44 C 250/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve vztahu k rozdílu mezi žalobním požadavkem na úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 516 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné částky od prvního dne následujícího po splatnosti zápůjčky do zaplacení. K důvodům uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce částky 60 000 Kč, která měla být žalovaným uhrazena do 50 dnů od uzavření smlouvy. Žalovaný splacení dluhu stále oddaluje, proto byla žalobkyně nucena se obrátit v této věci na soud.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce finančních prostředků (dále jen„ Smlouva“), kdy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet. Splatnost půjčky byla sjednána do 50 dnů od uzavření Smlouvy (viz smlouva o zápůjčce finančních prostředků ze dne datum spolu s účastnickou výpovědí žalobkyně). Tato zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. V čl. II odst. 4 Smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky nebo její části je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny jdoucí od prvního dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky až do zaplacení (viz smlouva o zápůjčce finančních prostředků ze dne datum). Žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku ve výši 60 000 Kč na jeho bankovní účet číslo bankovní účet (viz potvrzení právnická osoba o provedení platby ze dne datum). Na výzvy žalobkyně k zaplacení dlužné částky žalovaný nijak nereagoval (viz účastnická výpověď žalobkyně). Žalobkyně ve své účastnické výpovědi popsala okolnosti uzavření Smlouvy, ujednání o splatnosti zápůjčky i následná jednání účastníků o jejím vrácení. Výpověď žalobkyně soud shledal zcela věrohodnou a autentickou, když žalobkyně skutečnosti popisovala zcela přirozeně a bezprostředně reagovala na dotazy soudu.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 577 občanského zákoníku je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi žalobkyní a žalovaným závazkový vztah, a to smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peníze, aby je použil dle libosti a po sjednaném čase vrátil. Jednalo se o neúplatnou peněžitou zápůjčku, když za její poskytnutí nebyl sjednán poplatek ani úroky (§ 2392 odst. 1 občanského zákoníku). Neuhrazením zápůjčky ve sjednaném termínu do 50 dnů od uzavření smlouvy, tedy do datum, porušil žalovaný své povinnosti ze Smlouvy a závazek žalovaného se stal splatným. Na základě výše uvedených skutečností soud shledal nárok žalobkyně na navrácení finančních prostředků ve výši 60 000 Kč důvodným a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku.

11. Protože žalovaný žalobkyni zapůjčené finanční prostředky nevrátil ve sjednané lhůtě splatnosti (do datum), dostal se dnem následujícím (datum) do prodlení se zaplacením částky 60 000 Kč, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky. Žalobkyně požadovala po žalovaném v souladu se smlouvou úrok ve výši 0,25 % denně z dlužné částky, což odpovídá úroku ve výši 91,25 % ročně. Takto vysoký úrok z prodlení soud shledal sjednaným neplatně dle § 588 občanského zákoníku, neboť jeho výše je tak nepřiměřeně vysoká, že ji lze označit za v rozporu s dobrými mravy. Dle § 577 občanského zákoníku soud přiznal úrok z prodlení tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran a stanovil jej v zákonné výši, uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 15 % ročně z dlužné částky.

12. Rozdíl mezi žalobním návrhem na úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení soud ze shora popsaných důvodů zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně v řízení prokázala splnění podmínky podle § 142a odst. 1 o. s. ř., když v rámci jejího účastnického výslechu bylo prokázáno, že žalovaného k vrácení zapůjčených finančních prostředků opakovaně vyzývala. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo nutné k datu jednání soudu kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 64 142,47 Kč (jistina + kapitalizovaný úrok z prodlení 4 142,47 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 85 200 Kč (60 000 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 25 200 Kč). Co do vyjádření v procentech procesní úspěch žalobkyně v řízení činil 75,3 %, přičemž neúspěch činil 24,7 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 50,6 % Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, z něhož má žalobkyně právo na náhradu 50,6 %, tedy na částku 1 516 Kč.

14. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.