41 C 141/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 549,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 549,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je zaplacení částky 5 449,75 Kč (sestávající z jistiny ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud skutkově uzavřel, že společnost právnická osoba, poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka na jeho bankovní účet č. bankovní účet dne datum (viz sdělení banky ze dne datum, doklad o platbě). Mezi společností právnická osoba, a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, a to dne datum, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze číslo smlouvy. V článku II odst. 3 postupní smlouvy bylo dohodnuto, že postoupení pozbývá účinnosti nezaplacením protiplnění. Pohledávka za žalovaným byla součástí uvedené přílohy číslo označena pod položkou číslo (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo). Oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému zasláno společně s předžalobní výzvou dne datum, přičemž oznámení o postoupení není společností právnická osoba podepsáno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek).

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění s ohledem na právní hodnocení níže.

6. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

7. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

8. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní jako postupníkem a společností právnická osoba jako postupitelem, byla uzavřena postupní smlouva, na jejímž základě by byla účinně postoupena právě žalobou uplatněná pohledávka. Vzhledem k tomu, že podle citované smlouvy o postoupení pohledávek byla účinnost postoupení pohledávek v rámci příslušného seznamu vázána na zaplacení úplaty za postoupení takového souboru pohledávek, byla žalobkyně povinna tvrdit a prokázat, že k takovému zaplacení úplaty došlo. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že úplata za postoupení žalované pohledávky byla zaplacena. Na zaplacení úplaty za žalovanou pohledávku pak soud nemohl usuzovat ani z notifikace postoupení pohledávky ze dne datum, neboť tento dokument není opatřen podpisem postupující společnosti (odesílajícím). Nadto žalobkyní v předloženém dokumentu nazvaném jako Příloha číslo: Seznam pohledávek absentují náležitosti sjednané smlouvou o postoupení pohledávek, zejména potom datum uzavření postoupené smlouvy, výši jistiny, úroků, poplatků a jiného příslušenství, datum ukončení předmětné postoupené smlouvy, kontaktní údaje dlužníka a jiné (srov. čl. II. 1. postupní smlouvy), v důsledku toho tento dokument, jenž v rozporu se smluvními ujednání postupní smlouvy není smluvními strany podepsán (srov. čl. II. 1. postupní smlouvy), nelze než pokládat jen za interní dokument žalobkyně, jenž však nemůže prokázat skutečnost, že k převodu předmětné pohledávky za žalovaným opravdu došlo. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalované pohledávky ze strany žalobkyně prokázáno v řízení nebylo. Vzhledem k nedostavení se žalobkyně k jednání soudu dne datum, byť k soudním jednáním se zásadně chodí, nemohl soud poskytnout účastníkům ani poučení dle § 118a o. s. ř., kterého se jím může dostat pouze právě u jednání soudu.

9. Je nutno dodat vzhledem ke shora uvedenému, že žalobkyni nelze přiznat ani právo na vrácení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, když s odkazem na bod 8. tohoto rozsudku nebylo prokázáno, že na žalobkyni přešlo právo za žalovanou pohledávkou. Opětovně soud zdůrazňuje, že vzhledem k nedostavení se žalobkyně k jednání soudu dne 30. 8. 2021, byť k soudním jednáním se zásadně chodí, nemohl soud poskytnout účastníkům ani poučení dle § 118a o. s. ř., kterého se jím může dostat pouze právě u jednání soudu.

10. Pročež soud z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně žalobu v plném rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, když žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, proto by mu v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jeho práva v řízení. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.