39 C 46/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 29 023,62 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím, uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „Společnost“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě Společnost žalovaná čerpala úvěr v celkové výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr společně s úrokem, nicméně uhradila pouze částka. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, z dlužné částky poplatků ve výši částka a dlužného úroku ve výši částka. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok od datum do datum v kapitalizované výši částka a úrok ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od datum do datum v kapitalizované výši částka a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla Společností smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a o. s. ř.).

3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a Společností byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které se Společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 42 % ročně formou minimálních měsíčních plateb (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná čerpala celkem částka a uhradila částka (viz tabulka umoření).

4. Dne datum si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla pod položkou č. hodnota uvedena pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne datum oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, příloha č. hodnota Smlouvy, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky). Žalovaná ničeho dalšího neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum (viz výzva k plnění vč. podacího lístku).

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1).

6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění od datum poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že Společnost jako úvěrující a žalovaná coby úvěrovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), na jejímž základě Společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Ačkoliv v uvedeném právním jednání lze shledat úmysl obou smluvních stran být uzavřenou smlouvou o úvěru vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., v účinném znění, neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 tohoto zákona. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Společnost nedisponovala žádnými údaji o příjmech a výdajích žalované, nedotazovala se, zda je žalovaná zaměstnaná, jaký je její příjem ze zaměstnání, zda bydlí v nájmu či vlastní nemovitost, jaké jsou její náklady na bydlení, jídlo, dopravu atd. Neměla tak o majetkové situaci žalované žádný přehled. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI). Uvedený postup tedy nelze považovat za řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

8. S účinností od datum stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

9. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni tedy nebylo možné z titulu uzavřené smlouvy o úvěru přiznat žalovanou částku, jakož ani požadované příslušenství (zákonný a smluvní úrok z prodlení).

10. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z., spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (§ 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaná uhradila Společnosti částku částka, která měla sloužit jako platba předepsaných splátek. Vzhledem k tomu, že uvedená smlouva o úvěru byla soudem shledána neplatnou, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak bylo zcela uhrazeno.

11. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok I).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalované nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.