39 C 79/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 597,19 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 597,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 597,19 Kč za dobu od 19. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující dluh žalovaného za neoprávněný odběr a distribuci plynu v odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] po ukončení smluvního vztahu žalovaného s obchodníkem s plynem [právnická osoba] Smluvní vztah byl ukončen z důvodu odstoupení obchodníka od smlouvy pro neplnění platebních povinností žalovaného, přičemž obchodník požádal žalobkyni o ukončení dodávky plynu do odběrného místa. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy plynu se poté neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru v odběrném místě a následně zjistila neoprávněný odběr a distribuci plynu v odběrném místě mj. i v období od [datum] do [datum] a poté vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr částku 9 597,19 Kč, se splatností dne [datum]. Žalovaný však vyčíslený dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy plynu, který zjistil, že žalovaný po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s plynem [právnická osoba], prováděl v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a to od [datum]. V období od [datum] do [datum] žalovaný od žalobkyně neoprávněně odebral 700,30 m3 plynu (7 485,85 kWh) v celkové ceně 9 597,19 Kč včetně 21 % DPH. Žalobkyně výše uvedenou částku vyúčtovala žalovanému dne [datum] s datem splatnosti dne [datum]. Žalovaný vyúčtovanou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum].

4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem k době jeho vzniku posuzovat podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanského zákoníku). Žalovaný prováděl bez právního důvodu resp. z právního důvodu, který odpadl, neoprávněný odběru plynu a rovněž neoprávněně využíval distribuční soustavy plynu podle § 74 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Výše uvedené jednání přitom zákon výslovně zakazuje (§ 74 odst. 6 energetického zákona. Žalovanému proto vznikla podle § 74 odst. 7, 8 zákona č. 458/2000 Sb. zákonná povinnost zaplatit za neoprávněný odběr a distribuci plynu povinnost vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu (dále viz § 9 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb. o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu).

5. Jelikož splatnost náhrady škody nebyla mezi účastníky ujednána a není ani stanovena žádným právním předpisem, je nutno v takovém případě aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 za použití § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, kdy je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného poprvé k zaplacení náhrady ve lhůtě do 18. 1. 2021, stal se její nárok splatným uplynutím této lhůty. Nezaplacením peněžité náhrady ve lhůtě splatnosti se žalovaná následujícím dnem dostala do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhlášky.). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 9 597,19 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokátka povinna odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

7. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokátky žalobkyně.