46 C 166/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 41 357 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 345 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 23 012 Kč s úrokem v kapitalizované výši 18 961,93 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 28 321,13 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 6 390,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 321,13 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 976,13 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalované domáhala zaplacení částky 41 357 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zaprvé právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a doplňkovou službou životního pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, konče dnem datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 6 705 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 10 985 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 8 321,13 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 2 663,87 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 321,13 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 5 850,04 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 321,13 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 1 972,34 Kč a od datum do zaplacení. Zadruhé Společnost a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 800 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, doplňkovou službou životního pojištění ve výši 522 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, konče dnem datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 4 950 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 30 372 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 10 372 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 13 111,89 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 4 418,56 Kč a od datum do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. Zjištěný skutkový stav 3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 1 400 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 2 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a s pojistným za pojištění Credit Life ve výši 290 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 17 690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, kdy první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že nemá žádné úvěry, ani půjčky, pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba, kdy její příjem činí 8 491 Kč, výdaje na bydlení činí 1 000 Kč, výdaje domácnosti činí 3 500 Kč a výdaje na telefon činí 200 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne datum). Žalovaná uhradila celkově částku 6 705 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l.

43. Ke dni datum evidovala Společnost celkový dluh ve výši 10 985 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 8 321,13 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 2 663,87 Kč (viz přehled plateb na č. l. 43).

4. Společnost a žalovaná si ujednaly dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 2 800 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), poplatkem ve výši 4 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč a s pojistným za pojištění Credit Life ve výši 522 Kč tj. celkově Společnosti uhradit částku 35 322 Kč v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, kdy první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že má úvěr u Společnosti s měsíční splátkou ve výši 1 200 Kč, pracuje na hlavní pracovní poměr u právnická osoba, kdy její příjem činí 10 239 Kč, výdaje na bydlení činí 1 700 Kč, výdaje domácnosti činí 3 500 Kč, splátky úvěru činí 1 200 Kč a ostatní náklady 200 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne datum). Žalovaná uhradila celkově částku 4 950 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l.

43. Ke dni datum evidovala Společnost celkový dluh ve výši 30 372 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 20 000 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 10 372 Kč (viz přehled plateb na č. l. 43).

5. Dne datum si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z obou smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne datum oznámila Společnost žalované postoupení pohledávek na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího lístku). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 70 558,82 Kč do datum na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne datum vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Právní posouzení věci 6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávky za žalovanou z obou smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne datum, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. a. Ke Smlouvě číslo 14. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 400 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 2 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a s pojistným za pojištění Credit Life ve výši 290 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 17 690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, kdy první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy.

15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva číslo je neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy číslo kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 9. 5. 2022, č. j. 46 C 166/2022-51, žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalované, kdy se tyto předkládají pouze při sjednávání a uzavírání smlouvy. Co se týče příjmů a výdajů žalované, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalované. Stejně tak žalobkyně ověřovala na základě jejího sdělení, zdali má žalovaná jiné splátky zápůjček či dluhy. Soud se s řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka ze dne datum, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karty zákazníka se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 8 491 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto však soudu nebyla schopna předložit. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI).

16. Jestliže je Smlouva číslo neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené touto smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 8 321,13 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 2 663,87 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

17. Při závěru o neplatnosti Smlouvy číslo je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 10 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 6 705 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak činí 3 295 Kč.

18. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do datum. Jelikož žalovaná dlužnou částku 3 295 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná do datum dlužnou částku 3 295 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 295 Kč od datum do zaplacení.

20. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 295 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 7 690 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 850,04 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 321,13 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 972,34 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 321,13 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 026,13 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). b. Ke Smlouvě číslo 21. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 2 800 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 4 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč a s doplňkovou službou životního pojištění ve výši 522 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 35 322 Kč v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, kdy první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy.

22. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva číslo je neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy číslo kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 9. 5. 2022, č. j. 46 C 166/2022-51, žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalované, kdy se tyto předkládají pouze při sjednávání a uzavírání smlouvy. Co se týče příjmů a výdajů žalované, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalované. Stejně tak žalobkyně ověřovala na základě jejího sdělení, zdali má žalovaná jiné splátky zápůjček či dluhy. Soud se s řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka ze dne datum, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karty zákazníka se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 10 239 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto však soudu nebyla schopna předložit. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI).

23. Jestliže je Smlouva číslo neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené touto smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 10 372 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

24. Při závěru o neplatnosti Smlouvy číslo je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 20 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 4 950 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak činí 15 050 Kč.

25. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do datum. Jelikož žalovaná dlužnou částku 15 050 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná do datum dlužnou částku 15 050 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 050 Kč od datum do zaplacení.

27. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 050 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 15 322 Kč s úrokem v kapitalizované výši 13 111,89 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 4 418,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 950 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). Náklady řízení a lhůta k plnění 28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.