44 C 14/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 35 127 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 127 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 584 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 127 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému dodávala jako dodavatel poslední instance elektřinu do odběrného místa EAN číslo na adrese adresa žalovaného (dále jen„ odběrné místo“). Její povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii byla zapříčiněna pozbytím oprávnění k dodávkám elektrické energie přechozího dodavatele el. energie žalovanému, přičemž právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založený ex lege, kdy povinnost žalobkyně bylo řádně zajistit dodání elektrické energie a povinností žalovaného bylo za tuto dodávku elektrické energie zaplatit. Žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa od datum do datum elektrickou energii, jejíž cenu vyúčtovala žalovanému fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum. Žalovaný ovšem ničeho neuhradil, a to ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně v podání ze dne datum souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně jako oprávněný subjekt k obchodování s elektřinou (úplný výpis z obchodního rejstříku ze dne datum) na základě své povinnosti jako dodavatele poslední instance zahájila dodávku elektřiny dne datum žalovanému na odběrné místo EAN číslo na adrese adresa žalovaného) (Informace o zahájení dodávky elektřiny ze dne datum vč. přílohy„ příjmení ceny elektřiny“), a to dle sazby distribuce D45d a hodnotě hlavního jističe 3x50 A (Přehled sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny platný od datum). V období od datum do datum dodala žalobkyně žalovanému elektrickou energii v množství 4, číslo MWh a tuto si vyfakturovala částkou 35 127,20 Kč se splatností do datum, s tím, že žalovaný na zálohách neuhradil ničeho (mimořádná faktura za elektřinu číslo ze dne datum, příloha k faktuře za elektřinu). Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 35 127 Kč za ukončený odběr elektřiny v režimu DPI, a to do datum (výzva k úhradě za ukončený odběr elektřiny v režimu DPI ze dne datum, Sledování zásilek). Předžalobní výzvou ze dne datum podanou na poštu téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 35 127 Kč, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy, s upozorněním na možné vymáhání nároku soudní cestou (předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek).

4. Podle § 12a odst. 1 energetického zákona povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Podle odst. 2 shora uvedeného ustanovení dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Podle odstavce 3 dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně. Podle odst. 4 dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b). Podle odst. 5 dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst.

1. Podle odst. 6 povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. Podle odst. 7 dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.

5. Podle § 12b odst. 1 energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.

6. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah dle § 12a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále energetický zákon), na jejímž základě byla žalobkyně povinna dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovaný jako zákazník byl dle § 12b odst. 2 energetického zákona povinen platit žalobkyni jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do odběrného místa. V období od datum do datum dodala žalobkyně žalovanému elektrickou energii v množství 4, číslo MWh v ceně 35 127,20 Kč, kterou vyúčtovala mimořádnou fakturou číslo splatnou dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v žalované výši 35 127,20 Kč za dodanou elektřinu nezaplatil, resp. ani zaplacení netvrdil, zavázal ho k tomu soud tímto rozhodnutím.

7. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku k datu splatnosti (datum), dostal se dnem následujícím (datum) do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, ve spojení s § 1958 odst. 1, § 1968 větou první, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, který žalobkyně žalobou řádně uplatnila. Soud při shledání oprávněnosti uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni též úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 127 Kč od datum do zaplacení.

8. V souladu s výše uvedeným soud zavázal žalovaného k úhradě částky 35 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 127 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, když splnila podmínky ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla pro řízení zastoupena advokátem a byly splněny předpoklady pro omezení odměny a náhrad advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek 1 406 Kč, - odměna zástupce za zastupování 1500 Kč z tarifní hodnoty 35 127 Kč za tři úkony právní služby á 500 Kč: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1, písm. c) bod 3., a odst. 6 advokátního tarifu, - hotové výdaje advokáta 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby á 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 5 písm. a), a odst. 6 advokátního tarifu, - DPH 378 Kč - 21% ze základu 1 800 Kč (1 500 + 300) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem na náhradě nákladů řízení 3 584 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.