39 C 85/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 18 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 300 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 908,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 397,94 Kč, s úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky 14 233,33 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 233,33 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek výši 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední platbu uhradil dne datum Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh ze smlouvy o úvěru částku 8 700 Kč. Ke dni datum činila dlužná částka 20 550 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 14 233,33 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 066,67 Kč. Dále žalovanému vznikl dluh na úrocích a úrocích z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. právnická osoba se dne datum zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč za poplatek v celkové výši 12 000 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 3 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 27 000 Kč splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách v hotovosti ve výši 450 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy a splatnost poslední splátky byla dne datum a úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Žalovanému byl úvěr poskytnut v hotovosti ještě před podpisem smlouvy. Bylo sjednáno, že splátky žalovaného jsou určeny nejprve na úroky, poté poplatky a nakonec na jistinu úvěru. V případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky měl věřitel právo požadovat uhrazení celého dosud neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (viz smlouva o úvěru číslo ze dne datum). Věřitel ještě před uzavřením smlouvy o úvěru ověřil a vyhodnotil údaje žalovaného nezbytné pro posouzení jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet (viz smlouva o úvěru číslo ze dne datum, zákaznická karta žalovaného ze dne datum).

4. Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh částku 8 700 Kč, přičemž část plateb ve výši 766,67 Kč byla použita na úhradu jistiny, částka 3 000 Kč na sjednaný úrok, částka 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částka 1 933,33 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni datum činila dlužná částka celkem 20 550 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 14 233,33 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 066,67 Kč (nesporná tvrzení). Dne datum postoupila společnost právnická osoba žalovanou pohledávku žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). právnická osoba dne datum oznámila žalovanému, že došlo k postoupení její pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 20 550 Kč bez vyčísleného příslušenství (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovaného k úhradě jeho závazku ze smlouvy o úvěru číslo v celkové výši 20 870,54 Kč včetně příslušenství do datum s upozorněním, že jinak bude nucena přistoupit k podání soudní žaloby (předžalobní výzva ze dne datum). Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštou dne datum (podací lístek ze dne datum).

5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč za celkový poplatek ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 37 000 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný věřiteli sjednané týdenní splátky řádně a včas nehradil, přičemž na svůj dluh uhradil celkem částku 8 700 Kč. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok zaplacení částky 20 550 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 14 233,33 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 066,67 Kč. Dále mu vznikl nárok na úrok požadovaný ve výši 18,84% ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do zaplacení. právnická osoba postoupila výše uvedenou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovaného včas vyrozuměla. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

6. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Sjednání poplatku za poskytnutí úvěru podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán zcela jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o úvěru a žalovanému muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnuté zápůjčky. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 23,72 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

7. Jelikož žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitelka žalované pohledávky posuzovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný v tomto směru netvrdil nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

8. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 18 300 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

9. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Zlín, Dlouhé díly 351 ve dvou vyhotoveních. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno. Nebudou-li tyto skutečnosti v odvolání uvedeny, odvolací soud jej odmítne. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.