39 C 79/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 15 443,64 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 248,18 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 100 Kč, splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nesplnění některé z nich.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 8 814,82 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 936,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč s úrokem v kapitalizované výši 15 443,64 Kč, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 248,18 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a zaplatit úrok ve výši 4 087 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 081 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 586 Kč v 60 týdenních splátkách (59 x 980 Kč, poslední splátka ve výši 934 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum). Žalovaná částka 11 000 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 8 814,82 Kč a zůstatek neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 185,18 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právnická osoba smluvně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že si skutečně půjčil částku 32 000 Kč, přičemž na půjčenou částku dosud uhradil celkem částku 57 774 Kč. Kromě částky 44 774 Kč a 2 000 Kč uhradil nyní další částku 11 000 Kč. Potvrdil opožděné splátky své půjčky, ale ohradil se vůči žalobcem uplatněným úrokům a nákladům, které jsou vzhledem ke splacené částce pro něj likvidační.

3. Žalobkyně svým podáním ze dne datum vzala svou žalobu co do částky 11 000 Kč zpět, kdy úhradu žalovaného ve výši 11 000 Kč, provedenou dne datum, započetla na zákonný úrok z prodlení ve výši 8 814,82 Kč a poplatky ve výši 2 185,18 Kč. Nadále žalobkyně trvala na úhradě jistiny zápůjčky ve výši 8 814,82 Kč, na zaplacení úroku za dobu do datum v kapitalizované výši 15 443,64 Kč (představující požadovanou část sjednaného úroku 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum a kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny do datum), úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení za dobu do datum v kapitalizované výši 248,18 Kč (představující požadovanou část zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny do datum) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč od datum do zaplacení. Usnesením Okresního soudu ve obec ze dne 14. 9. 2020, č. j. 39 C 79/2020-35, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč, zastaveno.

4. Soudní jednání v projednávané věci nařízeno nebylo, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně souhlasili (§ 115a o. s. ř.).

5. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. právnická osoba se dne datum zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 32 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 26 754 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 4 087 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 081 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 586 Kč. Žalovaný si hotovostní inkaso výslovně vybral jako volitelnou složku půjčky. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 58 754 Kč splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 980 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy a splatnost poslední splátky byla dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky na zadní straně smlouvy (viz smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum). Žalovanému byla půjčka poskytnuta v hotovosti ještě před podpisem smlouvy o půjčce (viz shodná tvrzení účastníků). V případě, kdy byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činila výše úrokové sazby 19,98 % ročně. Tato roční úroková sazba byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy (čl. 4 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Žalovaný vzal na vědomí, že v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení (čl. 18 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na dobu určitou s tím, že její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (58 754 Kč). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkově dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkově dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkově dlužné částky (čl. 20 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). V případě nesplnění povinnosti uhradit splátku včas, měl věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (čl. 12 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Smluvní strany se dále dohodly, že jakékoliv splátky celkové dlužné částky budou započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky (čl. 8 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce).

6. Poslední týdenní splátku uhradil žalovaný dne datum a celá pohledávka se smlouvy o zápůjčce se stala splatnou dne datum, přičemž dlužná jistina činila částku 31 601,49 Kč a dlužné poplatky částku 26 172,51 Kč. Následně žalovaný do postoupení pohledávky dne datum uhradil celkem částku 44 774 Kč. Poté žalovaný uhradil dne datum částku 2 000 Kč a dne datum částku 11 000 Kč, tj. celkem 57 774 Kč (shodná tvrzení účastníků). K datu postoupení pohledávky datum činila jistina zápůjčky částku 8 814,82 Kč a souhrnný poplatek celkem 4 185,18 Kč, tj. celkem částku 13 000 Kč (přehled plateb žalovaného).

7. Dne datum postoupila právnická osoba žalovanou pohledávku žalobkyni. právnická osoba dne datum oznámila žalovanému, že došlo k postoupení její pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 13 000 Kč bez vyčísleného příslušenství (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovaného k úhradě jeho závazku ze smlouvy o zápůjčce číslo v celkové výši 37 551,91 Kč včetně příslušenství do datum s upozorněním, že jinak bude nucena přistoupit k podání soudní žaloby (předžalobní výzva ze dne datum). Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštou dne datum (podací lístek ze dne datum).

8. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitel pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 32 000 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně za souhrnný poplatek ve výši 26 754 Kč a žalovaný se zavázal celkovou částku 58 754 Kč uhradit věřiteli v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 980 Kč Poslední splátka této zápůjčky byla splatná dne datum. Žalovaný věřiteli sjednané týdenní splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátku uhradil dne datum. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok na jednorázovou úhradu celého dluhu dne datum, přičemž dlužná jistina činila částku 31 601,49 Kč a dlužné poplatky částku 26 172,51 Kč, tj. celkem částka 57 774 Kč. Dne datum postoupila právnická osoba žalovanou pohledávku žalobkyni, přičemž žalovaný do dne postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce uhradil právnická osoba na tuto pohledávku celkem částku 44 774 Kč. K datu postoupení pohledávky datum činila jistina zápůjčky částku 8 814,82 Kč a souhrnný poplatek celkem 4 185,18 Kč, tj. celkem částku 13 000 Kč. Následně žalovaný tuto částku uhradil, a to ve dvou splátkách (2 000 Kč dne datum a 11 000 Kč dne datum).

9. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi původním věřitelem pohledávky a žalovanou závazkový vztah, který je třeba posuzovat podle tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník). Mezi původním věřitelem (zapůjčitelem) a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na základě které se zapůjčitel zavázal poskytnout žalovanému peníze, aby jej použil dle libosti a po sjednaném čase vrátil. Jednalo se o úplatnou peněžitou zápůjčku, když za její poskytnutí byl sjednán poplatek a úroky (§ 2392 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednání poplatku podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán zcela jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o zápůjčce a žalovanému muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnuté půjčky. Navíc za prodlení žalovaného se splácením zápůjčky nebyly sjednány žádné sankce (smluvní pokuta). Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce a zapůjčiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 19,98 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Dnem následujícím po předčasné splatnosti zápůjčky se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Zapůjčiteli, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku).

10. Ze skutkového závěru je zřejmé, že jistina zápůjčky ve výši 32 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 26 754 Kč (celkem 58 754 Kč) byly žalovaným zcela uhrazeny, a to nejpozději ke dni datum, kdy byla provedena poslední úhrada ve výši 11 000 Kč. Žalobkyně byla podle čl. 8 smluvních podmínek povinna veškeré splátky žalovaného započíst nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Výše uvedeným datem datum došlo podle čl. 20 smluvních podmínek k ukončení prodloužené účinnosti smlouvy o zápůjčce a souběžně s tím i k ukončení úročení výpůjčky sjednanou výpůjční úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, která byla podle čl. 4 smluvních podmínek sjednána jen po dobu trvání smlouvy o zápůjčce. Neoprávněný je proto nárok žalobkyně na zaplacení jistiny zápůjčky ve výši 8 814,82 Kč a ohledně úroků ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že k úhradě jistiny a souhrnného poplatku došlo více než 4 roky po sjednaném termínu splatnosti, je důvodný nárok žalobkyně na kapitalizovaný úrok ve výši 15 443,64 Kč (představující požadovanou část sjednaného úroku 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum a kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny za dobu do datum), dále úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 248,18 Kč (představující požadovanou část zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny do datum) a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum.

11. Na základě výše uvedených právních úvah soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 15 443,64 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 248,18 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum. Výrokem II. žalobu částečně zamítl, a to ohledně rozdílu mezi žalovaným nárokem po jeho částečném zpětvzetí a nárokem přiznaným soudem, tj. ohledně jistiny ve výši 8 814,82 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení.

12. Žalobkyně byl se svou žalobou v převážné části úspěšná, a proto vznikla převážné neúspěšnému žalovanému povinnost zaplatit žalobkyně poměrnou část náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Za úspěch žalobkyně je nutno považovat i částečné zastavení řízení z důvodu částečné úhrady žalované pohledávky, neboť žaloba byla podána důvodně i v tomto rozsahu a k jejímu částečnému zpětvzetí došlo pro chování žalovaného (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 1, 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška).

13. Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 11 000 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 4 678,40 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 2 440 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyhotovení předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem, sepsání žaloby a 1 úkon právní služby po 1 540 Kč, a to za částečné zpětvzetí žaloby s replikou k vyjádření žalovaného (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a ve výši 300 Kč (1 úkon právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky ve spojení s § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 638,40 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a všech náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

14. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny i náhrady za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za úkony následující po podání žaloby (částečné zpětvzetí žaloby s replikou k vyjádření žalovaného) však přísluší žalobkyni standardní sazba mimosmluvní odměny i náhrady hotových výdajů její advokátky.

15. Při určení míry úspěchu ve věci soud vycházel z hodnoty uplatňované pohledávky včetně jejího příslušenství, jako nedílné součásti předmětu řízení, přičemž pro určení výše příslušenství byl rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3206/2016 ze dne 11. 4. 2017). Žalobkyně se svou původní žalobou domáhala proti žalovanému ke dni rozhodnutí soudu částky v celkové výši 42 275,93 Kč, která se skládala z jistiny 11 000 Kč, kapitalizovaného úroku do datum ve výši 15 443,64 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 063 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do zaplacení, tj. do datum částky 4 825,20 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč od datum do zaplacení, tj. do datum částky 1 944,09 Kč.

16. Žalobkyně byla s žalobou nakonec úspěšná ohledně částky v celkové výši 29 886,92 Kč, která se skládala z kapitalizovaného úroku ve výši 15 443,64 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum, tj. částky 2 277,49 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 248,18 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 814,82 Kč za dobu od datum do datum, tj. částky 917,61 Kč. Dále je zde nutno připočítat i částku 11 000 Kč, ohledně které bylo řízení zastaveno, neboť žaloba byla podána důvodně i v tomto rozsahu. Vyjádřeno procentuálním podílem, byla žalobkyně v řízení celkově úspěšná z 70,70 % a neúspěšná z 29,30 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu (resp. úspěchu žalovaného). Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 41,40 % jejích celkových nákladů ve výši 4 678,40 tj. částku 1 936,86 Kč.

17. Na základě návrhu žalobkyně soud stanovil splatnost rozsudkem uložené povinnosti v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 100 Kč, splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. Ztráta výhody splátek znamená, že v případě nesplnění některé splátky je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat zaplacení celé pohledávky najednou. Toto právo může žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti následující splátky (§ 1931 občanského zákoníku). Splatnost nákladů řízení vzhledem k jejich nízké výši soud stanovil v obvyklé třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Zlín, Dlouhé díly 351 ve dvou vyhotoveních. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno. Nebudou-li tyto skutečnosti v odvolání uvedeny, odvolací soud jej odmítne. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.