41 C 121/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 464 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 236,95 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 767,18 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 316,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 316,87 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 023 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 023 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 360 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 480,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 361,87 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 8 066,45 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 066,45 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 749,58 Kč od [datum] do zaplacení, částky 2 912 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 863,82 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 682,87 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 852,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 188,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 337,08 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 314,08 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum] u [název soudu], ve znění podání ze dne [datum] a ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 464 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále i jen„ [právnická osoba]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 277 Kč, poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč. Žalovaná částka 12 676,87 Kč pak představuje zůstatek jistiny ve výši 8 066,45 Kč a zůstatek neuhrazených poplatků ve výši 4 610,42 Kč, dále příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný úrok ve výši 5 480,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 361,87 Kč, úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 066,45 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 066,45 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních žalobkyně dále uvedla, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 260,58 Kč, poplatkem za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 591,42 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 217 Kč. Žalovaná částka 2 912 Kč pak představuje zůstatek jistiny ve výši 1 852,94 Kč a zůstatek neuhrazených poplatků ve výši 1 059,06 Kč, dále příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 931,39 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 912 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních žalobkyně také uvedla, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč, a to v 59 týdenních splátkách ve výši 217 Kč. Žalovaná částka 6 875,13 Kč pak představuje zůstatek jistiny ve výši 4 374,73 Kč a zůstatek neuhrazených poplatků ve výši 2 500,40 Kč, dále příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 357,49 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 875, 13 Kč od [datum] do zaplacení. Všechny tři pohledávky za žalovaným [právnická osoba] smluvně postoupila žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Podáním ze dne [datum] ve znění doplnění (opravy) ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 236,95 Kč (na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k [datum]) a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 767,18 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně setrvala na žalobě co do částky 2 912 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 863,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 682,87 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně; částky 6 875,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 188,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 337,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně; částky 12 676,87 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 361,87 Kč, kapitalizovaným úrokem 5 480,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 066,45 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, s úrokem 21 % ročně z částky 8 066,45 Kč od [datum] do zaplacení. Dle § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. soud řízení k této dispozici žalobkyně žalobou částečně zastavil, přičemž postupoval v souladu s § 96 odst. 3, 4 o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy o půjčce se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč, celkem tedy částku 12 852 Kč, a to v 59 týdenních splátkách ve výši 217 Kč při poslední splátce ve výši 49 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce [číslo] smluvní podmínky).

5. Žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem 9 941 Kč; ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 2 912 Kč, představující neuhrazenou jistinu ve výši 1 852,94 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 1 059,06 Kč (viz přehled k půjčce [číslo] přehled plateb [číslo], přehled k půjčce [číslo]).

6. Mezi žalovaným a [právnická osoba] byla dále dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně. Na základě smlouvy o půjčce se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 277 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, celkem tedy částku 18 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od [právnická osoba] převzal v hotovosti celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce [číslo] smluvní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem 5 682 Kč (pozn. dle tvrzení žalobkyně 5 683,13 Kč – viz č. l. 91 verte spisu); vyčíslení dlužné částky po zaúčtování plateb činilo celkovou dlužnou částku 12 676 Kč, představující neuhrazenou jistinu ve výši 8 066 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 4 610 Kč (viz přehled k půjčce [číslo] přehled plateb [číslo]). 8. [právnická osoba] zjišťovala majetkové poměry žalovaného ke dni [datum] prostřednictvím vyplněného formuláře, z něhož vyplývá, že žalovaný uvedl jako svého zaměstnavatele [stát. instituce], příjem ve výši 15 800 Kč a výdaje ve výši 300 Kč za telefon, 4 000 Kč za domácnost, 3 500 Kč za nájem / inkaso a 2 000 Kč za splátky půjček; ověřen byl z dokumentů občanský průkaz, výplatní pásky a SIPO žalovaného (viz zákaznická karta ze dne [datum]).

9. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 964,49 Kč nejpozději do [datum], a to s upozorněním na možnost soudního vymáhání (viz výzva ze dne [datum]).

10. Mezi žalovaným a [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy o půjčce se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 852 Kč, celkem tedy částku 12 852 Kč, a to v 59 týdenních splátkách ve výši 217 Kč při poslední splátce ve výši 49 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce [číslo] smluvní podmínky).

11. Žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem 5 977 Kč; vyčíslení dlužné částky po zaúčtování plateb činilo celkovou dlužnou částku 6 875 Kč, představující neuhrazenou jistinu ve výši 4 375 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 2 500 Kč (viz přehled k půjčce [číslo] přehled plateb [číslo]). 12. [právnická osoba] postoupila všechny tři předmětné pohledávky za žalovaným, a to ze smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha [číslo] seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku).

13. Dne [datum] notifikovala [právnická osoba] žalovanému, že výše specifikované pohledávky byly postoupeny žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací arch).

14. Výše předmětných pohledávek činila ke dni postoupení ze smlouvy o půjčce [číslo] částku 12 676,87 Kč, ze smlouvy o půjčce [číslo] částku 2 912 Kč a ze smlouvy o půjčce [číslo] částku 6 875,13 Kč (viz přehled dlužníka [celé jméno žalovaného]).

15. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] v celkové výši 46 726,84 Kč, a to nejpozději do [datum], s upozorněním, že v případě neuhrazení této dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou (viz výzva ze dne [datum], podací lístek).

16. Z listiny AAZ046R soud zjistil, že vůči žalovanému je u zdejšího soudu od roku 2010 dosud vedeno 11 exekučních řízení.

17. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti, neboť toto rozhodnutí vychází z jiného skutkového stavu (viz zejména bod 18. tohoto rozsudku).

18. Taktéž z tabulky„ úrokové sazby“ neučinil soud žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí, a to vzhledem k právnímu hodnocení níže.

19. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nový občanský zákoník“), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] (dále jen„ směrnice“), zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. a dále pod ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.“).

20. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

21. Dle § 29 zákona č. 145/2010 Sb. tento zákon nabývá účinnosti dnem [datum].

22. Dle článku 8 odst. 1 směrnice členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

23. Dle článku 27 odst. 1 věty první a třetí směrnice členské státy do [datum] přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. [příjmení] tyto předpisy používat od [datum].

24. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

25. Dle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2).

26. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

27. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

28. Dle § 3028 odst. 3 věty první nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

29. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni dle § 1879 a násl. nového občanského zákoníku přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uplatněné pohledávky z [právnická osoba]

30. V souladu s recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) soud nejprve zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, a to i ve znění účinném do 24. 2. 2013. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala (ani netvrdila), že by [právnická osoba] jako poskytovatel úvěru této své zákonné povinnosti dle zmiňovaných judikatorních závěrů dostál, tedy že by zjišťoval údaje o zdroji příjmů žalovaného či jeho další výdaje (vyjma plateb SIPO) a tyto jakkoli aktivně prověřoval či si je nechal žalovaným doložit nebo že by prověřil žalovaného v dostupných dlužnických rejstřících (př. SOLUS, NRKI, CEE). Přitom pouze z poměření příjmů a skutečných výdajů úvěrovaného lze získat objektivní zjištění o jeho schopnosti úvěr ve sjednané lhůtě uhradit. Vzhledem k nedostavení se žalobkyně k nařízenému jednání soudu, když jen u jednání soudu se může účastníkům dostat poučení soudem dle § 118a o. s. ř., nemohla být žalobkyně ve věci soudem poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ke splnění její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k okolnosti řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. A proto je třeba uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že by dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit poskytnuté úvěry ve sjednané lhůtě, pročež jsou posuzované smlouvy jako spotřebitelské smlouvy (§ 52 odst. 2, 3 občanského zákoníku), neboť odporují § 39 občanského zákoníku zákonu, neplatné; k této (absolutní) neplatnosti přihlédl soud ex lege (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK). Soud obiter dicta dodává, že uvedené závěry je přitom nutné aplikovat nejen na smlouvu o půjčce [číslo] uzavřenou dne [datum], tj. za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. (§ 29 zákona č. 145/2010 Sb.), ale též i na prvně uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], a to vzhledem k pozdní implementaci směrnice státem (čl. 27 odst. 1 směrnice), pročež – konkrétně článku 8 směrnice a bodu 26 její preambule – je nutno přiznat nepřímý účinek (srov. rozsudek Soudního dvora Von Colson a Kamann 14/83, 184 SbSD [číslo]), tj. brát její obsah v úvahu při interpretaci odpovídajících vnitrostátních předpisů (k tomu srov. též výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Taktéž je nutno z uvedeného důvodu směrnici – konkrétně jejímu článku 8 - přiznat i (vertikální) přímý účinek (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ve věci Van Duyn 41/74, 1974 SbSD -1337, Marshall 152/84, 1986 Sb.SD -723), tj. přímou vnitrostátní aplikovatelnost.

31. Pakliže ale soud rozhoduje o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud žalobkyni v této souvislosti nemusel poučit procesně dle § 118a odst. 2 o. s. ř., když při změněné právní kvalifikaci žalobní tvrzení byla dostatečná a mohla být bez dalšího podkladem pro věcné rozhodnutí, tedy soud na jejich základě mohl dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí i z jiného právního titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě při absenci závazkového vztahu bylo možno posoudit uplatněné nároky jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. občanského zákoníku. V poměrech dané věci vyšlo najevo, že [právnická osoba] (právní předchůdce žalobkyně) žalovanému bez právního důvodu poskytla na smlouvu o půjčce [číslo] částku 7 000 Kč a žalovaný ji již uhradil (resp. uhradil 9 941 Kč), dále na smlouvu o půjčce [číslo] [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a dle žalobkyně žalovaný uhradil částku 5 683,13 Kč (srov. tvrzení žalobkyně na č. l. 91 verte spisu, také přehled k této půjčce na č. l. 114 spisu) a na smlouvu o půjčce [číslo] [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný uhradil na tento dluh 5 977 Kč (viz č. l. 99, 100 spisu), tj. žalovaný dosud nevrátil částku 4 316,87 Kč (10 000 – 5 683,13) a částku 1 023 Kč (7 000 – 5 977), které je povinen dle výše uvedených ustanovení o bezdůvodném obohacení žalobkyni vrátit.

32. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy dle § 563 občanského zákoníku k výzvě poskytovatele úvěru nebo jeho právního nástupce. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaný se dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla doručena žalovanému v souladu s o. s. ř. dne [datum], když jiná výzva k úhradě dluhu se prokazatelně do dispozice žalovaného nedostala (tzv. teorie dojití, k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1660/19). Pokud žalovaný dluh nesplnil následující dne dle výše citovaného ustanovení občanského zákoníku, ocitl se dne [datum] v prodlení se zaplacením dle § 517 odst. 1 věty první občanského zákoníku. Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů je pak žalovaný povinen od [datum] do zaplacení zaplatit žalobkyni z dlužných částek též úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně.

33. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům a při respektování zásady vázanosti žalobním návrhem (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) soud vyhověl žalobě žalobkyně co do částky 4 316,87 Kč a částky 1 023 Kč s uplatněným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z těchto částek od [datum] do zaplacení a ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Jelikož byl ve sporu převážně úspěšným žalovaný (výrok I. a III. rozsudku v poměru k výroku II. rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí, když i částečné zastavení řízení je nutno dle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. z procesního hlediska vyhodnotit jako neúspěch žalobkyně, rozhodl soud podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaném dle obsahu spisového materiálu v řízení žádné náklady nevznikly.

35. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).