41 C 174/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 718 940,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 490 192,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 228 747,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 44 781 Kč od 3. 11. 2024 do 16. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 56 647,73 Kč od, Anonymizováno, 5. 11. 2024 do 16. 6. 2025, s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 714 048,10 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 714 048,10 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8 484,70 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, podanou dne 4. 8. 2025 u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), domáhal, Anonymizováno, po žalovaném zaplacení částky 718 940,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od 3. 11. 2024 do 16. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 56 647,73 Kč od 5. 11. 2024 do 16. 6. 2025, s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 714 048,10 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 714 048,10 Kč , datum, do zaplacení. V důvodech žaloby žalobce zejména uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, na úvěrový účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet společně s úrokem v pravidelných splátkách. Žalovaný nicméně nesplácel řádně a včas, když uhradil jen , částka, . Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Skutková zjištění3. Dne 4. 5. 2022 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále „smlouva o úvěru“), na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, , a to na úvěrovém účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 10 830 Kč spolu s úrokem ve výši 9,99 % ročně, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem 20. 6. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 22. 3. 2032. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly učiněny všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . (smlouva o úvěru ze dne 4. 5. 2022).

4. Žalovaný čerpal dne 4. 5. 2022 úvěr ve výši 800 000 Kč, a to ve dvou částkách 755 481,22 Kč a 44 518,78 Kč. Žalovaný uhradil dne 20. 6. 2022 splátku úvěru ve výši 10 830 Kč, dne 20. 7. 2022 splátku úvěru ve výši 10 618,37 Kč, dne 26. 6. 2022 splátku úvěru po splatnosti ve výši 211,63 Kč, dne 15. 9. 2022 splátku úvěru po splatnosti ve vši 9 547,52 Kč, dne 17. 10. 2022 splátku úvěru po splatnosti ve výši 10 740,02 Kč, dne 22. 11. 2022 splátku úvěru po splatnosti ve výši 12 230,37 Kč, dne 15. 12. 2022 splátku úvěru po splatnosti ve výši 9 426,55 Kč, dne 16. 1. 2023 splátku úvěru po splatnosti ve výši 8 845,12 Kč (výpis z úvěrového účtu za období od 4. 5. 2022 do 31. 12. 2022, přehled splátek – podklady pro soudní jednání).

5. Z výplatní pásky za leden 2022 se podává, že čistá mzda žalovaného za toto období činila 25 263 Kč (výplatní páska 1/2022).

6. Při posouzení úvěruschopnosti vycházel žalobce z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěru s tím, že příjem žalovaného činil 27 797 Kč měsíčně a jeho pravidelné výdaje 4 000 Kč měsíčně. Příjem žalovaného ověřil žalobce výpisem z účtu, výdaje žalovaného žalobce neověřoval (posouzení úvěruschopnosti klienta, příjmové transakce zaúčtované na účet od 1. 5. 2021 do 4. 5. 2022).

7. Dotazem do CBB žalobce zjistil, že před poskytnutím úvěru žalovaný čerpal šest úvěrů, a to kontokorentní úvěr u žalobce s limitem 5 000 Kč a splátkou 150 Kč měsíčně, revolvingový úvěr u žalobce s limitem 26 000 Kč a splátkou 780 Kč měsíčně, úvěr u žalobce s limitem 775 000 Kč a splátkou 10 809 Kč měsíčně, spotřební úvěr u jiného poskytovatele úvěrů s limitem , částka, se splátkou 911 Kč měsíčně, úvěr u jiného poskytovatele úvěrů s limitem 19 000 Kč a orientační splátkou 570 Kč, úvěr u jiného poskytovatele úvěrů s limitem 30 000 Kč a orientační splátkou 900 Kč. Celkové měsíční splátky z úvěru žalovaného činily 14 950 Kč (posouzení úvěruschopnosti klienta).

8. Za období od 20. 6. 2022 do 7. 8. 2024 žalovaný uhradil žalobci celkem 309 807,60 Kč (přehled splátek – podklady pro soudní jednání).

9. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 822 172,99 Kč předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2025, která byla žalovanému odeslána téhož dne (předžalobní výzva ze dne 20. 6. 2025 s podacím lístkem).

10. Z výpisu z bankovního účtu - kontokorentu žalovaného za období od 1. 4. 2022 do 30. 4. 2022 se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil mínus 4 155,33 Kč a konečný zůstatek na účtu žalovaného činil mínus 5 226,10 Kč, přičemž žalovaný čerpal dne 20. 4. 2022 kontokorentní úvěr ve výši 28 549 Kč od společnosti , právnická osoba, . (výpis z účtu žalovaného za duben 2022).

11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , který obsahuje pouze příjmy, nikoliv výdaje žalovaného, se podává, že žalovaný čerpal dne , datum, úvěr ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, Na účet žalovaného byla připsána dne , datum, platba od , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , dne , datum, platba od Tecnimetal CZK , Anonymizováno, ve výši , částka, , dne , datum, platba od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , dne , datum, platba od , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , dne , datum, platba od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , dne , datum, platba od , Anonymizováno, , Anonymizováno, MCE ve výši , částka, (výpisy z účtu č. , č. účtu, od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, ).

12. Na žalovaného, jako povinného, byly nařízeny u soudu exekuce – řízení vedená u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, (z úřední činnosti soudu – přehled řízení ISAS).

13. Z ceníku pro soukromou klientelu, všeobecných obchodních podmínek, žádosti o navýšení úvěru, z výzvy ze dne 1. 10. 2024 a ze dne 2. 11. 2024 soud , Anonymizováno, pro věc žádná další relevantní zjištění.Závěr o skutkovém stavu14. Žalobce uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které žalobce poskytl žalovanému dne 4. 5. 2022 částku 800 000 Kč.

15. Žalovaný na dluh uhradil částku 309 807,60 Kč.

16. Před poskytnutím úvěru žalobce neprověřoval skutečné výdaje žalovaného a jeho faktickou zadluženost.

17. Účet žalovaného vykazoval před poskytnutím úvěru debetní zůstatek. Před poskytnutím úvěru čerpal žalovaný řadu dalších úvěrů, byl zadlužený u bankovních i nebankovních institucí, kdy před poskytnutím úvěru z předmětné úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr společností , právnická osoba, dne , datum, .

18. Účet žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru vykazoval mínusový zůstatek.

19. Na žalovaného byly nařízeny u soudu exekuce (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ).

20. Žalovaný se ocitl v prodlení již s druhou splátkou poskytnutého úvěru z předmětné smlouvy o úvěru.

21. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzván před podáním žaloby k úhradě uplatněné pohledávky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání pro případ nezaplacení.Právní posouzení věci22. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 4. 5. 2022 smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), když žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 800 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku ve splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky i poplatky.

28. Soud posuzoval, zda smlouva o úvěru byla uzavřena platně.

29. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.

30. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v daném případě postačí, že žalobce poskytl žalovanému úvěr přesto, že žalovaný byl již v dluhové pasti. Prověřil-li žalobce žalovaného v rejstříku CCB, zjistil, že žalovaný je zadlužený, když je zatížen šesti úvěrovými kontrakty, přičemž se z uvedeného prověření žalobcem nepodává dluhová historie žalovaného, tj. jestli se žalovaný ocitl s úhradou těchto závazků již v prodlení. Žalobce rovněž neověřil dluhovou historii žalovaného v dostupných rejstřících jako je SOLUS, NRKI apod. Žalobce dále ověřil příjmy žalovaného, nicméně již nedostál své povinnosti zkoumat a ověřit také skutečné komplexní výdaje žalovaného, tj. včetně jeho výdajů na bydlení a další životní náklady. Žalobce rovněž neprokázal, že by žalovaného lustroval v rejstřících ISIR a CEE, jenž mohou napomoci k posouzení bonity osoby žádající o úvěr, což žalobce v souladu s jeho povinností prověřit úvěruschopnost s řádnou odbornou péčí, měl povinnost učinit, přičemž již dříve na žalovaného byla exekuce nařízena. O tom, že žalovaný nebyl dostatečně bonitní svědčí i skutečnost, že před uzavřením úvěrové smlouvy vykazoval jeho kontokorentní účet vedený u žalobce mínusový zůstatek. O neschopnosti žalovaného dostát svým závazkům svědčí dále to, že žalovaný byl v prodlení se splácením předmětného úvěru již od druhé splátky úvěru, přičemž i následující splátky úvěru splácel po splatnosti a nepravidelně. S ohledem na dluhové zatížení žalovaného (včetně úvěrů u nebankovních institucí) se jeví, že u žalovaného docházelo k „vytloukání klínu klínem“. Lze tedy uzavřít, že žalobce před poskytnutím úvěru nereflektoval předluženost žalovaného a přečerpání jeho účtu i skutečnost, že na žalovaného již dříve exekuce byla nařízena. Příjmy žalovaného žalobce nepoměřil s jeho skutečnými výdaji. Pokud přesto žalobce úvěr žalovanému za takové situace poskytl, vymyká se takové počínání i jen běžné opatrnosti. Pročež je nutno uzavřít, že žalobce netvrdil ani neprokázal, a to ani k písemné výzvě soudu a následně u soudního jednání po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že by dostál své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu v souladu s § 588 o. z. (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-, právnická osoba, . proti GK).

31. Soud žalobci neposkytl další lhůtu k prokázání prověření žalovaného v rejstřících insolvenčním a exekučním, neboť již usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tedy v rámci přípravy jednání soud žalobce k uvedenému vyzval.

32. Soud dodává, že skutečnost, že se žalovaný snažil splácet úvěr dle možností, nemůže jít k jeho tíži, tedy nelze vzít k tíži žalovaného, že se snažil dostát svým závazkům, jinými slovy, že jde o „prostého“ nikoliv o „sprostého“ dlužníka.

33. Soud podotýká, že je společensky nepřijatelné prohlubování dluhové pasti žalovaného, resp. takové jednání je rovněž rozporné s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 o. z.).

34. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovaným sice absentoval od počátku obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , na který žalovaný dle svých možností již uhradil částku , částka, . Pročež je žalovaný povinen vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu rozdíl mezi uvedenými částkami, tj. částku , částka, (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z.).

35. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoliv příslušenství, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy, když příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 a § 513 o. z.).

36. Z judikatorních závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bodu 17, se podává, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

37. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud do prodlení se zaplacením dluhu nedostal.

38. Jelikož mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Žalovaný v řízení zůstal nečinný a nesdělil, tj. nevnesl do tohoto řízení jako sporného, žádné skutečnosti ve vztahu k jeho aktuálním poměrům, proto stanovené platební povinnosti uložil soud žalovanému splnit v obecné pariční lhůtě, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

39. Soud doplňuje, že plnění dlužníka v postavení spotřebitele na poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem dle zvláštní úpravy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nenaplňuje ani důvody uznání dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023).

40. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 490 192,40 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náklady řízení a lhůta k plnění41. Žalobce byl v převážné části v řízení úspěšný, proto mu svědčí v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., § 142a o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. právo na částečnou náhradu nákladů řízení v poměru jeho úspěchu ke neúspěchu ve věci, počítáno ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. v rozsahu 9 % (54 % mínus 45 %).

42. Účelně vynaloženými náklady žalobce jsou zaplacený soudní poplatek 35 948 Kč; odměna právního zástupce za zastupování ve výši 46 520 Kč z tarifní hodnoty 718 940,10 Kč za čtyři úkony právní služby á 11 180 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby a účast u jednání soudu dne , datum, podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“); hotových výdajích advokáta ve výši , částka, za čtyři výše uvedené úkony právní služby á , částka, podle § 13 odst. 1, 4 a. t.; náhradě za promeškaný čas ve výši 400 Kč při cestě z , adresa, a zpět k jednání soudu, tj. 4 x 0,5 hod. á , částka, podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve znění pozdějších předpisů; cestovní náhradě při cestě z , adresa, a zpět ve výši 1 329 Kč k jednání soudu, tj. celkem , hodnota, km při použití osobního motorového vozidla tovární značky Volkswagen Passat, registrační značky , SPZ, , při kombinované spotřebě paliva 4,1 l/100 km a při ceně motorové nafty podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši 34,70 Kč/l a amortizaci , částka, /km; dani z přidané hodnoty ve výši 10 077 Kč v rozsahu 21 % z odměny, hotových výdajů, cestovních náhrad - náhrady za amortizaci vozidla (u náhrady za pohonné hmoty určené vyhláškou jde o částku, ve které je již zahrnuta daň z přidané hodnoty) a náhrady za promeškaný čas advokáta podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Z částky 94 274 Kč pak 9 % činí 8 484,70 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

43. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, neboť nejde o účelně vynaložený náklad (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4715/2017).

44. Stanovenou platební povinnost uložil soud splnit v obecné pariční lhůtě, když v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).