39 C 53/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela a manželky zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela a manželky zastoupená advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manžela], narozeného [datum] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], uzavřené dne 7. 7. 2007 před Magistrátem města Zlína, na zámku Lešná, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manžel se domáhal rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že od jeho odchodu ze společné domácnosti v srpnu 2022 jejich manželství naprosto nefunguje, na ničem se neshodnou a nemluví spolu. Jejich manželství neplní žádnou z jeho společenských funkcí, jejich vzájemná důvěra i citový vztah vymizely. Manželství uzavřeli v roce 2007 po déletrvající známosti a oba již v té době byli v invalidním důchodu. Z manželství se nenarodily žádné děti, u manžela se jednalo o první manželství, u manželky o druhé manželství. Jejich manželství bylo harmonické a spokojené až do roku 2021 O manželku se staral 24 hodin denně i v noci. V roce 2021 začaly mezi nimi neshody, kdy manželka začala být nespokojená s jeho péčí i jeho prací v domácnosti a chtěla být více samostatná. Manželka byla postupně velmi nepříjemná, náladová a konfrontační a neustále jej vykazovala z bytu, který je jejím výlučným vlastnictvím. Posléze ho začala citově vydírat a vyhrožovat sebevraždou. Měl proto obavy, aby se neublížila a dál se o ni staral, avšak ztratil v ní důvěru a zájem manželství dále udržovat.

2. Manželka s rozvodem jejich manželství nesouhlasila s odůvodněním, že jejich manželství není natolik rozvráceno, aby bylo rozvedeno, přestože manžel už bydlí jinde. Věří, že jejich city po 19letém vztahu nevyhasly a navrhuje, aby byla soudem nařízena párová terapie a měli šanci si uvědomit city, které k sobě ještě chovají. Manžel od počátku věděl, že je na vozíku se svalovou distrofií a její stav se bude progresivně zhoršovat. Rodinou manžela nebyla nikdy přijata. Jejich soužití bylo zpočátku velmi harmonické, starali se vzájemně o sebe a nikdy se vlastně nehádali. Pokud nastal nějaký problém, manžel se uzavřel do sebe a čekal až to přejde, nebo to vyřeší sama. Nedával najevo radost ani smutek a nijak nevyjadřoval své city. Povahově se manžel zcela změnil v roce 2012, kdy mu odebrali částečný invalidní důchod, jejich vztah pak narušil i rok 2020, kdy kvůli nemoci Covid nemohli nikam jezdit a byli nuceni být hodně spolu. Manžel se od ní začal čím dál více vzdalovat a přestal se o ni starat a udržovat doma pořádek. Chvíli to vypadalo, že chce něco se vztahem dělat, souhlasil i s manželskou poradnou, ale na čem se tam domluvili, nedodržel. Bez jejího vědomí a jakékoliv domluvy zrušil příspěvek za péči a oznámil jí, že od srpna 2021 nastupuje do práce a ať se stará, jak chce. Jeho péče si však vždy vážila, on však neviděl to, co dělá ona pro něj. Následně se pokusil péči o ni skloubit s prací, ale nebyl schopen to fyzicky ani psychicky zvládat. Jeho odchod bere jako krizi středního věku, kdy se jen chce zbavit odpovědnosti se o ni dále starat, nebo to skutečně řešit v komunikaci.

3. Manžel ve své replice k vyjádření manželky uvedl, že na svém návrhu na rozvod manželství trvá a nemá zájem na obnovení manželského soužití, ani na přerušení řízení na dobu případné mediace či párové terapie. K manželce již nemá citovou vazbu a je narušena důvěra i komunikace. Jejich vztah ochladl postupem času a v manželství si připadal spíše jako pečovatel, a ne jako manžel. Chování manželky se vůči němu neustále vyhrocovalo a kdyby nebylo postižení manželky, tak by manželství už dávno ukončil. Jelikož se nedokázali v klidu domluvit, začali chodit i do Centra poradenství ve Zlíně, U náhonu, kde společně měli 5 sezení, ale nic se nezměnilo. Začátkem září 2021 ho manželka začala citově vydírat, pokud se o ni nebude starat a rozjela se s vozíkem proti autu. Velmi se ho dotklo, když v březnu 2022 přišli k nim do bytu dvě pracovnice na sociální šetření. Žádný problém nenašly, ale manželka mu následně řekla, že kontrola byla na základě podnětu její lékařky, které si stěžovala, že se o ni nestará. V srpnu 2022 ho manželka začala bezdůvodně vyhazovat z bytu s tím, že se v jeho přítomnosti necítí bezpečně. Jelikož ji nechtěl nechat v bytě samotnou, tak neodešel, manželka zavolala Policii, která také neshledala žádný problém. Při jejich odchodu mu manželka řekla, že na něj podává trestní oznámení pro týrání, a proto z bytu odešel současně s hlídkou Policie ČR. I po odstěhování manželce pravidelně pomáhal, jeho pomoc skončila v červenci 2023, neboť kvůli práci nevěděl přesně, kdyby by mohl chodit pomáhat. Manželka však kvůli organizaci své péče musela vědět jistě, kdy může přijít. Kdyby se k němu manželka nechovala špatně a kdyby na něj nezavolala policii a sociální pracovnice, tak by s ní zřejmě dál setrvával a staral se o ni.

4. Manželka ve své replice k vyjádření manžela uvedla, že bez pomoci druhé osoby, tedy manžela a pečovatelek, kterých je málo, není schopna žít plnohodnotný a důstojný život. Nesouhlasí s tím, že zavinila rozvrat manželství. Její zdravotní stav se rychle zhoršuje, a díky tomu, že je nucena 8 i více hodin denně bez hnutě sedět, v bolestech a křečích, ve vlastních výkalech, kdy je tělo v neustálém napětí, už nemá sílu se o sebe jakkoliv postarat, než přijde odpolední služba. I v noci potřebuje polohovat celé tělo, což jí není umožněno, které pak bez pohybu rychle ochabuje. V současné době má ve všední dny ráno půl hodinu pečovatelku z Charity, odpolední služba chodí odpoledne na třičtvrtě hodiny, která se však nestačí pokrýt vše potřebné. Víkendy a večerní službu si musí zajistit každý den, což se vždy nepodaří. Je specifický případ, který nepatří do DD, nemocnice ani ústavu, má právo žít důstojně ve svém domácím prostředí, díky odchodu manžela však prakticky žít přestala. Manžel ji vozil, krmil a staral se o ni do roku 2021 a pak postupně přestal. Až do června 2023 za ní chodil 2-4 týdně. Manžel je velmi rozpolcená postava, každou chvíli mění své názory a rozhodnutí, léčí se s epilepsií, což je doprovázeno poruchou paměti, pozornosti, nerozhodností, úzkostmi až depresemi. Manžel utíká od odpovědnosti, kterou na sebe vzal a jeho jednání je nemorální, když odešel z minuty na minutu a nechal ji bez prostředků a potřebné péče. Jeho péče si vždy vážila a snažila se ji co nejvíce kompenzovat všemi možnými spotřebiči, které by jeho péči usnadnily. Sám manžel uvedl, že pokud by na něj nezavolala policii, nadále by s ní byl, toto však není důvod k rozvodu a celá situace je jen pomstou, aby ji za to potrestal. [obec] ho nevydírala, situace začátkem září 2021 nebyla tak dramatická, jak ji líčí manžel. Odmítá i jeho tvrzení, že jej v září 2022 bezdůvodně vyhazovala z bytu pod výhružkou, že zavolá policii. Policii zavolala ze strachu, co s ní bude, protože se s manželem ošklivě slovně napadali a on si začal balit věci. Naopak manžel ji neustále vyhrožoval, že se o ni nebude starat a že odejde, protože mu nedává finance. Neohlášená návštěva a sociální šetření v březnu 2022 byly na popud její lékařky, které bylo divné, že na prohlídku už nechodí s manželem a že je neustále vyčerpaná, má do krve rozedraná třísla a bolestivý pásový opar. Manžel slíbil sociálním pracovnicím, že se o ni bude dál starat, což se ale nestalo. Manžela má však přes to vše ještě hodně ráda.

5. Soud provedl dokazování navrženými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 7. 7. 2007 před Magistrátem města Zlína na zámku Lešná (viz oddací list účastníků řízení vydaný Magistrátem města Zlína). Manželé nemají žádné společné děti (lustrace manželů v informačním systému základních registrů). Dne 14. 7. 2022 byla vyžádána součinnost Policie ČR při podezření na týrání osoby ve společné domácnosti ve Zlíně. Manželka hlídce Policie ČR sdělila, že poté co si manžel našel práci, se o ni už nestará a nezajímá se o ni. Neví, co má dělat dál, jelikož už obvolala několik institucí, ale žádná ji neposkytne nepřetržitou péči. Manžel hlídce Policie ČR sdělil, že jakmile začal pracovat, staral se o manželku vždy po práci, kdy mu ale dnešního dne došla trpělivost a s manželkou ukončuje vztah. Z bytu se odstěhuje a podá žádost o rozvod. Hlídka Policie nezjistila žádné protiprávní jednání a manželku poučila o možnostech sociálního poradenství (úřední záznam Policie ČR ze dne 14. 7. 2022, č. j. KRPZ-81537-1/ČJ-2022-150512-PSH na čl. 31). Manželka trpí nevyléčitelnou chorobou s omezením hybnosti všech končetin, přičemž se jedná o progresivní onemocnění, které ji úplně invalidizuje. Je upoutána na lůžko nebo invalidní vozík a jakýkoliv pohyb je možný jen za pomoci invalidního vozíku a druhé osoby. Manželka nejdříve přijížděla na lékařské kontroly za pomoci manžela, od roku 2021 začala dojíždět sama a zmiňuje neshody v manželství. Manželka zůstává sama doma bez pomoci, přestože není schopna samoobsluhy. Zdravotní stav manželky se velmi rychle zhoršuje a potřebuje 24hodinovou péči, když pečovatelská služba dochází jen na půl hodiny 2x denně. Zatím se jí nedaří nalézt vyhovující pečovatelskou službu, která by jí nahradila péči manžela (informace praktického lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] o zdravotním stavu [celé jméno manželky] ze dne [datum] na čl. 36).

6. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že jejich manželství bylo dlouhodobě příznivé a harmonické. Stojí o zachování manželství, aby spolu zase komunikovali a manželství se obnovilo. Nevidí žádný důvod, proč by se manželství mělo rozvádět. Manžel odešel kvůli vzájemným neshodám, není pravda, že ho vyhazovala z bytu nebo že by mu vyhrožovala, že když neodejde, zavolá na něho policii. I přesto, že manžel odešel, tak za ní do července roku 2023 docházel, pomáhal jí, koupal ji, ukládal ji, nakupoval a neví proč vlastně od července 2023 přestal chodit. Chce, aby se manžel vrátil a žádá nařízení mediace, aby se pod odborným dohledem se rozkomunikovali. Manžel nechtěl nic řešit, vždycky když nastaly nějaké problémy, takto prostě nechal na ní. Tím že manžel odešel, tak jí vznikla docela velká újma, protože bez pomoci druhé osoby nezvládne vůbec nic. Díky tomu, že je na vozíku, tak k ní ráno přijde pečovatelka, která ji dá z vozíku na postel a pak čeká do odpoledne, prostě tam kde jí postaví, tam zůstane. Nemůže se najíst, vyčůrat, prostě bez pomoci druhého neudělá nic. Vede nedůstojný život, protože od rána do večera sedí ve svých výkalech. Péči manžela se jí nepodařilo nahradit někým jiným a ani to není možné. Manželství by šlo obnovit, pokud by opravdu začali spolu komunikovat. Vždycky se snažila mu psát, rozmluvit se s ním, ale manžel prostě zájem nemá. Manžel si ji už v takovém stavu bral, když byla na vozíku, a měl by mít zodpovědnost za to, že prostě není schopná. Slíbil ji, že se o ni postará, jinak by se nebrali. Manželství bylo strašně dlouho harmonické, příští rok by spolu byli dvacet let. Nechce být bez manžela, miluje ho a potřebuje ho k životu. Chce s ním žít a má k němu citový vztah. Manžel o ni pečoval a vlastně byli vlastně pořád spolu, 24 hodin denně. Manžel potom začal chodit na brigády a krize začala v roce 2020, kdy byl Covid a manžel přestal chodit na brigády. Dříve chodívali často ven a tím, jak byli pořád v době Covidu zavření doma, tak začaly problémy. Manžel se začal vzdalovat, padal do depresí, prostě nekomunikoval, prostě nechtěl nic řešit a začal s tím, že už jí nechce pomáhat, že neví, co má dělat. Začali proto chodit do psychologické poradny na ulici U Náhonu. Chodili tam často, i dvakrát až třikrát týdně, od října do února. Odborná pomoc skončila, protože se zase sblížili, manžel tam poté chodil i sám. Doporučili jim chodit víc mezi lidi, bavit se mezi sebou a začít problémy řešit, protože manžel nikdy nic řešit nechtěl. Manžel se o ni přestal zajímat, přestal s ní intimně žít, přestal jí pomáhat a seděl pořád na sedačce. Do zaměstnání manžel nastoupil v září 2021. Díky tomu, že šel do práce, musel ukončit příspěvek na péči. Vůbec nevěděla, že nastupuje do zaměstnání, řekl jí to na poslední chvíli. Vztah se pak vyvíjel k horšímu. Neměli už ani jeden sílu. Byla vyčerpaná, protože seděla celý den na vozíku a manžel byl vyčerpaný z práce. Manžel si myslel, že i když bude chodit do práce, tak zvládne i starost o ni. Když byl vyčerpaný, tak se nebavil, ať chtěla řešit cokoliv. A bylo to zase na ní, aby to vyřešila. Celou dobu se snažila najít nějaké řešení, snažila se mu tu péči usnadňovat. Řešení manžela bylo, že odešel, aby se o ni nemusel starat.

7. Policii zavolala proto, že se manžel začal balit a slovně jí napadal, a že když odejde, nebude mít vůbec žádnou péči, tak co má dělat. Není pravda, že by si stěžovala své lékařce, že o ni manžel nedostatečně pečuje. Manžel s ní přestal chodit k lékařce a přestal se o ni starat, tak měla podlitiny a pásový opar z toho psychického nátlaku. Kontrola do bytu přišla na popud její lékařky. Ptali se manžela, jestli, když chodí do práce, jestli o ni dál bude starat, manžel říkal, že ano, že tam není problém, akorát že má nepravidelné směny. Kontrola žádné nedostatky ze strany manžela ohledně péče neshledala ale vlastně nic nekontrolovali, jen se jí ptali a dívali se, jak vypadá. Bohužel přišli v dobu, kdy měla uklizený byt, protože tam byla paní na úklid před tím a nemohli nic najít. Manžel byl celý život rozpolcený, že ani neví co vlastně chce nebo nechce. Jeden den ji miloval, druhý den zase ne, všechno bylo špatně. Vadí ji, že manžel upřednostňuje to, že se o ni staral, ale stejnou měrou se ona starala zase o něho. Neví, kde se stala chyba, kdy ji přestal milovat. Odešel od ní v červenci 2021, ale pak se mu rozleželo a začal k ní zase další rok chodit. Tomu nerozumí. Byt je v jejím výlučném vlastnictví. Společný účet nikdy neměli, vždycky hospodařili jenom s jejím příjmem. Všechno platila sama. I když manžel nastoupil do práce, tak jí nikdy nepřispíval, akorát občas nakoupil.

8. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že jejich manželství bylo v pořádku, do určité doby se starali jeden o druhého, klapalo jim to, jezdili na dovolené. První problém byl, že se staral 12 let o manželku, kterou měl rád a která mu pak řekla, že se o ni nestará, přišla sociální pracovnice, která řekla, že je tady na doporučení manželky a že si manželka postěžovala své obvodní doktorce, že se o ni nestará. Poslední kapka byla, když si manželka si postěžovala, že ji psychicky týrá a že na něj zavolá policii. Kvůli nemoci manželky byl shovívavý a bral nálady manželky jaké byly. Ale pak jí řekl, že jestli zvedne telefon a zavolá policii, tak si sbalí tašku, a končí. Načež zvedla telefon a zavolala policii. Když přišla policie, měl už tašku sbalenou a opravdu se z bytu odstěhoval. Už tam nechtěl být. Měl strach, kdyby manželka třeba spadla a něco si narazila, tak řekne policii, já mám modřiny, manžel mě tady týrá nebo mlátí a on už by se nemohl obhájit. To byl konec a tím to u něj skončilo. Pak se ještě vrátil, když už pracoval v Otrokovicích v [jméno] a bydlel v hotelu na Baťově v Otrokovicích. Manželka napsala, jestli se může zastavit, protože to se synem nedávají, že ji nemá kdo převléknout, jestli by byl ochotný přijet domů a uložit ji do postele. Ten večer tedy přijel, uložil jsem ji do postele. Pak přijela po týdnu, jestli se vrátí, že syna sebrali, že se o ni nemá kdo starat. Svolil k tomu, že se vrátí a bude jí pomáhat. Vrácení do společného života už ale není z jeho strany vůbec možné, už je tady jiná osoba, ke které má city a už to prostě nejde zpátky. Nejsou žádné okolnosti, za kterých by si představil obnovení manželského soužití. Manželce pomáhal naposledy před červnem 2023, když chtěla vzít např. nákup, tak se tady stavil a přivezl jí tašku, otočil ji v posteli a šel se do svého bytu vyspat. Když měl chvilku, byl jí ještě nápomocen. Pak v červenci už přestal, v tu dobu si našel jinou osobu a už ten čas nemohl rozdělovat mezi dvě osoby. Už rok a půl nejsou v kontaktu. Do poradny začali chodit v roce 2019 nebo 2020, chodili tam pravidelně, dvakrát, třikrát týdně, protože ke komunikaci mezi sebou potřebovali třetí osobu, protože manželka potom zvyšovala hlas a on začal být ten ušlápnutější. Největším problémem byla komunikace. Poté se to trochu zlepšilo, ale jen na chvíli. Pak tam chodil jen on, manželka už tam přestala chodit, i když byla zvána, s tím, že stejně se nedodrží to, co se tam slíbí.

9. Ještě tak dva roky před tou poradnou bylo manželství harmonické. Pak už opravdu nebyl manžel, ale jen pečovatel. A už se tak i cítil, seděl na sedačce a byl manželce k dispozici 24 hodin denně jako pečovatel. Kdykoliv si řekla o pomoc, byl tady. Když šel třeba ven, na hokej, už se díval na hodinky, jestli už to nejsou dvě hodiny, že musí jít domů, aby se něco nestalo. Takže šel radši domů, aby nebyla nějaká pohroma. Když chodil na brigády, tak nevydělával moc peněz, zaplatil si telefon, televizi a to bylo všechno, manželka pobírá důchod, pobírá příspěvek na péči, takže ty peníze, které ona dostávala na něj, dávala do společného, nemohl jít pracovat, musel se starat, takže jeho výdělek byl nula. Ale manželka měla péči 24 hodin. Když začal pracovat na hlavní pracovní poměr, tak když šli třeba nakoupit, tak se každý týden střídali. Už od počátku měli každý svůj účet. Intimní soužití ustalo asi pět let zpátky. Manželku už nemiluje, nemá k ní žádný cit. Asi sedmý měsíc má známost s jinou ženou. Ta ale není příčinou jeho odchodu a rozpadu manželství, v té době ta paní ještě neexistovala. Největší důvody jejich neshod byly ty hraniční situace, jako např. ta sociální péče a ta policie. Manželka se mu snažila tyto situace vysvětlit, proč zavolala sociálku, proč zavolala policii. Uvěřil jí, že tu sociální péči mohla zavolat doktorka. Ale když vidí osobu, o kterou se stará 15 let a ta potom zvedne telefon a zavolá policii a řekne přijeďte, že jí manžel psychicky týrá, takto teda ne. To byla ta poslední kapka, a proto se sbalil a už se pak nechtěl do toho bytu ani přiblížit. Manželka má zájem na obnově manželství proto, že z 80 % potřebuje péči, kterou hledá a nemá ji. Potřebuje ruce, aby jí pomohly. Myslí si, že ho manželka stále miluje a mimo péči to může být i citový vztah, ale z jeho strany už žádný cit není. Jeho péče v manželství představovala kromě hygieny manželky uklízení, vaření, praní, nakupování, luxování, žehlení vše, co každý normální člověk doma dělá. Terapie, kterou absolvovali jim pomohla pouze chvilkově, už ale věděli, že to skřípe, že to nejde, bylo to lámání přes hůl. Žádnou další terapii, která by mohla vést k obnovení vztahu nechce, protože jeho city jsou už opravdu někde jinde. Důvodem, proč nechce absolvovat terapii není citový vztah k jiné ženě, do vztahu s manželkou už by nešel ani kdyby byl sám. Nechce pracovat na obnově tohoto manželství. Manželka ho moc zklamala.

10. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu manželky soud vyhověl její žádosti a výslech manželky a posléze i celé soudní jednání soud provedl se souhlasem účastníků v bytě manželky na adrese [adresa manžela a manželky], neboť zdravotní stav manželky opakovaně neumožňoval se bez značných obtíží dostavit k soudu a nařízené soudní jednání muselo být kvůli jejím žádostem, odůvodněným jejím špatným zdravotním stavem, opakovaně odročováno. Jelikož manželka i po svém výslechu stále trvala na své účasti u soudního jednání, považoval soud provedení jednání v jejím bytě za ten nejvhodnější způsob, jak v dané věci zajistit spravedlivý proces a právo manželky být přítomna projednání věci a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, důkazním návrhům a skutkovým tvrzením. Vyhlášení rozsudku proběhlo standardním způsobem v jednací síni.

11. Návrh manželky na nařízení prvního setkání s mediátorem soud v rámci jednání zamítl, neboť takové opatření soud považoval vzhledem k jednoznačnému nesouhlasu manžela s tímto návrhem za neúčelné a zbytečné. Manžel vyvrátil názor manželky, že v jejich případě se jedná pouze o dočasně trvající krizi, když v zájmu obou manželů je usilovat o obnovení harmonie a zachování manželství. Přestože je soud povinen podle § 389 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních vést manžele k odstranění příčin rozvratu manželství a jejich usmíření, v projednávané věci bylo zjevné, že manžel své rozhodnutí o rozvodu manželství důkladně zvážil a lze ho označit za neměnné. Nařízení setkání s mediátorem by v této věci představovalo pouze formální opatření, které by vedlo jen k oddálení rozhodnutí ve věci (dále viz závěr o skutkovém stavu).

12. Další důkazy navržené účastníky soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti (aktuální lékařská zpráva o zdravotním stavu manželky), neboť měly prokázat skutečnosti, které již byly dostatečně prokázány dosud provedenými důkazy. Soud má zato, že zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] o zdravotním stavu [celé jméno manželky] ze dne [datum] je pro účely tohoto řízení adekvátně obsáhlá i dostatečně aktuální.

13. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželé spolu od srpna 2022 nežijí ve společné domácnosti a netvoří funkční manželské společenství. Problémy v komunikaci se v jejich manželství začaly objevovat již před 5 lety. Narušený manželský vztah se nepodařilo napravit ani za pomoci opakovaných sezení v Centru poradenství ve Zlíně, kterých se manželé zúčastnili v roce 2019, 2020. Manžel ještě rok po odstěhování z bytu manželky za ní docházel pomáhat v péči, jeho pomoc zcela skončila v červnu 2023 z důvodu navázání známosti s jinou ženou. Manželka v červenci 2022 zavolala na manžela Policii ČR pro podezření na týrání osoby ve společné domácnosti. Hlídka policie nezjistila žádné protiprávní jednání a manželku poučila o možnostech sociálního poradenství, tento incident však byl příčinou definitivního odchodu manžela od manželky a také ztráty zbytku důvěry manžela k manželce. Příčiny rozvratu manželství spočívají zejména ve ztrátě schopnosti vzájemné komunikace a ztrátě důvěry a citového vztahu manžela k manželce. Další příčinou rozvratu je rovněž trvalá invalidita manželky a její závislost na pomoci druhých osob. Tuto skutečnost jistě nelze přičítat manželce za vinu, jde o objektivní stav, který však omezil osobní prostor manžela pro jeho zájmy a koníčky na úplné minimum, což je omezení, které manžel po řadu let ve prospěch milované osoby akceptoval, avšak jedná se o natolik výrazné omezení osobního života, které lze podle názoru soudu podstupovat pouze dobrovolně z vnitřního přesvědčení a ke kterému nelze nikoho nutit ani v tak osobním svazku jako je manželství. Vztah manžela s jinou osobou soud jako příčinu rozvratu nepovažuje, neboť se jedná až o důsledek dlouhodobého rozvratu manželství, neboť k tomuto vztahu došlo až po opuštění společné domácnosti. Citový vztah manžela k manželce i jeho důvěra k ní zcela vymizely, přičemž vůle manžela k rozvodu manželství je trvalá a zcela jednoznačná, když další společný život s manželkou si již za žádných podmínek nedovede představit, v čemž ho zjevně utvrdilo i jejich vzájemné odloučení. Je zřejmé, že ke ztrátě důvěry manžela k manželce významně přispěl i incident s Policií ČR, kterou manželka zavolala na manžela bez adekvátního důvodu. Manželce se zatím nepodařilo nalézt vyhovující pečovatelskou službu, která by jí nahradila péči manžela.

14. Z hlediska právního posouzení věci dospěl soud k závěru, že i přes dlouholeté trvání manželství bez zásadních problémů, je nyní soužití manželů tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že skutečně nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Manželství již více než rok neplní žádnou se svých funkcí jak v osobní, tak i majetkové rovině a zároveň došlo k nevratnému citovému odcizení manžela od manželky. Soud kromě existence rozvratu manželství zjistil i jeho relevantní příčiny, viz závěr o skutkovém stavu (§ 756 občanského zákoníku). K nesouhlasu manželky s rozvodem manželství je nutno uvést, že ani soud nemůže nutit nikoho setrvat ve zcela nefunkčním manželském svazku (až na naprosté výjimky dané mimořádnými okolnostmi), přestože názor druhého manžela na existenci rozvratu manželství je zcela odlišný. Je zjevné, že v projednávané věci k rozvratu manželství došlo, přičemž se jednalo o rozvrat postupný a hlavně nevratný. Manžel opustil společnou domácnost a ukončil manželské soužití po důkladné rozvaze a ze srozumitelně vymezených důvodů. Účinkem se minuly i opakovaná společná sezení v Centru poradenství pro rodinné a partnerské vztahy. Je zjevné, že zamítnutí návrhu manžela na rozvod manželství by žádné konstruktivní řešení jejich vzájemného vztahu nepřineslo, když manžel návrat k manželce a obnovení manželského soužití kategoricky vyloučil.

15. Soud má zato, že rozvodu manželství nebrání ani žádná z tzv. tvrdostních klauzulí, které vylučují rozvod i přes zjištění existence rozvratu manželství. Jelikož bylo manželství bezdětné, nemůže být rozvod manželů v rozporu se zájmem nezletilého dítěte (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). [příjmení] manželství však nebrání ani ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, podle kterého přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že aby mohlo být toto ustanovení aplikováno, musí být všechny zde uvedené podmínky splněny kumulativně, přičemž uplatnění této tvrdostní klauzule je navíc časově omezeno na dobu tří let od ukončení manželského soužití.

16. V projednávané věci však všechny výše uvedené zákonné podmínky naplněny nejsou. Lze sice uzavřít, že rozvod manželství je v rozporu se zájmem manželky, neboť bohužel není schopna si zajistit zdravotní péči v takovém rozsahu, v jakém jí tuto péči poskytoval manžel. Není však není splněna další podmínka, že se manželka na rozvratu manželství převážně nepodílela, neboť nelze dospět k závěru, že je to pouze manžel, kdo se převážně podílel na rozvratu manželství, když příčinou rozvratu byla zejména ztráta schopnosti vzájemné komunikace, ztráta důvěry a citového vztahu manžela k manželce a závislost manželky na pomoci druhých. Rovněž není splněna ani podmínka, že by manželce byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, když manželé už spolu déle, než jeden rok nežijí a manžel o manželku po celou tuto dobu už nikterak nepečuje (jako tomu činil před opuštěním společné domácnosti). Manželka i přes vysoký stupeň invalidity není již delší dobu odkázaná jen na pomoc manžela, který se už o ni nijak nestará a už se s ní ani nestýká. Přestože zákon ukládá oběma manželům povinnost mj. spolu žít, podporovat se a udržovat rodinné společenství (§ 687 odst. 1 občanského zákoníku), plnění těchto povinností v zásadě nelze nikterak vynutit a soud nemůže manžela nutit setrvávat v manželství jen proto, aby manželce zajistil chybějící či nedostatkovou zdravotní a sociální péči v takovém rozsahu, v jakém ji v zásadě může poskytovat jen rodinný příslušník. Soud má zato, že obsah manželství nelze omezit pouze na pečovatelský vztah 24 hodin denně, který zde navíc byl před více než rokem zcela ukončen. Rozvodem manželka neztratí ani možnost bydlení, neboť manželé společně bydleli v jejím bytě. Soud rovněž neshledal ani žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství. Zdravotní postižení manželky se jeví jako trvalé s postupnou progresí zdravotních obtíží, avšak bez bezprostřední hrozby akutního zhoršení jejího zdravotního stavu nad obvyklou míru. Vynutit pokračování péče manžela, které se manželce dříve dostávalo, však proti vůli manžela nelze a nelze proto ani uzavřít, že manželka je na péči manžela odkázána. Mimořádnou okolností ve prospěch zachování manželství není ani samo trvání manželství v délce 16 let. Soud proto manželství účastníků řízení po splnění všech zákonných podmínek manželství rozvedl.

17. Podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních nemá žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských (tj. i v řízení o rozvod manželství) právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat pouze, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové okolnosti v této věci zjištěny nebyly, a navíc oba účastníci řízení (jejich zástupci) soudu navrhli, že si každý z nich ponese své náklady sám.