39 C 18/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 841,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se částečně zastavuje, a to ohledně částky 1 354,97 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 591,80 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 591,12 Kč, s úrokem ve výši 11,3 % ročně z částky 3 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.</b> 1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 841,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 696,09 Kč, úrokem ve výši 11,3 % ročně z částky 3 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi postupitelem žalované pohledávky a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 6 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně z jistiny úvěru, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru činily částku 4 380 Kč. Žalovaný však sjednané splátky ve výši 780 Kč řádně a včas neuhradil a proto věřitel poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni [datum], čímž mu vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené části úvěru. Žalovaná částka 7 841,80 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 3 660 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 181,80 Kč.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 1 354,97 Kč představující smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve výši 1 250 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 104,97 Kč. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím nebyl vyžadován, neboť k tomuto zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). K věcnému rozhodnutí soudu tak zůstala žalovaná pohledávka ve výši 6 591,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 591,12 Kč, úrokem ve výši 11,3 % ročně z částky 3 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které mu poskytla dne [datum] hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s celkovými náklady úvěru ve výši 4 380 Kč, tj. celkovou částku výši 10 380 Kč splatit v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 780 Kč, přičemž splatnost první splátky byla dne [datum] Náklady úvěru se skládaly z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 240 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 1 320 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 140 Kč. Bylo dohodnuto, že z pravidelných měsíčních splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a nakonec poskytnutá jistina. Úroková sazba byla sjednána ve výši 63,36 % ročně v období, kdy jsou hrazeny úroky a poplatky a ve výši 0 % ročně, kdy je již hrazena pouze jistina. V případě prodlení s úhradou splátek se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo sjednáno, že v případě neuhrazení dlužné splátky i přes výzvu věřitele s poskytnutím lhůty alespoň 30 dnů má věřitel právo prohlásit úvěr za zesplatněný s tím, že tato splatnost se týká pouze nesplacené jistiny. Zesplatnění je účinné okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. Dnem účinnosti zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část dosud splatných úroků k poskytnuté jistině. Majetkovou situaci žalovaného posuzoval věřitel z čestného prohlášení žalovaného, jeho mzdového výměru, výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalovaný sjednané splátky řádně včas nehradil, byť po uzavření smlouvy o úvěru uhradil ve splátkách celkem částku 6 720 Kč. Věřiteli tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části jistiny dne [datum], kdy žalovaný byl v prodlení se splátkou [číslo] až [číslo]. Po započtení splátek zůstal žalovanému dluh na jistině ve výši 3 660 Kč, smluvní pokutě ve výši 2 931,80 Kč (0,1 % z aktuálně dlužné částky za období od [datum] do [datum]) a úroku z prodlení v kapitalizované výši 591,12 Kč (9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 660 Kč za dobu od [datum] do [datum]). Část závodu věřitele [právnická osoba] byla dne [datum] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], která svou pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalovaný výše uvedený dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum].

5. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Smluvní strany si sjednaly možnost požadovat úroky z dlužných úroků (§ 1806 občanského zákoníku). Za poskytnutí úvěru byl sjednán i poplatek, a to jednoznačně a srozumitelně přímo v úvěrové smlouvě a žalovanému muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla jasně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnutého úvěru. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celého úvěru. Ze sjednané smlouvy o úvěru nevyplývá, že by úvěr měl být úročen pouze do doby jeho sjednané splatnosti, přestože úroková sazba byla sjednána jen na tuto dobu (§ 2399 občanského zákoníku). Žalovaný je proto povinen za dobu od splatnosti úvěru až do jeho vrácení zaplatit obvyklý úrok, požadovaný za úvěry, které poskytují banky v době uzavření smlouvy (§ 1802 občanského zákoníku). Tento úrok činil dle statistiky [obec] národní banky 11,3 % ročně ke dni [datum] v případě bankovních úvěrů domácnostem na spotřebu se splatností 1-5 let. Porušením smluvních povinností žalovaného vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty, a to bez zřetele k tomu, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla žalobkyni škoda (§ 2048 občanského zákoníku). Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený (§ 2049 občanského zákoníku).

6. Jelikož žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitelka žalované pohledávky posuzovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Výše uplatněné smluvní pokuty nepřesahuje maximální výši uvedenou v ustanovení § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně svůj nárok omezila na částku, jež nepřesahuje zákonem stanovený součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch (řízení bylo zastaveno pouze v nepatrné části celého předmětu řízení), a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 7 841,80 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.