39 C 83/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 27. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 524 Kč za jízdu tramvajovou linkou 7 veřejné hromadné dopravy v [obec] dne [datum] bez platného jízdního dokladu, tedy jízdného a přirážky.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný byl dne [datum] na lince [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy v [obec] kontrolován revizorem žalobkyně. K výzvě revizora nepředložil platnou jízdenku, proto mu byla revizorem uložena povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaný jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil. Ve shora uvedený den přepravní kontroly činila výše základního jízdného 24 Kč a výše přirážky k jízdnému v [obec] 1 500 Kč.

4. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Podle odst. 3 citovaného ustanovení může činit přirážka stanovená dopravcem maximálně 1 500 Kč.

5. Podle ust. § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném ke dni přepravy, se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem. Podle ust. § 7 odst. 1 cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu.

6. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném ke dni přepravy, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

7. Tím, že žalovaný nastoupil do vozidla veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, byla mezi účastníky konkludentně uzavřena přepravní smlouva dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), z níž plynul dopravci (žalobkyni) závazek přepravit cestujícího a cestujícímu (žalovanému) závazek zaplatit cenu za přepravu. Dle ust. § 2551 o. z., podrobnější právní úpravu osobní přepravy stanoví přepravní řády.

8. Z výše uvedeného a po aplikaci uvedených zákonných a podzákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval ve shora uvedený den linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy v [obec] bez platného jízdního dokladu, za což mu byla v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem částku 1 524 Kč, což ale neučinil. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, tj. k datu prováděné kontroly, dostal se dnem následujícím, tj. dne [datum], do prodlení s její úhradou, a žalobkyně tak má nárok též na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.

9. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Odměna za zastupování byla určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále též„ adv. tar.“), neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, současně je v něm předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1 adv. tar., která spočívá v odměně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) à 200 Kč, náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar., a náhrada daně z přidané hodnoty 21 % z odměny a náhrad ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen jí nahradit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

10. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.

11. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.