39 C 56/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 795 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 100 Kč, úroku v kapitalizované výši 5 400 Kč od 10. 1. 2026 do 8. 2. 2026 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 047 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaný rámcovou smlouvu o úvěru ID Anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1,2 % a žalovaný se zavázal úvěr společně s úrokem vrátit jednou splátkou ve výši částka dne datum. Žalovaný však úvěr řádně a včas neuhradil a ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaný navrhl řízení zastavit, neboť mezi stejnými účastníky již probíhá řízení před Finančním arbitrem České republiky.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ID Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 1,2 % denně, a to do 30 dnů (viz Smlouva na č. l. 15, rámcová smlouva o úvěru na č. l. 17, podepsání smlouvy na č. l. 33, foto občanského průkazu na č. l. 56 a 59, fotografie žalovaného na č. l. 57).

5. Žalobkyně v rámci repliky uvedla, že dříve zahájené řízení u finančního arbitra nezakládá překážku pro vedení soudního řízení a návrh žalovaného na zastavení řízení je v rozporu se zákonem i s rozhodovací praxí finančního arbitra. Nadto již finančního arbitra o zahájení řízení před soudem informovala a očekává, že řízení před finančním arbitrem bude zastaveno.

6. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy nahlédla do výpisu bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum, ze kterého zjistila, že žalovaný má pravidelný příjem od společnosti právnická osoba. v průměrné výši částka (viz výpis z účtu žalovaného na č. l. 34–55, identifikované zdroje příjmů na č. l. 58). Z výpisu je dále patrné, že v měsíci Anonymizováno byla žalovanému poskytnuta částka částka a částka od společnosti právnická osoba., v měsíci Anonymizováno částka částka a částka s popisem „POSKYTNUTISPOTREBITELSKEHO UVER U Anonymizováno“, dále částka částka, částka a částka s popisem „právnická osoba.CERPANI ZE DNE“ a částka částka s popisem právnická osoba.CERPANI ZE DNE Anonymizováno“ a v měsíci Anonymizováno částka částka a částka s popisem „POSKYTNUTISPOTREBITELSKEHO UVER U Anonymizováno“, částka částka od společnosti právnická osoba. s popisem „Anonymizováno“ a částka částka od společnosti Anonymizováno jméno FO s popisem „Anonymizováno“. Z výpisu jsou patrné další platby od společnosti THEPAY s.r.o. bez popisu (viz výpis z účtu žalovaného na č. l. 34–55). Z výpisu je dále patrné, že žalovaný zaslal celkem hodnota plateb ve prospěch účtu tipsport a 14 plateb ve prospěch účtu sazka.cz a také to, že výdaje žalovaného na tomto účtu mnohonásobně převyšovaly jeho příjmy ze zaměstnání (viz výpis z účtu žalovaného na č. l. 34–55). Dle lustrace v nebankovním registru klientských informací bylo skóre žalovaného „A“ (viz lustrace na č. l. 60).

7. Dne datum zaslala žalobkyně na účet žalovaného částka (viz potvrzení o platbě na č. l. 19). Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne datum odeslanou téhož dne (viz předžalobní upomínka na č. l. 23, podací lístek na č. l. 24). Dne datum bylo zahájeno řízení před finančním arbitrem ve věci žalovaného jako navrhovatele a žalobkyní jako institucí (viz návrh na zahájení řízení na č. l. 72, oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem na č. l. 75).

8. Soud se nejprve zabýval tím, zda zahájené řízení před finančním arbitrem nepředstavuje překážku pro rozhodnutí ve věci. Pravomoc finančního arbitra k rozhodování sporů (mj. mezi spotřebitelem a věřitelem při poskytování úvěru) je dle zákona stanovena jako alternativa k soudnímu řízení (§ 1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi), tedy nevylučuje pravomoc soudu. Ze zákona o finančním arbitrovi přitom nevyplývá, že by zahájení řízení před finančním arbitrem mělo bránit zahájení soudního řízení týkajícího se stejné věci (stejného úvěru) a skutečnost, že žalovaný podal návrh na zahájení řízení k finančnímu arbitrovi, nebrání projednání a rozhodnutí v této věci.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“). Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně z výpisu z bankovního účtu žalovaného zjistila, že žalovaný měl pravidelný příjem ze zaměstnání v průměrné výši částka. Nicméně co se týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla, neboť z výpisu z bankovního účtu žalovaného nemohla žalobkyně dospět k závěru, že majetková situace žalovaného je příznivá. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Z uvedeného výpisu je totiž patrné, že výdaje žalovaného byly velmi vysoké, převyšovaly jeho příjmy a byly tvořeny zejména úhradami ve prospěch sázkových kanceláří a jsou tedy u něj zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí úvěru. Ačkoliv žalobkyně lustrací v nebankovním registru klientských informací zjistila, že skóre žalovaného je příznivé, nepovažuje soud tuto lustraci za dostatečnou, neboť z již zmíněného výpisu z účtu je patrné, že žalovanému bylo poskytnuto mnoho jiných bankovních i nebankovních úvěrů. Žalobkyně se dále nijak nezabývala výdaji žalovaného na bydlení, stravu, dopravu a jiné výdaje osobní potřeby. Vzhledem k uvedenému je tak možno uzavřít, že žalobkyně zcela rezignovala na zjištění skutečné majetkové situace žalovaného a soud uzavřel, že nejen, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k jeho výdajům zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.

11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný obdržel od Společnosti částka náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.), který je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žalovaný neposkytl žalobkyni ničeho.

12. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

13. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky částka coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka částka, naopak žalobou požadovala celkem částku částka (částka + úrok ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum v kapitalizované výši částka). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 65,3 % v poměru k neúspěchu 34,7 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 30,6 %. Náklady řízení v celkové výši částka se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta ve výši částka (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 4 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění, replika) á částka, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši částka za 4 úkony právní služby á částka [§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.] a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 30,6 % z výše uvedené částky částka, tedy částku částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

15. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částka, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.