44 C 57/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A jako insolvenční správce ve věci dlužnice Jméno advokátky B , narozená Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 210 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 210 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 210 000 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované nahradit náklady řízení ve výši 68 715,90 Kč k rukám zástupce žalované.Lhůta k plnění se nestanovuje.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 210 000 Kč s příslušenstvím, představující dvě platby z účtu dlužnice , Jméno advokátky B, (dále jen „dlužnice“) č. , č. účtu, na účet žalované č. , č. účtu, , aniž by k tomu dlužnice měla právní důvod. Konkrétně se jednalo o platbu ze dne 17. 10. 2022 ve výši 104 000 Kč a platbu ze dne 22. 11. 2022 ve výši 106 000 Kč. Žalovaná si prostředky ponechala a nevrátila je ani na předžalobní výzvu ze dne 3. 11. 2023, kterou byla vyzvána k plnění do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaná ve lhůtě ničeho žalobci neplnila, proto žalobce požadoval také úrok z prodlení za dobu od 15. 11. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná žalobní nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že je vlastníkem uvedeného účtu, na který dne 17. 10. 2022 obdržela na účet platbu od dlužnice ve výši 106 000 Kč a dne 23. 11. 2022 platbu ve výši 106 000 Kč. Odmítla však, že by pro platby neměla právní důvod. Platby, které dlužnice na účet poslala, byly určeny pro její sestru , jméno FO, , a to na základě dohody, o které se žalovaná dozvěděla až dodatečně. Skutečnost, že platby nebyly určeny pro žalovanou, ale pro sestru dlužnice, plyne i z označení obou plateb poznámkou „dům , jméno FO, “. Žalovaná a , jméno FO, byly dobré přítelkyně. Když byla žalovaná v srpnu 2022 na návštěvě u , jméno FO, , svěřila se jí , jméno FO, , že mají jít se sestrou (dlužnicí) na jednání ve věci pozůstalosti po jejich matce. , jméno FO, se tehdy žalované zeptala, jestli by si nemohla nechat poslat svůj podíl z pozůstalosti na účet žalované, protože sama vlastní účet nemá a účet, který v jiných případech používá, má pod kontrolou její dcera, přičemž , jméno FO, si nepřála, aby její dcera věděla o obdrženém dědickém podílu. Žalovaná na žádost , jméno FO, v důvěře přistoupila. Následně žalovaná dne 17. 10. 2022 obdržela částku 104 000 Kč, kterou ve dnech 19. 10., 20. 10., 22. 10., a 17. 11. v částkách v rozmezí od 12 000 Kč do 20 000 Kč s ohledem na limit pro výběry vybrala a v hotovosti platby , jméno FO, předala. Obdobně postupovala žalovaná poté, co obdržela částku 106 000 Kč. Ve dnech 24. 11., 25. 11., 27. 11., 30. 11., 1. 12. a 2. 12. vždy po částkách od 15 000 Kč do 20 000 Kč částku 106 000 Kč vybrala a předala , jméno FO, v hotovosti. Žalovaná dlužnici osobně nezná, nikdy ji neviděla. O jejích dluzích a záměru podat na sebe insolvenční návrh žalovaná nevěděla a dozvěděla se to až z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2023. Předžalobní výzvu žalovaná obdržela dne 8. 11. 2023 a reagovala na ni dopisem odeslaným zástupkyni žalobce dne 11. 11. 2023. Dopis se však žalované vrátil nevyzvednutý s poznámkou poštovního doručovatele „adresát nemá domovní schránku“. Účet žalované představoval toliko platební místo a žalovaná nemůže být povinna k vydání bezdůvodného obohacení.

3. Na jednání dne 1. 8. 2024 žalobce právní důvod tvrzený žalovanou neuznal. Uvedl, že jakékoli dohody dlužnice s , jméno FO, jsou neplatné pro poškozování věřitelů. Stejně tak dohoda, která byla uzavřena mezi žalovanou a , jméno FO, , neboť žalovaná připustila, aby její účet byl platebním místem, a to pouze za účelem poškození věřitelů.

4. V řízení bylo nesporným, že žalovaná obdržela od dlužnice v měsících říjen až listopad 2022 platby v celkové výši 210 000 Kč. Spornou byla otázka, zda k těmto platbám existoval nějaký právní důvod či byly platby zaslány bezdůvodně.

5. Jak vyplývá z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 6. 2. 2023, byl zjištěn úpadek dlužnice, s tím, že bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR , spisová značka, -, právnická osoba, soud zjistil, že oddlužení dlužnice povolené usnesením ze dne 6. 2. 2023 č.j. č.j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, nebylo schváleno, jelikož se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím byl sledován nepoctivý záměr. V odůvodnění je vysvětleno, že nepoctivým záměrem je míněn převod majetku dlužnice v hodnotě 1,3 milionu Kč kupní smlouvou ze dne 14. 10. 2022 (v době, kdy již dlužnice měla všechny své závazky) za kupní cenu ve výši 425 000 Kč, čímž bylo zmařeno uspokojení věřitelů a jejich poškození (ztráta 875 000 Kč). Kupní cenu dlužnice nepoužila k úhradě svých pohledávek, ale ke své osobní potřebě (částka 210 000 Kč byla převedena na účet jiné osoby). Předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2023, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 210 000 Kč (představující dvě předmětné platby bez právního důvodu) do 7 dnů od doručení výzvy (viz výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka včetně podacího lístku).

6. Z dohody uzavřené mezi dlužnicí a , jméno FO, , datované dne 12. 10. 2021, soud zjistil, že na základě dohody o rozdělení pozůstalosti po zemřelé matce , jméno FO, , schválené usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti č.j. , spisová značka, ze dne 6. 10. 2021, nabyla dlužnice podíl o velikosti 2/4 k tomuto majetku: podíl ve výši 39/48 k nemovitostem v k. ú. , adresa, , a to pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a pozemku p. č. , hodnota, , v obvyklé ceně dle souhlasného prohlášení ve výši 2 600 000 Kč. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, dle dohody nedědila, dohodly se obě sestry, že v případě prodeje spoluvlastnického podílu, vyplatí dlužnice , jméno FO, ½ získané finanční částky po odečtení poměrné části nákladů spojených s prodejem nemovitostí. Finanční částka bude uhrazena převodem ve prospěch účtu , jméno FO, , který bude následně sdělen dlužnici, pokud nebude následně ujednáno písemně jinak.

7. Výpisy z účtů žalované má soud za prokázáno, že dne 17. 10. 2022 byla připsána částka 104 000 Kč (což bylo ostatně nesporným). Dne 19. 10. žalovaná vybrala z bankomatu 20 000 Kč, dne 20. 10. žalovaná vybrala 15 000 Kč, dne 21. 10. žalovaná vybrala 2x 15 000 Kč, dne 22. 10. žalovaná vybrala 15 000 Kč, dne 26. 10. žalovaná vybrala 18 000 Kč, dne 17. 11. žalovaná vybrala 12 000 Kč. Dne 23. 11. 2022 pak byla připsána částka 106 000 Kč (taktéž nesporné). Dne 24. 11. žalovaná vybrala 18 000 Kč, dne 25. 11. vybrala 17 000 Kč, dne 27. 11. vybrala 17 000 Kč, dne 30.

11. částku 18 000, dne 1.

12. částku 15 000 Kč, dne 2.

12. částku 15 000 Kč.

8. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že denní limit pro výběr z bankomatu na účtu žalované byl 20 000 Kč.

9. V dopise žalované ze dne 9. 11. 2023, adresovaném zástupkyni žalobce, žalovaná reaguje na předžalobní výzvu a vysvětluje, že , jméno FO, převedla tyto platby na účet žalované na základě smlouvy o zapůjčení peněz ze dne 10. 12. 2021. Vysvětluje, že dlužnice vyplácela peníze své sestře , jméno FO, na základě dohody mezi nimi, protože , jméno FO, nedědila po své matce. Účet žalované uvedla , jméno FO, proto, že žalované dlužila nějaké peníze. Z vrácené obálky je zřejmé, že dopis byl odeslán poštou dne 11. 11. 2023 zástupkyni žalobce a dne 14. 11. 2023 se žalované vrátil s relací pošty, že adresát nemá domovní schránku (viz dopis včetně vrácené obálky).

10. V odvolání dlužnice ze dne 5. 10. 2023 proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR , spisová značka, -, právnická osoba, je dlužnicí vysvětleno, že nebyla vedena nepoctivým záměrem. Cena nemovitostí byla v dědickém řízení značně nadhodnocena a za takovou cenu se dlužnici nemovitosti prodat nepodařilo. Získané prostředky z prodeje ve výši 425 000 Kč dlužnice využila na splnění svých dalších nebankovních dluhů, kteří na ni vyvíjeli nepřiměřený nátlak. Částku 210 000 Kč dlužnice zaslala na základě písemné dohody se svou sestrou ze dne 12. 10. 2021 na sestrou zvolený účet (viz odvolání).

11. Ve zprávě pro oddlužení a o přezkumu ze dne 14. 4. 2023 je ručně napsáno, jak dlužnice vysvětlila prodej podílu ve výši 13/32 k nemovitostem: „Měly jsme to jako 2 sestry. Sestra měla exekuci, tak se to prodalo. Sestra byla v exekuci, proto to bylo napsáno pouze na mě v dědickém řízení.“12. Z e-mailové korespondence mezi žalovanou a dlužnicí vyplývá, že dne 9. 11. 2023 žalovaná posílá dlužnici dohodu mezi ní a sestrou dlužnice o zapůjčení peněz na kontrolu právníkovi. Dne 10. 11. 2023 odpovídá dlužnice, že „datum je třeba napsat hned po dědickém řízení cca listopad 2021. V dopise je třeba opravit větu: , jméno FO, mi na základě smlouvy o zápůjčce peněz ze dne xx. xx. xxxx dlužila finanční prostředky ve výši 220 000 Kč, a proto uvedla jako platební údaj můj bankovní účet, a tak byla částka 210 000 Kč zaslána na můj bankovní účet“. Téhož dne dlužnice poslala další e-mail, ve kterém je uvedeno, že ve smlouvě je třeba opravit částku na 220 000 Kč. Téhož dne později odpoledne poslala dlužnice ještě jeden e-mail, že to, co posílala prvně, ruší. Právník byl nakonec ochotný přepsat dopis, který může žalovaná odeslat. Dohodu mezi žalovanou a sestrou si mají podepsat a každá si ji nechat.

13. Žalovaná ve své účastnické výpovědi popsala, že byly s , jméno FO, kamarádky. , jméno FO, jí jednou na návštěvě řekla, že ji čeká dědické řízení, a že má dostat peníze. Požádala ji, jestli by si mohla nechat peníze poslat na účet žalované a vysvětlila to tak, že ona sice účet má, ale nechce to poslat na svůj účet, neboť na její účet má přístup její dcera v , Anonymizováno, a , jméno FO, nechce, aby její dcera věděla, že jí přišlo tolik peněz. Žalovaná se o to příliš nezajímala, nepřišlo jí to divné, a souhlasila. Dohodly se, že částka přijde ve dvou platbách. Ohledně vracení se dohodly, že žalovaná má limit 20 000 Kč, tak bude vybírat v částkách 20 000 Kč nebo menších, podle toho, zda bude potřebovat vybrat i pro sebe. Žalovaná pak popsala, jak peníze z bankomatu vybírala a jezdila za , jméno FO, domů nebo do práce peníze vracet. Uvedla, že vrátila celou částku, kterou obdržela, o čemž s , jméno FO, také sepsaly písemnou dohodu. Žalovaná popřela, že by věděla o exekucích či dluzích , jméno FO, . Uvedla, že jí v minulosti půjčovala nějaké drobné částky, když , jméno FO, nevyšla před výplatou. Dopis o její půjčce , jméno FO, žalovaná vysvětlila tak, že, když jí přišla první výzva od zástupkyně žalobce, tak se obrátila na , Jméno advokátky B, , co to má znamenat, a její právník sepsal tento dopis a dohodu. Žalovaná však nakonec tento papír do obálky s odpovědí zástupkyni žalobce ani nedala, protože se jí to zdálo divné. Namísto toho dala do obálky dohodu o tom, že vybrané peníze odevzdala.

14. Svědkyně , jméno FO, ve své výpovědi potvrdila vše, co uvedla žalovaná. Na návrh svědkyně se s žalovanou dohodly, že si svědkyně nechá peníze od sestry poslat na účet žalované, která peníze následně vybere a vrátí svědkyni. Svědkyně potvrdila, že žalovaná svědkyni vrátila celou zaslanou částku. Svědkyně však v rozporu s tvrzením žalované uvedla, že žalovaná věděla o exekucích svědkyně, svědkyně ji o nich sama informovala, když ji žádala o možnost zaslat peníze na účet. Svědkyně také potvrdila, že dohodu s dlužnicí ohledně rozdělení pozůstalosti a jejího následného prodeje a vypořádání uzavřela z důvodu svých exekucí, netušila však, že její sestra má také finanční problémy. Dohodu sepsaly v písemném vyhotovení hned v návaznosti na jednání ve věci pozůstalosti, vypracovala ji právnička.

15. Dlužnice ve své svědecké výpovědi potvrdila vše, co zaznělo v předchozích dvou výpovědích. Potvrdila uzavření dohody s , jméno FO, ohledně pozůstalosti i důvod uzavření této dohody, kterým byly exekuce , jméno FO, . Potvrdila také, že žalovanou nezná a číslo jejího účtu jí dala její sestra pro zaslání jejího podílu z dědictví.

16. Ze spisu Okresního soudu v Uherském , adresa, sp. zn. , spisová značka, o pozůstalostním řízení po zemřelé , jméno FO, , soud zjistil, že zůstavitelka byla vdova a zanechala 4 dcery, které se všechny dostavily k jednání. Byly tedy 4 zákonné dědičky, které měly dle zákonné posloupnosti dědit stejným dílem v rozsahu 1/4. Žádná z dědiček dědictví neodmítla, neuplatnila výhradu soupisu, ani nenavrhla započtení na dědický podíl. Mezi aktiva pozůstalosti patřil mj. podíl 39/48 na nemovitostech v k. ú. , adresa, , konkrétně pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba p. č. , hodnota, a pozemku p. č. , hodnota, (dále jen „nemovitosti“). , adresa, uzavřely dohodu o rozdělení pozůstalosti, dle které dlužnice nabyla podíl ve výši 2/4, , jméno FO, nabyla podíl ve výši ¼ a , jméno FO, taktéž ¼ (viz protokol o jednání dne 6. 10. 2021). Usnesením č.j. 21 D 1453/2020-67 ze dne 6. 10. 2021 byla schválena dohoda dědiček o rozdělení pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, tak, jak byla popsána shora. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 10. 2021.

17. Lze shrnout, že z dokazování bylo zjištěno, že dlužnice , Jméno advokátky B, a její sestra , jméno FO, uzavřely dohodu o rozdělení pozůstalosti, dle které podíl , jméno FO, připadl dlužnici s tím, že poté co budou nemovitosti prodány, vyplatí dlužnice podíl , jméno FO, v penězích na účet, který jí sdělí. Důvodem takové dohody byla skutečnost, že , jméno FO, měla exekuce. Motiv dohody shodně potvrdily obě účastnice dohody ve své svědecké výpovědi, svědkyně , jméno FO, i dlužnice. Vedle této dohody uzavřely žalovaná s , jméno FO, dohodu o tom, že , jméno FO, si může nechat peníze z pozůstalosti zaslat na účet žalované. Ona je následně vybere a vrátí , jméno FO, . A tak se také stalo. Dlužnice zaslala žalované dvě platby v celkové výši 210 000 Kč, které představovaly podíl , jméno FO, z prodeje nemovitostí (označené jako „dům , jméno FO, “). Žalovaná prostředky postupně vybírala a postupně , jméno FO, vracela. Bylo prokázáno, že celá částka byla žalovanou vrácena , jméno FO, (shodně potvrdily žalovaná i , jméno FO, ).

18. Pokud žalovaná celou částku 210 000 Kč postupně , jméno FO, vydala, pak se žádným způsobem nemohla na ničí úkor bezdůvodně obohatit, neboť její účet byl jen platebním místem.

19. Žalobce se domáhal bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že obě dohody (dohoda mezi dlužnicí a , jméno FO, o rozdělení pozůstalosti i dohoda mezi žalovanou a , jméno FO, o poskytnutí účtu jako platebního místa) jsou absolutně neplatné, neboť krátily či obcházely věřitele.

20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Je třeba přisvědčit žalobci, že dohoda o rozdělení pozůstalosti je minimálně v části, která se týká podílu dlužnice a , jméno FO, , absolutně neplatným právním jednáním dle § 588 o.z., neboť ji obě strany uzavřely s úmyslem zmařit uspokojení věřitelů , jméno FO, . Právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit věřitele nejsou v souladu se zákonem, v důsledku čehož jsou – v závislosti na konkrétních okolnostech – buď neplatné pro rozpor s účelem zákona nebo pro jeho obcházení, nebo sice platné, avšak odporovatelné. Pro posouzení, o který z těchto následků se v konkrétním případě jedná, je rozhodující, zda právní úkon uzavírali v úmyslu zkrátit věřitele oba účastníci nebo pouze dlužník; v prvním případě jde o úkon neplatný, v druhém (pouze) o úkon odporovatelný (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2886/2006). Citované rozhodnutí bylo sice vydáno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dle přesvědčení soudu je však aplikovatelné i v podmínkách o.z. Od okamžiku doručení oznámení o pověření k vedení exekuce má povinná (tedy , jméno FO, ) zákaz nakládat se svým majetkem. Dohoda mezi dlužnicí a , jméno FO, tento zákaz porušila, přičemž obě strany dohody byly vedeny úmyslem zkrácení věřitelů , jméno FO, . Lze uzavřít, že dohoda odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

23. Důsledkem, který žalobce z neplatnosti dohody dovozuje, však není bezdůvodné obohacení na straně žalované. Dohoda o rozdělení pozůstalosti byla neplatnou, protože obcházela věřitele , jméno FO, (nikoliv věřitele dlužnice) a výsledkem této dohody nebylo, že by dlužnice (tedy majetková podstata) byly nějakým způsobem kráceny. Naopak dlužnici (tedy majetkové podstatě) se podle této neplatné dohody dostalo více, než činil její zákonný nárok. Pokud by dohoda uzavřena nebyla, připadl by dlužnici podíl ve výši ¼ na pozůstalosti, nikoliv podíl ve výši 2/4. Neplatnou dohodou naopak došlo k bezdůvodnému obohacení na straně dlužnice (tedy majetkové podstaty). Pokud dlužnice hodnotu zpeněženého podílu (210 000 Kč) na , jméno FO, zvolený účet zaslala, pak touto transakcí bylo bezdůvodné obohacení na straně dlužnice vydáno.

24. Ve vztahu k neplatnosti dohody mezi žalovanou a , jméno FO, lze uvést, že z výpovědi , jméno FO, vyšlo najevo, že žalovaná (ačkoliv to od počátku popírala) o exekucích , jméno FO, skutečně věděla. Tedy i dohoda mezi žalovanou a , jméno FO, o zaslání peněz na účet žalované obchází věřitele , jméno FO, . Lze tudíž usuzovat, že žalovaná by svým jednáním odpovídala za případnou škodu způsobenou věřitelům , jméno FO, , nikoliv však věřitelům dlužnice (tedy majetkové podstatě).

25. Ze všech shora popsaných důvodů soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl.

26. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšnou, proto jí podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vůči žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalované jako účelně vynaložené přiznal náklady řízení v celkové výši 68 715,90 Kč, sestávající z odměny za zastupování žalované advokátem ve výši 54 840 Kč, tj. 6 × 9 140 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů právní služby (dále též „adv. tar.“) za následující úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis odporu a vyjádření k žalobě ze dne 28. 3. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření žalované ze dne 2. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast u jednání soudu dne 1. 8. 2024, dne 5. 12. 2024 a dne 17. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., náhrady hotových výdajů ve výši 1 950 Kč (tj. 5 × 300 Kč a 1 × 450 Kč) příslušející k šesti shora uvedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. (částka 300 Kč v případě úkonů provedených do 31. 12. 2024 a částka 450 Kč za úkon provedený ode dne 1. 1. 2025), a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 11 925,90 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.

27. Pokud jde o lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení, tato nebyla soudem stanovena, neboť bude plněno z majetkové podstaty dlužnice a bude postupováno dle § 203 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.

28. Žalobce byl v řízení dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení od soudního poplatku. Protože však byl ve věci neúspěšným, k přenosu poplatkové povinnosti na žalovanou dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. nedošlo.