39 C 19/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalované o zaplacení 660 582,85 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 660 582,85 Kč s úrokem v kapitalizované výši 42 226,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 50 216,94 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 659 018,85 Kč za dobu od 22. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 659 018,85 Kč za dobu od 22. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 67 370,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující nesplacenou jistinu úvěru z titulu úvěrové smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, a to po kladném posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná na základě této smlouvy obdržela spotřebitelský úvěr ve výši 720 000 Kč, který se zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky ve výši 9,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 587 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, a v důsledku jejího prodlení žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni datum, neboť žalovaná byla v prodlení s více než dvěma splátkami. Rovněž žalované vyúčtovala sjednané poplatky spojené s vymáháním dlužné částky. Dluh žalované se skládal z jistiny dluhu ve výši 659 018,85 Kč, poplatků ve výši 1 564 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 42 226,40 Kč (9,9 % ročně z jistiny úvěru od datum do datum), dlužného zákonného úroku z prodlení ve výši 50 216,94 Kč (z řádně a včas nesplacených splátek od datum do datum). Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 659 018,85 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 659 018,85 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu ve obec č. j. 39 C 19/2023-34 ze dne 24. 3. 2023 vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřila k připojené žalobě a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, aby v tomto vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a zároveň označila důkazy k prokázání svých tvrzení, resp. přiložila listinné důkazy, na něž se odvolává. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že pokud se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě písemně nevyjádří, a ani soudu v této lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, rozhodne soud rozsudkem pro uznání, neboť bude mít za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává.

3. Výše uvedené usnesení bylo žalované doručeno dne datum, a to náhradním způsobem prostřednictvím datové schránky. Žalovaná se však ve stanovené 30 denní lhůtě k žalobě nevyjádřila a žádné rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, proti žalobě neuvedla a důkazy neoznačila. Vzhledem k tomu nastala v projednávané věci fikce uznání uplatněného nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. Podle § 153a odst. 1 věty první občanského soudního řádu (o. s. ř.) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jelikož povaha věci (spor o peněžité plnění ze smlouvy) připouští i schválení soudního smíru (§ 153a odst. 2 o. s. ř.) rozhodl soud projednávanou věc rozsudkem pro uznání. Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

4. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně sjednané peněžní prostředky žalované poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o úvěru a žalobkyni vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celého úvěru včetně jeho příslušenství. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na plnění sjednaných poplatků (§ 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku).

5. Jelikož žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 9,9 % ročně se nejeví nijak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

6. Jelikož žalovaná svůj dluh ve sjednané lhůtě řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 660 582,85 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 67 370,40 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 26 424 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 32 940 Kč za 3 úkony právní služby po 10 980 Kč (§ 6 odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 7 106,24 Kč, kterou je advokátka povinna odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokátky žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Dlouhé díly 351, Zlín ve dvou vyhotoveních. Odvolacím důvodem však mohou být jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.