41 C 199/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 20 669 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 12 041 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 123,73 Kč od 29. 8. 2025 do 16. 9. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 669 Kč od 17. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou dne 16. 9. 2025, doplněnou podáním ze dne 27. 10. 2025, u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), domáhal po žalované zaplacení částky 20 669 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku II tohoto rozhodnutí, představující neuhrazenou jistinu ve výši 13 123 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 484 Kč, úrok ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 1 500 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 27. 10. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Skutková zjištění3. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 27. 10. 2024 smlouvu o úvěru ID žádosti 1391177 (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč na účet č. , č. účtu, , žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 24 splátkách spolu s úrokem a sjednanými poplatky (smlouva o úvěru).

4. Částka 15 000 Kč ze smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta převodem na sjednaný účet dne 27. 10. 2024 (výpis z účtu č. , č. účtu, ).

5. Žalovaná byla dne 27. 10. 2024 vlastníkem účtu č. , č. účtu, (sdělení , právnická osoba, . ze dne 29. 10. 2025, opis výpisu proplacení smlouvy).

6. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 25. 11. 2024 částku 1 268 Kč – 1. splátku řádně a včas, dále uhradila dne 6. 1. 2025 částku 1 808 Kč, dne 27. 1. 2025 částku , částka, , dne , datum, částku 3 293 Kč, dne 27. 3. 2025 částku 2 Kč, tedy na úvěr uhradila celkem 6 372 Kč. Žalovaná od druhé splátky úvěru splatné den 27. 12. 2024 nehradila splátky úvěru řádně a včas (výpis čerpání, splátek a úhrad, splátkový kalendář ID žádosti , Anonymizováno, - ID klienta , Anonymizováno, ).

7. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 20 669 Kč do tří dnů předžalobní výzvou ze dne 14. 8. 2025, která byla žalované odeslána téhož dne (předžalobní výzva ze dne , datum, , podací lístek ze dne 15. 8. 2025).

8. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od 1. 9. 2024 do 31. 10. 2024 se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil , částka, a konečný zůstatek na účtu žalované činil , částka, . Na účet žalované byla připsána dne , datum, mzda ve výši , částka, a dne , datum, mzda ve výši , částka, . Žalovaná čerpala úvěr ve výši 15 000 Kč od společnosti , právnická osoba, dne , datum, a úvěr ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, . dne , datum, (výpis z účtu včetně sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).

9. V období od června 2024 do října 2024 žalovaná žádala o úvěr u různých poskytovatelů úvěrů celkem osm krát, přičemž v pěti případech byla její žádost odmítnuta. V témže období žalovaná požádala rovněž o čtyři kreditní karty a měla tři existující úvěry s měsíčními splátkami ve výši , částka, (úvěrová zpráva).

10. Z karty klienta – žalované se podává, že žalovaná deklarovala příjmy ze zaměstnání ve výši 26 000 Kč měsíčně a příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 55 000 Kč, neměla záznam v registru SOLUS, nebyla v insolvenci ani exekuci.

11. Na žalovanou, jako povinnou, byla nařízena exekuce – řízení vedené u soudu pod sp. zn. 24 EXE 1138/2025 (z úřední činnosti soudu – přehled řízení ISAS).

12. Z posouzení úvěruschopnosti klienta (metodiky – výkladu), formuláře a informačního memoranda, kopie občanského průkazu žalované, úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce, informace o účtu, výzvy ze dne 2. 6. 2025 spolu s podacím archem ze dne 3. 6. 2025 a výzvy ze dne 18. 7. 2025 spolu s podacím archem ze dne 21. 7. 2025, výpisu z účtu žalobce soud nezjistil pro věc žádné další relevantní skutečnosti.Závěr o skutkovém stavu13. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 27. 10. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut téhož dne úvěr ve výši 15 000 Kč.

14. Před uzavřením smlouvy čerpala žalovaná úvěry u jiných poskytovatelů úvěrových služeb nebankovního charakteru, a to dne 14. 10. 2024 a dne 15. 10. 2024. Pět žádostí žalované o poskytnutí úvěru bylo dle zjištění žalobce z úvěrové zprávy před uzavřením smlouvy o úvěru odmítnuto a žalovaná byla zadlužena, přičemž výše měsíčních splátek žalované dle zjištění žalobce činila , částka, , tedy dosahovala fakticky výše žalovanou deklarovaného příjmu ze zaměstnání.

15. Žalovaná žalobci uhradila na dluh z úvěrové smlouvy celkem částku 6 372 Kč.

16. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorním na možnost jejího soudního vymáhání.Právní posouzení věci17. Předmětem posouzení je, zda má žalobce vůči žalované nárok na uplatněnou pohledávku s příslušenstvím.

18. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

19. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 27. 10. 2024 smlouvu o úvěru, když žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci tuto částku vrátit ve sjednaných splátkách spolu s úrokem (§ 2395 o. z.).

28. Soud posuzoval, zda šlo v daném případě o platné právní jednání.

29. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.

30. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v daném případě postačí, že žalobce poskytl žalované úvěr přesto, že aktivně nijak neprověřoval či si nenechal žalovanou doložit jí tvrzené příjmy či příjmy ostatních členů domácnosti. Žalobce úvěr žalované poskytl, přestože věděl, že žalovaná je zadlužená a splátky jí již poskytnutých úvěrů dosahují žalovanou deklarovaného příjmu ze zaměstnání, přičemž dalších pět žádostí žalované o úvěr (před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy) již bylo jinými úvěrujícími odmítnuto. Pokud přesto žalobce úvěr žalované poskytl, vymyká se takové počínání i jen běžné opatrnosti. O neschopnosti žalované úvěr splatit ve sjednaných splátkách pak svědčí skutečnost, že žalovaná řádně a včas uhradila pouze první splátku úvěru. Pročež je nutno uzavřít, že žalobce netvrdil ani neprokázal, a to ani k výzvě soudu (usnesení ze dne 23. 10. 2025, č. j. 41 C 199/2025-43), že by dostál své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu v souladu s § 588 o. z. (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK). K soudnímu jednání, u nějž by se žalobci mohlo dostat poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. se žalobce nedostavil.

31. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovanou sice absentoval od počátku obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku , částka, , na níž žalovaná uhradila částku 6 372 Kč. Pročež je žalovaná povinna vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu částku 8 628 Kč (15 000 – 6 372) (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).

32. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoli poplatky, příslušenství či smluvní pokutu, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy. Příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 o. z., § 513 o. z.).

33. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.34. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).

35. Jelikož mezi účastníky nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Žalovaná v řízení zůstala nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, proto stanovené platební povinnosti uložil soud žalované splnit v obecné pariční lhůtě, když do tohoto řízení, jakožto sporného, nebyly vneseny žalovanou žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty jiné (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

36. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 8 628 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náklady řízení a lhůty k plnění37. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci převažující úspěch a svědčí jí proto právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly z důvodu její pasivity po celou dobu řízení, soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vyslovil že žádný z účastníků nemá právo na jeho náhradu.