41 C 151/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 880 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 880 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a to společně a nerozdílně s jméno příjmení, narozenou datum, trvalým pobytem adresa, které byla stejná povinnost již uložena výrokem I. rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku, a to rovným dílem s jméno příjmení, narozenou datum, trvalým pobytem adresa, které byla stejná povinnost již uložena výrokem II. rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

1. Dle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky částka jakožto neuhrazení nákladů za uskladnění movitých věcí žalovaného u žalobce v měsíci březnu rok – listopadu rok po skončení smlouvy o skladování uzavřené účastníky v říjnu rok na dobu určitou od datum do datum, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

3. K důvodům pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání soud uvádí, že usnesením Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která jemu byla spolu s usnesením doručena. Žalovanému byla tímto usnesením uložena povinnost uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu s tím, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, byl povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobce považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sám) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Rovněž byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Žalovanému bylo shora citované usnesení spolu s žalobou i doplněním žaloby z datum doručeno dne datum a ve stanovené lhůtě 30 dnů žalovaný zůstal zcela pasivní. Jelikož se tedy žalovaný ve stanovené lhůtě do datum ve věci samé k žalobě nijak nevyjádřil ani nesdělil, že by mu v tom bránil vážný důvod a jaký, nastoupila zákonná fikce uznání žalobního nároku žalovaným dle § 114b odst. 5 o. s. ř. Na základě této fikce uznání nároku soud rozhodl (musel rozhodnout) v neprospěch žalovaného rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť účinky uznání nelze za řízení vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času. Žádné zákonné ustanovení totiž nepřipouští důkaz opaku, tedy prokázání toho, že k uznání nároku žalovaným ve skutečnosti nedošlo.

4. Soud na tomto místě podotýká, že při svém rozhodování zohlednil recentní nálezovou judikaturu Ústavního soudu (zejm. nálezy ve věcech vedených u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 842/16, I. ÚS 1024/15, Pl. ÚS 13/15) a dospěl k závěru, že soudem ochrany ústavnosti artikulovaná nutnost citlivosti při postupu dle § 114b o. s. ř. nedopadá na situace procesně zcela nečinné žalovaného, který náležitě nedbá svých procesních práv a povinností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek).

5. V daném případě nejde ani o zcela jednoduchou věc, která by nevyžadovala podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, v níž by vydání usnesení dle § 114b o. s. ř. bylo vyloučeno. Nejde ani o zjevně bezdůvodnou žalobu.

6. Z pohledu žalobních tvrzení je pak dostatečným podkladem pro vydání rozsudku pro uznání takové vylíčení rozhodujících skutečností žalobcem, které činí žalobu projednatelnou ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo 180/2004).

7. Pro úplnost soud uvádí, že nárok žalobce je dle žalobních tvrzení odůvodněn povinností žalovaného společně a nerozdílně s jméno příjmení uhradit žalobci finanční prostředky ve výši částka dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), a to spolu s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 1958 a násl. občanského zákoníku. Povinnost ukládaná žalovanému tímto rozsudkem již byla uložena žalované jméno příjmení, původně žalované spolu s žalobcem společně a nerozdílně, rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

8. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce splnil podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení (viz předžalobní upomínka ze dne datum s podacím lístkem) a byl v řízení zcela úspěšný, má tedy právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobce jsou: - zaplacený soudní poplatek částka; - odměna právního zástupce za zastupování částka z tarifní hodnoty částka za čtyři úkony právní služby á částka (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žalobu, doplnění žaloby ze dne datum) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“); - hotové výdaje advokáta částka za čtyři shora uvedené úkony právní služby (3 x částka) dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu; - DPH částka, tj. 21% ze základu částka (6 000 + 1 200) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., celkem na náhradě nákladů řízení částka. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení vznikly žalovanému a původně žalované jméno příjmení v řízení společně; vzhledem k tomu, že nelze poměr jejich účastenství na věci určit, je žalovaný dle § 141 odst. 1 věty druhé za středníkem o. s. ř. povinen uhradit tyto společné náklady rovným dílem s původně s ním žalovanou jméno příjmení, jíž byla tato povinnost již uložena rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

9. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání do výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.