41 C 191/2019

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba v likvidaci, IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 36 603,53 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaných 1. a 2. společně a nerozdílně zaplacení částky 36 603,53 Kč s úrokem ve výši 14,3 % ročně z částky 36 603,53 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 23,4 % ročně z částky 36 603,53 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1. žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému 2. náhradu nákladů řízení ve výši 8 640 Kč k rukám zástupce žalovaného 2. do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne datum, domáhala na žalovaných 1. a 2. společně a nerozdílně zaplacení částky 36 603,53 Kč s úrokem ve výši 14,3 % ročně z částky 36 603,53 Kč za období od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 23,4 % ročně z částky 36 603,53 Kč od datum do zaplacení. V důvodech zejména uvedla, že žalobkyně uzavřela dne datum s žalovanou 1. smlouvu o kontokorentním úvěru k běžnému účtu žalované 1. číslo bankovní účet, zřízeného smlouvou o běžném účtu ze dne datum. Úvěrový rámec byl sjednán ve smlouvě o úvěru ve výši 15 000 Kč a byl navýšen na základě žádosti žalované 1. na částku 20 000 Kč a následně na částku 30 000 Kč. Žalobkyně s žalovaným 2. dne datum uzavřela dohodu o přistoupení k závazku; žalovaný 2. se zavázal, že splní veškeré peněžní závazky žalované 1. vůči věřiteli. Žalovaná 1. dle přehledu pohybů na účtu od datum do datum kontokorentní úvěr čerpala. Žalobkyně zaslala žalované 1. výpověď úvěrové smlouvy s výzvou k úhradě dluhu ze dne datum. Celkový dluh žalovaných činí 36 603,53 Kč spolu s úrokem ve výši 14,3 % ročně (dle čl. II odst. 6 smlouvy) z částky 36 603,53 Kč od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 23,4 % ročně (dle čl. II odst. 7 smlouvy) z částky 36 603,53 Kč od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně zejména doplnila, že žalovaná 1. úvěr průběžně čerpala a splácení úvěru probíhalo započítáním příchozích plateb na předmětný účet. Dále žalobkyně uvedla, že přehled konkrétního čerpání a splácení úvěru je patrný z přehledů pohybů na účtu od datum do datum. K úrokům z úvěru žalobkyně uvedla, že úroky z úvěru v celkové výši 15 460,59 Kč v období od datum do datum byly v souladu se smlouvou o úvěru vypočteny z denních výší debetních zůstatků na účtu a byly připsány k jistině pohledávky k poslednímu dni kalendářního měsíce. K sankčním úrokům žalobkyně uvedla, že sankční úroky v celkové výši 2 972,11 Kč byly v souladu se smlouvou o úvěru vypočteny z denních zůstatků na účtu přesahujících úvěrový rámec a byly připsány k jistině pohledávky k poslednímu dni kalendářního měsíce. Zaúčtované poplatky (viz tabulka č. l. 74 verte spisu) v celkové výši 1 893,50 Kč přestavují v částce 1 422 Kč poplatek za přistavení úvěru, v částce 656,50 Kč poplatky za služby dle Ceníku – konkrétně poplatky za zrychlenou platbu ve výši 1,50 Kč, za prioritní platbu ve výši 100 Kč, za platbu kartou – dotaz na zůstatek mimo anonymizováno ve výši 9 Kč, za platbu kartou – výběr z bankomatu ve výši 30 Kč, za změnu / odvolání příkazu písemně ve výši 30 Kč. Pro detailní výpočet odkázala žalobkyně na přiloženou výpočtovou tabulku. Žalobkyně dále shrnula, že žalovaná 1. v období od datum do datum čerpala úvěr v celkové částce 7 977 220,84 Kč, na poplatcích jí bylo naúčtováno 2 078,50 Kč, na úroku z úvěru za období od datum do 28. 20. 2018 celkově 15 460,59 Kč, na úroku z prodlení za období od datum do 28. 2.2 018 celkově 2 972,11 Kč a na úvěr byla ve sledovaném období uhrazena částka v celkové výši 7 961 128,51 Kč.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. V podání ze dne datum zejména uvedl, že žaloba neobsahuje elementární skutková tvrzení a důkazy, např. kdy, v jaké částce a jak byl úvěr žalovanému 1. poskytnut, zda žalovaný na dluh něčeho plnil. Dále namítal promlčení pohledávky a skutečnost, že zde neexistoval žádný závazek (dne datum), k němuž by žalovaný 2. mohl přistoupit. A pokud, pak se závazek žalovaného 2. mohl vztahovat pouze k úvěru ve výši 15 000 Kč a nikoliv k úvěrům novým dle dodatků ze dne datum a ze dne datum. U jednání soudu dne datum žalovaný 2. doplnil, že ani z doplnění žaloby a pokladů k němu nadále není zřejmé, co představuje žalovaná částka a zda, jakým způsobem vůbec došlo k čerpání úvěru.

4. Z provedeného dokazování se podává, konkrétně z úplného výpisu a výpisu z obchodního rejstříku žalované 1. (vedeného Městským soudem v Praze anonymizována dvě slova, vložka číslo), že žalovaná 1. (dříve právnická osoba) je zapsána v obchodním rejstříku od datum, jejím jediným jednatelem byl v době od datum do datum žalovaný 2. a jediným společníkem byl od datum do datum rovněž žalovaný 2. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla žalovaná 1. zrušena s likvidací a byl jí jmenován likvidátor; usnesení nabylo právní moci dne datum.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka číslo) se podává, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku od datum s předmětem podnikání mimo jiné poskytování úvěrů.

6. Ze smlouvy o běžném účtu ze dne datum se podává, že žalobkyně se od datum zavázala zřídit a vést pro žalovanou 1. běžný účet číslo bankovní účet.

7. Ze smlouvy o úvěru se podává, že byla dne datum uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou 1. Žalobkyně jakožto věřitel se zavázala žalované 1. jakožto dlužníku poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 15 000 Kč k účtu číslo bankovní účet a žalovaná 1. se zavázala úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne poskytnutí úvěrového rámce, nedojde-li k obnově doby poskytnutí úvěrového rámce. Úvěrový rámec byl poskytnut na dobu jednoho roku (od 18.

10. číslo do datum) s tím, že doba poskytnutí úvěrového rámce bude obnovena ode dne následujícího po dni, kdy měla skončit jeho účinnost, a to za podmínek platných ke dni předcházejícímu obnově na dobu jednoho roku. Dále bylo ujednáno mezi žalobkyní a žalovanou 1., že za sjednání závazku zaplatí žalovaná 1. žalobkyni odměnu ve výši stanovené v anonymizováno finančních anonymizováno a služeb pro vkladové a úvěrové účty právnická osoba dle Tarifu„ Roční 2“. Ode dne čerpání úvěru se žalovaná 1. zavázala platit žalobkyni také úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v Nabídce účtů a sazebníku úroků pro právnické osoby právnická osoba dle Tarifu„ Roční 2“; výše výpůjční pohyblivé úrokové sazby dle Sazebníku byla ke dni podpisu smlouvy ve výši 14,3 % ročně. Dále bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou stanovovány z denních debetních zůstatků a budou žalobkyní k poslednímu dni kalendářního měsíce naúčtovány k tíži zůstatku na účtu, k němuž je kontokorentní úvěr poskytnut. Pro případ prodlení žalované 1. s plněním závazků bylo sjednáno, že je povinna hradit žalobkyni sankční úrok vypočtený z denních výší dluhu za použití úrokové sazby rovné trojnásobku aktuální referenční sazby žalobkyně, tj. ke dni podpisu této smlouvy ve výši 23,4 % ročně, a to až do okamžiku ukončení prodlení dlužníka nebo do splacení všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Splatnost úroku z úvěru a sankčního úroku byla sjednána k poslednímu dni každého kalendářního měsíce za daný kalendářní měsíc s tím, že denní úroková sazba se vypočte jako roční úroková sazba vydělená skutečným počtem dní v daném kalendářním roce. Dále bylo ujednáno, že úvěr bude moci být čerpán i bez pokynu žalované 1. zejména na úhradu poplatku za přistavení úvěru, na úhradu úroků z úvěru a na úhradu sankčních úroků; takto čerpané částky odepíše žalobkyně bez pokynu žalované 1. z jejího běžného účtu k poslednímu dni měsíce jejich splatnosti a k témuž dni se připočtou k jistině úvěru; úrok z úvěru i sankční úrok se od prvního dne následujícího měsíce vypočítávají z takto zvýšené jistiny. Ujednáno mezi žalobkyní a žalovanou 1. bylo též, že platby určené na splácení úvěru bude žalovaná 1. hradit na běžný účet a platby budou započítávány postupně na úhradu sankčních úroků, úroků z úvěru, poplatku za přistavení úvěru, poplatků a splátky jistiny. Mezi žalobkyní a žalovanou 1. bylo také ujednáno, že porušení smlouvy nastává zejména mimo jiné v případech, kdy debetní zůstatek účtu přesáhl o 50 % úvěrový rámec, nebo kdy debetní zůstatek běžného účtu po dobu nejméně čtrnácti kalendářních dnů přesahoval úvěrový rámec minimálně o 10 %; pro sjednané případy porušení smlouvy pak byla žalobkyně oprávněna dle smluvních ujednání prohlásit úvěr včetně úroků a všech dalších pohledávek ze smlouvy za předčasně splatný a žalovaná 1. byla povinna okamžitě úvěr a jeho příslušenství zcela splatit. Bylo ujednáno, že prohlášení o předčasné splatnosti zašle žalobkyně žalované 1. písemně na adresu uvedenou v této smlouvě (adresa žalované a žalovaného) a oznámení se považuje za doručené třetím pracovním dnem po jeho předání k poštovní nebo kurýrní přepravě, a to bez ohledu na to, zda bylo skutečně žalované 1. doručeno. Ve smlouvě bylo též ujednáno mezi žalobkyní a žalovanou 1., že smlouva se uzavírá na dobu jednoho roku ode dne podpisu smlouvy, a nebude-li 14 dnů před koncem její účinnosti některou ze smluvních stran písemně vypovězena, nebo nestane-li se úvěr předčasně splatným, bude její účinnost obnovena ode dne následujícího po dni, kdy měla skončit její účinnost, a to za podmínek platných ke dni předcházejícímu obnově účinnosti smlouvy. Součástí této smlouvy byly učiněny Obchodní podmínky pro zřizování a vedení účtů vydávanými žalobkyní, Ceník a Sazebník, přičemž žalovaná 1. podpisem smlouvy potvrdila, že tyto listiny převzala a seznámila se s nimi. Bylo též ujednáno mezi žalobkyní a žalovanou 1., že žalobkyně je oprávněna měnit obchodní podmínky způsobem v nich uvedeným, Sazebník a Ceník způsobem uvedeným v obchodních podmínkách.

8. Z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne datum se podává, že žalovaná 1. dne datum požádala o poskytnutí kontokorentního úvěru do výše 20 000 Kč k účtu číslo bankovní účet.

9. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum se podává, že žalobkyně a žalovaná 1. se dne datum dohodly na zvýšení úvěrové rámce na částku 20 000 Kč.

10. Z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne datum se podává, že žalovaná 1. dne datum požádala žalobkyni o poskytnutí kontokorentního úvěru do výše 30 000 Kč k účtu číslo bankovní účet.

11. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum se podává, že žalobkyně a žalovaná 1. se dne datum dohodly na zvýšení úvěrového rámce na částku 30 000 Kč.

12. Z dohody o přistoupení k závazku se podává, že dohoda byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní jakožto věřitelem, žalovanou 1. jakožto dlužníkem a žalovaným 2. jakožto spoludlužníkem – fyzickou osobou; v dohodě se žalovaný 2. zavázal, že splní veškeré peněžní závazky žalované 1. vůči žalobkyni ze smlouvy o kontokorentním úvěru, uzavřené dne datum, současně žalovaný 2. prohlásil, že vstupuje do všech práv a povinností dlužníka plynoucích ze smlouvy o úvěru a stává se vedle něj osobou oprávněnou i povinou z úvěrové smlouvy, s čímž žalovaná 1. jakožto dlužník vyslovila svůj souhlas.

13. Z potvrzení o výši referenční sazby se podává, že referenční sazba žalobkyně byla od datum do datum ve výši 7,8 % ročně.

14. Z Obchodních podmínek pro zřizování a vedení účtů, vydaných žalobkyní, účinných od datum a Obchodních podmínek pro zřizování a vedení účtů, vydaných žalobkyní, platných dnem datum, soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti.

15. Z Ceníku finančních operací a služeb, vydaného žalobkyní, vyhlášeného dne datum a platného od datum, se podává, že podle čl. III odst. 2 písm. e) Ceníku poplatek za zrychlenou platbu v CZK ve prospěch účtu v ČR činil 1,50 Kč. Podle čl. III odst. 2 písm. h) Ceníku poplatek za prioritní platbu – odpolední v CZK ve prospěch účtu v ČR činil 100 Kč. Podle čl. III odst. 4 Ceníku příplatek za osobní podání příkazu či instrukce činil 30 Kč. Podle čl. V odst. 2 písm. b) Ceníku poplatek za výběr z bankomatu jiné sítě v ČR činil zdarma / 30 Kč. Podle čl. VI odst. 2 písm. f) Ceníku poplatek za dotaz na zůstatek v jiných bankomatech než uvedených v bodě e) činil 9 Kč. Podle čl. VIII odst. 1 písm. c) Ceníku Roční – sazba 2 (Tarif„ Roční 2“) poplatek za přistavení úvěrového rámce pro čerpání kontokorentního úvěru na běžném účtu činil 1 % z úvěrového rámce, min. 100 Kč.

16. Z Nabídky účtů a sazebníku úroků pro právnické osoby žalobkyně, platné od datum, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

17. Z dopisu ze dne datum – výpovědi úvěrové smlouvy výzvy k úhradě dluhu spolu s doručenkou ze dne se podává, že žalobkyně žalované 1. vypověděla k datu datum smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne datum a požádala žalovanou 1. o bezodkladné vyrovnání debetního zůstatku účtu číslo bankovní účet, který ke dni datum činil - 30 921,99 Kč; dopis byl zaslán žalované 1. na adresu adresa žalované.

18. Z dopisu ze dne datum – výzvy k plnění spolu s doručenkou se podává, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou 1. dopisem, adresovaným žalované 1. na adresu adresa žalované, k úhradě částky 35 574,69 Kč z nepovoleného záporného zůstatku k účtu číslo bankovní účet; dopis byl uložen u poštovního přepravce k vyzvednutí dne datum.

19. Z dopisu ze dne datum – výzvy k plnění spolu s doručenkou se podává, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného 2. dopisem, adresovaným žalovanému 2. na adresu adresa žalované a žalovaného, k úhradě částky 35 574,69 Kč z nepovoleného záporného zůstatku k účtu číslo bankovní účet; dopis byl uložen u poštovního přepravce k vyzvednutí dne datum.

20. Z výpočtové tabulky (datum – datum) se podává, že dle výpočtu žalobkyně jistina dluhu žalovaných činila ke dni datum částku 16 492,49 Kč, ke dni datum částku - 35 574,69 Kč a bez uvedení data - 36 603,53 Kč.

21. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), ve spojení s intertemporálním ustanovením § 3028 odst. 3 větou první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, pod ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), ve spojení s intertemporálním ustanovením § 3028 odst. 3 větou první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a pod ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

22. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se touto částí (rozuměj třetí částí obchodního zákoníku) řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497) a smlouvy o běžném účtu (§ 708).

23. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

25. Podle § 503 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatný i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

26. Podle § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

27. Podle § 708 odst. 2 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.

28. Podle § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

29. Podle § 533 občanského zákoníku kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. Ustanovení § 531 odst. 4 zde platí obdobně.

30. Žalobkyně a žalovaná 1. uzavřely podle § 708 obchodního zákoníku dne datum smlouvu o běžném účtu číslo bankovní účet Smlouvou podle § 711 obchodního zákoníku ze dne datum se žalobkyně zavázala umožnit žalované 1. čerpání peněžních prostředků na běžném účtu žalované 1. číslo bankovní účet, který pro ni zřídila a vedla ode dne datum, a to i když k tomu nebude mít žalovaná 1. dostatek peněžních prostředků na tomto účtu, a to v době od datum do datum do výše 15 000 Kč, v době od datum do datum do výše 20 000 Kč a v době od datum do výše 30 000 Kč. Žalovaný 2. se zavázal dne datum podle § 533 věty první občanského zákoníku (ve spojení s § 1 odst. 2 obchodního zákoníku) veškeré závazky žalované 1. ze smlouvy o úvěru ze dne datum žalobkyni uhradit.

31. K námitce žalovaného 2., že dluh ke dni datum neexistoval, je třeba v souladu s judikatorními závěry uvést, že podle § 533 věty první občanského zákoníku lze přistoupit též k závazku, který ještě neexistuje a má vzniknout teprve v budoucnu. Okamžik přistoupení k budoucímu závazku, tj. okamžik, kdy se přistoupivší osoba stává dlužníkem, je pak totožný s okamžikem, kdy závazek vznikne (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 1362/2016).

32. K námitce žalovaného 2., že není zřejmé, co představuje žalovaná částka a zda a jakým způsobem vůbec docházelo k čerpání úvěru, je pak nutno uvést, že Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4378/2008 uvedl, že ve sporu o zaplacení dluhu z úvěru věřitele tíží povinnost tvrdit, že s dlužníkem uzavřel smlouvu o úvěru, že podle této smlouvy poskytl dlužníku peněžní prostředky a že dlužník řádně a včas nezaplatil. Z takto vymezeného břemene tvrzení vyplývá pro věřitele povinnost označit důkazy k prokázání toho, že jednak smlouva o úvěru byla uzavřena a že na jejím základě poskytl dlužníku peněžní prostředky (břemeno důkazní). Na dlužníku pak leží břemeno tvrzení a potažmo důkazní ohledně existence právní skutečnosti, která měla za následek zánik dluhu. V poměrech dané věci mezi účastníky nebylo sporným a z dokazování se podává, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou 1. byla dne datum uzavřena a žalovaný 2. se dne datum stal dlužníkem z této smlouvy vedle žalované 1. příjmení zůstalo, zda a v jaké výši byl úvěr žalovanou 1. čerpán. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně těchto skutečností leželo na žalobkyni, jak je uvedeno výše, neboť je to žalobkyně, která z těchto skutečností pro sebe dovozuje příznivé okolnosti. Interní doklad žalobkyně (tabulka čerpání) sama o sobě tvrzení o poskytnutí úvěru žalované 1. a jeho čerpání žalovanou 1. v tvrzené výši neprokazuje. V této souvislosti nelze ze strany žalobkyně argumentovat opět jen s odkazem na tento interní dokument. Bylo na žalobkyni, aby doložila např. výpis z účtu žalované 1., přehled pohybů na účtu za období od datum do datum, na který odkazovala a k jehož předložení konečně byla vyzvána soudem již v rámci přípravy jednání (viz usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bod 3.). Jinými slovy řečeno žalobkyně neprokázala (neunesla břemeno důkazní), že by žalovaná 1. úvěr čerpala a v jaké výši. Interní výpočtová tabulka, které žalobkyně (resp. kdokoli) může vytvořit nepřeberně variant, není v tomto ohledu ani přímým důkazem, který přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost, a není ani nepřímým důkazem (indicií), která dokazuje skutečnost jinou, ale takovou, ze které je možné usuzovat, zda se stala či nestala skutečnost, která je předmětem dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013, obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2017, č. j. 28 Co 397/2015-128). Interní výpočtová tabulka žalobkyně je listinou, která nemá žádnou důkazní hodnotu z hlediska závažnosti (důležitosti) hodnocení důkazní (§ 132 o. s. ř.). Pročež je třeba uzavřít, že žalobkyně v řízení neprokázala podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř., byť byla k uvedenému vedena již v rámci přípravy řízení soudem (viz usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. 41 C 191/2019-72), že by žalované 1. poskytla peněžní prostředky v tvrzené výši. Žalobkyni se nemohlo dostat ani poučení soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně, byť řádně předvolána, se k nařízenému soudnímu jednání nedostavila, a to přes notorietu, že se k soudním jednáním„ zásadně chodí“.

33. Je třeba též dodat v souladu se závěry právní teorie a soudní praxe, vycházeje z povahy tohoto řízení jako sporného, že je nutno vycházet důsledně z projednací zásady, jíž je toto řízení ovládáno, když tvrzení rozhodných skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků. Aby žalobce mohl splnit svou zákonnou povinnost označit potřebné důkazy (§ 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.), musí nejprve především splnit svou povinnost tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), tj. tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy hmotného práva, jejíž použití na skutkový případ projednávané věci dopadá. Nesplnění takové povinnosti má pak za následek, že skutečnost, kterou žalobce jako účastník netvrdil a která jinak nevyšla v řízení najevo (např. k usnesení, poučení soudu), nemůže být ani předmětem dokazování. V poměrech dané věci žalobkyně ohledně skutečností rozhodných z hlediska hypotézy právní normy hmotného práva, která na tento skutkový případ dopadá (§ 497 a násl., § 711 obchodního zákoníku), tvrdila pouze, že žalovaná 1. úvěr průběžně čerpala, že úroky z úvěru v celkové výši 15 460,59 Kč byly vypočteny z denních výší debetních zůstatků na účtu a sankční úroky v celkové výši 2 972,11 Kč byly vypočteny z denních zůstatků na účtu, přesahujících úvěrový rámec. Žalobkyně netvrdila, kdy konkrétně a v jaké výši žalovaná 1. úvěr průběžně čerpala, z čeho konkrétně se skládá uplatněná částka 36 603,53 Kč, z jakých částek (základu) za určitou dobu (od do) vypočetla kapitalizovaný úrok v celkové výši 15 460,59 Kč a úrok z prodlení (sankční úrok) v celkové výši 2 972,11 Kč, pouze odkázala na přehled pohybů na účtu od datum do datum, aniž by však výpis z účtu (přehled pohybů na účtu) doložila. Žaloba tak postrádá vylíčení základních právně významných skutečností, týkajících se uplatněného nároku.

34. Soud dodává (obiter dicta), že žalobkyně nemůže plnit svou povinnost tvrzení pouhým označením důkazů (které navíc ani nedoloží) a je sama povinna uvést skutečnosti, které mají být takovým důkazem prokázány (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2953/2009). Soudní praxe připouští sice možnost splnit požadavek vylíčení rozhodujících skutečností i výslovných odkazem na listinu, z nichž jsou požadované údaje zjistitelné. Uvedená možnost je ale pouze výjimkou z pravidla a je nutno ji jako výjimku aplikovat restriktivně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každé věci. Nelze však připustit, aby žalobkyně předložila soudu řadu listin a v žalobě souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným skutečnostem odkázala na tyto listiny (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2259/2008), neboť tím by došlo k negaci zásady dispoziční, projednací, rychlosti i hospodárnosti řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 705/2004).

35. Pročež soud uzavírá, že žalobkyně sice v základu nezaměnitelně vymezila skutkové okolnosti, z nichž uplatněný nárok dovozuje, když alespoň zcela konkrétně v žalobě vymezila, z jakého právního vztahu se domáhá uplatněného nároku na zaplacení (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), ve věci však nesplnila svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné podle hmotného práva (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) a neunesla (bod 32. rozsudku) ani své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.). Proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

36. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se pak soud již nezabýval dalšími námitkami žalovaného 2., které v řízení vznesl - námitkou promlčení pohledávky a námitkou rozsahu závazku, k němuž žalovaný 2. jako dlužník přistoupil.

37. O právu účastníků soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. vycházeje primárně ze zásady úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalovaná 1. a žalovaný 2. byli ve věci zcela úspěšní a náleží jím právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení k obraně práva. Žalované 1. v řízení žádné náklady nevznikly, pročež soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovanému 2. vznikly náklady řízení, které je povinna žalobkyně žalovanému 2. nahradit v plném rozsahu. Účelně vynaloženými náklady řízení žalovaného 2. a jím uplatněnými jsou: -) odměna právního zástupce za zastupování 7 740 Kč: z tarifní hodnoty 36 603,53 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum) á 2 580 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, - hotové výdaje advokáta 900 Kč za shora uvedené úkony právní služby (3 x 300 Kč) podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, celkem na náhradě nákladů řízení 8 640 Kč, když ve zbylé části se žalovaný 2. práva na náhradu nákladů řízení vzdal a současně neosvědčil, že by jeho zástupce byl plátcem daně z přidané hodnoty. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalovaného 2. podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.