39 C 70/2021
č. j. 39 C 70/2021-32
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1182 § 1880 § 1968 § 1970 § 2048 § 2395 § 2398 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 964,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 964,59 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 1 764,59 Kč za dobu od 15. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 964,59 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách, uzavřené mezi postupitelem žalované pohledávky [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se mj. zavázal, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil své smluvní závazky zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zrušila kontokorentní úvěr a debetní zůstatek běžného účtu ve výši 4 964,59 převedla dne [datum] na zvláštní úvěrový účet a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Sazba pro nepovolený debetní zůstatek činila ke dni jeho zesplatnění 29 % ročně. Žalovaná částka 2 964,59 Kč se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 1 764,59 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč.
2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).
3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které mu zřídila běžný účet a poskytla úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se mj. zavázal, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Úvěrová úroková sazba činila 21,99 % ročně a úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % ročně. Banka byla oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle smluvních ujednání o poplatcích. Poplatek překročení povoleného debetního zůstatku činil 300 Kč měsíčně a za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného na úvěrový účet činil 10 %, min. 500 Kč. Poplatek za zaslání každé upomínky byl sjednán ve výši 600 Kč (viz smlouva o bankovních produktech a službách ze dne [datum]). Dne [datum] z důvodu porušení smluvních podmínek banka zrušila úvěr na běžném účtu žalovaného a debetní zůstatek ve výši 4 964,59 Kč převedla na ihned splatný úvěrový účet a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dlužná jistina úvěru činila částku 1 764,59 Kč, poplatky a smluvní pokuty částku 1 200 Kč [právnická osoba] svou pohledávku vůči žalovanému postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla písemným oznámením ze dne [datum]. Žalovaný výše uvedený dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum].
4. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Porušením smluvních povinností žalovaného vznikl věřitelce rovněž nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty, a to bez zřetele k tomu, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla žalobkyni škoda (§ 2048 občanského zákoníku). Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru, a proto se stal dle této smlouvy celý dluh žalovaného jednorázově splatný. Jelikož žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.
5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 2 964,59 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
6. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.