41 C 121/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 464 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 236,95 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 767,18 Kč od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 316,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 316,87 Kč od datum do zaplacení, částku 1 023 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 023 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 360 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 480,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 361,87 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 8 066,45 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 066,45 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 749,58 Kč od datum do zaplacení, částky 2 912 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 863,82 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 682,87 Kč od datum do zaplacení, částky 5 852,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 188,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 337,08 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 314,08 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne datum u název soudu, ve znění podání ze dne datum a ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 464 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále i jen„ právnická osoba“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 277 Kč, poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč. Žalovaná částka 12 676,87 Kč pak představuje zůstatek jistiny ve výši 8 066,45 Kč a zůstatek neuhrazených poplatků ve výši 4 610,42 Kč, dále příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný úrok ve výši 5 480,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 361,87 Kč, úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 066,45 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 066,45 Kč od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních žalobkyně dále uvedla, že mezi právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 260,58 Kč, poplatkem za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 591,42 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 217 Kč. Žalovaná částka 2 912 Kč pak představuje zůstatek jistiny ve výši 1 852,94 Kč a zůstatek neuhrazených poplatků ve výši 1 059,06 Kč, dále příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 931,39 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 912 Kč od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních žalobkyně také uvedla, že mezi právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč, a to v 59 týdenních splátkách ve výši 217 Kč. Žalovaná částka 6 875,13 Kč pak představuje zůstatek jistiny ve výši 4 374,73 Kč a zůstatek neuhrazených poplatků ve výši 2 500,40 Kč, dále příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 357,49 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 875, 13 Kč od datum do zaplacení. Všechny tři pohledávky za žalovaným právnická osoba smluvně postoupila žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Podáním ze dne datum ve znění doplnění (opravy) ze dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 236,95 Kč (na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k datum) a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 767,18 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně setrvala na žalobě co do částky 2 912 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 863,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 682,87 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně; částky 6 875,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 188,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 337,08 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně; částky 12 676,87 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 361,87 Kč, kapitalizovaným úrokem 5 480,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 066,45 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, s úrokem 21 % ročně z částky 8 066,45 Kč od datum do zaplacení. Dle § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. soud řízení k této dispozici žalobkyně žalobou částečně zastavil, přičemž postupoval v souladu s § 96 odst. 3, 4 o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy o půjčce se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč, celkem tedy částku 12 852 Kč, a to v 59 týdenních splátkách ve výši 217 Kč při poslední splátce ve výši 49 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce číslo smluvní podmínky).

5. Žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce číslo celkem 9 941 Kč; ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 2 912 Kč, představující neuhrazenou jistinu ve výši 1 852,94 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 1 059,06 Kč (viz přehled k půjčce číslo přehled plateb číslo, přehled k půjčce číslo).

6. Mezi žalovaným a právnická osoba byla dále dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně. Na základě smlouvy o půjčce se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 277 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, celkem tedy částku 18 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právnická osoba převzal v hotovosti celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce číslo smluvní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce číslo celkem 5 682 Kč (pozn. dle tvrzení žalobkyně 5 683,13 Kč – viz č. l. 91 verte spisu); vyčíslení dlužné částky po zaúčtování plateb činilo celkovou dlužnou částku 12 676 Kč, představující neuhrazenou jistinu ve výši 8 066 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 4 610 Kč (viz přehled k půjčce číslo přehled plateb číslo). 8. právnická osoba zjišťovala majetkové poměry žalovaného ke dni datum prostřednictvím vyplněného formuláře, z něhož vyplývá, že žalovaný uvedl jako svého zaměstnavatele stát. instituce, příjem ve výši 15 800 Kč a výdaje ve výši 300 Kč za telefon, 4 000 Kč za domácnost, 3 500 Kč za nájem / inkaso a 2 000 Kč za splátky půjček; ověřen byl z dokumentů občanský průkaz, výplatní pásky a SIPO žalovaného (viz zákaznická karta ze dne datum).

9. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 964,49 Kč nejpozději do datum, a to s upozorněním na možnost soudního vymáhání (viz výzva ze dne datum).

10. Mezi žalovaným a právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy o půjčce se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč, celkem tedy částku 12 852 Kč, a to v 59 týdenních splátkách ve výši 217 Kč při poslední splátce ve výši 49 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce číslo smluvní podmínky).

11. Žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce číslo celkem 5 977 Kč; vyčíslení dlužné částky po zaúčtování plateb činilo celkovou dlužnou částku 6 875 Kč, představující neuhrazenou jistinu ve výši 4 375 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 2 500 Kč (viz přehled k půjčce číslo přehled plateb číslo). 12. právnická osoba postoupila všechny tři předmětné pohledávky za žalovaným, a to ze smlouvy o půjčce číslo smlouvy o půjčce číslo smlouvy o půjčce číslo na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, příloha číslo seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku).

13. Dne datum notifikovala právnická osoba žalovanému, že výše specifikované pohledávky byly postoupeny žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací arch).

14. Výše předmětných pohledávek činila ke dni postoupení ze smlouvy o půjčce číslo částku 12 676,87 Kč, ze smlouvy o půjčce číslo částku 2 912 Kč a ze smlouvy o půjčce číslo částku 6 875,13 Kč (viz přehled dlužníka celé jméno žalovaného).

15. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy číslo číslo číslo v celkové výši 46 726,84 Kč, a to nejpozději do datum, s upozorněním, že v případě neuhrazení této dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou (viz výzva ze dne datum, podací lístek).

16. Z listiny AAZ046R soud zjistil, že vůči žalovanému je u zdejšího soudu od roku 2010 dosud vedeno 11 exekučních řízení.

17. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti, neboť toto rozhodnutí vychází z jiného skutkového stavu (viz zejména bod 18. tohoto rozsudku).

18. Taktéž z tabulky„ úrokové sazby“ neučinil soud žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí, a to vzhledem k právnímu hodnocení níže.

19. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nový občanský zákoník“), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. a dále pod ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.“).

20. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

21. Dle § 29 zákona č. 145/2010 Sb. tento zákon nabývá účinnosti dnem datum.

22. Dle článku 8 odst. 1 směrnice členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

23. Dle článku 27 odst. 1 věty první a třetí směrnice členské státy do datum přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. příjmení tyto předpisy používat od datum.

24. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

25. Dle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2).

26. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

27. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

28. Dle § 3028 odst. 3 věty první nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

29. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni dle § 1879 a násl. nového občanského zákoníku přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uplatněné pohledávky z právnická osoba 30. V souladu s recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) soud nejprve zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, a to i ve znění účinném do 24. 2. 2013. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala (ani netvrdila), že by právnická osoba jako poskytovatel úvěru této své zákonné povinnosti dle zmiňovaných judikatorních závěrů dostál, tedy že by zjišťoval údaje o zdroji příjmů žalovaného či jeho další výdaje (vyjma plateb SIPO) a tyto jakkoli aktivně prověřoval či si je nechal žalovaným doložit nebo že by prověřil žalovaného v dostupných dlužnických rejstřících (př. SOLUS, NRKI, CEE). Přitom pouze z poměření příjmů a skutečných výdajů úvěrovaného lze získat objektivní zjištění o jeho schopnosti úvěr ve sjednané lhůtě uhradit. Vzhledem k nedostavení se žalobkyně k nařízenému jednání soudu, když jen u jednání soudu se může účastníkům dostat poučení soudem dle § 118a o. s. ř., nemohla být žalobkyně ve věci soudem poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ke splnění její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k okolnosti řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. A proto je třeba uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že by dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit poskytnuté úvěry ve sjednané lhůtě, pročež jsou posuzované smlouvy jako spotřebitelské smlouvy (§ 52 odst. 2, 3 občanského zákoníku), neboť odporují § 39 občanského zákoníku zákonu, neplatné; k této (absolutní) neplatnosti přihlédl soud ex lege (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK). Soud obiter dicta dodává, že uvedené závěry je přitom nutné aplikovat nejen na smlouvu o půjčce číslo uzavřenou dne datum, tj. za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. (§ 29 zákona č. 145/2010 Sb.), ale též i na prvně uzavřené smlouvy o půjčce číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, a to vzhledem k pozdní implementaci směrnice státem (čl. 27 odst. 1 směrnice), pročež – konkrétně článku 8 směrnice a bodu 26 její preambule – je nutno přiznat nepřímý účinek (srov. rozsudek Soudního dvora Von Colson a Kamann 14/83, 184 SbSD číslo), tj. brát její obsah v úvahu při interpretaci odpovídajících vnitrostátních předpisů (k tomu srov. též výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Taktéž je nutno z uvedeného důvodu směrnici – konkrétně jejímu článku 8 - přiznat i (vertikální) přímý účinek (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ve věci Van Duyn 41/74, 1974 SbSD -1337, Marshall 152/84, 1986 Sb.SD -723), tj. přímou vnitrostátní aplikovatelnost.

31. Pakliže ale soud rozhoduje o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud žalobkyni v této souvislosti nemusel poučit procesně dle § 118a odst. 2 o. s. ř., když při změněné právní kvalifikaci žalobní tvrzení byla dostatečná a mohla být bez dalšího podkladem pro věcné rozhodnutí, tedy soud na jejich základě mohl dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí i z jiného právního titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V daném případě při absenci závazkového vztahu bylo možno posoudit uplatněné nároky jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. občanského zákoníku. V poměrech dané věci vyšlo najevo, že právnická osoba (právní předchůdce žalobkyně) žalovanému bez právního důvodu poskytla na smlouvu o půjčce číslo částku 7 000 Kč a žalovaný ji již uhradil (resp. uhradil 9 941 Kč), dále na smlouvu o půjčce číslo právnická osoba poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a dle žalobkyně žalovaný uhradil částku 5 683,13 Kč (srov. tvrzení žalobkyně na č. l. 91 verte spisu, také přehled k této půjčce na č. l. 114 spisu) a na smlouvu o půjčce číslo právnická osoba poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný uhradil na tento dluh 5 977 Kč (viz č. l. 99, 100 spisu), tj. žalovaný dosud nevrátil částku 4 316,87 Kč (10 000 – 5 683,13) a částku 1 023 Kč (7 000 – 5 977), které je povinen dle výše uvedených ustanovení o bezdůvodném obohacení žalobkyni vrátit.

32. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy dle § 563 občanského zákoníku k výzvě poskytovatele úvěru nebo jeho právního nástupce. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaný se dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla doručena žalovanému v souladu s o. s. ř. dne datum, když jiná výzva k úhradě dluhu se prokazatelně do dispozice žalovaného nedostala (tzv. teorie dojití, k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 1660/19). Pokud žalovaný dluh nesplnil následující dne dle výše citovaného ustanovení občanského zákoníku, ocitl se dne datum v prodlení se zaplacením dle § 517 odst. 1 věty první občanského zákoníku. Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů je pak žalovaný povinen od datum do zaplacení zaplatit žalobkyni z dlužných částek též úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně.

33. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům a při respektování zásady vázanosti žalobním návrhem (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) soud vyhověl žalobě žalobkyně co do částky 4 316,87 Kč a částky 1 023 Kč s uplatněným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z těchto částek od datum do zaplacení a ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Jelikož byl ve sporu převážně úspěšným žalovaný (výrok I. a III. rozsudku v poměru k výroku II. rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí, když i částečné zastavení řízení je nutno dle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. z procesního hlediska vyhodnotit jako neúspěch žalobkyně, rozhodl soud podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaném dle obsahu spisového materiálu v řízení žádné náklady nevznikly.

35. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.