39 C 60/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizována čtyři slova jméno anonymizována dvě slova , příjmení jméno , země zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 8 556 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 556 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 556 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 a za dobu od 1. 1. 2016 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující dluh žalované ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 24 000 Kč, která byla předána žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku 39 936 Kč (půjčku ve výši 24 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 15 936 Kč) v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 768 Kč. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradila, smlouva o půjčce zanikla uplynutím sjednané doby dne [datum]. Do zániku smlouvy uhradila žalovaná celkem částku 31 380 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku ze smlouvy o půjčce ve výši 8 556 Kč [právnická osoba] S.á.r.l., která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel žalované pohledávky [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 24 000 Kč, a to za souhrnný poplatek ve výši 15 936 Kč a žalovaná se zavázala celkovou částku 39 936 Kč uhradit věřiteli v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 768 Kč. V případě nesplnění závazku uhradit splátku včas, bylo sjednáno právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek se stala zbylá část půjčky včetně poplatku jednorázově splatnou, a to nejpozději uplynutím 52 týdnů od uzavření smlouvy, tj. dne [datum]. Žalovaná uhradila věřiteli pouze částku 31 380 Kč, která byla započtena nejprve na souhrnný poplatek. Věřitel svou pohledávku vůči žalované v celkové výši 8 556 Kč postoupil dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno oběma postupiteli s výzvou k úhradě těchto pohledávek. Žalovaná však svůj dluh nezaplatila ani na základě této předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum].

4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který se řídí ještě občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb.) ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku). Postupitel žalované pohledávky a žalovaná uzavřeli spotřebitelskou smlouvu o půjčce podle ustanovení § 52 odst. 1 a § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen starý občanský zákoník), která vznikla vyplacením půjčky žalované při podpisu smlouvy. Jednalo se o úplatnou peněžitou půjčku, když za poskytnutí půjčky byl sjednán poplatek. Sjednání poplatku podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán přehledně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o půjčce, přičemž žalované muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla jasně stanovena fixní částkou a nedosáhla výše jistiny poskytnuté půjčky. Navíc za prodlení žalované se splácením zápůjčky nebyly sjednány žádné sankce (smluvní pokuta). Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o půjčce a věřiteli vzniklo právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku (§ 565 starého občanského zákoníku). Dnem následujícím po předčasné splatnosti půjčky se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu a věřiteli vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení ve výši určené občanskoprávními předpisy (§ 517 odst. 2 starého občanského zákoníku). Zákonná výše úroků z prodlení v době vzniku prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 nového občanského zákoníku). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství, které žalobkyně požadovala přiznat až od účinnosti prvního postoupení pohledávky.

5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhlášky.). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 8 556 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 500 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč a jeden úkon po 100 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za jednoduchou předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) odst. 2 písm. h) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 168 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

6. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o nezbytná skutková tvrzení na základě výzvy soudu odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.