46 C 101/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 044 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 554 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 490,86 Kč a úroku ve výši 62,52 % ročně z částky 8 091,64 Kč od [datum] do [datum] ve výši 297,44 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 8 091,64 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 39 384 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 10 554 Kč s úrokem ve výši 62,52 % p. a. z částky 8 091,64 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 297,44 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 8 091,64 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 39 384 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 10 554 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 490,86 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 83,95 % p. a. v 60 měsíčních splátkách ve výši 547 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradila, když na dluh uhradila celkem 17 037 Kč, poslední splátku uhradila dne [datum]. Do dne zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši 498 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 30 dnů (249 Kč za každou splátku). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 800 Kč za prodlení žalované se splátkami [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 15 dnů (200 Kč za každou splátku). V důsledku prodlení žalované se splátkou [číslo] o více jak 65 dnů došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy ke dni [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. K tomuto datu se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 9 256,49 Kč (jistina původního úvěru ve výši 8 091,64 Kč + dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1 164,85 Kč) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná neuhradila po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění, byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění žalovaná ničeho neuhradila, takže ke dni podání žaloby žalobkyni dlužila částku 12 044 Kč tvořenou novou jistinu úvěru ve výši 9 256,49 Kč, smluvní pokutou před zesplatněním úvěru ve výši 498 Kč, náklady spojenými s prodlením ve výši 800 Kč a smluvní pokutu po zesplatnění úvěru od [datum] do [datum] ve výši 1 490,86 Kč. Dále žalobkyně požaduje výše specifikované příslušenství. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Dne [datum] v 14:12:18 podepsaly žalovaná jako klient a paní [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelka elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Žalované byl rovněž předložen Předsmluvní formulář (viz předsmluvní formulář ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované [příjmení] o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], jímž žalované sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] s datem akceptace [datum]. Součástí Oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] vč. dodejky podepsané žalovanou, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 22 820 Kč, tj. celkem částku 32 820 Kč, splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 547 Kč s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 18. dne příslušného měsíce, zápůjční úroková sazba činí 83,95 % ročně (RPSN 83,95 %). Podle bodu 4.2 Smlouvy se úvěr splácí anuitními splátkami, jejichž výše se nemění, v každé splátce je zahrnuta jak platba jistiny úvěru, tak také platba úroku z úvěru. Podle bodu 6.1 Smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se zaplacením kterékoli splátky či její části vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 249 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení delším jak 30 dnů. Po zesplatnění úvěru právo na další smluvní pokuty již nevzniká. Tato smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalovaného k její úhradě. Podle bodu 6.2 Smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Podle bodu 6.3 písm. b) Smlouvy pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části delším než 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. K tomuto datu se také stanou splatnými veškeré úroky přirostlé do dne zesplatnění a také smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 Smlouvy. Dle bodu 6.4 Smlouvy se dosud nesplacená jistina a úroky stávají ke dni zesplatnění součástí [příjmení] jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 Smlouvy jestliže žalovaná neuhradila novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny denně. Dle bodu 6.7 Smlouvy má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ze všech dlužných částek (viz oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]).

4. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů sdělených žalovanou, podle nichž žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 7 890 Kč, jiné příjmy nemá. Její výdaje tvoří životní minimum ve výši 3 410 Kč, bydlení (nájem, inkaso) ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 4 410 Kč. Žalovaná je rozvedená, nemá jiné splátky. Celkově tak disponuje volnými zdroji ve výši 2 980 Kč (viz hodnocení klienta), není přitom patrno, zda a jakým způsobem žalobkyně tyto údaje ověřila. Žalobkyně nahlédla do nebankovního registru klientských informací s výsledkem 341 bodů, kdy podle vysvětlivky u bodů 321 a více se jedná o Kategorii II. (nízké body do interní Score Card, střední riziko, úvěr bývá limitován výši vyplacené částky) – (viz sjetina na č. l. 30), a dále výpisem z registru [příjmení] s výsledkem 0 dlužných splátek – (viz sjetina na č. l. 31).

5. Z kopie ústřižků České pošty, s. p. ze dne [datum], [datum] a [datum] vyplynulo, že žalované byl vyplácen důchod ve výši 7 890 Kč měsíčně, výše důchodu brutto činila 8 721 Kč (kopie ústřižků České pošty, s. p. č. l. 25). Ze sdělení ČSSZ ze dne [datum] se podává, že žalované byly v období od října 2018 do prosince 2018 prováděny srážky v měsíční výši 831 Kč (sdělení ČSSZ ze dne [datum]).

6. Dne [datum] učinila žalovaná spolu s panem [jméno] [příjmení] společné prohlášení o poskytnutí osobního účtu č. [bankovní účet] vedeného na [jméno] [příjmení], na který měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a rovněž z tohoto účtu měly být hrazeny splátky úvěru a další dluhy vyplývající ze Smlouvy. Žalobkyně byla také oprávněna za účelem úhrad dluhů žalované provádět inkaso z uvedeného účtu (společné prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne [datum], potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem na č. l. 26). Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], vedený na [jméno] [příjmení] u [právnická osoba], jako variabilní symbol bylo použito číslo Smlouvy (viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 29, potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]).

7. Žalovaná uhradila v období od ledna 2019 do července 2021 částku 17 037 Kč (viz karta klienta). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 249 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum], splátky [číslo] splatné [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 498 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). V oznámení ze dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že došlo dne [datum] k zesplatnění celého úvěru, současně ji vyzvala k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání oznámení) dlužných částek v celkové výši 10 554 Kč. Žalovaná byla rovněž informována o vzniku povinnosti hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužných částek až do zaplacení (viz oznámení ze dne [datum]). Žalovaná byla nakonec vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslané téhož dne (viz předžalobní výzva vč. poštovního podacího archu). Žalovaná ničeho neuhradila (viz karta klienta korespondující nezpochybněným tvrzením žalobkyně).

8. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v prosinci 2018, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 8,59 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na č. l. 51). <b>Právní posouzení věci</b> <i>9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 15. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne 20. 12. 1 2018 písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 83,95 % ročně z poskytnuté částky, tedy úrok ve výši 22 820 Kč, to vše v úhrnné výši 32 820 Kč v 60 měsíčních splátkách po 547 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na [datum] a každá další splátka byla splatná vždy k 18. dni příslušného měsíce a roku. Žalobkyně jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč poskytla žalované na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaná následně uhradila částku 17 037 Kč.

16. Ačkoliv na předložené Smlouvě je podpis obou smluvních stran, soud shledal, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

17. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované etc.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Jinými důkazy než ty, co jsou v žalobě uvedeny, žalobkyně nedisponuje. Činnost žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalované však soud shledal v tomto konkrétním případě jako formální a nedostatečnou. Pokud se jedná o příjem žalované, z dokazování vyplynulo, že tento žalobkyně ověřila poštovními ústřižky, z nichž bylo zjištěno, že jediným příjmem žalované byl důchod ve výši 7 890 Kč, tedy příjem, který nedosahoval ani minimální mzdy. Nadto byly žalované v měsících říjen až prosinec 2018 z důchodu prováděny srážky ve výši 831 Kč. Navíc špatnou ekonomickou situaci žalované dokládal v době uzavření také fakt, že úvěr měl být poskytnut na účet třetí osoby a bylo tak jasné, že žalovaná z důvodu exekuce nedisponuje funkčním účtem (exekuce samotná plyne z dokladů předložených žalovanou kde je zřejmý rozdíl v položce důchod brutto a částka). Co se týče výdajů, zde má soud za to, že nelze automaticky vycházet z životního minima ve výši 3 860 Kč, rovněž náklady na bydlení (nájemné a inkaso) ve výši 1 000 Kč se jeví jako vysoce nedůvěryhodné. Výdaje žalované tak žalobkyně neprověřovala vůbec, stejně jako skutečnou míru jejího zadlužení, když vycházela pouze z databází [příjmení], NRKI a z informací získaných od žalované. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Jen z předložených příjmů muselo být žalobkyni patrno, že finanční situace žalované není rozhodně příznivá.

18. Stran problematického posuzování úvěruschopnosti ze strany žalobkyně (zejména stran nedostatečného zkoumání výdajů žalované) lze rovněž odkázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. 46 C 281/2020-62, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2021, č. j. 28 Co 15/2021-97, rozsudek zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2021, č. j. 41 C 84/2021-75, či ze dne 5. 1. 2022, č. j. 36 C 381/2021-89.

19. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možné od ostatního obsahu oddělit.

20. K námitce žalobkyně, že žalovaná prohlásila, že nemá žádné dluhy ani exekuce a tedy učinila nepravdivé prohlášení, což by mělo jít k tíži žalované, soud uvádí, že tuto nelze akceptovat, neboť formálnost proklamace žalované musela být (a dle názoru také byla) žalobkyni při uzavření smlouvy naprosto zřejmá, neboť exekuce žalované vyplývala z jí předložených dokladů (poštovní ústřižky a prohlášení vlastníka účtu).

21. Jestliže je tedy Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou.

22. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby shledal, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, nebylo by možné jí přiznat na základě Smlouvy jí požadované plnění v celé výši. Jestliže si totiž smluvní strany sjednaly úrok ve výši 83,95 %, lze učinit závěr, že takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, která v době uzavření Smlouvy (prosinec 2018) činila podle statistiky [obec] národní banky při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,59 % ročně. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku obsažené ve Smlouvě by bylo i z tohoto důvodu absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože bylo sjednáno, že jistina má být úročena, avšak její výše nebyla platně ujednána, byla by žalovaná v souladu s § 1802 o. z. povinna hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě roční úrok ve výši 8,59 % p. a. Takto správně stanovená úroková sazba by měla přitom vliv na výši nové jistiny úvěru, na smluvní pokutu po zesplatnění, na smluvní úrok, jakož i na částku, od níž by se odvíjel zákonný úrok z prodlení.

23. Při závěru o neplatnosti Smlouvy a při prokázání majetkové transakce ve výši 10 000 Kč ve prospěch žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 10 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla žalobkyni celkově částku 17 037 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku započíst na bezdůvodné obohacení. Jelikož žalovaná na dluh žalobkyni plnila více (17 037 Kč), než činila jistina (10 000 Kč) poskytnutá žalobkyní, zamítl soud žalobu v celém rozsahu (výrok I.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 24. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto by jí byla žalobkyně povinna podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plně nahradit náklady řízení. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.