41 C 74/2024
č. j. 41 C 74/2024-90
V PLATNOSTI- OS Zlín 41 C 74/2024-90
- KS Brno 74 Co 222/2024-130
Okresní soud ve Zlíně rozhodl, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 36 202,25 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení. Soud uznal, že smlouva o úvěru byla uzavřena v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože žalovaný nebyl úvěruschopen, a proto je smlouva neplatná. Žalobci nebylo možno přiznat ani úrok z prodlení, ani jiné příslušenství, protože jejich nárok vychází z neplatné smlouvy. Náhrada nákladů řízení ve výši 306,40 Kč byla přiznána žalobci v poměru úspěchu.
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 38 283,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 202,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 081,65 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 722,01 Kč od 10. 6. 2022 do 18. 9. 2022, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 38 290,90 Kč od 19. 9. 2022 do 18. 10. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 290,90 Kč od 29. 9. 2022 do 9. 11. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 38 290,90 Kč od 19. 10. 2022 do 9. 11. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 283,90 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 38 283,90 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 306,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou, podanou dne 11. 1. 2024 u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 283,90 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 722,01 Kč od 10. 6. 2022 do 18. 9. 2022, s úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 38 290,90 Kč od 19. 9. 2022 do 18. 10. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 290,90 Kč od 29. 9. 2022 do 9. 11. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 38 290,90 Kč od 19. 10. 2022 do 9. 11. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 283,90 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 38 283,90 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení.
2. V důvodech žaloby žalobce zejména uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel rámcovou smlouvu č. hodnota (dále jen „rámcová smlouva“) v souladu s obchodními podmínkami právnická osoba. Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet číslo č. účtu. Žalovaný dále dne datum uzavřel s žalobcem dodatek číslo hodnota k rámcové smlouvě, v rámci kterého požádal o poskytnutí úvěru ve výši částka (dále jen „smlouva o úvěru“). Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a nahlédnutím do interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík). Protože žalovaný splnil předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami společnosti právnická osoba. a podmínkami pro používání úvěru společnosti právnická osoba., byl mu úvěr č. IBAN schválen a dne 10. 3. 2022 mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 595 Kč zahrnující splátku úroku ve výši 17,90 % ročně, a to vždy k 10. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na datum. Žalovaný však na splátku úvěru splatnou dne datum uhradil pouze částku částka. Od datum nebyly splátky žalovavým hrazeny řádně a včas. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru ve spojení s podmínkami pro používání úvěru dne datum k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh zaplatil částka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z jednání nařízeného na den datum se žalovaný i žalobce omluvili; žalovaný uvedl, že „musí být v práci“. Skutková zjištění 4. Z rámcové smlouvy č. hodnota se podává, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce žalovanému založil běžný účet č. č. účtu. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly mj. podmínky pro používání úvěru, obchodní podmínky.
5. Z dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že žalovaný dne datum uzavřel prostřednictvím mobilního bankovnictví s žalobcem dodatek číslo hodnota k rámcové smlouvě, kterým byla mezi nimi uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr č. IBAN ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr uhradit ve 12 měsíčních splátkách ve výši částka, vždy k 10. dni v každém měsíci s tím, že splátky jsou prováděny automatickým inkasem z běžného účtu č. č. účtu. Výše úrokové sazby činila 17,90 % ročně. Dále bylo sjednáno, že pokud bude žalovaný žalobci něco dlužit, např. se zpozdí se splátkou úvěru, má žalobce nárok na účtovat úrok z prodlení v zákonné výši a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Rovněž bylo sjednáno právo žalobce zesplatnit úvěr v případě dlužné částky a možnost tuto úročit zákonným úrokem z prodlení.
6. Z dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota se podává, že žalovaný a žalobce dne 8. 7. 2022 uzavřeli prostřednictvím mobilního bankovnictví dodatek číslo hodnota k rámcové smlouvě, kterým byl datum splatnosti měsíční splátky změněn z 10. dne v měsíci na 20. den v měsíci počínaje splátkou splatnou dne 20. 7. 2022.
7. Z podmínek pro používání úvěru účinných od 31. 10. 2018 článku s nadpisem „Splácení úvěru“ odstavce 1 se podává, že ke splácení úvěru stačí, aby na běžném účtu byla k datu pravidelné splátky částka alespoň v této výši. V článku s nadpisem „Několik bodů k ukončení smlouvy“ odstavci 3 podmínek bylo stanoveno, že pokud dojde k porušení kteréhokoliv ustanovení smlouvy o úvěru, a to v případech, kdy mj. dojde k prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, je žalovaný povinen na žádost žalobce celý čerpaný úvěr bezodkladně splatit.
8. Z přehledu plateb, splátkového kalendáře a výpisu z běžného účtu se podává, že žalovaný dne 10. 3. 2022 načerpal částku částka. Žalovaný uhradil dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne 10. 11. 2022 částku 7 Kč, tj. celkem uhradil na úvěr částku 13 797,75 Kč.
9. Z výpisu z běžného účtu se podává, že žalovaný dosahuje příjmu ve výši cca 28 000 Kč až 53 000 Kč.
10. Z přehledu žádosti o úvěr a úvěrové zprávy se podává, že žalovaný v období od listopadu 2021 do dubna 2022 podal žalobci devět žádostí o úvěr, z nichž byla schválena pouze jedna, zbytek byl zamítnut. Žalobce žalovanému dne 26. 12. 2020 a 9. 3. 2021 poskytl kontokorentní úvěry v celkové výši 40 000 Kč. Ke dni 9. 3. 2022 byl žalovaný v prodlení s 5 splátkami.
11. Z výzvy k plnění spolu s podacím archem ze dne 19. 9. 2022 spolu s podacím archem se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 40 162,91 Kč nejpozději do 28. 9. 2022, zároveň byl upozorněn na následky jejího neuhrazení. Závěr o skutkovém stavu 12. Žalobce uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru č. IBAN, z níž byla žalovanému poskytnuta dne 10. 3. 2022 částka 50 000 Kč.
13. V době uzavření této smlouvy byl žalovaný v prodlení s 5 splátkami kontokorentních úvěrů a z devíti žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru bylo vyhověno v době do listopadu 2021 do dubna 2022 jediné.
14. Žalovaný na dluh uhradil částku 13 797,75 Kč. Právní posouzení věci 15. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
16. Podle § 9 odst. 2 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 9. 3. 2022 smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), když žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku ve splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky i poplatky.
22. Soud posuzoval, zda smlouva o úvěru byla uzavřena platně.
23. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.
24. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) pak v daném případě postačí, že žalobce poskytl žalovanému úvěr přesto, že žalovaný nehradil dříve uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru včas a řádně.
25. Soud doplňuje, že uhradil-li žalovaný na dluh částku 13 797,75 Kč (poslední úhrada dne 10. 11. 2022. 2023), nelze z uvedeného dovodit solventnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného úvěr hradit ve sjednaných splátkách, ale pouze to, že se jedná o „prostého“ dlužníka, který se snažil dostát svým závazkům, a nikoliv o „sprostého“ dlužníka. Žalovaný od počátku nehradil splátky úvěru řádně.
26. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovaným sice absentoval obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému na běžný účet částku 50 000 Kč, na níž žalovaný uhradil 13 797,75 Kč. Pročež je žalovaný povinen vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu rozdíl mezi uvedenými částkami, tj. částku 36 202,25 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z.).
27. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoliv příslušenství, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy, když příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 a § 513 o. z.).
28. Z judikatorních závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bodu 17, se podává, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
29. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud do prodlení se zaplacením dluhu nedostal.
30. Jelikož mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Žalovaný v řízení zůstal nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, proto stanovené platební povinnosti (i s ohledem na jejich výši) uložil soud žalovanému splnit v obecné pariční lhůtě, když v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
31. Soud doplňuje, že plnění dlužníka v postavení spotřebitele na poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem dle zvláštní úpravy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nenaplňuje ani důvody uznání dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023).
32. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 36 202,25 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Náklady řízení a lhůta k plnění 33. Žalobce byl v převážné části v řízení úspěšný, proto mu svědčí v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na částečnou náhradu nákladů řízení ku poměru jeho úspěchu ve věci, který činí 20 % (60 % - 40 %). Žalobce uplatnil náhradu nákladů řízení toliko v rozsahu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 532 Kč. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci náklady řízení v poměrné výši 306,40 Kč.
34. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, neboť nejde o účelně vynaložený náklad (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4715/2017).
35. Stanovenou platební povinnost uložil soud splnit v obecné pariční lhůtě, když v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.