41 C 68/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 050 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka], zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem 11,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve [obec] dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky [částka] (jistiny ve výši [částka] a smluvní pokuty 0,1 % denně z příslušné dlužné částky za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 11,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V důvodech žaloby žalobkyně zejména uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] 2017 [číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalované peněžité prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit v pravidelných 13 měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatkem za správu úvěru ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy jejím čestným prohlášením, o jehož správnosti a pravosti neměla důvod pochybovat, dále nahlédnutím do veřejných registrů a předložením dohody o provedení práce, výplatních pásek a poštovních poukázek žalované. Žalovaná na dluh zaplatila celkem [částka].

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] zpět.

3. Dle § 96 odst. 1, 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve spojení s § 96 odst. 3, 4 o. s. ř. soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

5. Soud provedl dokazování listinami, konkrétně ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] a předpisu splátek k této smlouvě o úvěru se podává, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] 9 2017 [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě níž se úvěrující společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši [anonymizováno] p. a. z poskytnuté jistiny úvěru (v kapitalizované výši [částka]), poplatkem za uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za správu úvěru ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka] - celkem částku [částka] v 13 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] s tím, že každá splátka byla splatná 21. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná dále zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána v den následujícím po dni prodlení. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že od úvěrující společnosti převzala v hotovosti celou částku úvěru.

6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] se podává, že při uzavření smlouvy o úvěru žalovaná sdělila úvěrující společnosti, že je zaměstnána v [právnická osoba] na dobu určitou. Její příjem z pracovní činnosti činí [částka] měsíčně a rodičovský příspěvek činí [částka] měsíčně; měsíční výdaje na elektřinu činí [částka] a na stravu činí [částka].

7. Z dohody o provedení práce se podává, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba] na dobu určitou do [datum].

8. Z výplatních pásek se podává, že v březnu 2017 žalované byla vyplacena zaměstnavatelem [právnická osoba] částka [částka], v dubnu 2017 částka [částka], v květnu 2017 částka [částka] (jako záloha na daň po slevě pak v květnu 2017 částka [částka]), v červnu 2017 částka [částka] a v červenci 2017 částka [částka].

9. Z poštovních poukázek se podává, že v červnu 2017 byla žalované Úřadem práce České republiky vyplacena částka [částka] a v červenci 2017 částka [částka].

10. Z přehledu transakcí se podává, že žalovaná na dluh zaplatila celkem částku [částka] (dne [datum] částku [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]).

11. Z přehledu řízení Okresního soudu ve [obec] pro žalované (listina AAZ046R) se podává, že ke dni [datum] je na žalovanou jako povinnou vedeno u zdejšího soudu celkem 7 exekučních řízeních, tyto jsou vedeny od roku 2010.

12. Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba] a pohledávky z úvěrových smluv společnosti [právnická osoba] byly převedeny na společnost [právnická osoba]

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně prohlášení o pravosti podpisu a seznamu, dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] včetně oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výpisu z obchodního rejstříku, vedeného [název soudu] oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] se podává, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou žalobkyni, což žalované právní předchůdkyně žalobkyně notifikovala dopisem ze dne [datum].

14. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů a seznamu úrokových sazeb neučinil soud ve věci žádná relevantní skutková zjištění.

15. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. V souladu s § 9 odst. 2 občanského zákoníku užití ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jako lex specialis má přednost před užitím ustanovení občanského zákoníku.

17. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

18. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

22. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni přešla uplatněná pohledávka na základě postupní smlouvy ze dne [datum] z právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba] (§ 1879 a násl. občanského zákoníku).

23. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, když právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku ve splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky.

24. Soud pak ponejprv zkoumal, zda tato smlouva byla uzavřena platně. V souladu s § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) se zabýval tím, zda úvěrující jako podnikatel (§ 421 odst. 1 občanského zákoníku) při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného jakožto spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku) plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by úvěrující společnost této své zákonné povinnosti výše popsaným způsobem dostála, tedy že by ověřovala či si nechala dostatečným způsobem doložit žalovanou tvrzené výdaje. Přitom pouze z porovnání skutečných příjmů s výdaji, lze dospět objektivně k posouzení bonity úvěrovaného. Současně z žalovanou doložené dohody o provedení práce je zřejmé, že tato byla uzavřena na dobu určitou (do [datum]), tj. na dobu kratší než je trvání předmětné úvěrové smlouvy. Žalovanou tvrzené a doložené příjmy nadto nedosahující ani zaručené mzdy. Žalobkyně také nedoložila, že by úvěrující společnost prověřila žalovanou v rejstřících NRKI, [příjmení] či [příjmení], které tvoří základní rejstříky při prověřování solventnosti dlužníků. Lehkovážnosti právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované svědčí i skutečnost, že proti žalované, bylo již vedeno od roku 2010 dosud celkem 7 exekucí. Pokud by úvěrující společnost řádně před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované v příslušných a jí dostupných rejstřících, byla by pro ni tato skutečnost objektivně zjistitelná a nemohla by dospět k závěru o úvěruschopnosti žalované. Pročež je nutno uzavřít, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by úvěrující společnost dostála své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu v souladu s § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] v řízení OPR- [právnická osoba] proti GK).

25. Soud dodává, že plnila-li žalovaná čehokoliv na svůj dluh, plnila nepravidelně, když ani první ze sjednaných splátek neuhradila včas. Pročež nelze z uvedeného ani dovozovat bonitu žalované (natož, že by žalobkyně dostála své výše uvedené zákonné povinnosti), pouze lze usuzovat, že se v případě žalované nejedná o tzv.„ sprostého“ ale o„ prostého“ dlužníka, který se svůj dluh dle svých možností snažil splatit.

26. K uvedenému soud pouze podotýká (obiter dicta), že žalobkyně byla k prokázání výše uvedeného vyzvána již v rámci přípravy jednání usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 4. 2021, č. j. [číslo jednací]. K jednání, u nějž by se pak jedině mohlo žalobkyni dostat poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., se žalobkyně nedostavila.

27. Rozhoduje-li však soud o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V úvahu v daném případě přichází posouzení nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013). K otázce posouzení nároku žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení soud uvádí, že bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, anebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že zde absentuje ex tunc obligační vztah, pročež není možno přiznat žalobkyni nároky uplatněné z tohoto obligačního vztahu. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy z předmětného neplatného obligačního vztahu částku [částka], na níž žalovaná uhradila [částka]. Pročež je žalovaná povinna vrátit žalobkyni z důvodu plnění bez právního důvodu částku 2 600 Kč (15 000 – 12 400).

28. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k výzvě poskytovatele úvěru. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaná se dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla doručena v souladu s o. s. ř. žalované dne [datum], když předžalobní výzva žalobkyně (viz č. l. 28-29 s podacím lístkem na č. l. 30 spisu) se prokazatelně do dispozice žalované nedostala a je tak ve vztahu k ní vyloučeno užití § 573 občanského zákoníku, které rovněž předpokládá, že zásilka prokazatelně došla adresátu (tzv. teorie dojití, k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2019, [anonymizováno] III. ÚS 1660/19). Lhůta tří dnů od doručení žaloby žalované, vzhledem k výši předmětné pohledávky, se pak jeví lhůtou, kdy žalovaná mohla plnit bez zbytečného odkladu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud žalovaná dluh nesplnila v uvedené lhůtě, ocitla se dne [datum] v prodlení se zaplacením dle § 1968 věty první občanského zákoníku. Dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů je pak žalovaná povinna od [datum] do zaplacení zaplatit žalobkyni z této částky též úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně.

29. Vzhledem k výše uvedeným závěrům pak soud žalobě vyhověl co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalovaná měla ve věci převažující úspěch (výrok I. a III. rozsudku) v poměru k úspěchu žalobkyně (výrok II. rozsudku), pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované v řízení žádné náklady při obraně práva nevznikly.

23. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).