41 C 93/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 902 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 902 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Dle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.

2. Předmětem řízení je zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka] z pojistné smlouvy [číslo] spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum].

3. K důvodům pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání soud uvádí, že usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručována společně s tímto usnesením. Žalované byla tímto usnesením, které jí bylo doručeno dne [datum] spolu s žalobou, uložena povinnost uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu s tím, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, byla povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sama) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Rovněž byla žalovaná poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Žalované bylo citované usnesení doručeno dne [datum] a žalovaná ve stanovené lhůtě 30 dnů zůstala zcela pasivní. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě do [datum] ve věci samé k žalobě nijak nevyjádřila ani nesdělila, že by jí v tom bránil vážný důvod a jaký, nastoupila zákonná fikce uznání žalobního nároku žalovanou dle § 114b odst. 5 o. s. ř. Na základě této fikce uznání nároku soud rozhodl (musel rozhodnout) v neprospěch žalované rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť účinky uznání nelze za řízení vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času; žádné zákonné ustanovení totiž nepřipouští důkaz opaku, tedy prokázání toho, že k uznání nároku žalovanou ve skutečnosti nedošlo.

4. Soud na tomto místě podotýká, že při svém rozhodování zohlednil recentní nálezovou judikaturu Ústavního soudu (zejm. nálezy ve věcech vedených u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 842/16, I. ÚS 1024/15, Pl. ÚS 13/15) a dospěl k závěru, že soudem ochrany ústavnosti artikulovaná nutnost citlivosti při postupu dle § 114b o. s. ř. nedopadá na situace procesně zcela nečinného žalovaného, který náležitě nedbá svých procesních práv a povinností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek).

5. V daném případě nejde ani o zcela jednoduchou věc, která by nevyžadovala podrobnější přípravu jednání, v níž by vydání usnesení dle § 114b o. s. ř. bylo vyloučeno. Nejde ani o zjevně bezdůvodnou žalobu.

6. Z pohledu žalobních tvrzení je pak dostatečným podkladem pro vydání rozsudku pro uznání takové vylíčení rozhodujících skutečností žalobkyní, které činí žalobu projednatelnou ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo 180/2004).

7. Pro úplnost soud uvádí, že nárok žalobkyně je dle žalobních tvrzení odůvodněn povinností žalované zaplatit dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) a § 1958 a násl., § 2756 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

8. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. (viz předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch) a byla v řízení zcela úspěšná, má tedy právo vůči žalované na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek [částka], - odměna právního zástupce za zastupování [částka]: z tarifní hodnoty [částka] za tři úkony právní služby á [částka] - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 bodu 1., odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (a dále jen„ advokátní tarif“), - hotové výdaje advokáta [částka] za shora uvedené tři úkony právní služby á [částka] dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 5 písm. a), odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, - DPH [částka] - 21% ze základu [částka] (600 + 300) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem na náhradě nákladů řízení [částka]. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).