44 C 69/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení vyživovací povinnosti zletilého dítěte

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni pro zletilou jméno příjmení, narozenou dne datum, se počínaje dnem datum zvyšuje z částky 1 800 Kč na částku 2 200 Kč měsíčně, se splatností vždy k 25. dni příslušného měsíce k rukám žalobkyně. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu ve obec č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Dlužné výživné za dobu od datum do datum ve výši 3 080 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným do 25. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že nezaplatí-li některou ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala výživného pro zletilou dceru žalovaného. jméno příjmení, narozenou datum, (dále jen jméno) ve výši 2 200 Kč počínaje dnem datum, protože právo na výživné na ni přešlo dle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí (dále jen zákon), neboť byl jméno dne datum přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona. jméno je studentkou denního studia Střední školy oděvní a služeb obec a má zpracován individuální plán mladého dospělého. Pobírá sirotčí důchod ve výši 8 928 Kč. Od datum byl jméno přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 6 680 Kč, od datum ve výši 6 450 Kč, od datum ve výši 8 700 Kč, od datum ve výši 8 085 Kč a od datum ve výši 8 322 Kč měsíčně. O výživném pro jméno bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve obec č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým byla jméno nařízena ústavní výchova a otci (žalovanému) bylo uloženo přispívat na její výživu částkou 1 800 Kč měsíčně na účet ústavu.

2. Žalovaný žalobní nárok neuznal. jméno platí nejméně 2 000 Kč měsíčně, i více. Má další vyživovací povinnost k nezletilému jméno, t.č. ve Výchovném ústavu obec, na kterého platí 1 700 Kč měsíčně. Jediným příjmem žalovaného je důchod ve výši 25 000 Kč. Kvůli exekučním srážkám žalovanému chodí na účet pouze 21 000 Kč. Žalovaný si platí ubytovnu v ceně 8 000 Kč měsíčně. Mnoho peněz na vlastní obživu mu nezbývá. Za přiměřenou žalovaný považuje částku 500 Kč měsíčně. Na jednání dne datum žalovaný uvedl, že nevěděl, že má platit výživné úřadu práce. Kdyby mu žalobkyně poslala nějaký dopis, výživné by platil žalobkyni a ne jméno. Žalovaný měl za to, že by dluh platit neměl, protože by zaplatil výživné dvakrát, celkem cca 45 000 Kč.

3. Podle § 50u odst. 1 zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

4. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

5. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve obec ze dne datum soud zjistil, že jméno byl přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 6 680 Kč od datum.

6. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve obec ze dne datum soud zjistil, že jméno byl snížen zaopatřovací příspěvek opakující se z částky 8 700 Kč na 8 085 Kč od datum.

7. V řízení bylo prokázáno, že jméno byl přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona, dle § 50u odst. 1 zákona tedy přechází právo zletilé dcery na výživné na Českou republiku. Podle odst. 2 citovaného ustanovení podá příslušná pobočka úřadu práce návrh na stanovení výživného, pokud výživné nebylo stanoveno (nebo vykonatelně ujednáno nebo neexistuje-li soudem schválená dohoda o výživném).

8. Z rozsudku Okresního soudu ve obec č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že tehdy nezletilé jméno byla nařízena ústavní výchova, v rámci které byla jméno svěřena do péče příjmení domova obec. Otec (žalovaný) byl zavázán platit výživné ve výši 1 800 Kč vždy do 15. dne na účet ústavu. Při rozhodování o výši výživného vyšel soud ze mzdy žalovaného ve výši 24 000 Kč čistého s přihlédnutím ke skutečnosti, že za pár měsíců žalovanému končí pracovní poměr a žalovaný nastupuje do starobního důchodu.

9. Citovaný rozsudek představuje rozhodnutí soudu, dle kterého může podat návrh na exekuci i žalobkyně. Oprávněnou dle citovaného rozsudku je jméno, účet ústavu je pouze platebním místem, kam bylo výživné placeno po dobu umístění jméno do ústavní výchovy. Dnem, kdy byl jméno přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona, přešlo dle § 50u odst. 1 zákona právo na výživné jméno na Českou republiku. Dle § 36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekučního řádu), lze vést exekuci ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Dle § 36 odst. 4 exekučního řádu přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. Dle § 37 odst. 1 exekučního řádu lze exekuci vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5.

10. Z uvedeného lze uzavřít, že na žalobkyni přešlo právo jméno na výživné z citovaného rozsudku a jako osoba, na kterou přešlo právo oprávněného z exekučního titulu, je účastníkem řízení dle § 36 exekučního řádu a může podat exekuční návrh dle § 37 odst. 1 exekučního řádu.

11. Rozhodnutí o výživném nicméně zavazuje žalovaného k placení částky 1 800 Kč měsíčně, žalobkyně však požaduje počínaje dnem datum částku 2 200 Kč měsíčně. Soud proto návrh žalobkyně posoudil dle jeho obsahu jako návrh na zvýšení výživného, naposled stanoveného citovaným rozsudkem a zabýval se otázkou změny poměrů.

12. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen příjmení) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Dle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Dle § 913 odst. 1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Dle § 915 odst. 1 OZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Dle § 922 odst. 1 OZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

17. Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

18. Potvrzeními o studiu ze dne datum a ze dne datum má soud za prokázáno, že jméno je od datum dosud studentkou Střední školy oděvní a služeb obec, momentálně ve druhém ročníku.

19. Z potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého ze dne datum vyplývá, že dne datum byl jméno ve vzájemné spolupráci vypracován individuální plán mladého dospělého. Z potvrzení o součinnosti mladého dospělého ze dne datum vyplývá, že jméno pravidelně dochází k vyhodnocení a aktualizaci jejího individuálního plánu.

20. Z přehledu vyplacených dávek soud zjistil, že jméno byl v prosinci 2022 vyplacen zaopatřovací příspěvek celkem 37 210 Kč, v lednu 2023 částka 8 700 Kč a v únoru 2023 částka 8 085 Kč.

21. Oznámením obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo prokázáno, že jméno pobírá sirotčí důchod, který byl od datum zvýšen na 8 928 Kč.

22. Z písemného vyjádření jméno soud zjistil, že jméno pobírá sirotčí důchod ve výši 8 928 Kč a zaopatřovací příspěvek ve výši 8 322 Kč. Od otce dostávala výživné ve výši 2 000 Kč a kapesné ve výši 1 000 – 2 000 Kč. Peníze dostávala hotově, proto nemá, jak uvedené doložit. příjmení jméno představují nájemné ve výši 15 000 Kč, kartička na vlak i na autobus v ceně 2 000 Kč. Jídlo 1 500 Kč a paušál ve výši 1 500 Kč. Výdaje nemá, jak doložit. jméno dále potvrdila, že jí ani jejímu otci nikdo neřekl, že otec je povinen platit výživné státu, ani jim nedošel dopis.

23. Z potvrzení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný pobírá starobní důchod ve výši 25 159 Kč. Sdělením obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo potvrzeno tvrzení žalovaného, že jsou mu z důchodu sráženy exekuční srážky.

24. Jak vyplývá z Evidence práv pro osobu, žalovaný není veden v katastru nemovitostí jako vlastník žádné nemovitosti.

25. Ze smlouvy o ubytování ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl v období od datum do datum pronajatý jednolůžkový pokoj v budově anonymizována dvě slova za cenu 8 000 Kč za měsíc.

26. Z poštovní poukázky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byl vyplacen starobní důchod ve výši 21 290 Kč.

27. Soud o výživném naposled rozhodoval za situace, kdy jméno měla 12 let a byla umístěna v rámci ústavní výchovy do zařízení příjmení domova obec, kde všechny její hmotné potřeby byly zajištěny. Od dosažení zletilosti jméno již není v Dětském domově, ale musí se o sebe postarat sama. Vzhledem k tomu, že o výživném bylo naposled rozhodnuto před více než 7 lety, je nepochybné, že došlo k podstatné změně poměrů. jméno je nyní zletilá a musí si platit veškeré náklady na své životní potřeby od bydlení přes stravu, ošacení, obuv, studijní pomůcky, hygienické potřeby a jiné. Je skutečností, že jméno má příjem ze sirotčího důchodu po své matce ve výši 8 928 kč a zaopatřovací příspěvek od státu ve výši 8 085 Kč.

28. K poměrům žalovaného soud zjistil, že jeho jediným příjmem je starobní důchod ve výši cca 25 000 Kč, z čehož si hradí bydlení v ceně 8 000 Kč a výživné pro nezletilého syna jméno ve výši 1 700 Kč.

29. Dle tabulek Ministerstva spravedlnosti ČR má výživné na dítě starší 16 let (pokud má rodič 2 vyživovací povinnosti) činit 18 % z příjmu povinného rodiče s tím, že povinnému rodiči by měla zůstat minimální kontrolní částka (vypočtená jako procentuální ve výši 66 % z příjmu rodiče anebo pevná minimální částka vypočtená pro případy oddlužení, konkrétně pak ta, která je vyšší). V projednávaném případě je vyšší pevná kontrolní částka, která činila 17 479 Kč. Po odečtení obou výživných by tak žalovanému mělo pro vlastní potřeby zůstat cca 17 500 Kč, což je v daném případě s rezervou splněno. Pokud jde o exekuce žalovaného prováděné srážkami ze starobního důchodu, k těmto soud nepřihlížel, neboť výživné má přednost před ostatními závazky. Naopak srážky ze starobního důchodu by měl soudní exekutor upravit ve vazbě na žalovaným předložený rozsudek o výživném.

30. Soud proto žalobě zcela vyhověl a počínaje dnem datum zvýšil výživné z částky 1 800 Kč na částku 2 200 Kč. Tímto rozsudkem se mění rozsudek č.j. spisová značka ze dne 13. 1. 2016.

31. Dále se soud zabýval otázkou dlužného výživného za dobu od datum do datum.

32. Z čestného prohlášení ze dne datum soudu vyplynulo, že žalovaný od července 2022 platil jméno na výživném částku 2 000 Kč. Z písemného prohlášení jméno o příjmech a výdajích pak vyplynulo, že žalovaný platil jméno nad rámec výživného ještě kapesné ve výši 1 000 Kč – 2 000 Kč měsíčně. Platil-li žalovaný k výživnému ještě kapesné ve výši 1 000 Kč, je tím částka 2 200 Kč zcela pokryta. Soud má za prokázáno, že žalovaný výživné řádně platil, pouze s tou výhradou, že jej platil jméno, nikoliv žalobkyni, na kterou právo přešlo.

33. Dle § 1723 odst. 2 OZ ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

34. Dle § 1882 odst. 1 OZ pokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

35. Přechod práva na výživné dle § 50u zákona představuje závazek vniklý na základě jiné právní skutečnosti, na který je dle § 1723 OZ třeba přiměřeně aplikovat ustanovení o závazcích ze smlouvy. V případě postoupení pohledávky smlouvou pak dle § 1882 odst. 1 OZ platí, že dokud postupitel (původní vlastník pohledávky) dlužníka (povinného) o postoupení práva nevyrozumí, nebo dokud postupník (nový vlastník pohledávky) povinnému postoupení neprokáže, může se dlužník zprostit své povinnosti tím, že splní svůj dluh postupiteli (původnímu vlastníkovi pohledávky). Tato situace nastala v projednávaném případě. Žalovaný, nevědom si přechodu práva na výživné, po celou dobu plnil výživné jméno. Vzhledem k tomu, že sama žalobkyně uvedla, že žalovaného nevyzývala k plnění a rovnou podala žalobu k soudu, je třeba uzavřít, že žalobkyně žalovanému přechod práva neprokázala (a stejně tak jméno při neznalosti situace neoznámila). Dle § 1882 odst. 1 OZ, které soud přiměřeně použil na projednávanou věc, se žalovaný zprostil své povinnosti k žalobkyni plněním výživného jméno. Nejpozději doručením podané žaloby žalovanému však žalobkyně žalovanému přechod práva oznámila (a odkazem na příslušné ustanovení i prokázala) a žalovaný již měl plnit žalobkyni. Žaloba byla podána dne datum a žalovanému byla doručena dne datum. Za dobu od datum do datum pak žalovanému vznikl dluh ve výši 3 080 Kč (880 Kč za měsíc duben 2023 a 2 200 Kč za měsíc květen 2023).

36. Dle návrhu žalobkyně soud zavázal žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 3 080 Kč ve splátkách po 600 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným s tím, že nezaplatí-li žalovaný některou ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celému zůstatku dluhu.

37. Pro absenci předžalobní výzvy k plnění ze strany žalobkyně dle § 142a o.s.ř. soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalobkyně výslovně deklarovala, že před žalobou žalovaného nevyzývala, neboť mají pokyn rovnou podávat žalobu. Žalovaný však reagoval tak, že nevěděl, že má výživné platit žalobkyni. Pokud by mu žalobkyně napsala dopis, pak by výživné, které po celou dobu řádně platil jméno, platil žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v otázkách výživného v postavení jméno, nic jí nebránilo v uzavření dohody s žalovaným bez nutnosti podávat žalobu k soudu. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, přestože byla v řízení úspěšnou. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.