44 C 56/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 136 374 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 546,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 80 827,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 136 374 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 50 % ročně z částky 136 374 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 136 374 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 136 374 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 50 % ročně z částky 136 374 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení jakožto dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 7. 2021, která byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím platformy , webová stránka, (od 1. 9. 2022 , webová stránka, ). Server , webová stránka, je provozován společností , právnická osoba, jako inzertní server, kde se střetává poptávka nepodnikajících fyzických osob s nabídkou nepodnikajících fyzických osob, ochotných poskytnout peněžitou zápůjčku. , právnická osoba, při registraci vždy ověřuje totožnost zájemce o financování i věřitele dle oboustranného scanu či fotokopie občanského průkazu. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na serveru , webová stránka, prostřednictvím unikátního kódu, který byl žalované vygenerován pro podpis smlouvy o zápůjčce a zaslán pomocí software CRONu na elektronickou adresu žalované , e-mail, , uvedenou při registraci žalované na , webová stránka, . Pro samotné uzavření smlouvy žalovaná vepsala kód 1202107009 do klientské karty, čímž projevila vůli uzavřít smlouvu s žalobcem za podmínek v ní uvedených. Totožnost žalované a vůle uzavřít smlouvu byla ověřována též telefonicky na telefonním čísle , tel. číslo, . Text a znění smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila a schválila vložením unikátního kódu. Každý z kódů je unikátní a pevně fixován pro konkrétní žádost o zápůjčku, žadatele i datum. Žalobce podstoupil stejný proces uzavření smlouvy jako žalovaná a smlouvu podepsal unikátním kódem , hodnota, . Smlouvou o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši 75 000 Kč. Žalobce dne 9. 7. 2021 zaslal částku 75 000 Kč na účet společnosti , právnická osoba, a společnost , právnická osoba, po odečtení své odměny ve výši 5 % odpovídající částce 7 420,35 Kč (dle čl. 2 smlouvy) zaslala dne 9. 7. 2021 částku 67 579,65 Kč na účet žalované č. , č. účtu, . Žalobce, ač nebyl v postavení poskytovatele spotřebitelského úvěru, provedl posouzení úvěruschopnosti žalované. Posouzení úvěruschopnosti žalobce provedl na základě výpisů z běžného účtu žalované za 3 předcházející měsíce 4-5/2021. Ve výpisech žalobce kontroloval zejména deklarovaný příjem žalované a možné rizikové faktory. Z výpisů vyplynulo, že žalovaná má stabilní příjem a zůstatek na účtu se pohybuje v kladných hodnotách. Žalobce provedl lustraci žalované v Insolvenčním rejstříku a v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Tímto způsobem žalobce dospěl k závěru, že žalovaná je schopna zápůjčku ve splátkách ve výši 4 011 Kč splácet a zápůjčku poskytl. Žalovaná uhradila pouze první tři splátky v celkové výši 12 033 Kč, dále už nezaplatila ničeho. Celková dlužná částka se stala splatnou dne 7. 12. 2021.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobce s žalovanou dne 8. 7. 2021 podepsali smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal žalované poskytnout zápůjčku v celkové výši 75 000 Kč se smluvním úrokem 50 % ročně, splatnou ve splátkách po 4 011 Kč (viz smlouva o zápůjčce, e-mail o zaslání unikátního kódu žalované, kopie občanského průkazu žalované). Ke dni 8. 7. 2021 neměla žalovaná v Centrální evidenci exekucí žádný záznam (viz výpis z Centrální evidence exekucí). Dne 9. 7. 2021 byla připsána na účet společnosti , právnická osoba, č. , č. účtu, částka 75 000 Kč označená variabilním symbolem , var. symbol, , kde ve zprávě pro příjemce je uvedeno , Jméno žalobce, (viz potvrzení o platbě). Dne 9. 7. 2021 byla z účtu č. , č. účtu, odeslána platba ve výši 67 579,65 Kč na účet č. , č. účtu, (viz detail pohybu). Žalovaná na zápůjčku zaplatila žalobci 3 x 4 011 Kč, tj. celkem 12 033 Kč (viz splátkový kalendář půjčky). Z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil pohyby na účtech žalované za měsíce 4-6/2021. V měsíci dubnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu 425,36 Kč a konečný zůstatek částku 2 644,33 Kč. Dne 15. 4. 2021 byla žalované připsána mzda od , právnická osoba, . ve výši 19 192 Kč. Dne 17. 4. 2021 byla provedena odchozí platba ve výši 2 693 Kč na účet č. , č. účtu, a 2 593 Kč na účet č. , č. účtu, . Dne 19. 4. 2021 byla připsána platba 3 500 Kč s označením , jméno FO, a téhož dne platba 3 500 Kč s označením , jméno FO, . Dne 26. 4. 2021 byla připsána platba z účtu č. , č. účtu, ve výši 11 000 Kč, která vzápětí odešla na účet č. , č. účtu, (viz výpis z účtu za 4/2021). V měsíci květnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu 2 644,33 Kč a konečný zůstatek částku 2 754,78 Kč. Dne 7. 5. 2021 byla připsána platba od , finanční úřad, ve výši 29 319 Kč. Téhož dne byla provedena okamžitá platba na účet č. , č. účtu, . Dne 14. 5. 2021 byla žalované připsána mzda od , právnická osoba, . ve výši 22 455 Kč. Téhož dne byl proveden výběr v hotovosti -14 000 Kč. Dne 17. 5. 2021 byla provedena odchozí platba ve výši 2 693 Kč na účet č. , č. účtu, a 2 593 Kč na účet č. , č. účtu, . Dne 18. 5. 2021 byla připsána platba 3 500 Kč s označením , jméno FO, a dne 20. 5. 2025 platba 3 500 Kč s označením , jméno FO, . Dne 24. 5. 2021 byla provedena okamžitá úhrada ve výši -11 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Dne 24. 5. 2021 byla připsána okamžitá platba ve výši 4 000 Kč z účtu , jméno FO, , dne 28. 5. 2021 okamžitá platba ve výši 1 500 Kč z téhož účtu a dne 31. 5. 2021 okamžitá úhrada 1 000 Kč z téhož účtu (viz výpis z účtu za 5/2021). V měsíci červnu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu 2 754,78 Kč a konečný zůstatek částku 282,69 Kč. Dne 28. 5. 2021 byl proveden výběr hotovosti -1 500 Kč a dne 31. 5. 2021 výběr ve výši -600 Kč. Dne 3. 6. 2021 pak byla odeslána platba ve výši 500 Kč na účet č. , č. účtu, a dne 4. 6. 2021 platba ve výši 1 000 Kč na tentýž účet. Dne 14. 6. 2021 byla žalované připsána mzda od , právnická osoba, . ve výši 7 364 Kč, dne 15. 6. 2021 byl proveden výběr ve výši 7 400 Kč. Dne 18. 6. 2021 byla provedena odchozí platba ve výši 2 693 Kč na účet č. , č. účtu, a 2 593 Kč na účet č. , č. účtu, . Dne 18. 6. 2021 byla připsána platba 3 500 Kč s označením , jméno FO, a téhož dne byla připsána platba ve výši 8 000 Kč z účtu , č. účtu, . Dne 21. 6. 2021 byla připsána platba 3 500 Kč s označením , jméno FO, a téhož dne byla provedena okamžitá úhrada ve výši 3 500 Kč na účet č. , č. účtu, . Dne 24. 6. 2021 byla připsána platba z účtu , jméno FO, ve výši 15 000 Kč a téhož dne byla provedena okamžitá úhrada ve výši -3 480 Kč na účet , jméno FO, a stejného dne byla provedena okamžitá úhrada ve výši -11 000 Kč na účet č. , č. účtu, (viz výpis z účtu za 6/2021). Žalovaná při registraci o své osobě uvedla, že je rozvedená, má příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, a je zaměstnána na dobu určitou. Vyživovací povinnost nemá (viz osobní údaje). Předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 136 674 Kč do 10 pracovních dnů od doručení výzvy (viz předžalobní výzva, podací lístek).

4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobce a žalovaná si sjednali dne 8. 7. 2021 smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobce poskytl žalované částku 75 000 Kč.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k datu uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění k datu uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Předně se soud zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce v žalobě tvrdil, že nebyl povinen zkoumat úvěruschopnost žalované, neboť žalobce nebyl v postavení poskytovatele spotřebitelského úvěru.

8. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatelem spotřebitelského úvěru se rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odst. 2 pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

10. Zákon č. 257/2016 Sb. zakotvuje ochranu při poskytování spotřebitelských úvěrů a zápůjček. Žalovaná byla při uzavírání smlouvy v postavení spotřebitele a byla jí žalobcem poskytnuta zápůjčka. Soud se dále zabýval postavením žalobce při uzavírání smlouvy. Zákon dopadá na případy, kdy spotřebitelský úvěr či zápůjčka je poskytována poskytovatelem, který tak činí jako podnikatel (viz definice v § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb.). Základní charakteristiky podnikatele upravuje o.z. v § 420. Jedná se o 1) samostatný výkon činnosti živnostenským nebo obdobným způsobem, 2) na vlastní účet a odpovědnost, 3) za účelem dosažení zisku, 4) se záměrem činit tak soustavně.

11. Žalobce, který byl ve smlouvě označen jako fyzická nepodnikající osoba, opírá svůj závěr o tom, že na něj ochrana poskytovaná zákonem č. 257/2016 Sb. nedopadá, o fakt, že nedisponuje oprávněním České národní banky k poskytování úvěrů. Soud však tento názor nesdílí. Sama existence oprávnění k výkonu činnosti není pro posouzení subjektu jako podnikatele určující, což potvrzuje i odborná literatura: „Nemá-li určitá osoba živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že není podnikatelem.“ (ZAPLETAL, Jiří. § 421 [Podnikatelé podle formy a osoby mající podnikatelské oprávnění]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 2.). Při naplnění předpokladů definice podnikatele ad 1) až ad 3) se soud zabýval otázkou, zda lze uzavřít, že žalobce poskytuje zápůjčky či úvěry soustavně. Sám žalobce ve svém doplnění ze dne 2. 6. 2025 k výzvě soudu sdělil, že v obvodu Krajského soudu v Brně žalobce jako fyzická osoba uzavřel celkem 5 smluv o zápůjčce (konkrétně ze dne 8. 7. 2021, 28. 9. 2021, 14. 6. 2023, 31. 7. 2023 a 29. 1. 2025) v celkové výši 167 000 Kč, kde vydlužitelem byl vždy spotřebitel. Vzhledem k tomu, že soud se ve svém dotazu neomezoval na územní obvod Krajského soudu v Brně, dotaz směřoval na všechny smlouvy, a žalobce se sám ve svém odpovědi omezil pouze na obvod Krajského soudu v Brně, přesto uvedl celkem 5 uzavřených smluv v průběhu posledních 4 let, lze důvodně usuzovat, že celkový počet žalobcem uzavřených smluv je mnohem vyšší, neboť webová platforma má dosah na území celé České republiky, nikoliv pouze Jihomoravského kraje a Zlínského kraje. Proto soud uzavřel, že žalobce poskytoval a poskytuje zápůjčky soustavně, tedy v postavení podnikatele. Je třeba uvést, že žalobce se k soudu nedostavil a vzdal se tak poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

12. Soud vyšel z přesvědčení, že ochrana spotřebitele dle zákona č. 257/2016 Sb. na předmětnou zápůjčku dopadá, proto se zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobcem ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

13. Žalobce zjišťoval příjmy žalované ze 3 posledních výpisů z účtu, a protože zjistil pravidelný příjem a absenci rizikových faktorů, vyhodnotil žalovanou jako úvěrovatelnou. Soud se však s tímto názorem neztotožnil. Z výpisů z účtů naopak vyplynulo, že žalovaná sice má pravidelný příjem ze mzdy (který je však sám o sobě do budoucna nejistý s ohledem na dobu určitou trvání pracovního poměru), nicméně jedná se o příjem podprůměrný (za měsíce duben až červen 2021 činil průměrný příjem 16 337 Kč). Z účtu také vyplynulo, že žalovaná měla výdaje na splácení jiných závazků ve výši minimálně 5 286 Kč (pravidelné měsíční platby ve výši 2 593 Kč a 2 693 Kč). Na účet pravidelné přicházely 2 platby po 3 500 Kč označené vždy mužským jménem, o kterých lze důvodně předpokládat, že se jedná o výživné na dvě děti. O dalších výdajích žalované na bydlení a další nezbytné potřeby žalobci nebylo známo nic, což lze v situaci rozvedené vydlužitelky podprůměrného příjmu (velmi pravděpodobně se dvěma dětmi) považovat za zásadní informační deficit, neboť bez něj nelze učinit závěr, zda žalovaná byla či nebyla schopna poskytnutou zápůjčku splácet. Naopak z výpisů z účtu žalované lze usuzovat, že žalovaná měla finanční potíže, neboť na účtu byla řada finančních přesunů z různých účtů oběma směry nasvědčující tomu, že žalovaná se svými financemi nevystačovala a bylo zapotřebí finanční podpory či zápůjček od jiných spřízněných osob. Ostatně i v měsíci květnu 2021, kdy bylo žalované vedle mzdy 22 455 Kč navíc vyplaceno ještě daňové zvýhodnění od finančního úřadu ve výši téměř 30 000 Kč, žalovaná skončila na účtu se zůstatkem 2 754,78 Kč, tj. zůstatkem v podstatě přesně odpovídajícím počátečnímu stavu. Z popsaných důvodů soud shledal, že žalobce nesplnil svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, když si neopatřil dostatek informací (o výdajích žalované) a příjmy žalované ve spojení s pohyby na účtu vyhodnotil nesprávně.

14. Lze uzavřít, že smlouva o zápůjčce ze dne 8. 7. 2021 je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu žalované.

15. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoliv plnění, které žalobce odvozoval z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Právní poměr mezi žalobcem a žalovanou je třeba posoudit jako existující bezdůvodné obohacení na straně žalované dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), jež spočívá v tom, že žalovaná od žalobce obdržela na účet částku 67 579,65 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobci uhradila 12 033 Kč, pročež soud žalovanou zavázal k úhradě částky 55 546,65 Kč (67 579,65 Kč mínus 12 033 Kč) svým rozhodnutím.

16. Z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky 55 546,65 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, uložil soud stanovené platební povinnosti žalované v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

17. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení částky 55 546,65 Kč a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť převážně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.