39 C 90/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalované o zaplacení 23 877,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 877,11 Kč s úrokem v kapitalizované výši 4 573,35 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 614,25 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 23 877,11 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 877,11 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek na anonymizováno účtu žalované, zřízeného postupitelem žalované pohledávky právnická osoba na základě smlouvy o anonymizováno účtu, kterou uzavřela s žalovanou dne datum právnická osoba a žalované uzavřely dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na výše uvedeném anonymizováno účtu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 22 000 Kč a úrokovou sazbou ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná však porušila sjednané podmínky kontokorentního úvěru a umožnila na svém anonymizováno účtu vznik nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl ani přes výzvy banky vyrovnán, a proto byl převeden dne datum na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto datu činil nepovolený zůstatek částku 23 877,11 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi žalobkyní a právnická osoba byla pohledávka banky vůči žalované včetně příslušenství postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení (datum) se pohledávka skládala ze zůstatku úvěru ve výši 23 877,11 Kč, úroků z úvěru za dobu do datum v kapitalizované výši 4 573,35 Kč a úroků z prodlení za dobu do datum v kapitalizované výši 2 614,25 Kč.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum rámcovou smlouvu o anonymizováno účtu, na základě které byl žalované zřízen osobní účet č. bankovní účet (rámcová smlouva o finančních službách ze dne datum, příloha k rámcové smlouvě. právnická osoba s žalovanou dne datum smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 8 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % ročně. Žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr platit sjednanou roční úrokovou sazbu a poskytnutý úvěr splatit nejpozději do datum. V případě řádného splacení poskytnutého úvěru mohla žalovaná úvěr čerpat opakovaně se splatností 1 roku. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná se dále zavázala platit bance za správu úvěru, vedení účtu a další služby ceny dle Sazebníku obec spořitelny V případě porušení smluvních podmínek ze strany žalované byla banka oprávněna prohlásit veškeré dluhu ze smlouvy za okamžitě splatné a do smlouvy odstoupit (smlouva o kontokorentním úvěru ze dne datum). Žalovaná byla oprávněna si prostřednictvím přímého bankovnictví navýšit kontokorentní účet (všeobecné obchodní podmínky právnická osoba). příjmení ještě před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila a vyhodnotila údaje žalované nezbytné pro posouzení její schopnosti poskytnutý úvěr splácet (viz smlouva o kontokorentním úvěru ze dne datum, žádost žalované o poskytnutí úvěru ze dne datum, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne datum).

4. Žalovaná dne datum překročila kontokorentní úvěr s aktuálním limitem 22 000 Kč o 374,09 Kč. Nepovolený debetní zůstatek nebyl i přes výzvy banky vyrovnán, nýbrž postupně navyšován a proto banka převedla svou pohledávku dne datum na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto datu činil nepovolený zůstatek žalované částku 23 877,11 Kč (podklady pro soudní jednání číslo celé jméno žalované, výpis z účtu č. bankovní účet). příjmení tuto skutečnost sdělila žalované a vyzvala ji k neprodlené úhradě celého nepovoleného zůstatku (výzva před podáním žaloby ze dne datum). Dne datum právnická osoba postoupila svou pohledávku z nepovoleného debetního zůstatku vůči žalované žalobkyni, a to s účinností od datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, příloha číslo – seznam pohledávek, dohoda o úplatě ze dne datum). Postoupená pohledávka se ke dni postoupení skládala ze zůstatku úvěru ve výši 23 877,11 Kč, úroků z úvěru za dobu do datum v kapitalizované výši 4 573,35 Kč a úroků z prodlení za dobu do datum v kapitalizované výši 2 614,25 Kč (podklady pro soudní jednání číslo celé jméno žalované. Žalovaná však svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum, ve které ji žalobkyně rovněž upozornila na postoupení této pohledávky ze strany původního věřitele (předžalobní výzva žalobkyně ze dne datum). Tato výzva byla žalované odeslána doporučenou poštou dne datum (podací lístek ze dne datum).

5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalované poskytnut na jejím účtu kontokorentní úvěr s limitem ve výši 22 000 Kč a úrokovou sazbou ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná však porušila sjednané podmínky kontokorentního úvěru a umožnila na svém anonymizováno účtu vznik nepovoleného debetního zůstatku, který nabyl ani přes výzvy banky vyrovnán, a proto byl dne datum v celé výši 23 877,11 Kč převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a následně postoupen žalobkyni. Žalovaná svůj dluh z nepovoleného debetního zůstatku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

6. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovanou uzavřena smlouva o účtu podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), ve které se banka zavázala zřídit žalované účet a umožnit vložení nebo výběr hotovosti na tento účet a provádět převody peněžních prostředků. Dále uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na základě které se banka zavázala poskytnout žalované na jeho požádání a v její prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalované poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným nesplácením úvěru žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo sjednané právo od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení jistiny úvěru spolu se sjednanými úvěrovými úroky (§ 2001 občanského zákoníku). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 18,9 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

7. Jelikož žalovaná uzavřel úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitelka žalované pohledávky posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná v tomto směru netvrdila nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

8. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 23 877,11 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 408 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 956 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

9. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Zlín, Dlouhé díly 351 ve dvou vyhotoveních. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno. Nebudou-li tyto skutečnosti v odvolání uvedeny, odvolací soud jej odmítne. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.