44 C 9/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 260,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 260,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 318,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 260,01 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 18 260,01 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 856,53 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 260,01 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč k účtu č. bankovní účet, který žalovaný mohl čerpat opakovaně. Dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru byl následně úvěrový rámec zvýšen na částku 15 000 Kč. Kontokorent byl úročen úrokem ve výši 18,9 % p. a., kdy žalobkyně byla oprávněna k poslednímu dni měsíce připsat splatné úroky k jistině kontokorentu. Dále byl žalovaný povinen hradit ceny spojené s kontokorentem dle sazebníku. Žalovaný byl povinen nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru a splatit kontokorent nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Žalovaný překročil rámec kontokorentu, který i přes opakované výzvy nevyrovnal, kdy nakonec byl v záporném zůstatku 18 260,01 Kč, tj. 3 260,01 Kč nad rámec sjednaného limitu. Vzhledem k tomu žalobkyně prohlásila celou dlužnou pohledávku z kontokorentu za splatnou ke dni datum. Ke dni zesplatnění činila pohledávka 18 579 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 18 260,01 Kč a z dlužných úroků, úroků z prodlení a poplatků ve výši 318,99 Kč. Příslušenství dále představuje úrok z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum, do zaplacení, a obchodní úrok ve výši 18,9 % p. a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, tedy povolené přečerpání zůstatku na účtu č. bankovní účet. Tento bankovní účet byl žalovanému zřízen žalobkyní na základě uzavřené smlouvy o účtu a rámcové smlouvy o finančních službách ze dne datum (viz rámcová smlouva o finančních službách ze dne datum, smlouva o účtu ze dne datum). V rámci kontraktačního procesu mezi žalobkyní a žalovaným byly také zjištěny skutečnosti stran majetkových poměrů žalovaného, kdy tento uvedl, že je svobodný, žije u rodičů/rodinných příslušníků, má 3 vyživovací povinnosti, má úplné střední odborné vzdělání s maturitou, pracuje jako zaměstnanec u právnická osoba, a.s., IČO s měsíční průměrnou mzdou ve výši 15 000 Kč, přičemž nemá žádné další pravidelné splátky jiných finančních závazků (viz žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum). Žalovaný měl před uzavřením Smlouvy se žalobkyní sjednány 2 další finanční produkty, a to se žalobkyní – kreditní kartu s úvěrovým limitem 40 000 Kč se splátkou 3 396 Kč měsíčně a kreditní kartu s úvěrovým limitem 10 000 Kč se splátkou 0 Kč měsíčně u jiného finančního subjektu (viz listina„ Informace z anonymizováno“). Kontokorentní úvěr byl úročen sazbou ve výši 18,9 % ročně (RPSN 28 %), kterou byla žalobkyně oprávněna jednostranně upravit. Vedle toho byl žalovaný povinen hradit cenu za správu a vedení úvěru, cenu za vedení účtu, to vše dle ceníku žalobkyně za každý započatý kalendářní měsíc k poslednímu dni v měsíci. Žalovaný byl povinen úvěr splácet dle svého uvážení, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl úvěr čerpán. Úroky byl žalovaný povinen hradit vždy posledního dne v měsíci, kdy úroky budou strženy z kladného zůstatku účtu, případně budou připsány k jistině úvěru, čímž se stanou její součástí. Stejně tak budou připsány k jistině v případě nepovoleného přečerpání. V případě řádného nehrazení byla žalobkyně oprávněna účtovat úrok z prodlení a náklady spojené se správou úvěru v prodlení, jakož i požadovat okamžité splacení úvěru. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“) – (viz Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné ke dni datum, ceník žalobkyně pro bankovní obchody účinný od 1. 11. 2013, ceník pro soukromou klientelu účinný od 1. 1. 2020). Dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 15 000 Kč (viz dodatek). Dle čl. 14 4 věty první VOP byl žalovaný oprávněn čerpat Kontokorent průběžně, přičemž se zavázal nepřekročit limit Kontokorentu. Dle čl. 14 VOP za porušení smlouvy o Kontokorentu se mj. považují následující skutečnosti: b) žalovaný se dostal do prodlení s úhradou kteréhokoli z peněžitých závazků ze smlouvy o Kontokorentu; c) došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku na Platebním účtu, ke kterému je Kontokorent sjednán. Dle čl. 14 8 VOP Pokud žalobkyně zjistí jedno nebo více porušení smlouvy o Kontokorentu podle čl. 14 VOP je podle vlastní úvahy oprávněna uplatnit následující opatření samostatně či souběžně, najednou či postupně: a) pozastavit či odmítnout čerpat Kontokorent; b) snížit limit Kontokorentu s účinností od doručení oznámení o tomto snížení, c) prohlásit Kontokorent a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z Kontokorentu nebo jejich část za okamžitě splatné; oznámení o tomto opatření odešle nejpozději v den jeho realizace. Žalovaný je povinen uhradit své splatné závazky v termínu stanoveném žalobkyní; neuhradí-li je, dostává se do prodlení; d) vypovědět smlouvu o Kontokorentu s účinností ke dni doručení výpovědi Klientovi. V případě, že bude výpověď vrácena žalobkyni zpět jako nedoručitelná, zaniká smlouva o Kontokorentu dnem vrácení zásilky žalobkyni. Neuvede-li žalobkyně ve výpovědi pozdější lhůtu, je Klient povinen nejpozději v den účinnosti výpovědi uhradit žalobkyni veškeré pohledávky ze smlouvy o Kontokorentu. Podle čl. 14 VOP nepovolený debetní zůstatek vzniká na platebním účtu, ke kterému je Kontokorent sjednán, překročením limitu Kontokorentu nebo nesplacením Kontokorentu ve stanovené lhůtě. Žalobkyně je oprávněna z nepovoleného debetního zůstatku účtovat Klientovi úroky ve výši stanovené v Oznámení platném v den vzniku debetního zůstatku (viz VOP). Přesný průběh kontokorentního úvěru je zachycen ve výpisech z účtu za číslo, z nichž je patrno, že žalovaný měl v období od datum do datum zůstatek na účtu - 16 990,88 Kč, od datum do datum zůstatek na účtu - 18 260,01 Kč a ten stejný záporný zůstatek také následně a v období od datum do datum (viz výpisy z účtu za číslo, podklady pre súdne konanie). Dopisem ze dne datum sdělila žalobkyně žalovanému, že je nutné uhradit dlužnou částku ve výši 2 891 Kč (tvořící nepovolené přečerpání účtu) nejpozději do datum, jinak žalobkyně zesplatní celý dluh z kontokorentního úvěru ve výši 17 891 Kč a od datum vypoví smlouvu o poskytnutí úvěru (viz listina„ Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy“ ze dne datum). Dopisem ze dne datum (poslední výzva před podáním žaloby) sdělila žalobkyně žalovanému, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu, proto dne datum převedla pohledávku na evidenční účet z nepovolených debetních zůstatků, kdy celková dlužná částka 18 579 Kč se sestává z nepovoleného přečerpání ve výši 18 260,01 Kč, z úroků a úroků z prodlení ve výši 318,99 Kč, a současně jej vyzvala k neprodlenému vyrovnání dlužné částky. Pokud nedojde k vyrovnání, je výzva současně výpovědí smlouvy o účtu, a to k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla doručena výzva (viz dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 18 260,01 Kč s příslušenstvím nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne datum vč. podacího archu ze dne datum); žalovaný dne datum zkontaktoval právního zástupce žalobkyně s tím, že má zájem celý dluh uhradit a současně požádal o stanovení splátkového kalendáře, a to s ohledem na jeho současnou finanční situaci (viz emailová komunikace ze dne datum). I přes zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky ve splátkách ve výši číslo z celkové dlužné částky měsíčně, učiněnou právním zástupcem žalobkyně (viz dopis ze dne datum), žalovaný ničeho neuhradil, resp. žádnou úhradu netvrdil.

4. Z výpisů z účtu za období od číslo do číslo soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr.

5. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

6. Podle § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 502 odst. 1 obch. z., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

9. Podle § 503 odst. 1 obch. z., závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit poskytnuté peněžité prostředky.

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva i povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

11. Podle § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účet se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

12. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Podle § 517 odst. 1 obch. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.

14. Podle § 517 odst. 2 obch. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Z hlediska právního posouzení byl soud veden následujícími úvahami: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o kontokorentním úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. (v souladu s § 3028 odst. 1 o. z.), na jehož základě žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat zůstatek běžného účtu až do výše 5 000 Kč a žalovaný se za to zavázal hradit úrok ve výši 18,9 % ročně, jakož i další ceny dle ceníku žalobkyně, jakož i byl povinen nepřesáhnout limitu kontokorentu. Následně došlo dodatkem ke stávající smlouvě o kontokorentním úvěru k navýšení sjednaného rámce kontokorentu na částku 15 000 Kč. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy o kontokorentním úvěru (ve znění pozdějšího dodatku), když dlouhodobě nedodržoval sjednaný rámec kontokorentu, když nejméně za období od číslo do číslo činil záporný zůstatek částku vyšší než sjednaný rámec kontokorentního úvěru, a proto žalobkyně v souladu s čl. 14 písm. c) VOP dopisem ze dne datum (poslední výzva před podáním žaloby) kontokorent ke dni datum zesplatnila, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo domáhat se zaplacení celé jistiny kontokorentu ve výši 18 260,01 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou jistinu ve výši 18 260,01 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání důvodnosti tohoto nároku svým rozhodnutím.

17. Žalobkyně byla v souladu se Smlouvou oprávněna účtovat žalovanému smluvní úrok ve výši 18,9 % p. a. z nesplacené jistiny úvěru do zaplacení, který do dne zesplatnění činil v kapitalizované výši 318,99 Kč, k jehož úhradě zavázal soud žalovaného svým rozhodnutím. Jelikož zesplatnění pohledávky nemá vliv na další úročení dlužné jistiny smluvním úrokem, uložil soud k oprávněnému žalobnímu návrhu žalobkyně rovněž žalovanému povinnost, aby žalobkyni uhradil úrok ve výši 18,9 % p. a. z částky 18 260,01 Kč od datum do zaplacení.

18. Jelikož žalovaný řádně a včas žalobkyni neuhradil částku přesahující limit kontokorentu, dostal se do prodlení se zaplacením (§ 517 odst. 1 obch. zák.) a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně uplatnila ke dni datum právo na zesplatnění dlužné jistiny, vznikl tak žalobkyni vůči žalovanému ode dne následujícího nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky jistiny 18 260,01 Kč do zaplacení. Soud po přezkoumání tohoto nároku shledal, že je důvodný co do základu i výše, a proto žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky svým rozhodnutím.

19. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 5 856,53 Kč se skládají -) ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, -) odměny advokáta ve výši 900 Kč (dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů dále jen„ advokátní tarif“), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 300 Kč a odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a to účast na jednání soudu dne datum ve výši 1 860 Kč, -) náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 cit. vyhl.), a ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady cestovních výdajů za cestu advokáta ze svého sídla k Okresnímu soudu ve obec při ujetí 74 km (z obec do obec a zpět) dne datum ve výši 518,95 Kč, sestávající z amortizace ve výši 384,80 Kč (74 x 5,20 Kč) a jízdného ve výši 134,15 Kč (průměrná spotřeba 4,4 litrů číslo km, PHM natural 95 v sazbě 41,20 Kč/litr) oboje dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., § 1 písm. b) a § 4 písm. a), -) z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 půlhodiny po 100 Kč strávených na cestě k jednání, -) 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 877,58 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

21. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.