39 C 72/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 19 361,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 361,12 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 277,17 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 984,39 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 785,37 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 785,37 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku zaplatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 146 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 3 538 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátku uhradila dne datum Celkem žalovaná uhradila na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce částku 2 850 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 10 785,37 Kč a dlužný poplatek částku 8 575,75 Kč, přičemž dále vznikl věřiteli nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 277,17 Kč za dobu do datum, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 984,39 Kč za dobu do datum, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 785,37 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 785,37 Kč za dobu od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. právnická osoba se dne datum zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč za poplatek ve výši 10 600 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 2 146 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 3 538 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 22 600 Kč splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách v hotovosti ve výši 377 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy a splatnost poslední splátky byla dne datum a úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Žalované byla zápůjčka poskytnuta v hotovosti ještě před podpisem smlouvy o zápůjčce (viz smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum). Věřitel ještě před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil a vyhodnotil údaje žalované nezbytné pro posouzení její schopnosti poskytnutou zápůjčku splácet (viz smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, zákaznická karta žalované ze dne datum). V případě neuhrazení některé ze splátek bylo sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a poplatek za zaslanou upomínku ve výši 300 Kč a poplatek za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč. Každá platba žalované měla být započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek, poté na splatné splátky, splatné sankční poplatky, nesplatnou část jistiny a nesplatnou část poplatku za zápůjčku. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na dobu určitou s tím, že její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce).

4. Poslední týdenní splátku uhradila žalovaná dne datum a ke dni datum činila dlužná jistina částku 10 785,37 Kč a dlužný poplatek částku 8 575,75 Kč. Část plateb ve výši 1 634,37 Kč byla použita na úhradu poplatku a zbývající část plateb ve výši 1 215,63 Kč byla použita na úhradu jistiny (nesporná tvrzení, tabulka umoření). Dne datum postoupila společnost právnická osoba žalovanou pohledávku žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). právnická osoba dne datum oznámila žalované, že došlo k postoupení její pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši 27 861,12 Kč bez vyčísleného příslušenství (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě jejího závazku ze smlouvy o zápůjčce číslo v celkové výši 26 289,58 Kč včetně příslušenství do datum s upozorněním, že jinak bude nucena přistoupit k podání soudní žaloby (předžalobní výzva ze dne datum). Tato výzva byla žalované odeslána doporučenou poštou dne datum (podací lístek ze dne datum).

5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 12 000 Kč za celkový poplatek ve výši 10 600 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 22 600 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná věřiteli sjednané týdenní splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátku uhradila dne datum. Žalovaná uhradila celkem na svůj dluh částku 2 850 Kč. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalované nárok zaplacení částky 19 361,12 Kč, představující dlužnou jistinu ve výši 10 785,37 Kč a dlužný poplatek ve výši 8 575,75 Kč, který tvoří neuhrazený úrok ve výši 675,75 Kč, neuhrazený poplatek za administrativní činnost ve výši 4 820,56 Kč a neuhrazený poplatek za vedení účtu ve výši 3 079,44 Kč. Dále vznikl věřiteli nárok na úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 785,37 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 785,37 Kč za dobu od datum do zaplacení. právnická osoba postoupila výše uvedenou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovanou vyrozuměla. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

6. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi původním věřitelem pohledávky a žalovanou závazkový vztah, který je třeba posuzovat podle tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník). Mezi původním věřitelem (zapůjčitelem) a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na základě které se zapůjčitel zavázal poskytnout žalované peníze, aby je použila dle libosti a po sjednaném čase vrátila. Jednalo se o úplatnou peněžitou zápůjčku, když za její poskytnutí byl sjednán poplatek a úroky (§ 2392 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednání poplatku podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán zcela jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o zápůjčce a žalované muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnuté zápůjčky. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce a zapůjčiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 29 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

7. Jelikož žalovaná uzavřela smlouvu o zápůjčce jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitelka žalované pohledávky posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Dnem následujícím po splatnosti zápůjčky se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Zapůjčiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná v tomto směru netvrdila nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť jí v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

8. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 19 361,12 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

9. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Zlín, Dlouhé díly 351 ve dvou vyhotoveních. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno. Nebudou-li tyto skutečnosti v odvolání uvedeny, odvolací soud jej odmítne. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.