44 C 172/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 133 320 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 761 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 100 559,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 93 501 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 64,59 % ročně z částky 77 656,73 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 215 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 77 656,73 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 276 537 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 133 320,78 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 93 501 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 64,59 % ročně z částky 77 656,73 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 215,04 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 77 656,73 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 276 537 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla dne [datum] úvěr ve výši 82 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,59 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 471 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Součástí splátek byla také měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 670 Kč dle přílohy [číslo] Smlouvy. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradila, když na dluh uhradila celkem 49 239 Kč, poslední splátku uhradila dne [datum]. Do dne zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 30 dnů (499 Kč za každou splátku). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 400 Kč za prodlení žalované se splátkami [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 15 dnů (200 Kč za každou splátku). V důsledku prodlení žalované se splátkou [číslo] o více jak 65 dnů došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy ke dni [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. K tomuto datu se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši 90 093,11 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná neuhradila novou jistinu úvěru v den zesplatnění, byla dle čl. 6 Smlouvy povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Ke dni podání žaloby žalobkyni dlužila částku 133 320,78 Kč tvořenou novou jistinou úvěru ve výši 90 093,11 Kč, smluvní pokutou před zesplatněním úvěru ve výši 998 Kč, náklady spojenými s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru od [datum] do [datum] ve výši 39 819,78 Kč. Dále žalobkyně požadovala výše specifikované příslušenství. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Dne [datum] podepsala žalovaná jako klient elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Žalované byl rovněž předložen Předsmluvní formulář (viz předsmluvní formulář). Žalobkyně zaslala žalované [příjmení] o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], jímž žalované sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] s datem akceptace [datum]. Součástí Oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 82 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem z úvěru splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 5 471 Kč s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 20. dne příslušného měsíce, zápůjční úroková sazba činí 64,59 % ročně. Součástí splátek byla také měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 670 Kč dle přílohy [číslo] Smlouvy. Podle bodu 4.2 Smlouvy se úvěr splácí anuitními splátkami, jejichž výše se nemění, v každé splátce je zahrnuta jak platba jistiny úvěru, tak také platba úroku z úvěru. Podle bodu 6.1 Smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením kterékoli splátky či její části vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení delším jak 30 dnů. Po zesplatnění úvěru právo na další smluvní pokuty již nevzniká. Tato smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalované k její úhradě. Podle bodu 6.2 Smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Podle bodu 6.3 Smlouvy pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části delším než 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. K tomuto datu se také stanou splatnými veškeré úroky přirostlé do dne zesplatnění a také smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 Smlouvy. Dle bodu 6.4 Smlouvy se dosud nesplacená jistina a úroky stávají ke dni zesplatnění součástí [příjmení] jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 Smlouvy, jestliže žalovaná neuhradila novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny denně. Dle bodu 6.7 Smlouvy má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ze všech dlužných částek (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). 4. [ulice] příjem žalované činil příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele [právnická osoba] v průměrné výši 16 062 Kč (viz přehled transakcí na bankovním účtu žalované), jiné příjmy žalovaná neměla. Výdaje, se kterými žalobkyně kalkulovala, představovaly životní minimum ve výši 3 860 Kč a výdaje na bydlení (nájem, inkaso) ve výši 2 603 Kč, další splátky žalobkyni ve výši 2 552, tj. výdaje v celkové výši 9 015 Kč. Celkově tak žalovaná disponovala volnými zdroji ve výši 6 047 Kč (viz hodnocení klienta).

5. Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 82 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno [celé jméno žalované], jako variabilní symbol bylo použito číslo Smlouvy (viz doklad o vyplacení úvěru, potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]).

6. Žalovaná uhradila v období od května 2021 do ledna 2022 částku 49 239 Kč (viz karta klienta).

7. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatných dne [datum] a [datum] a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatných dne [datum], [datum] a [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). V oznámení ze dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že dne [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru, současně ji vyzvala k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání oznámení) dlužných částek v celkové výši 93 501 Kč. Žalovaná byla rovněž informována o vzniku povinnosti hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužných částek až do zaplacení (viz oznámení ze dne [datum]). Žalovaná byla nakonec vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslané téhož dne (viz předžalobní výzva ze dne [datum], poštovní podací arch). <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 11. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná sjednaly dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 82 000 Kč. Žalobkyně jistinu úvěru ve výši 82 000 Kč poskytla žalované na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaná následně uhradila částku 49 239 Kč.

12. Předně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.

13. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované etc.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI. Jinými důkazy než těmi, které jsou v žalobě uvedeny, žalobkyně nedisponuje. Činnost žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalované však soud shledal v tomto konkrétním případě formální a nedostatečnou. Příjem žalované žalobkyně ověřila z přehledu transakcí na účtu žalované, z něhož bylo zjištěn příjem ze zaměstnání v průměrné výši 16 062 Kč. Co se týče výdajů, soud je přesvědčen, že nelze automaticky vycházet z životního minima ve výši 3 860 Kč, rovněž náklady na bydlení (nájemné a inkaso) ve výši 2 603 Kč se jeví jako vysoce nedůvěryhodné, tím spíše za situace, kdy příjem žalované je podprůměrný a v domácnosti není další osoba s příjmem. Nadto měla žalovaná další závazek u žalobkyně s měsíční splátkou 2 552 Kč a je otázkou, jak jej žalovaná zvládala splácet a zda nepotřebovala půjčku právě na splácení závazku předchozího. Za této situace je alarmující, že výdaje žalované žalobkyně vůbec neprověřovala a vycházela pouze z informací získaných od žalované jakožto osoby, která potřebovala získat peněžní prostředky. Přitom příjmy žalované byly doloženy přehledem transakcí z účtu žalované a výdaje žalované mohly být doloženy stejně tak výpisem z účtu. Bez relevantního zjištění výdajové stránky hospodaření žalované si nelze utvořit relevantní závěr o množství disponibilních prostředků a skutečné schopnosti žalované závazek splácet. Nadto dle výpisu NRKI je zřejmé, že poskytnutí úvěru žalované představovalo vyšší riziko, úvěr měl být limitován malou částkou nebo měl být zamítnut. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným. Stran problematického posuzování úvěruschopnosti ze strany žalobkyně (zejména stran nedostatečného zkoumání výdajů žalované) lze rovněž odkázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. 46 C 281/2020-62, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2021, č. j. 28 Co 15/2021-97, rozsudek zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2021, č. j. 41 C 84/2021-75, či ze dne 5. 1. 2022, č. j. 36 C 381/2021-89.

14. Soud shledal, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

15. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možné od ostatního obsahu oddělit.

16. Jestliže je tedy Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou.

17. Při závěru o neplatnosti Smlouvy a při prokázání majetkové transakce ve výši 82 000 Kč ve prospěch žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z tvrzení žalobkyně podpořené listinným důkazem vyplynulo, že žalovaná plnila žalobkyni na úvěrovou smlouvu celkově částku 49 239 Kč; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku započíst na bezdůvodné obohacení, které tak činí částku 32 761 Kč (82 000 – 49 239).

18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

19. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěru založeného předmětnou Smlouvou, když příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 o. z.). Ze stejného důvodu soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení, jelikož zaslanou předžalobní výzvu žalované nelze pokládat za výzvu k zaplacení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, když tato skutečnost nastala až konstitutivním rozhodnutím soudu. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Jelikož nejsou soudu známy majetkové poměry žalované, když tato byla po celou dobu soudního řízení nečinná, nemohl tyto soud zohlednit v rámci splatnosti zbývající částky dlužné jistiny, a proto stanovil splatnost dluhu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. Do prodlení s úhradou dlužných částek se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.

21. Soud proto zavázal žalovanou pouze k doplacení částky 32 761 Kč a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl.

22. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšnou, proto jí soud nemohl přiznat náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývají žádné náklady, které by vznikly žalované. Soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z výroku III., a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř.