39 C 28/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 3 960 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 960 Kč s úrokem v kapitalizované výši 1 083,74 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 546,35 Kč, s úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 3 079,84 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 079,84 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, a to z titulu smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek výši 4 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, když poslední platbu uhradila dne [datum] Celkem žalovaná uhradila na svůj dluh ze smlouvy o úvěru částku 16 040 Kč. Ke dni postoupení pohledávky ([datum]) činila dlužná částka 9 760 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 3 079 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 880,16 Kč. Dále žalované vznikl dluh na úrocích a úrocích z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni.

2. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 11 000 Kč za celkový poplatek ve výši 8 800 Kč (kapitalizovaným úrokem ve výši 2 200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek výši 4 400 Kč), přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 19 800 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 32,15 % a splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. Žalovaná věřiteli sjednané týdenní splátky řádně a včas nehradila, přičemž na svůj dluh uhradila celkem částku 16 040 Kč, která byla částečně započtena dlužnou jistinu a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek a zcela započtena na dlužný úrok a poplatek za administrativní činnost. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalované nárok zaplacení částky 3 960 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 3 079,84 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 880,16 Kč. Dále nárok na úrok ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny 3 079,84 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 3 079,84 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. [právnická osoba] postoupila dne [datum] výše uvedenou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovanou včas vyrozuměla. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

3. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se věřitelka zavázala poskytnout žalované na jeho požádání a v její prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalované poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Sjednání poplatku za poskytnutí úvěru podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán zcela jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o úvěru a žalované muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnutého úvěru. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 19,34 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

4. Jelikož žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitelka žalované pohledávky posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná v tomto směru netvrdila nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť jí v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 3 960 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

6. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.