46 C 11/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 114 760 s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 114 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 114 760 od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 114 760 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 63 252,09 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 114 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 114 760 Kč od [datum] do zaplacení, a dále nákladů řízení, a to z titulu vadného plnění z kupní smlouvy, kdy od žalované zakoupila celkem 50 332 kusů respirátorů FFP2, kteréžto zboží jí bylo žalovanou dodáno a k němu vystavena faktura [číslo] na částku 380 006,60 Kč. Tuto fakturu žalobkyně zaplatila, následně však bylo kontrolou [obec] obchodní inspekce (dále také jen„ ČOI“) zjištěno, že respirátory nesplňují podmínky uvedení na trh, když nebyly dostatečně označené a byla zjištěna nevyhovující dosahovaná účinnost respirátorů. Žalobkyně následně ohledně dosud neprodaných respirátorů odstoupila od kupní smlouvy a požadovala po žalované vrácení poměrné části kupní ceny, což žalovaná odmítla.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout s tím, že odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy považuje za neoprávněné, když zboží bylo značeno řádně a splňovalo příslušné normativní požadavky. Se závěry [obec] obchodní inspekce nesouhlasila s tím, že se proti nim nemohla účinně bránit a účinnost respirátorů chtěla přezkoumat jinou laboratoří. Dále pak u jednání v souvislosti s chybějícím označením poukazovala na to, že chybějící označení představuje vadu zjevnou, pro kterou má kupující možnost odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu, zatímco v daném případě žalobkyně odstoupila od smlouvy až po roce od dodání respirátorů, pročež odstoupení žalobkyně ze dne [datum] nebylo platné, a stejně tak nebylo platné ani odstoupení žalobkyně ze dne [datum], neboť odkazuje právě na zjevné vady a na původní odstoupení od smlouvy. A dle žalované byly pro testování průniku aerosolu parafinovým olejem po nadávkování 120 mg oleje použity ty samé masky, které byly předtím užity pro počáteční průnik aerosolu olejem, přičemž není patrno, zda v mezidobí byly respirátory vystaveny znovu mechanické zátěži a tepelnému kondicionování. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že v průběhu roku 2021 žalobkyně objednala u žalované respirátory třídy FFP2 v počtu 50 332 kusů za cenu 7,55 Kč za kus, přičemž žalovaná tyto respirátory ke dni [datum] dodala a žalobkyně za ně zaplatila celkovou kupní cenu 380 006,60 Kč (viz shodná tvrzení stran a faktura č.l. 22). Žalobkyně později vrátila žalované 15 200 kusů uvedených respirátorů, které žalovaná přeznačila, ale žalobkyně je zpět již neodebrala (viz shodná tvrzení stran).

4. Dne [datum] odebrala [ulice] obchodní inspekce v rámci kontrolního nákupu z předmětné dodávky respirátorů celkem 100 kusů vzorků (viz potvrzení o odběru vzorků č.l. 23, úřední záznamy ČOI ze dní [datum] a [datum] č.l. 24-28). U těchto bylo zjištěno, že nesplňují požadavky stanovené Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425, o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686 EHS (dál jen„ Nařízení OOP“), konkrétně absentovalo uvedení dosahové účinnosti respirátoru, uvedení názvu, adresy a identifikačního čísla subjektu zapojeného do posuzování shody respirátoru a uvedení kontaktních údajů o výrobci a kontaktních informací o dovozci. Na základě toho bylo žalobkyni zakázáno dodávání respirátorů na trh a stanovena lhůta 10 pracovních dní k odstranění zjištěných nedostatků (viz úřední záznam ČOI ze dne [datum] č.l. 26-28). Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně zaslala žalované odstoupení od kupní smlouvy s poukazem na to, že respirátory jsou nevyhovující pro nedostatečné označení výroku a pro neprokázání dosahované účinnosti (viz odstoupení od smlouvy ze dne [datum] č. l. 30) Žalovaná následně žalobkyni zaslala správný štítek výrobku, nicméně žalobkyně zaslala žalované dosud neprodané zboží v počtu celkem 15 200 kusů zpět. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně dne [datum] odmítla odstoupení žalobkyně od smlouvy s tím, že se neztotožňuje se závěrem ČOI a že údajné vady byly řádně odstraněny dodatečným označením zboží, pročež žalobkyni vyzvala k jeho převzetí (viz odmítnutí odstoupení od smlouvy ze dne [datum] č. l. 31). U předmětných respirátorů byla provedena zkouška podle [anonymizována tři slova], přičemž v rámci zkoušky parafinovým olejem byl počáteční průnik aerosolu parafinového oleje proveden mj. na vzorcích [číslo] na uvedených třech vzorcích pak byl zkoušen také průnik aerosolu parafinového oleje po nadávkování 120 mg oleje, a to s výsledkem průniku 6,3 %. U všech tří vzorků byly uvedené zkoušky provedeny po mechanickém namáhání a tepelném namáhání (viz protokol Výzkumného ústavu bezpečnosti práce o zkoušce [číslo] ze dne [datum] č.l. 32-34, protokol ČOI o zkoušce ze dne [datum] č.l. 35-38). Podle [obec] technické normy [anonymizována tři slova] bod [číslo] hodnota maximálního průniku zkušebního aerosolu pro filtrační polomasky třídy FFP2 při zkoušce parafínovým olejem činí 6 %, přičemž zkouška průniku materiálu filtrem podle bodu [číslo] dané normy s použitím zkoušky vystavení určenému množství 120 mg zkušebního aerosolu musí být u pomůcek pro jedno použití provedena na 3 zkušebních vzorcích po zkoušce mechanické odolnosti podle [číslo] následované tepelným kondicionováním podle [číslo]. [příjmení] [číslo] až [číslo] a [číslo] následně stanovují technické podmínky pro průběh zkoušky. Podle bodu 7.1 musí zkušební vzorky splňovat všechny požadavky všech zkoušek (viz [obec] technické normy [anonymizována tři slova]). K předmětným respirátorům byl následně dne [datum] vydán zákaz dodávání na trh a používání pro vlastní potřebu a stažení z trhu a oběhu (viz příkaz ČOI o uložení ochranného opatření ze dne [datum] č.l. 43). Dne [datum] zaslala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalované předžalobní výzvu s tím, že trvá na odstoupení od smlouvy a požaduje uhrazení částky 114 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, a to do 7 dnů od doručení výzvy (viz předžalobní výzva ze dne [datum] č.l. 44-45).

5. Návrh žalované na provedení důkazu výsledkem testů zadaných žalovanou polské laboratoři soud zamítl pro nadbytečnost. Jednak soud nemá důvod pochybovat o závěrech testování provedených Výzkumným ústavem bezpečnosti práce – Zl, který jako jediný na území ČR může tento typ testů provádět, přičemž samotná skutečnost, že by polská laboratoř dospěla k závěru, že testované vzorky dosahují účinnosti FFP2 neprokazuje, že respirátory dodané žalobkyni vadou netrpěly, neboť nelze jednoznačně navrženým výsledkem testu prokázat, že se jedná právě o žalobkyni dodané respirátory (zejména s ohledem na časový odstup a fakt, že vzorky zaslala k testovaní přímo žalovaná a nikoliv nezávislý orgán).

6. Soud provedl rovněž další důkazy, z těchto však neučinil žádná relevantní skutková zjištění. <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále také jen jako„ o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>8. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.</i> <i>9. Podle § 2099 odst. 1 o. z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096 (o. z.). Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.</i> <i>10. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.</i> <i>11. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.</i> <i>12. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.</i> <i>13. Podle § 2106 odst. 1o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo</i> <i>a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,</i> <i>b) na odstranění vady opravou věci,</i> <i>c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo</i> <i>d) odstoupit od smlouvy.</i> <i>14. Podle § 2107 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (odst. 1). Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady (odst. 2)</i> <i>15. Podle § 2016 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.</i> <i>16. Podle § 2112 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci (odst. 1). K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (odst. 2)</i> <i>17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>18. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 19. Žalobkyně a žalovaná uzavřely počátkem roku 2021 v ústní formě kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka respirátorů třídy FFP2 v počtu 50 332 kusů při ceně 7,55 Kč, celkem tedy za 380 006,60 Kč. Žalovaná následně respirátory v březnu 2021 dodala, přičemž žalobkyně je odebrala a zaplatila za ně uvedenou kupní cenu, čímž dostála svým zákonným povinnostem ve smyslu § 2079 o. z. Kdo však své povinnosti nedostál, byla žalovaná – jí dodané respirátory totiž měly být třídy FFP2, ovšem jak bylo následně zjištěno v rámci šetření [obec] obchodní inspekce, standard určený pro tuto třídu dané respirátory nesplňovaly, nadto u nich také absentovalo odpovídající značení. Vzhledem k tomu, že o respirátory třídy FFP2 nešlo, tak žalovaná v rozporu s ustanovením § 2095 o. z. nedodala věc sjednaného provedení, a tedy ve smyslu § 2099 odst. 1 o. z. dodala věc vadnou. Žalovaná sice tvrdila, že respirátory vlastnosti stanovené pro deklarovanou třídu měly a zpochybňovala provedené testování respirátorů, jakož i jejich skladování v době od odebrání vzorků do provádění testů, nicméně tato svá tvrzení žádným způsobem nedoložila a neunesla tak v tomto směru důkazní břemeno. Soud přitom neměl důvod pochybovat o správnosti závěrů, resp. postupů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce prokazujících nesplnění vlastností respirátorů nutných pro třídu FFP2, když dle protokolu o zkoušce byly respirátory zkoušeny v souladu s příslušnou normou [anonymizována tři slova]. Jak již soud uvedl výše, zpochybnění postupu ze strany žalované se neopíralo o žádné konkrétní skutečnosti a žalovaná nepředložila žádné důkazy svědčící o jiném výsledku zkoušek respirátorů. Pakliže žalovaná poukazovala na to, že pro zkoušku parafinovým olejem byly užity tytéž respirátory, pak lze poukázat na to, že dle bodu 7.1 uvedené normy musí všechny zkušební vzorky splňovat všechny požadavky všech zkoušek. Ostatně dle soudu by bylo i v jistém smyslu nelogické (a ani neodpovídající obvyklému užití roušek), aby po zkoušce počátečního průniku aerosolu na roušce došlo k její výměně za roušku jinou, s níž by byl zkoušen průnik aerosolu parafinového oleje po nadávkování 120 mg oleje. Stejně tak neměl soud důvod pochybovat o vhodnosti skladování respirátorů, když zpochybnění takového skladování bylo pouze v rovině hypotetické. Pokud jde o povahu absence vlastností třídy FFP2 coby vady, jde o vadu zakládající podstatné porušení smlouvy, o čemž ostatně dobře svědčí to, že právě z důvodu zjištěného průniku filtračním materiálem nad stanovenou hodnotu byl prodej oněch respirátorů příkazem [obec] obchodní inspekce nakonec zakázán a produkt stažen z trhu. Vzhledem k takové povaze vady pak žalobkyni coby kupující náleželo právo odstoupit od smlouvy ve smyslu § 2106 odst. 1 písm. d) o. z.

20. Zároveň však soud v této souvislosti podotýká, že je potřeba odlišovat dvě situace: tou první byl zákaz dodávání respirátorů na trh z důvodu absence odpovídajícího označení ze dne [datum], druhou pak zákaz dodávání z důvodu nevyhovění požadavků dle výše uvedené normy ČSN pro třídu FFP2 ze dne [datum]. Pokud jde o první situaci – chybějící údaje, resp. neprokázání požadované účinnosti – pak sice o vadné plnění šlo, nicméně v daném případě nutno přisvědčit námitce žalované, že šlo o vadu zjevnou, kterou žalobkyně ve smyslu § 2104 o. z. mohla rozpoznat už při prohlídce zboží po jeho převzetí. Žalobkyně však po převzetí zboží neoznámila žalované bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2112 odst. 1 o. z., že respirátory mají vadu v podobě nedostatečného značení, naopak je dále prodávala, a to dle všeho po dobu téměř jednoho roku (respirátory byly žalobkyni dodány [datum]) – až do okamžiku kontroly ze strany ČOI, resp. následného zákazu prodeje dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná coby prodávající dle § 2112 odst. 2 o. z. namítla, že jí daná vada nebyla oznámena včas, resp. bez zbytečného odkladu, nelze žalobkyni práva z vadného plnění ve vztahu k nedostatečnému značení přiznat.

21. Nicméně soud dále podotýká, že i kdyby žalobkyně takovou vadu včas žalované oznámila, nepředstavovalo by nedostatečné značení podstatné porušení smlouvy, neboť k vyřešení problému postačila výměna štítků na zboží, k čemuž evidentně směřoval také postup ČOI, když žalobkyni poskytla lhůtu k odstranění takového nedostatku. Ve smyslu § 2107 odst. 1 o. z. tedy měla žalobkyně právo buďto na odstranění vady či na přiměřenou slevu z kupní ceny. Právo odstoupit od smlouvy jí z tohoto titulu nesvědčilo a jelikož neuplatnila právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, mohla žalovaná coby prodávající dle § 2107 odst. 2 o. z. vadu odstranit novým (a správným) označením respirátorů, což ostatně také učinila.

22. To, že předmětné respirátory neměly požadované vlastnosti třídy FFP2, na jednu stranu byla v dané době objektivně existující skutečnost, nicméně na straně druhé žalobkyně o ní v tuto chvíli mohla mít nanejvýš určité povědomí a absenci vlastností neměla nijak prokázanou. Ostatně, absence vlastností třídy FFP2 nebyla žalobkyní ani uplatněna jako důvod pro odstoupení od smlouvy (v odstoupení žalobkyně zmiňuje toliko„ neprokázání dosahované účinnosti“, což dle názoru soudu neznamená, že důvodem odstoupení je i skutečnost, že výrobek nedosahuje účinnosti FFP2). Jestliže žalobkyně tvrdila, že jí už v rámci odběru zboží při kontrole ČOI bylo předestřeno, že respirátory mají vadu v podobě nesplnění standardu třídy FFP2, pak soud konstatuje, že takovéto informování zůstalo pouze v úrovni tvrzení, když z podkladů poskytnutých soudu ze strany ČOI, potažmo stran, žádné takové informování nevyplynulo. Přitom pokud by ČOI o takovém závěru věděla již předem, potom by vyvstala otázka, z jakého důvodu by tento závěr nebyl obsažen v tehdejších rozhodnutích jmenovaného orgánu. Vzhledem k řečenému tedy odstoupení od smlouvy ze dne [datum] nebylo platné.

23. Právo na odstoupení od smlouvy žalobkyni příslušelo až po prokázání absence vlastností třídy FFP2, tedy po [datum], resp. poté co byla se závěry zkoušky vlastností ze strany ČOI seznámena. Platným odstoupením od smlouvy ve smyslu § [číslo] odst. 1 písm. d) je tedy dle obsahu až odstoupení ze dne [datum]. Žalovaná k tomu namítala, že žalobkyně v tomto druhém odstoupení od smlouvy de facto jen navazovala na neplatné odstoupení první a odkazovala na tytéž (nedostatečné) důvody, pročež se také jedná o odstoupení neplatné. S tím se však soud neztotožnil. Lze souhlasit s tím, že formulace z (druhého) odstoupení:„ …a trvá na odstoupení od smlouvy“ může vést k závěru o zopakování odstoupení předcházejícího, včetně důvodů v podobě nedostatečného značení. Nicméně onen výrok je zapotřebí posuzovat v kontextu celého obsahu předmětného vyjádření, kdy bezprostředně po uvedené větě žalobkyně uvedla skutečnosti týkající se testování respirátorů a nevyhovění požadavkům na třídu FFP2 dle příslušné normy a následně požadovala vrácení části kupní ceny z důvodu odstoupení od smlouvy. Předžalobní upomínka ze dne [datum] tak představuje odstoupení od smlouvy z důvodu skryté vady a to nedosahování požadované účinnosti respirátorů, které představovalo podstatné porušení smlouvy.

24. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 114 760 Kč coby poměrnou část kupní ceny (15 200 kusů vrácených respirátorů á 7,55 Kč za kus). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 114 760 Kč dne [datum], přičemž žalovaná byla povinna tuto částku uhradit do [datum]. Jelikož tak neučinila, je od [datum] v prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. svědčí od tohoto data také právo na zákonný úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tedy v daném případě 15 % ročně. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 114 760 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž k úhradě tohoto úroku soud žalovanou zavázal. Naopak soud zamítl žalobu v části týkající se úroku z prodlení z částky 114 760 Kč za dobu od [datum] do [datum], kdy jednak, jak již bylo řečeno, předcházející odstoupení od smlouvy ze dne [datum] nebylo platné. Pro úplnost soud dodává, že přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15% a nikoliv 11,75%, neboť z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je patrno, že žalobkyně požaduje právě úrok z prodlení v zákonné výši, přičemž do žalobního petitu konkrétní sazbu doplnil elektronický formulář na základě zadaného data počátku prodlení. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 25. Žalobkyně byla se svojí žalobou úspěšná z části, přičemž neúspěch se týkal toliko délky doby úroku z prodlení. Předmětem žaloby bylo uhrazení částky 114 760 Kč coby jistiny a zákonného úroku z prodlení za období od [datum], který by ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni [datum] činil v kapitalizované výši částku 17 252,52 Kč, celkem tedy 132 012,52 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána jistina ve výši 114 760 Kč a zákonný úrok z prodlení za období od [datum] činící ke dni rozhodnutí soudu v kapitalizované výši částku 10 894,34 Kč, celkem tedy 125 654,34 Kč. Rozdíl mezi celkovou žalovanou částkou a celkovou přiznanou částkou tedy činí 6 358,18 Kč, tedy 4,82 % původní žalované částky. Ve smyslu § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy soud považoval uvedený neúspěch za poměrně nepatrný a přiznal proto žalobkyni plnou výši náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 63 252,09 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 4 591 Kč, dále z 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, účast na jednání soudu dne [datum], jednání s protistranou, účast na jednání soudu dne [datum]) á 5 700 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“)), dále z náhrady hotových výdajů á 300 Kč za každý uvedený úkon (§ 13 odst. 4 AT), dále z náhrady cestovních nákladů zástupkyně žalobkyně za použití osobního vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., za jízdy realizované v roce 2023 k jednání ve dnech [datum] a [datum] vozidlem zn. Volvo XC40, [registrační značka], které při průměrné spotřebě benzínu BA 95 B ve výši 7,1 litrů na 100 km, ceně paliva 41,20 Kč a základní náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč při celkem ujetých 1 216 km (4x cesta na trase [obec] a [obec]) činí částku 9 880,24 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 26 půlhodin á 100 Kč, tedy 2 600 Kč, a konečně také 21 % DPH z částky 48 480,24 Kč, tedy 10 180,85 Kč /dle § 137 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Soud proto žalovanou zavázal, aby žalobkyni uhradila také náhradu nákladů řízení právě ve výši 63 252,09 Kč, a to podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.

26. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.