46 C 213/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 81 288,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 100 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 55 188,20 Kč s úrokem v kapitalizované výši 14 195,72 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 44 058,25 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 4 867,93 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 9 313,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 058,25 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 958,25 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 867,93 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 81 288,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 4 411 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 307 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 816 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 32 700 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 4 867,93 Kč se sestává z dlužné jistiny. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 212,39 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 080,02 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 4 472 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 4 800 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 39 241,34 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 22 711,56 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 16 529,78 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 22 711,56 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 5 927,72 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 711,56 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 244,22 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

3. Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 1 400 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 37 178,93 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 21 346,69 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 15 832,24 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 21 346,69 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 5 055,61 Kč a od 19. 12, 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 346,69 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 989,16 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 5. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 4 411 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 307 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 32 683 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 816 Kč, kdy první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva [číslo]). Společnost ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu. Žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], kdy jeho příjem činí 17 701 Kč, další příjmy činí 15 000 Kč, průměrné výdaje činí 6 000 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 32 700 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

6. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 4 472 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, kdy první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva [číslo]). Společnost ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu. Žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], kdy jeho příjem činí 17 898 Kč, další příjmy činí 15 000 Kč, průměrné výdaje činí 6 000 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 4 800 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

7. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, kdy první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva [číslo]). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 1 400 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

8. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovaným z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího lístku ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 127 029,29 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] vč. podacího lístku ze dne [datum]); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> <i>9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávky za žalovaným ze smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>12. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 18. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 4 411 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 307 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 32 683 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 816 Kč.

19. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 4 472 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč.

20. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč.

21. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy [číslo] Smlouvy [číslo] Smlouvy [číslo] kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karet zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2022, č. j. 46 C 213/2022-46, aby žalobkyně doplnila, na základě jakých konkrétních údajů Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem ověřovala zejména jeho výdaje, reagovala žalobkyně tak, že příjmy byly stanoveny z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Pokud jde o odhadované měsíční výdaje žalovaného včetně jejich struktury a skutečnost, zdali má žalovaný splátky zápůjček či jiné dluhy, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Dokumenty k ověření výdajů přitom žalobkyně ani Společnost nedisponují. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předložené karty zákazníka, které měly prokazovat úvěruschopnost žalovaného, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 17 000 Kč a další příjmy ve výši 15 000 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto žalobkyně však soudu nepředložila. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalovaného, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, tedy výši nájmu a záloh na služby spojené s užíváním bytu, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. [příjmení], NRKI, BRKI).

22. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

23. Jestliže jsou Smlouva [číslo] Smlouva [číslo] Smlouva [číslo] neplatnými právními jednáními, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjček založených uvedenými smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalované jistiny zápůjček s dlužnými částkami poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

24. Při závěru o neplatnosti Smlouvy [číslo] Smlouvy [číslo] Smlouvy [číslo] je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

25. V případě Smlouvy [číslo] žalovaný obdržel od Společnosti částku 18 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 32 700 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak bylo nejenže zcela uhrazeno, nýbrž co do částky 14 700 Kč přeplaceno a žalovaný žalobkyni ničeho nedluží.

26. V případě Smlouvy [číslo] žalovaný obdržel od Společnosti částku 25 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 4 800 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení. Dále je nezbytné na bezdůvodné obohacení použít přeplatek na bezdůvodném obohacení z neplané Smlouvy [číslo] ve výši 14 700 Kč, takže bezdůvodné obohacení z neplatné Smlouvy [číslo] činí 5 500 Kč.

27. V případě Smlouvy [číslo] žalovaný obdržel od Společnosti částku 22 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 1 400 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodného obohacení, které tak činí 20 600 Kč.

28. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek nepochybně až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 5 500 Kč ze Smlouvy [číslo] dlužnou částku 20 600 Kč ze Smlouvy [číslo] doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] dlužnou částku 26 100 Kč (tj. 5 500 Kč + 20 600 Kč) řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 11,75 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 100 Kč od [datum] do zaplacení.

30. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 100 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 55 188,20 Kč s úrokem v kapitalizované výši 14 195,72 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 44 058,25 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 4 867,93 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 9 313,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 058,25 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 958,25 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 867,93 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).