41 C 97/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 361 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 261 Kč, úrok ve výši 6 215,84 Kč, úrok ve výši 23,80 % ročně z částky 20 261 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 261 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se zastavuje ohledně částky 100 Kč a úroku ve výši 23,80 % ročně z částky 100 Kč od datum do zaplacení.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 977,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 361 Kč, kapitalizovaného úroku 6 215,84 Kč za dobu od datum do datum, úroku ve výši 23,80 % ročně z částky 20 361 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 361 Kč od datum do zaplacení, a to vše ze smlouvy o používání klientské karty anonymizováno č. anonymizováno, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného (dále jen„ smlouva“). Žalovanému byl poskytnut na kreditní kartě úvěrový limit do výše 20 000 Kč, který se zavázal splácet formou inkasa z běžného účtu žalovaného prováděného žalobkyní. V případě čerpání se zavázal platit úroky ve výši 23,80 % ročně z čerpané jistiny a nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Žalovaný porušoval svoji splátkovou povinnost a neuhradil splátky za měsíce červen, červenec a srpen 2019, proto žalobkyně smlouvu vypověděla a celý dluh se stal splatným k datu datum ve výši 20 261 Kč na jistině, 100 Kč na poplatcích, 6 215,84 Kč na úrocích společně s příslušenstvím. Žalovaný dluh nevyrovnal ani po zaslání předžalobní výzvy, proto se žalobkyně obrátila na soud touto žalobou.

2. Žalobkyně po výzvě soudu doplnila tvrzení tak, že před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost, kdy na základě kontroly jeho finančních toků na běžném účtu žalovaného, který pro něj vedla, ověřila jeho schopnost poskytnutý úvěr splatit. Na účtu měl průměrný kreditní příjem 17 500 Kč měsíčně ze mzdy od zaměstnavatele příjmení příjmení jméno příjmení. Rovněž nahlédla do registrů BRKI a NRKI, příjmení, ISIR, a to vše s negativním nálezem. Také vycházela z informací žalovaného, že je bezdětný, svobodný a bez závazků a bydlí ve vlastním domě. Žalovaný před poskytnutím úvěru si u žalobkyně založil osobní účet anonymizováno bankovní účet dne datum a k tomuto účtu měl zřízeno internetové bankovnictví, prostřednictvím kterého uzavřel i tuto smlouvu. Za celou dobu trvání úvěrové smlouvy žalovaný na kreditní kartě čerpal 96 061,13 Kč v období od datum do datum.

3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ohledně požadovaného poplatku 100 Kč s úrokem ve výši 23,80 % ročně od datum do zaplacení. Soud návrhu vyhověl a řízení zastavil (výrok II.) podle § 96 o.s.ř. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby před zahájením jednání nebylo třeba zjišťovat stanovisko žalovaného.

4. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil, proto soud za splnění podmínek podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru uzavřela s žalovaným smlouvu o používání kreditní karty anonymizováno dne datum pod číslem anonymizováno bankovní účet prostřednictvím internetového bankovnictví s autorizací ověření prostřednictvím SMS kódu. Žalovanému na základě smlouvy byla vydána kreditní karta anonymizováno typ anonymizována tři slova, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na jeho účtu anonymizováno číslo bankovní účet, zřízeném dne datum, který mohl opakovaně čerpat prostřednictvím kreditní karty. Účet byl žalovanému zřízen smlouvou o vedení účtu uzavřenou mezi účastníky dne datum, na základě které pro žalovaného žalobkyně zřídila a vedla účet, na který se zavázala přijímat vklady a na pokyn žalovaného uskutečňovat z ní výplaty a platby. Jednalo se o účet anonymizováno s číslem bankovní účet. Žalovaný k ověření své totožnosti předložil svůj cestovní doklad č. A3153654. Smlouva byla sjednána osobně žalovaným, jak vyplývá z podpisu smlouvy smlouva o vedení účtu). Úvěrový limit karty byl stanoven ve výši 20 000 Kč dle čl. II. odst. 1 smlouvy. Úvěr byl dle čl. II. odst. 2 smlouvy úročen úrokovou sazbou 23,80 % ročně. Žalovaný se v čl. II. odst. 4 smlouvy zavázal k minimální splátce specifikované v podmínkách pro kreditní karty (minimálně 3 % z čerpané částky, nejméně však 50 Kč měsíčně), a to formou inkasa z běžného účtu žalovaného prováděného žalobkyní. Pro případ prodlení bylo dohodnuto, že splatná jistina až do doby úplného splacení bude úročena kromě sjednané úrokové sazby také sankční úrokovou sazbou. Zároveň s každou měsíční splátkou byl sjednán poplatek za poskytnutí karty ve výši 39 Kč. Celková částka v souvislosti s úvěrem, vypočítaná ke dni uzavření smlouvy za uvedených předpokladů činí 23 139 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro kreditní karty, všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtu fyzických osob a sazebník bankovních poplatků anonymizováno (smlouva o používání kreditní karty). Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil v internetovém bankovnictví žádost, ve které uvedl své osobní a majetkové poměry, z nichž vyplynulo, že má v České republice povolen trvalý pobyt do datum, je svobodný, vlastní dům, je bezdětný a jeho čistý měsíční příjem od datum z pracovního poměru v anonymizováno průmyslu činil 22 000 Kč (žádost o vydání anonymizováno karty). Žalovaný však porušoval svoji splátkovou povinnost a neuhradil splátky za měsíce červen, červenec a srpen rok. Žalobkyně využila svého práva sjednaného v čl. 9 číslo podmínek a smlouvu vypověděla (dopis ze dne datum). Výpověď byla žalovanému doručena dne datum (doručenka). Celý dluh se stal splatným a činil 20 261 Kč na jistině, 100 Kč na poplatcích, 6 215,84 Kč na úrocích vypočtených do datum. Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby výzvou právního zástupce žalobkyně s upozorněním, že pokud k úhradě nedojde, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání (dopis ze dne datum, podací arch ze dne datum).

6. Podle § 2665 o.z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 o.z. odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud aplikoval zjištěný skutkový stav na shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k těmto právním závěrům: Účastníci uzavřeli smlouvu o používání kreditní karty, kterou bylo žalovanému umožněno čerpat na svém, u žalobkyně dříve zřízeném účtu anonymizováno č. bankovní účet, finanční prostředky až do výše maximálně 20 000 Kč, i když na svém účtu nebude mít dostatek těchto finančních prostředků, a to za blíže sjednaných podmínek čerpání, úročení a splácení, včetně důsledků porušení těchto ujednání. S ohledem na povahu stran bylo smluvní ujednání svou povahou spotřebitelskou smlouvou, pro kterou bylo třeba dodržet zákonné podmínky stanovené rovněž v lex specialis - zákoně o spotřebitelském úvěru, a to zejména v předsmluvní fázi při prověření úvěruschopnosti žalovaného, přičemž soud konstatuje, že žalobkyní zjištěné poměry žalovaného byly dostatečnou zárukou, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný, ač využil plně své právo na čerpání peněžních prostředků, své povinnosti řádného splácení plnil pouze do června rok, od kdy na svém účtu již neměl dostatek finančních prostředků pro provedení inkasa splátky čerpaných finančních prostředků, úroků a poplatků. Stejná situace nastala i v následujících dvou měsících. Žalobkyně proto zcela v souladu se smluvním ujednáním smlouvu vypověděla a po žalovaném důvodně požadovala k vrácení dlužnou částku 20 261 Kč. Přestože byl žalovaný opakovaně vyzván k jejímu zaplacení, do dne vyhlášení rozhodnutí tak neučinil, proto soud žalobě v této části vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení (výrok I.). Žalovaný se ve smlouvě zároveň zavázal k placení úroků 23,80 % ročně, avšak v důsledku nedostatečných finančních prostředků na svém účtu nemohly být prováděny ani inkasa sjednaného úroku za dobu od datum do datum, který tak žalobkyni zůstal dlužen ve výši 6 215,84 Kč, stejně jako úrok 23,80% ročně z částky 20 261 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě i této dlužné částky v podobě příslušenství pohledávky, avšak neúspěšně, proto bylo žalobě vyhověno i v této části (výrok I.). Žalovaný v důsledku svého prodlení s úhradou dlužné částky, a to po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně, je povinen k úhradě rovněž úroků z prodlení vyplývajících z § 1970 o.z. ode dne následujícího po vypovězení smlouvy. Žalobkyně zaplacení úroků z prodlení po žalovaném však požadovala až ode dne datum. Protože soud nemohl překročit žalobní nárok, vyhověl žalobě ve výši požadavku žalobkyně, přičemž výše úroků z prodlení požadovaná žalobkyní byla zcela v souladu s výší stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla zamítnuta pouze ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 100 Kč, ohledně kterého byla žaloba žalobkyní vzata zpět jako nedůvodná, když se jednalo o úrok z prodlení z poplatku ve výši 100 Kč, stanoveného mimo obsah samotné smlouvy.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyni, jež splnila svou zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení stanovenou jí v § 142 odst. 1 o.s.ř. zasláním předžalobní výzvy žalovanému, byla v řízení v převážné výši úspěšná, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 977,40 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 815 Kč, náhradu nákladů řízení za právní zastoupení ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby po 300 Kč v souladu s § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996, advokátního tarifu v platném znění, a to včetně paušální náhrady za uvedené 3 úkony po 100 Kč, v celkové výši 1 200 Kč a náhrady za právní zastoupení za úkon učiněný po podání žaloby, v podobě částečného zpětvzetí žaloby, dle advokátního tarifu v částce 1 940 Kč a režijní paušálu za tento úkon 300 Kč. Rovněž byla žalobkyni přiznána na DPH částka 722,40 Kč, odpovídající 21 % z částky 3 440 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.