46 C 213/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 81 288,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 100 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 55 188,20 Kč s úrokem v kapitalizované výši 14 195,72 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 44 058,25 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 4 867,93 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 9 313,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 058,25 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 958,25 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 867,93 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 81 288,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 4 411 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 307 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 816 Kč, konče dnem datum. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 32 700 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 4 867,93 Kč se sestává z dlužné jistiny. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně od datum do datum v kapitalizované výši 3 212,39 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do datum v kapitalizované výši 1 080,02 Kč a od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Společnost a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 4 472 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, konče dnem datum. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 4 800 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 39 241,34 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 22 711,56 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 16 529,78 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 22 711,56 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 5 927,72 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 711,56 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 4 244,22 Kč a od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

3. Společnost a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, konče dnem datum. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 1 400 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 37 178,93 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 21 346,69 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 15 832,24 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 21 346,69 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 5 055,61 Kč a od 19. 12, 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 346,69 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 3 989,16 Kč a od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. Zjištěný skutkový stav 5. Společnost a žalovaný si ujednali dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 4 411 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 307 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 32 683 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 816 Kč, kdy první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Společnost ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu. Žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba, kdy jeho příjem činí 17 701 Kč, další příjmy činí 15 000 Kč, průměrné výdaje činí 6 000 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne datum). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 32 700 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

6. Společnost a žalovaný si ujednali dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 4 472 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, kdy první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Společnost ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu. Žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba, kdy jeho příjem činí 17 898 Kč, další příjmy činí 15 000 Kč, průměrné výdaje činí 6 000 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne datum). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 4 800 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

7. Společnost a žalovaný si ujednali dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, kdy první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 1 400 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

8. Dne datum si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovaným z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne datum oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 127 029,29 Kč do datum na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Právní posouzení věci 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávky za žalovaným ze smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne datum, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 4 411 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 307 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 32 683 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 816 Kč.

19. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 4 472 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč.

20. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (zápůjční úroková sazba 29 % p. a.), s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč.

21. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy číslo Smlouvy číslo Smlouvy číslo kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karet zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2022, č. j. 46 C 213/2022-46, aby žalobkyně doplnila, na základě jakých konkrétních údajů Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem ověřovala zejména jeho výdaje, reagovala žalobkyně tak, že příjmy byly stanoveny z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Pokud jde o odhadované měsíční výdaje žalovaného včetně jejich struktury a skutečnost, zdali má žalovaný splátky zápůjček či jiné dluhy, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Dokumenty k ověření výdajů přitom žalobkyně ani Společnost nedisponují. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předložené karty zákazníka, které měly prokazovat úvěruschopnost žalovaného, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 17 000 Kč a další příjmy ve výši 15 000 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto žalobkyně však soudu nepředložila. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalovaného, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, tedy výši nájmu a záloh na služby spojené s užíváním bytu, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI).

22. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

23. Jestliže jsou Smlouva číslo Smlouva číslo Smlouva číslo neplatnými právními jednáními, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjček založených uvedenými smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalované jistiny zápůjček s dlužnými částkami poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

24. Při závěru o neplatnosti Smlouvy číslo Smlouvy číslo Smlouvy číslo je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

25. V případě Smlouvy číslo žalovaný obdržel od Společnosti částku 18 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 32 700 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak bylo nejenže zcela uhrazeno, nýbrž co do částky 14 700 Kč přeplaceno a žalovaný žalobkyni ničeho nedluží.

26. V případě Smlouvy číslo žalovaný obdržel od Společnosti částku 25 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 4 800 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení. Dále je nezbytné na bezdůvodné obohacení použít přeplatek na bezdůvodném obohacení z neplané Smlouvy číslo ve výši 14 700 Kč, takže bezdůvodné obohacení z neplatné Smlouvy číslo činí 5 500 Kč.

27. V případě Smlouvy číslo žalovaný obdržel od Společnosti částku 22 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 1 400 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodného obohacení, které tak činí 20 600 Kč.

28. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek nepochybně až předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do datum. Jelikož žalovaný dlužnou částku 5 500 Kč ze Smlouvy číslo dlužnou částku 20 600 Kč ze Smlouvy číslo doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný do datum dlužnou částku 26 100 Kč (tj. 5 500 Kč + 20 600 Kč) řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 11,75 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 100 Kč od datum do zaplacení.

30. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 100 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 55 188,20 Kč s úrokem v kapitalizované výši 14 195,72 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 44 058,25 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 4 867,93 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 9 313,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 058,25 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 958,25 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 867,93 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). Náklady řízení a lhůta k plnění 31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.