39 C 73/2021
č. j. 39 C 73/2021-23
V PLATNOSTIOkresní soud ve Zlíně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 423 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od následujícího dne po splatnosti do skutečného zaplacení. Soud uznal, že žalovaný byl zadržen pod vlivem alkoholu a jeho doprava do protialkoholní záchytné stanice byla nezbytná pro zajištění veřejného pořádku a ochranu zdraví. Na základě § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. byl žalovaný povinen uhradit náklady spojené s dopravou, které vznikly žalobkyni jako poskytovateli služby. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit i náklady řízení ve výši 200 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 423 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 423 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 423 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení dopravy žalovaného služebním vozidlem Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum. Přepravu na trase obec – obec – obec o délce 67 km vyúčtovala žalobkyně žalovanému dne datum v částce 423 Kč. Žalovaný výše uvedený dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.
3. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).
4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum byla u žalovaného, který byl agresivní, provedena hlídkou Policie ČR ve obec dechová zkouška na alkohol s pozitivním výsledkem a následně byla provedena eskorta žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v obec Náklady spojené s dopravou žalovaného do záchytné stanice činily 423 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 423 Kč dne datum ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy, k čemuž došlo dne datum. Žalovaný výše uvedené vyúčtované náklady spojené s převozem do protialkoholní záchytné stanice neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.
5. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu má soud za to, že žalovaný byl zajištěn hlídkou žalobkyně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, kdy nekontroloval své chování a bezprostředně ohrožoval sebe nebo jiné osoby, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nebylo možné odvrátit jinak, než podrobením se vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, a to po dobu nezbytně nutnou (§ 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Žalobkyně proto musela zajistit dopravu žalovaného do záchytné stanice (§ 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Jelikož se u žalovaného prokázala přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, je povinen kromě nákladů poskytovatele záchytné služby uhradit i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly (§ 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb.). Žalobkyni vznikly náklady spojené s dopravou žalovaného do záchytné stanice v celkové výši 423 Kč. Nezaplacením pohledávky žalobkyně ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal následujícím dnem po splatnosti dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství.
6. Žalobkyně byla se svou žalobou zcela úspěšná, a proto jí byla přiznána i náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 200 Kč, které se skládají z náhrady hotových výdajů účastníka, který nebyl zastoupen advokátem v paušální částce 200 Kč za dva úkony po 100 Kč, spočívající v předžalobní výzvě a podání žaloby (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě.
7. Jelikož úspěšná žalobkyně podléhá tzv. osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., dochází podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k přenosu poplatkové povinnosti za podání žaloby na neúspěšného žalovaného, který od soudních poplatků osvobozen není. Soud proto žalovanému uložil povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč státu, resp. Okresnímu soudu ve Zlíně (položka 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků). Náklady je třeba zaplatit ve stanovené lhůtě na účet soudu u České národní banky, který bude uveden v následné výzvě soudu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.