46 C 128/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Řízení o návrhu žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví se zastavuje.

II. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaného na LV , Anonymizováno, pro k.ú. a obec , adresa, , , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se ruší.

III. Nemovitosti uvedené ve výroku II. se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 2 012 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení vzniklé státu ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení vzniklé státu ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně se nařizuje vrátit žalovanému soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zrušení spoluvlastnictví k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaného na LV , Anonymizováno, pro k. ú. a obec , adresa, , , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitost“) a jeho přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně za náhradu žalovanému. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem podílu ve výši id. 1/2 na nemovitosti, kdy toto vlastnické právo získala na základě usnesení Okresního soudu ve , adresa, o vypořádání SJM a o dědictví ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž podíl žalovaného činí také id. 1/2. Nemovitost současně obývá v 1. patře žalobkyně se 3 nezletilými dětmi. Žalovaný zde dlouhodobě nebydlí a s žalobkyní nekomunikuje. Jeho opatrovníkem je jeho manželka, která však odmítá jakoukoliv domluvu ohledně správy nemovitosti, jejím užívání, údržbě, rekonstrukci atd., přičemž manželka žalovaného ani nepřispívá žalobkyni na úhradu pojistného domu. Žalobkyně je schopna a ochotna podíl žalovaného na nemovitosti odkoupit, to však manželka žalovaného odmítla. Znaleckým posudkem byla stanovena obvyklá cena nemovitosti na 4 000 000 Kč. Nemovitost nelze reálně rozdělit, vztahy mezi účastníky nejsou rozdělení nakloněny a žalobkyně již nechce nadále v podílovém spoluvlastnictví setrvat, dle jejích informací však žalovaný nedisponuje dostatečnými prostředky na to, aby spoluvlastnický podíl odkoupil, proto navrhla, aby jí byla přikázána do výlučného vlastnictví za náhradu.

2. Žalovaný se vzájemným návrhem domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitosti na dobu dvou let od právní moci rozhodnutí a zamítnutí žaloby podané žalobkyní. Tento návrh žalovaný u jednání dne , datum, vzal zpět. Ve svém podání ze dne , datum, žalovaný uvedl, že manželka je z nemovitosti fakticky vystěhovaná a odevzdala žalobkyni klíče. Navrhl proto, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví, nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložil jí současně povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu 2 012 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. S tímto návrhem žalovaného se žalobkyně na jednání dne , datum, ztotožnila, navrhla však, aby byl vypořádací podíl splatný do 15 dnů od právní moci rozsudku, s čímž žalovaný následně souhlasil.Zjištěný skutkový stav3. Nemovitost, která je rodinným domem stojícím na pozemku o výměře , Anonymizováno, m2, se nachází ve spoluvlastnictví účastníků řízení, kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně činí id. 1/2 a spoluvlastnický podíl žalovaného činí id. ½, přičemž žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitosti na základě rozhodnutí o dědictví , Anonymizováno, ze dne , datum, a žalobkyně na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne , datum, (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5).

4. Nemovitost v současné době užívá žalobkyně se svými dětmi. Žalovaný nemovitost neužívá a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a jeho vývoji ji užívat nemůže a do budoucna ani nebude. Nemovitost nelze reálně rozdělit a vytvoření bytových jednotek není pro účastníky vzhledem k jejich vzájemným vztahům akceptovatelné a fakticky možné (viz shodná tvrzení účastníků).

5. Ke dni , datum, činila obvyklá cena nemovitosti 4 000 000 Kč (viz znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne , datum, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, na č. l. 6) a ke dni , datum, činila 4 190 000 Kč (viz znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, na č. l. 112). Po vyhotovení posledního znaleckého posudku provedla manželka žalovaného demontáž kuchyně a sprchového koutu, čímž se hodnota nemovitosti snížila o 83 000 Kč (viz shodná tvrzení účastníků). Žalovaný nedisponuje prostředky na vyplacení vypořádacího podílu (viz shodná tvrzení účastníků). Zůstatek na účtu č. , č. účtu, vedeném na žalobkyni činí 1 075 994,57 Kč a na účtu č. , č. účtu, vedeném na žalobkyni činí ke dni , datum, 1 540 034,50 Kč (viz výpisy z účtu na č. l. 167 a 168).

6. Soud neprováděl dokazování účastnickým výslechem žalobkyně, ani výslechem svědků, neboť veškeré okolnosti důležité pro rozhodnutí vyplývají z listinných důkazů předložených oběma účastníky a shodných tvrzení stran a výslechy by tak byly nadbytečné.

7. Z ostatních provedených důkazů neshledal soud žádné relevantní okolnosti pro posouzení věci.Právní posouzení věci8. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2).

11. Podle § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

12. Návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti podala žalobkyně. Žalovaným je zbývající spoluvlastník, kdy podíl každého z účastníků činí id. 1/2; aktivní a pasivní věcná legitimace je tedy dána. Žalobkyně využila svého práva a v souladu s § 1140 o. z. se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti, přičemž žalovaný s návrhem na zrušení spoluvlastnictví souhlasil. Jelikož žalovaný vzal zpět návrh na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví, soud zastavil řízení o návrhu žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví pro zpětvzetí návrhu žalovaným dle § 96 odst. 2 o.s.ř. (viz výrok I.). Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil žádný důvod pro zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví a ten nevyplynul ani z provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že návrh na zrušení spoluvlastnictví je oprávněný (výrok II.).

13. Co se týče zvoleného způsobu vypořádání, vyšel soud ze zákonných způsobů vypořádání a jejich závazného pořadí, kdy obecně primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem pro případ, že rozdělení společné věci není dobře možné, je přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a terciálním způsobem pro případ, kdy žádný ze spoluvlastníků společnou věc nechce či nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu, je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě, popř. v odůvodněných případech jen v dražbě mezi spoluvlastníky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Stran primárního způsobu vypořádání, tedy společného rozdělení společné věci, dospěl soud k závěru, že v tomto případě rozdělení nemovitosti z povahy věci nepřichází do úvahy, neboť nemovitosti, resp. rodinný dům nelze vertikálně rozdělit na dvě části a vytvoření bytových jednotek s ohledem na konfliktní vztahy účastníků také není možné.

15. S ohledem na uvedené se soud zabýval tím, zda jsou naplněny podmínky pro přikázání předmětných nemovitostí některému ze spoluvlastníků, kdy podmínkou pro takový postup je zájem spoluvlastníka a současně jeho solventnost. O nemovitost v daném případě vyslovila zájem toliko žalobkyně, která rovněž jako jediná prokázala, že disponuje dostatečnými peněžními prostředky k tomu, aby byla schopna žalovanému vyplatit jeho vypořádací podíl. Jelikož toliko u žalobkyně byly naplněny podmínky pro přikázání předmětných nemovitostí a soud neshledal žádný důvod k tomu, aby jí nemovitost nebyla přikázána, rozhodl soud tak, že je namístě nemovitost přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok III.).

16. Za odnětí vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu náleží žalovanému jako zbylému spoluvlastníku náhrada stanovená úvahou soudu, kdy má soud vyjít z obvyklé ceny společné ceny v daném místě a čase svého rozhodování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a zvážit všechny významné okolnosti případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Za účelem zjištění obvyklé ceny předmětných nemovitostí nechal soud vyhotovit znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že obvyklá cena nemovitostí činí 4 190 000 Kč, z čehož ½ činí 2 095 000 Kč. Takto stanovenou obvyklou cenu vzal soud za základ své úvahy o stanovení přiměřené náhrady. V daném případě pak soud shledal důvod pro to, aby došlo ke snížení výše přiměřené náhrady, neboť v důsledku demontáže kuchyně a sprchového koutu, kterou realizovala manželka žalovaného po ocenění nemovitostí znalcem, se snížila hodnota nemovitosti o 83 000 Kč (což zároveň koresponduje s částkou, kterou manželka žalovaného za prodej kuchyně a sprchového koutu získala) a proto o tuto částku soud snížil náhradu připadající žalovanému a rozhodl tak, že žalovanému přináleží za odnětí vlastnického práva náhrada ve výši 2 012 000 Kč (výrok IV.)Náklady řízení a poplatková povinnost17. Výrok V. o náhradě nákladů řízení se opírá o závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/19, podle nichž „se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení jeví, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny“. V daném případě soud neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by žalobkyni měly být přiznány náklady řízení; žalovaný se proti žalobě po celou dobu nijak nebránil, tvrzení žalobkyně nerozporoval, přičemž svým postojem v řízení napomohl tomu, že řízení mohlo být projednáno a rozhodnuto rychle.

18. Výroky VI. až VII. o náhradě nákladů řízení státu vyplývají z § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy státu vznikly náklady v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku dle usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výši 10 000 Kč. Na vynaložené náklady státu započetl soud v souladu s § 141 odst. 2 o. s. ř. nejprve žalobkyní a žalovaným složenou zálohu na znalecký posudek ve výši 4 000 Kč od každého. Vzhledem k tomu, že záloha pokryla 80 % nákladů státu (každý z účastníků zaplatil 40 %), zbylou částku 2 000 Kč (20 % nákladů řízení) rozdělil soud mezi účastníky rovným dílem dle výše jejich spoluvlastnických podílů, kdy na žalobkyni i žalovaného připadá částka 1 000 Kč.

19. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně nařizuje vrátit žalovanému zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, snížený o 20 %, nejméně však o částku 1 000 Kč) do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť žalovaný vzal zpět návrh na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví před jednáním ve věci.

20. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve výroku IV. jako patnáctidenní, neboť na této lhůtě se účastnící vzhledem k převodu vysoké částky dohodli, a ve výrocích VI. a VII. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.