno FO, XIII (, Anonymizováno, , , adresa, a , Anonymizováno, ) mezi státní silnicí , Anonymizováno, a tělesem státní dráhy s přilehlými částmi XI – , Anonymizováno, a , adresa, č. , Anonymizováno, , schválené Státní regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 18. 2. 1933, a podle návrhu na změny přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , jméno FO, XIII – , adresa, na jih od tělesa státní dráhy , adresa, č. , Anonymizováno, , schválené Státní regulační komisí pro , jméno FO, a okolí dne 4. 4. 1936, byly nevydané pozemky určené k zastavění továrnami, příp. továrními a skladištními bloky, přičemž tento stav trval i k datu 1. 10. 1950, pak je závěr znalkyně o nutnosti ocenit nevydané pozemky jako stavební nepochybně správným, neboť je zjevné, že hodnota nevydaných pozemků nemohla korespondovat běžné ceně zemědělské půdy. V daném případě tedy nenastala situace, že by žalobci byly odňaty zemědělské pozemky, které v době odnětí měly sloužit nadále k zemědělským účelům a teprve následně se rozhodlo o tom, že by zemědělské pozemky měly být určeny k výstavbě. Povahu nevydaných pozemků jako stavebních nevylučuje přitom skutečnost, že nevydané pozemky neměly být po odnětí původnímu vlastníkovi , adresa, -Dobenínovi až do roku 1966 zastavěny, neboť nelze přikládat k tíži žalobci, že k zastavění došlo až po řadě let od jejich odnětí, nemohl-li původní vlastník ani jeho právní nástupci fakticky rozhodovat o tom, co se s jeho odňatými pozemky bude dít a zda k zastavění vůbec dojde.

28. Žalovaná dále namítla, že pokud bylo namístě ocenit nevydané pozemky jako stavební, pak by bylo namístě uplatnit srážku ve výši 60 % dle položky č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb., neboť nevydané pozemky se nacházejí v , jméno FO, v části , adresa, , přičemž pozemky dle svého umístění nebyly stavebně srostlé s centrem , adresa, (byly mimo jeho intravilán) a především pak část , adresa, nebyla stavebně srostlá s hlavním městem , jméno FO, (jeho centrem). Pokud jde o srostlost s centrem , adresa, , již ze samotné ortofotomapy z roku 1953, kterou předložila žalovaná ke svému odvolání, se prokazuje opak toho, čeho se dovolává, tedy nevydané pozemky navazovaly na východní hranici na pozemky, na nichž se již v té době zřetelně nacházela výstavba, přičemž výstavba na těchto pozemcích plynule postupovala jižně směrem k železniční trati, za níž se nacházelo historické jádro městské části , adresa, . Byť nevydané pozemky, na nichž měla být vybudována nová tovární čtvrť, jen z jedné strany sousedily se souvislou výstavbou v , adresa, , nelze z toho dovodit, že by se nacházely mimo srostlé území městské části , adresa, . Opačný výklad by vedl nepřípustně k tomu, že by na takřka každý (nezastavěný) pozemek určený k výstavbě musela být uplatněna zmíněná srážka ve výši 60 %, naopak ze smyslu a účelu je zřejmé, že natolik vysoká srážka 60 % se má uplatnit jen na okrajové části obcí nesrostlé s jádrem obce (např. osady, samoty). Posouzení, zda samotná , adresa, byla srostlá s historickými částmi (centrem) hlavního města , jméno FO, , je poněkud složitější, kdy za průkaz srostlosti sama o sobě neslouží skutečnost, že , adresa, byla k hlavnímu městu , jméno FO, přičleněna zákonem č. 114/1920 Sb., kterým se sousední obce a osady slučují s , jméno FO, , protože tento zákon administrativně přičlenil další území k , jméno FO, bez ohledu na to, zdali bezprostředně navazovaly na historické části hl. m. , jméno FO, . Stejně tak nelze jako nepochybný důkaz považovat opatření Útvaru hlavního architekta hlavního města , jméno FO, k aplikaci ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. na území hl. m. , jméno FO, ze dne 20. 7. 1989, podle nějž nebyla , adresa, uvedena mezi samostatnými sídly či částmi, které nebyly souvisle srostlé se zastavěným územím hl. m. , jméno FO, , protože toto opatření míří na situaci v roce 1989, a nikoliv k okamžiku odnětí dne 1. 10. 1950.

29. Soud I. stupně svůj závěr o stavební srostlosti , adresa, s jádrem hlavního města , jméno FO, opřel o názor znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl opřen o její odborné znalosti, jakož i historické ortofotomapy. Odvolací soud neshledal, že by tento závěr byl nepřípadný. Z historických ortofotomap je patrno, že hlavní město , adresa, po administrativním připojení dříve samostatných obcí v roce 1920 se rozrůstala postupně, kdy zástavbu v roce 1950 přirozeně nelze srovnávat se současným stavem, pokud přitom jde o rozmezí let 1945 až 1953 byla zástava v , adresa, v zásadě již propojena na západě se , adresa, , na jihozápadě s Chodovem a na východě s , adresa, , takže lze skutečně uvažovat o stavební srostlosti. Nadto nelze odhlédnout od již zmíněných regulačních a zastavovacích plánů z let 1933 a 1936, které počítaly s postupným propojením , adresa, a Strašnic a Záběhlic, k čemuž již v okolí let postupem času docházelo. Pro úplnost lze dodat, že i v jiných soudních řízeních se již soudy opakovaně zabývaly námitkou žalované ohledně stavební nesrostlosti městské části , adresa, s centrem , jméno FO, , přičemž opakovaně dospěly k závěru, že důvod pro aplikaci srážky ve výši 60 % z důvodu stavební nesrostlosti není dán (srov. např. rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 23. 4. 2021, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 26. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , kdy podané dovolání odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 2. 2022, č. j. , spisová značka, , nebo rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 12. 2024, č. j. , spisová značka, , kdy podané dovolání odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 7. 2025, č. j. , spisová značka, ). Ostatně nelze pominout ani zásadu in favorem restitutionis, tedy pokud není prokázán opak, pak není dán důvod pro aplikaci jakékoliv srážky na pozemku, tedy ani ve výši 60 % z důvodu stavební nesrostlosti. Pokud jde o uplatnění srážek ve výši 5 % a 7 % dle pol. č. , hodnota, . a 4. (absence napojení na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci), nelze k jejich aplikaci přistoupit toliko na základě spekulací, nýbrž bylo na žalované, k jejímuž prospěchu bylo toto tvrzení, aby prokázala, že odňaté pozemky nebylo možné napojit na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci. Uvedeného však žalovaná nebyla ani před soudem I. stupně, ani před odvolacím soudem schopná, byť se ji na to odvolací soud výslovně v průběhu odvolacího řízení dotázal. Odvolacímu soudu tak nezbylo než učinit závěr o nedůvodnosti aplikace zmíněných srážek.

30. Ve vztahu k námitce promlčení z ustálené rozhodovací praxe předně vyplývá, že požadavek na přecenění hodnoty nevydaného pozemku nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. , spisová značka, ). Z judikatury se dále podává, že při posuzování otázky promlčení restitučního nároku na vydání náhradního zemědělského pozemku je třeba mít na zřeteli nejasnosti, které provázely uplatňování těchto nároků a způsob jejich vypořádání, jakož i to, že právní vztahy vzniklé podle restitučních předpisů nejsou obvyklými a ustálenými právními vztahy, známými z klasických forem občanského práva hmotného; vypořádání nároků z nich plynoucích se realizovalo nesnadno a v dlouhých časových termínech. To platí obzvláště pro nároky na převod jiných (náhradních) pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, při jejichž uspokojování jsou osoby oprávněné zásadně odkázány na veřejné nabídky pozemků realizované , právnická osoba, , resp. Státním pozemkovým úřadem, jejichž struktura neměla vždy takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhradní pozemky mohly být poskytnuty v době co možná nejkratší a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob (srov. též závěry formulované Ústavním soudem v jeho nálezech ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, či ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 174/2007), přičemž zákon ani nepředpokládá uplatnění nároku na vydání náhradního pozemku u soudu [s výjimkou judikaturou připuštěných žalob na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu konkrétního žalobcem zvoleného pozemku - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Je-li tedy uspokojení restitučního nároku závislé na veřejných nabídkách pozemků realizovaných povinnou osobou (povinnost uspokojovat restituční nároky oprávněných osob má totiž prostřednictvím svých orgánů stát, jenž je také povinen sám správnou výši nároku té které oprávněné osoby před jeho uspokojením zjistit), není zásadně namístě přiznávat námitce promlčení nároku na poskytnutí náhradních zemědělských pozemků relevanci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. , spisová značka, , či ze dne 20. 5. 2025, sp. zn. , spisová značka, ).

31. Promítne-li odvolací soud uvedené závěry do projednávané věci, je zcela patrné, že námitce promlčení restitučního nároku není možné přiznat relevanci, neboť jejím prostřednictvím by odvolací soud toliko aproboval protiprávní stav nastolený žalovanou, kdy sice žalobci přiznala restituční nárok, ten však nesprávně ocenila, přičemž odmítla na výzvu žalobce přistoupit k jeho přecenění, současně žalovaná odmítla restituční nárok saturovat prostřednictvím veřejných nabídek, do nichž se žalobce v roce 2023 přihlásil, žalobce však žalovaná vyřadila; žalobce přitom v rozumném časovém horizontu od jeho vyřazení z veřejných nabídek uplatnil svůj restituční nárok na vydání náhradních pozemků u soudu, který jediný za současné konstelace je schopen žalobci zajistit saturaci restitučního nároku. Namítá-li žalovaná, že je dán významný časový rozestup mezi poslední uzavřenou smlouvou o bezúplatném převodu a soudním uplatněním nároku, lze předně zdůraznit rozpor v argumentaci žalované, která namítá, že žalobce se neměl vůbec obracet se svými nároky na soud, současně pak říká, že žalobu uplatnil pozdě; odvolací soud přitom neshledal, že by časový odstup byl natolik významný, že by bylo možné uvažovat o zneužití práva či rozporu s dobrými mravy ze strany žalobce. Poukazuje-li žalovaná na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2025, sp. zn , spisová značka, , pomíjí, že závěry ohledně promlčení restitučního nároku se týkaly vyplacení finanční náhrady, což se od zde posuzované věci odlišuje. Byť by se na první pohled mohlo zdát, že lze zmíněné rozhodnutí jednoduše analogicky aplikovat i na vydání náhradních pozemků, není tomu tak, neboť u vydání náhradních pozemků je oprávněná osoba závislá na veřejné nabídce pozemků a přímý nárok na jejich vydání u soudu může uplatnit jen v případě svévolného, liknavého či diskriminačního přístupu (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2025, sp. zn. , spisová značka, ), k čemuž v projednávané věci došlo; odvolací soud přitom neshledal okolnosti případu, které by aplikaci této judikatury vylučovaly.

32. Vzhledem k tomu, že se projednávaná věc ve všech podstatných znacích shodovala s pravomocně skončenou věcí projednávanou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , spisová značka, , bylo možno legitimně očekávat, že i tato věc bude rozhodnuta stejně jako pravomocně skončená věc, jež byla navíc podrobena i odvolacímu řízení (§ 13 občanského zákoníku). Nad rámec výše uvedeného odůvodnění odvolacího soudu ve vztahu k totožnému restitučnímu nároku žalobce, je nutno ohledně ceny nevydaných pozemků ještě doplnit, že znalkyně dostatečně zdůvodnila, proč neuplatnila srážky ve výši 5 % a 7 % dle položky č. , hodnota, . a 4. přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. (absence napojení na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci), když z její výpovědi před soudem vyplynulo, že i z ortofoto mapy před rokem 1950 je viditelné, že 50–60 m východně od oceňovaných pozemků už je zástavba, z čehož vyplývá, že vodovod a kanalizace v místě oceňovaných pozemků již byly. Nelze souhlasit s tvrzením žalované, že se žalobce dobrovolně vzdal svého restitučního nároku i přes jeho částečné uspokojení, případně že s ním žalovaná uzavřela dohodu o narovnání, neboť z provedených důkazů takové tvrzení rozhodně nevyplývá. Jak již uvedl ve svém výše zmíněném rozhodnutí Krajský soud v Brně, pobočka ve , adresa, , smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků toliko konstatují, jaká je žalovanou evidovaná výše restitučního nároku a v jakém rozsahu je po uzavření příslušné smlouvy restituční nárok nadále neuspokojen.

33. Ohledně žalobcem požadovaného náhradního pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , je třeba uvést, že soud neshledal žádné zákonné překážky jeho převoditelnosti, když tato skutečnost navíc byla mezi účastníky řízení nesporná. Stejně jako v případě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, č. účtu, ze dne 30. 11. 2023, tak i v případě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne 25. 4. 2025 ve znění jeho písemného dodatku č. , č. účtu, ze dne 15. 2. 2026, má soud zato, že oba zapsaní znalci z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, dodrželi stanovené zadání znaleckého posudku na ocenění předmětných pozemků, jejich posudky byly jasné, úplné a obsahovaly všechny zákonné náležitosti, včetně doložky vědomosti následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, a proto soud při provádění a hodnocení těchto důkazů postupoval stejně, jako by se jednalo o znalecké posudky vyžádané soudem (viz § 127a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). S přihlédnutím k doplňujícím výslechům obou znalců (v případě , tituly před jménem, , jméno FO, viz bližší odůvodnění v odst. 21) soud nemá žádné pochybnosti o věcné správnosti vypracovaných znaleckých posudků a jejich závěrech. Oba znalci při svém následném výslechu u soudu své závěry náležitě obhájili a odůvodnili a rovněž se logicky vypořádali se všemi připomínkami účastníků ke znaleckému posudku. Soud má zato, že znalci přihlédli ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, závěry jejich posudků nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , spisová značka, ).

34. Ohledně námitek žalované proti nesprávně určené ceně náhradního pozemku, když znalec měl vycházet ze zkresleného a nesprávného ocenění trvalých porostů na tomto pozemku, má soud zato, že se těmito námitkami znalec dostatečně vypořádal ve svém dodatku znaleckého posudku ze dne 15. 2. 2026, ve kterém znalec navýšil cenu náhradního pozemku na částku 32 099,23 Kč, když na základě vyjádření žalované k jeho znaleckému posudku znalec provedl dne 26. 1. 2026 prohlídku porostů na oceňovaném pozemku a dospěl k závěru, že se jedná o přirozeně založené porosty, které vykazují poškození a zjevně nejsou ošetřované. Znalec porosty na náhradním pozemku opětovně ohodnotil podle skupin, do kterých je zařadila žalovaná, když porosty zařazené žalovanou do skupiny A ohodnotil částkou 602,40 Kč, porosty skupiny B ohodnotil částkou 463,80 Kč, porosty skupiny C ohodnotil částkou 142 Kč, porosty skupiny D ohodnotil částkou 634,20 Kč a porosty skupiny E ohodnotil částkou 350,20 Kč. Porosty zařazené žalovanou do skupiny F znalec nehodnotil, neboť se jedná o porosty na sousedním pozemku, jejichž větve přesahují na posuzovaný pozemek. V rámci svého výslechu před soudem pak znalec doplnil, že kdyby se tyto náletové porosty oceňovaly podle obvyklé ceny, tak by s nimi neuvažoval vůbec. Dále znalec vysvětlil, proč nepřeměřoval obvody kmene, neboť v předmětné vyhlášce č. 316/1990 Sb. se bere v úvahu pouze stáří dřevin a opotřebení dřevin a není tam rozdíl v šířce porostů, v šířce kmene porostů. Žalovaná měla možnost znalci klást v rámci jeho výslechu před soudem dotazy, čehož využila a soud neshledal žádný důvod k odročení jednání za účelem dodatečného vyjádření se žalované k dodatku znaleckého posudku ze dne 15. 2. 2026, ve kterém znalec reagoval na věcné námitky žalované a na základě provedeného místního šetření navýšil cenu zjištěných porostů na předmětném náhradním pozemku žalované. Vzhledem k nízké ceně náhradního pozemku, a především vzhledem ke zcela bagatelní ceně náletových dřevin, nacházejících se na tomto pozemku, považoval soud odročení jednání za zcela nehospodárné a nadbytečné.

35. Restituční nárok žalobce tak bude po právní moci tohoto rozsudku uspokojen hodnotou náhradního pozemku ve výši 32 099,23 Kč. Z celkové výše restitučního nároku v částce 4 249 500 Kč již byl žalobci dříve pravomocně přiznán restituční nárok ve výši 127 485 Kč, představující částečné plnění v podobě smluvně převedených pozemků ze strany žalované a ve výši 272 276,60 Kč na základě konstitutivně převedených pozemků na základě rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 12. 5. 2025, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 16. 9. 2025, č. j. , spisová značka, . V případě započtení i dosud nepravomocně přiznaných plnění rozsudkem Okresního soudu , adresa, -jih, č. j. , spisová značka, ze dne 15. 12. 2025 ve výši 69 731,20 Kč a rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, ze dne 23. 12. 2025 ve výší 43 169 Kč, tak žalobci dále zbývá k vypořádání restituční nárok ve výši 3 704 738,97 Kč.

36. Žalobce byl se svou žalobou zcela úspěšný, a proto mu byla přiznána i náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). Vzhledem k povaze uplatněného nároku a postoji žalované k tomuto nároku v průběhu soudního řízení, nebylo nezbytné pro přiznání náhrady nákladů soudního řízení zasílat žalované předžalobní výzvu k plnění (§ 142a odst. 2 o. s. ř., usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 19. 2. 20215). Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů žalobce soud vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška).

37. Předmětem řízení bylo nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku, přičemž soud za tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny považoval částku 32 099,23 Kč, která představuje obvyklou cenu předmětného pozemku, která byla předmětem dokazování a která byla stanovena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne 25. 4. 2025 ve znění jeho dodatku č. , č. účtu, ze dne 15. 2. 2026 (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Podle ustálené judikatury je nutno vždy zkoumat, zda lze předmět právního úkonu ocenit, a v závislosti na tom stanovit i výši náhrady nákladů (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 24. 6. 2015 a sp. zn. , spisová značka, ze dne 28. 11. 2017).

38. Žalobci vznikly účelně vynaložené náklady v celkové výši 49 307,26 Kč. Tyto celkové náklady se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 21 780 Kč za 9 úkonů právní služby po 2 420 Kč (§ 6 odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby, repliku žalobce ze dne 10. 4. 2025, vyjádření žalobce ze dne 27. 5. 2025, vyjádření žalobce ze dne 17. 6. 2025, dupliku žalobce ze dne 20. 10. 2025, tripliku žalobce ze dne 17. 12. 2025, vyjádření žalobce ze dne 3. 2. 2026 a účast u soudního jednání dne 18. 2. 2026 (§ 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 4 050 Kč (9 úkonů právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky), náhrady cestovních výdajů advokáta ve výši 4 969,80 Kč za použití motorového vozidla k soudnímu jednání z , adresa, a zpět dne 18. 2. 2026 (celkově ujetá vzdálenost 590 km, průměrná kombinovaná spotřeba podle norem Evropské unie 7,4 l/100 km, průměrná cena 1 l nafty 34,10 Kč, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,90 Kč, § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 573/2025 Sb., § 13 vyhlášky), náhrady advokáta za promeškaný čas v celkové výši 1 950 Kč (13 započatých půl hodiny cesty k soudním jednáním a zpět, § 14 vyhlášky), 21 % daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad advokáta ve výši 6 877,46 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a všech náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a hotových výdajů žalobce v celkové výši 9 680 Kč včetně DPH, které uhradil soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za vypracování jeho znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 25. 4. 2025. Náhrada nákladů řízení žalobce je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jeho advokáta, označeného v záhlaví rozsudku.

39. Za písemné vyjádření souhlasu s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání a rekapitulaci paralelních soudních řízení ze dne 4. 11. 2025 soud žalobci odměnu ani náhradu hotových výdajů nepřiznal, neboť má za to, že se standardně nejedná se o žádný z účtovatelných úkonů, specifikovaných v ustanovení § 11 odst. 1, odst. 2 vyhlášky a rovněž ani o úkon, který by byl těmto úkonům blízký povahou či účelem. Nejde tak o úkon potřebný k účelnému uplatnění práva, který by byla povinna hradit žalovaná. Žalobce v tomto řízení podléhá tzv. osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve spojení s § 21a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. K přenosu poplatkové povinnosti úspěšného žalobce na neúspěšnou žalovanou však v této věci podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. nedochází, neboť i žalovaná podléhá osobnímu osvobození od soudních poplatků, a to podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb.