39 C 56/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 716 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 716 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 716 Kč za dobu od 12. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující dluh žalované za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalované], a to v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně zjistila neoprávněný odběr elektřiny ve výši uvedeném období a poté vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr částku 5 716 Kč, se splatností dne [datum]. Žalovaná však vyčíslený dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná měla s žalobkyní uzavřenu smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], která byla ukončena dne [datum]. Žalovaná však i po ukončení smlouvy v období od [datum] do [datum] od žalobkyně neoprávněně odebrala 0,153 MWh elektrické energie v celkové ceně 936,15 Kč, přičemž náklady žalobkyně v souvislosti se zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru činily celkem částku 3 788 Kč. Žalobkyní vyúčtovanou náhradu za neoprávněný odběr v celkové výši 5 716 Kč včetně 21 % DPH žalovaná ve lhůtě splatnosti dne [datum], ani následně na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum] nezaplatila.

4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem k době jeho vzniku posuzovat podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanského zákoníku). Žalovaná prováděla bez právního důvodu resp. z právního důvodu, který odpadl neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy žalobkyně podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Žalované proto vznikla podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. zákonná povinnost nahradit škodu vzniklou neoprávněným odběrem na základě prokazatelně zjištěných údajů, příp. škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

5. Jelikož splatnost náhrady škody nebyla mezi účastníky ujednána a není ani stanovena žádným právním předpisem, je nutno v takovém případě aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 za použití § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, kdy je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady ve lhůtě do [datum], stal se její nárok splatným uplynutím této lhůty. Nezaplacením peněžité náhrady ve lhůtě splatnosti se žalovaná následujícím dnem dostala do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 200 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, náhrady hotových výdajů účastníka, který nebyl zastoupen advokátem v paušální částce 200 Kč za dva úkony po 100 Kč, spočívající v předžalobní výzvě a podání žaloby (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě.