44 C 9/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 260,01 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 260,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 318,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 260,01 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 18 260,01 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 856,53 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 260,01 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč k účtu č. [bankovní účet], který žalovaný mohl čerpat opakovaně. Dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru byl následně úvěrový rámec zvýšen na částku 15 000 Kč. Kontokorent byl úročen úrokem ve výši 18,9 % p. a., kdy žalobkyně byla oprávněna k poslednímu dni měsíce připsat splatné úroky k jistině kontokorentu. Dále byl žalovaný povinen hradit ceny spojené s kontokorentem dle sazebníku. Žalovaný byl povinen nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru a splatit kontokorent nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Žalovaný překročil rámec kontokorentu, který i přes opakované výzvy nevyrovnal, kdy nakonec byl v záporném zůstatku 18 260,01 Kč, tj. 3 260,01 Kč nad rámec sjednaného limitu. Vzhledem k tomu žalobkyně prohlásila celou dlužnou pohledávku z kontokorentu za splatnou ke dni [datum]. Ke dni zesplatnění činila pohledávka 18 579 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 18 260,01 Kč a z dlužných úroků, úroků z prodlení a poplatků ve výši 318,99 Kč. Příslušenství dále představuje úrok z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum], do zaplacení, a obchodní úrok ve výši 18,9 % p. a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, tedy povolené přečerpání zůstatku na účtu č. [bankovní účet]. Tento bankovní účet byl žalovanému zřízen žalobkyní na základě uzavřené smlouvy o účtu a rámcové smlouvy o finančních službách ze dne [datum] (viz rámcová smlouva o finančních službách ze dne [datum], smlouva o účtu ze dne [datum]). V rámci kontraktačního procesu mezi žalobkyní a žalovaným byly také zjištěny skutečnosti stran majetkových poměrů žalovaného, kdy tento uvedl, že je svobodný, žije u rodičů/rodinných příslušníků, má 3 vyživovací povinnosti, má úplné střední odborné vzdělání s maturitou, pracuje jako zaměstnanec u [právnická osoba], a.s., [IČO] s měsíční průměrnou mzdou ve výši 15 000 Kč, přičemž nemá žádné další pravidelné splátky jiných finančních závazků (viz žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum]). Žalovaný měl před uzavřením Smlouvy se žalobkyní sjednány 2 další finanční produkty, a to se žalobkyní – kreditní kartu s úvěrovým limitem 40 000 Kč se splátkou 3 396 Kč měsíčně a kreditní kartu s úvěrovým limitem 10 000 Kč se splátkou 0 Kč měsíčně u jiného finančního subjektu (viz listina„ Informace z [anonymizováno]“). Kontokorentní úvěr byl úročen sazbou ve výši 18,9 % ročně (RPSN 28 %), kterou byla žalobkyně oprávněna jednostranně upravit. Vedle toho byl žalovaný povinen hradit cenu za správu a vedení úvěru, cenu za vedení účtu, to vše dle ceníku žalobkyně za každý započatý kalendářní měsíc k poslednímu dni v měsíci. Žalovaný byl povinen úvěr splácet dle svého uvážení, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl úvěr čerpán. Úroky byl žalovaný povinen hradit vždy posledního dne v měsíci, kdy úroky budou strženy z kladného zůstatku účtu, případně budou připsány k jistině úvěru, čímž se stanou její součástí. Stejně tak budou připsány k jistině v případě nepovoleného přečerpání. V případě řádného nehrazení byla žalobkyně oprávněna účtovat úrok z prodlení a náklady spojené se správou úvěru v prodlení, jakož i požadovat okamžité splacení úvěru. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“) – (viz Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné ke dni [datum], ceník žalobkyně pro bankovní obchody účinný od 1. 11. 2013, ceník pro soukromou klientelu účinný od 1. 1. 2020). Dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 15 000 Kč (viz dodatek). Dle čl. 14 4 věty první VOP byl žalovaný oprávněn čerpat Kontokorent průběžně, přičemž se zavázal nepřekročit limit Kontokorentu. Dle čl. 14 VOP za porušení smlouvy o Kontokorentu se mj. považují následující skutečnosti: b) žalovaný se dostal do prodlení s úhradou kteréhokoli z peněžitých závazků ze smlouvy o Kontokorentu; c) došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku na Platebním účtu, ke kterému je Kontokorent sjednán. Dle čl. 14 8 VOP Pokud žalobkyně zjistí jedno nebo více porušení smlouvy o Kontokorentu podle čl. 14 VOP je podle vlastní úvahy oprávněna uplatnit následující opatření samostatně či souběžně, najednou či postupně: a) pozastavit či odmítnout čerpat Kontokorent; b) snížit limit Kontokorentu s účinností od doručení oznámení o tomto snížení, c) prohlásit Kontokorent a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z Kontokorentu nebo jejich část za okamžitě splatné; oznámení o tomto opatření odešle nejpozději v den jeho realizace. Žalovaný je povinen uhradit své splatné závazky v termínu stanoveném žalobkyní; neuhradí-li je, dostává se do prodlení; d) vypovědět smlouvu o Kontokorentu s účinností ke dni doručení výpovědi Klientovi. V případě, že bude výpověď vrácena žalobkyni zpět jako nedoručitelná, zaniká smlouva o Kontokorentu dnem vrácení zásilky žalobkyni. Neuvede-li žalobkyně ve výpovědi pozdější lhůtu, je Klient povinen nejpozději v den účinnosti výpovědi uhradit žalobkyni veškeré pohledávky ze smlouvy o Kontokorentu. Podle čl. 14 VOP nepovolený debetní zůstatek vzniká na platebním účtu, ke kterému je Kontokorent sjednán, překročením limitu Kontokorentu nebo nesplacením Kontokorentu ve stanovené lhůtě. Žalobkyně je oprávněna z nepovoleného debetního zůstatku účtovat Klientovi úroky ve výši stanovené v Oznámení platném v den vzniku debetního zůstatku (viz VOP). Přesný průběh kontokorentního úvěru je zachycen ve výpisech z účtu za [číslo], z nichž je patrno, že žalovaný měl v období od [datum] do [datum] zůstatek na účtu - 16 990,88 Kč, od [datum] do [datum] zůstatek na účtu - 18 260,01 Kč a ten stejný záporný zůstatek také následně a v období od [datum] do [datum] (viz výpisy z účtu za [číslo], podklady pre súdne konanie). Dopisem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalovanému, že je nutné uhradit dlužnou částku ve výši 2 891 Kč (tvořící nepovolené přečerpání účtu) nejpozději do [datum], jinak žalobkyně zesplatní celý dluh z kontokorentního úvěru ve výši 17 891 Kč a od [datum] vypoví smlouvu o poskytnutí úvěru (viz listina„ Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy“ ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] (poslední výzva před podáním žaloby) sdělila žalobkyně žalovanému, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu, proto dne [datum] převedla pohledávku na evidenční účet z nepovolených debetních zůstatků, kdy celková dlužná částka 18 579 Kč se sestává z nepovoleného přečerpání ve výši 18 260,01 Kč, z úroků a úroků z prodlení ve výši 318,99 Kč, a současně jej vyzvala k neprodlenému vyrovnání dlužné částky. Pokud nedojde k vyrovnání, je výzva současně výpovědí smlouvy o účtu, a to k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla doručena výzva (viz dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 18 260,01 Kč s příslušenstvím nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum]); žalovaný dne [datum] zkontaktoval právního zástupce žalobkyně s tím, že má zájem celý dluh uhradit a současně požádal o stanovení splátkového kalendáře, a to s ohledem na jeho současnou finanční situaci (viz emailová komunikace ze dne [datum]). I přes zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky ve splátkách ve výši [číslo] z celkové dlužné částky měsíčně, učiněnou právním zástupcem žalobkyně (viz dopis ze dne [datum]), žalovaný ničeho neuhradil, resp. žádnou úhradu netvrdil.

4. Z výpisů z účtu za období od [číslo] do [číslo] soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr. <i>5. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.</i> <i>6. Podle § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).</i> <i>7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 502 odst. 1 obch. z., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.</i> <i>9. Podle § 503 odst. 1 obch. z., závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit poskytnuté peněžité prostředky.</i> <i>10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva i povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.</i> <i>11. Podle § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účet se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>12. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>13. Podle § 517 odst. 1 obch. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.</i> <i>14. Podle § 517 odst. 2 obch. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 16. Z hlediska právního posouzení byl soud veden následujícími úvahami: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. (v souladu s § 3028 odst. 1 o. z.), na jehož základě žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat zůstatek běžného účtu až do výše 5 000 Kč a žalovaný se za to zavázal hradit úrok ve výši 18,9 % ročně, jakož i další ceny dle ceníku žalobkyně, jakož i byl povinen nepřesáhnout limitu kontokorentu. Následně došlo dodatkem ke stávající smlouvě o kontokorentním úvěru k navýšení sjednaného rámce kontokorentu na částku 15 000 Kč. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy o kontokorentním úvěru (ve znění pozdějšího dodatku), když dlouhodobě nedodržoval sjednaný rámec kontokorentu, když nejméně za období od [číslo] do [číslo] činil záporný zůstatek částku vyšší než sjednaný rámec kontokorentního úvěru, a proto žalobkyně v souladu s čl. 14 písm. c) VOP dopisem ze dne [datum] (poslední výzva před podáním žaloby) kontokorent ke dni [datum] zesplatnila, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo domáhat se zaplacení celé jistiny kontokorentu ve výši 18 260,01 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou jistinu ve výši 18 260,01 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání důvodnosti tohoto nároku svým rozhodnutím.

17. Žalobkyně byla v souladu se Smlouvou oprávněna účtovat žalovanému smluvní úrok ve výši 18,9 % p. a. z nesplacené jistiny úvěru do zaplacení, který do dne zesplatnění činil v kapitalizované výši 318,99 Kč, k jehož úhradě zavázal soud žalovaného svým rozhodnutím. Jelikož zesplatnění pohledávky nemá vliv na další úročení dlužné jistiny smluvním úrokem, uložil soud k oprávněnému žalobnímu návrhu žalobkyně rovněž žalovanému povinnost, aby žalobkyni uhradil úrok ve výši 18,9 % p. a. z částky 18 260,01 Kč od [datum] do zaplacení.

18. Jelikož žalovaný řádně a včas žalobkyni neuhradil částku přesahující limit kontokorentu, dostal se do prodlení se zaplacením (§ 517 odst. 1 obch. zák.) a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně uplatnila ke dni [datum] právo na zesplatnění dlužné jistiny, vznikl tak žalobkyni vůči žalovanému ode dne následujícího nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky jistiny 18 260,01 Kč do zaplacení. Soud po přezkoumání tohoto nároku shledal, že je důvodný co do základu i výše, a proto žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky svým rozhodnutím.

19. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 5 856,53 Kč se skládají -) ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, -) odměny advokáta ve výši 900 Kč (dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů dále jen„ advokátní tarif“), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 300 Kč a odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a to účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 1 860 Kč, -) náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 cit. vyhl.), a ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady cestovních výdajů za cestu advokáta ze svého sídla k Okresnímu soudu ve [obec] při ujetí 74 km (z [obec] do [obec] a zpět) dne [datum] ve výši 518,95 Kč, sestávající z amortizace ve výši 384,80 Kč (74 x 5,20 Kč) a jízdného ve výši 134,15 Kč (průměrná spotřeba 4,4 litrů [číslo] km, PHM natural 95 v sazbě 41,20 Kč/litr) oboje dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., § 1 písm. b) a § 4 písm. a), -) z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 půlhodiny po 100 Kč strávených na cestě k jednání, -) 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 877,58 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

21. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.